Filmový Kristián chránil židovskou manželku a tvrdě za to zaplatil

ZajímavostiTereza Běhalová6. října 20183 minuty čtení

Oldřich Nový a Adina Mandlová se do dějin české kinematografie nesmazatelně zapsali filmem Kristián.

Foto: Archiv

Filmový svůdník Oldřich Nový patří mezi legendy českého filmu. V osobním životě to ale neměl vůbec lehké. Jelikož v období protektorátu chránil svou manželku před smrtí, musel nastoupit do pracovního tábora.

Oldřich Nový už desítky let okouzluje diváky svým šarmem, noblesou, elegancí, jemným hlasem a smyslem pro humor. Role, které ztvárnil například ve filmech Kristián, Eva tropí hlouposti, Dívka v modrém nebo Hotel Modrá hvězda jsou nepřekonatelné.

Vrcholu kariéry Oldřich Nový paradoxně dosáhl až počátkem 40. let minulého století, kdy se v tehdejším Protektorátu Čechy a Morava naplno rozjelo běsnění nacistických zrůd. Židům byla zpočátku upírána lidská práva, aby nakonec všichni postupně museli odejít do pracovních a koncentračních táborů. Oldřich Nový sice židovského původu nebyl, ale jeho manželka Alice ano.

Slavný herec se vytrvale rozvodu bránil, čímž se mu dařilo nástup manželky do transportu neustále oddalovat. Povolávací rozkaz nakonec ale stejně přišel. Na podzim 1944 musela Alice odejít do terezínského ghetta. A sám Oldřich Nový byl v lednu 1945 povolán na shromažďovací místo v Praze na Hagiboru. Na nákladovém nádraží Žižkov pak spolu s ostatními nastoupil do dobytčáku, který měl namířeno do pracovního tábora v Osterode. Jedním z mnoha dalších pasažérů byl i začínající herec Jan Skopeček, kterému Oldřich Nový zachránil život.

„Já jsem měl příšernou horečku, ležel jsem tam na zemi a najednou vidím, že se v rohu zvedl takový člověk v bekovce a lyžařské kombinéze. Nevěřil jsem svým očím, byl to Kristián – Oldřich Nový. Přišel ke mně se svou malou příruční lékárnou, změřil mi teplotu, dal mi nějaké prášky a zabalil mě do své deky. Když jsme dojeli do cíle, sehnal někde kbelík s teplou vodou, abych se mohl umýt. S odstupem let obdivuji, s jakou samozřejmostí tohle udělal pro úplně cizího člověka,“ uvedl Skopeček v rozhovoru pro Český rozhlas.

Herce zvyklého na přepych internace jen tak nerozházela. Spoluvězeň spisovatel Ondřej Sekora po válce vzpomínal, jak viděl Oldřicha Nového na apelplace. Údajně si vykračoval, jakoby se nic nedělo, lehce a elegantně, ve vězeňských hadrech a s úsměvem.

[youtube]qk8b1plDxz8[/youtube]

Z pracovního tábora uprchl

Sám Oldřich Nový o této smutné etapě svého života nikdy veřejně nemluvil. Až po letech jeho dcera Jana Včeláková v dokumentu České televize Příběhy slavných prozradila, že její otec z tábora utekl: „Vrátil se do Prahy, a aby ho nikdo nepoznal, tak ležel ofačovaný v nemocnici. Nesměl ani mluvit, aby ho nepoznali podle hlasu. A takhle přežil až do konce války.“

Po válce se Oldřich Nový snažil navázat na svou někdejší filmovou slávu. Natáčel nové filmy, ale už nedostával tak významné role. V nových politických podmínkách pro něj totiž nebylo místo, byl příliš spojen s buržoazní érou.

Skutečného návratu se herec dočkal až v 60. letech, kdy si zahrál hlavní dvojroli v hudební komedii Dva z onoho světa či emeritního profesora tance a společenské výchovy v legendární komedii Světáci.

Nepřehlédněte

25. 3. 1890: Nový vynález, umělecká výstava a popálený hnanec • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Záhadná hvězda prvorepublikových filmů Truda Grosslichtová. Nikdo netuší, jak přežila nacistické běsnění • Patřila k nejobsazovanějším, nejkrásnějším a nejpopulárnějším herečkám. V dobách první republiky natočila téměř tři desítky filmů. Působila nejen v Československu, ale i v zahraniční. Její jméno tehdy znali skoro všichni. Přesto se na herečku Trudu Grosslichtovou později téměř zapomnělo.

Truda Grosslichtová.

