K čemu slouží žlábek mezi nosem a ústy na lidské tváři

Přemýšleli jste někdy, odkud se vzal kožní žlábek mezi horním rtem a nosem? A jakou vlastně plní funkci? Těmito zapeklitými otázkami se lidstvo zabývalo odjakživa a vznikla díky tomu i řada nejrůznějších poetických vysvětlení. Spolehlivou odpověď přinesli vědci až v minulém století.

Svislá středová brázda mezi nosem a rtem se odborně nazývá „philtrum“. Toto slovo pochází z řečtiny, základ má ve slově „milovat“ a v překladu znamená „místo k líbání“. Nejde o náhodu, staří Řekové totiž obličejovou rýhu považovali za jednu z nejkrásnějších a nejpřitažlivějších částí lidského těla.

Trochu překvapivé je, že čeština pro ni žádné konkrétní označení nemá, zatímco pro pohlavní orgány si vytvořila desítky nejrůznějších pojmenování. Z hlediska vzájemného fyzického kontaktu mezi lidmi jde přitom minimálně o srovnatelně exponované partie.

Pohádka o andělech a duších

Jedno z poetických vysvětlení ústní rýhy má kořeny v židovské mytologii. Když se prý duše převtělí do lidské bytosti, přijde k ní anděl a lehce přiloží prst na ústa, aby v pozemském světě neprozradila všechna tajemství vesmíru a bytí. Otisk andělského prstu na rtu pak zůstane jako připomínka závazku mlčenlivosti.

Co na to věda?

Se skutečným vysvětlením přišli vědci až ve 20. století. Na rozdíl od jiných orgánů a částí lidského těla prý nemá žlábek žádnou speciální funkci. Je to vlastně spíš něco jako jizva – pozůstatek po přesouvání a spojování částí rtu, čelistí a patra k sobě při embryonálním vývoji plodu.

Při nepřesném srůstání těchto částí dochází u některých lidí k různě těžkým rozštěpovým vadám. Zploštělé či nevýrazné „philtrum“ se také jako jeden z průvodních znaků může objevit u osob postižených autismem, mentální retardací, fetálním alkoholovým syndromem, Wolf-Hirschhornovým syndromem či Prader-Williho syndromem.