17. 1. 1868: Dvanáctileté dívky provozovaly prostituci, policisté je zadrželi • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

31. 1. 1868: Na Karlově náměstí poletoval motýl. Vyvolal veliké pozdvižení • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Zoo Praha oslaví 90. výročí swingem, křtem knihy a bohatým doprovodným programem • Praha má již 90 let svou vlastní zoologickou zahradu. Její brány se poprvé otevřely 28. září 1931 a od té doby vyrostla v mimořádně oceňovanou instituci. Výročí si zoo připomene bohatým program.

Zdevastovaný studniční domek v oboře Hvězda prošel rekonstrukcí • Návštěvníci pražské obory Hvězda se mohou kochat čerstvě opraveným studničním domkem. Tato technická památka leží ve středové části obory, přibližně 200 m od Libocké brány u cesty spojující Libockou a Bělohorskou bránu. V minulosti se jednalo o zdroj pitné vody pro dům oborníka.

Studeniční domek v oboře Hvězda před a po rekonstrukci.

Národní muzeum zahájilo výstavu o vlastní historii • Národní muzeum zahájilo novou výstavu s názvem Muzeum od sklepa po půdu. Návštěvníkům nabízí pohled do života Národního muzea jakožto instituce, historického objektu, místa pro uchování předmětů nevyčíslitelné hodnoty i prostoru spjatého s množstvím zajímavých osobností.

Historická budova národního muzea se po rekonstrukci otevřela návštěvníkům v říjnu loňského roku.

Ovocné knedlíky miloval i Jan Neruda. Připravit opravdové staročeské není žádná velká věda • Knedlíky v nejrůznějších podobách najdeme nejen v celé Evropě, ale třeba i v daleké Číně. Tamní kuchaři je vařili už dávno před námi. Naše klasické plněné knedlíky na sladko známe přibližně 300 let.

Co nabídne 13. ročník festivalu německy mluvících filmů DAS FILMFEST • Ikonická Romy Schneider, jež už dávno není tou mladou a svěží císařovnou Sissi z našich vzpomínek, Bertolt Brecht snažící se zfilmovat svou slavnou Žebráckou operu, Franz Murer, přezdívaný kat Židů z Vilniusu, obhajující se před soudem či mistryně světa ve sjezdu na lyžích Erika Schinegger, svádějící boj proti předsudkům, když se zjistí, že je vlastně Erik Schinegger. Různé osobnosti i rozličné osudy, které spojuje to, že jejich životní příběhy ožívají na filmovém plátně. Nejen to čeká na návštěvníky festivalu německy mluvených filmů DAS FILMFEST. Festival nabídne v letošním roce pět programových sekcí. Kromě tradiční DAS FILMFEST SPEZIAL, která představí ty nejzajímavější, cenami ověnčené i divácky úspěšné snímky, dokumentární DIE DOKU a krátkometrážních SHORTS, se mohou letos diváci těšit také na tematické sekce OSOBNOST a SPOLU & SÁM. V rámci DAS FILMFEST SPEZIAL festival uvede například zmiňovaný snímek Murer - Anatomie procesu, dále drsný policejní thriller Cops, drama z posledních dnů války Kapitán, založené na skutečných událostech, energický snímek o dospívání a hledání vlastní identity Blue my mind či velkoryse pojatou a divácky mimořádně úspěšnou „pohádku pro dospělé“ Timm Thaler aneb O chlapci, co prodal svůj smích. [gallery size="full" columns="1" ids="12744"] Sekce SPOLU & SÁM pozve diváky na romantickou roadmovie po Evropě se snímkem 303, nabídne svěží vztahovou komedii Kim má penis a představí úspěšnou tragikomedii s hvězdným obsazením Arthur & Claire. Velice silná je v letošním roce populární sekce DIE DOKU. Kromě snímků věnovaných filmovým velikánům (Life as it is: Miloš Forman on Miloš Forman a Hledání Ingmara Bergmanna) uvede například snímek Švýcar Chris, ve kterém se režisérka vydává po stopách svého bratrance – novináře, jenž za nejasných okolností zahynul ve válce v Jugoslávii. Do svědomí sáhne snímek EldOrado, ve kterém režisér Markus Imhoof mapuje osudy lidí na útěku. První fázi života člověka nám přiblíží poutavý dokument Cry Baby, Cry. Třináctý ročník přehlídky německých, rakouských a švýcarských filmů proběhne od 17. do 23. října v Praze a od 29. října do 2. listopadu v Brně. Podrobnější informace naleznete na www.dasfilmfest.cz. Přesný program bude na webu zveřejněn do konce září. Přehlídku tradičně spolupořádají Goethe-Institut, Rakouské kulturní fórum v Praze a Švýcarské velvyslanectví v České republice.

3 Tage in Quiberon.

Tajný ženský spolek na špehování nevěrných manželů • Žárlivost je stejně stará jako samotná láska. Snad každá žena i muž má své vlastní taktiky, jak případnou nevěru včas odhalit. Kuriózně ale působí zpráva z dobového tisku o jistém spolku berlínských žen. Jejich cílem bylo posvítit si společnými silami na záletné muže. Přečtěte si článek, který vyšel v Národních listech v srpnu 1892.

Triedr

První české muzeum filmu otevře své brány v centru Prahy • V České republice až dosud neexistovalo filmové muzeum. To se ale již brzy změní, v prosinci přivítá první návštěvníky filmové muzeum NaFilM. Sídlit bude v historické budově Mozarteum v centru Prahy.

Starou křivdu urovnalo neskutečně náhodné setkání • Cesty osudu jsou nevyzpytatelné. Občas se dokonce stane něco, nad čím zůstává rouzum stát. Přečtěte si příběh z dobových novin, který popisuje neuvěřitelně náhodné setkání. Citlivějším povahám možná ukápne slza.

Řádění fanatické bojovnice proti alkoholu v New Yorku • Na přelomu 19. a 20. století v USA přepadávala se sekyrou v ruce hostince a ničila nádoby s alkoholem. Nebo se snažila domluvami přesvědčovat jiné lidi, aby okamžitě začali abstinovat. Řeč je o fanatické odpůrkyni alkoholu a kouření Carrie Nation. Kuráž jí upřít nelze. Už ve své době byla však považována spíše za směšnou postavičku, jak dokládá dobový článek z roku 1901.

2. 8. 1890: Zábava na Zbraslavi, zřícené lešení a požár v bytě • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

12. 6. 1890: Záhadné úmrtí, ztracený zlatý náramek a přejeté dítě • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

20. 3. 1868: Pražané močí na ulici. Chybí totiž veřejné toalety • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Znečišťování ulic Pozoruje se vůbec za poslední doby, že ulice pražské, zvláště užší a odlehlejší velice bývají znečištěny a také výkaz policejní svědčí, že neobyčejně mnoho lidí bývá zadržováno pro znečišťování ulic od strážníkův policejních. Zkušenost ta mohla by konečně přiměti příslušné úřady obecní, aby dbali o brzké zřízení náležitého počtu pissoirů v ulicích pražských, neníť v tom ohledu snad žádné větší město tak zanedbáno jako Praha; ovšemť že by pissoiry ty nesměly být tak primitivně stavěny, jako byly ony ohyzdy z doby Vankovské. – Národní listy, 20. 3. 1868 Nalezená kostra Při kopání základu nového domu vedle hostince „u anglické královny“ nalezena předevčírem odpůldne v zemi na sáh hloubky spuchřelá rakev s kostrou, dosti zetlelou. Tamtéž nalezena zasypaná studně a několik tajemných výklenkův. Dle zkoušek, zatloukáním v násyp konaných, lze se domnívati, že později přijde se ještě na klenbu. Na místě tom vůbec „židovskou zahradou“ zvaném nacházel sa dříve hřbitov židovský. – Národní listy, 20. 3. 1868 [related-post id="7604"] K výstraze Již po delší dobu provádí v Praze jistý šejdíř zlodějské své kousky. Výdává se za řeznického chasníka a co takový najímá si byt u rodin, jež mu na slovo věří a co nájemníka jej přijmou. Sotva že se ale v najatém příbytku ohledne, žádá hospodyni o velký železný hrnec aneb jinou nádobu a sice za tou příčinou, že prý od svého bratra uzenáře sádlo dostane, které jí pak lacino přenechá. Touto vyhlídkou bývá hospodyně obyčejně přemluvena a dá podvodníkovi k žádosti jeho ještě šálek, by mohl hrnec do něho svázati. Podvodnlk zaobalí opatrně hrnec a odejde, by se více nevrátil. Šejdiřským tímto spůsobem byla předešlý týden ošizena jistá domovnice na nábřeží, předevčírem pak opět ve vrabčí ulici jedna soukromnice. – Pražský denník, 20. 3. 1868

4. 11. 1868: V Praze řádí zlodějka, která okrádá malé děti • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

27. 11. 1868: Řádění podvodníků v Praze a zneuctění kostela • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

23. 1. 1889: Varování před cestou na pražský Nebozízek. Může jít o život! • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Vinohradská vodárna sloužila svému účelu jen do 60. let minulého století • Seznamte se s jednou z nejkrásnějších staveb ve městě! Vinohradská vodárenská věž byla postavena v roce 1882 v novorenesančním slohu podle projektu architekta Antonína Turka.

Vinohradská vodárna sloužila svému účelu přesně 80 let.