Nepřehlédněte
Hana Zagorová leží v nemocnici • Populární zpěvačka Hana Zagorová a její manžel Štefan Margita onemocněli koronavirem. Zatímco Margita se léčí s mírnými příznaky v domácí karanténě, Zagorová leží v nemocnici kvůli vysokým teplotám.
Na Ukrajině mají lepší zeleninu než u nás. Farmářskou tržnici okupují překupníci, říká šéfkuchař David • Radek David patří mezi českou kulinářskou elitu. Jako jeden z prvních špičkových šéfkuchařů objel celou řadu českých farem a implementoval jejich produkty do svých slavných restaurací La Veranda a Babiččina zahrada v Praze. Nově se stará ještě o The Bistro v Londýnské ulici. Serveru PražskýDEN.cz poskytl exkluzivní rozhovor. Na pražské gastronomické scéně se pohybujete přes dvacet let. Prošel jste kuchyní hotelu Hilton, hotelem Adria, restauracemi Kampa Park, Rybí trh, Alcron. Všechno jsou to známé pražské podniky, které ve své době udávaly trendy. Jak se v průběhu posledních dvaceti let změnila pražská gastronomická scéna? Hodně moc. Spousta kluků odjela do zahraničí, kde se učili u ještě větších kluků. Pak se vrátili a přinesli nový vítr. Za druhé – díky sociálním sítím je možnost nakouknout do každé hospody, co vaří. Lze taky objednávat knihy ze světa a jezdit na stáže. I já se každoročně jezdím učit. Hlavně do Londýna, který je pro mě nejvíc inspirativní. Pak třeba do Provence, kde jsem měl možnost působit v restauraci La Chassagnette, která má svoji vlastní zahradu. Každé ráno tam zahradnice sklidí to, co je nejvíc zralé. Přivezou to do kuchyně na dvoukoláku a kuchaři z toho vaří. Byl jsem i v Piemonte v restauraci Violetta, kde jsem vařil se sedmdesátiletou babičkou. V Londýně jsem prošel restaurace Dinner by Heston Blumethal, Marcus, Story, Typing Room, Pied a Terre, Alyn Williams, L'Autre Pied, Ametsa with Arzak Instruction, The Ledbury, Latium… Není škoda, že tu nikdo nezvedá slávu prvorepublikových podniků typu lahůdkářství Jana Paukerta, hotelu Šroubek, či původního Alcronu? Takovou tu starou, sice těžší, ale klasickou českou kuchyni? Občas se tu objeví pokus. Ale brzo zanikne. Paukert tak chvilku fungoval. Alcron funguje, ale na moderní bázi. Nedávno otevřeli Myšáka. Já si ještě pamatuji rybárnu Vaňha, ale i buffet Koruna. Je jiná doba, jiné nároky a jiné stravovací zvyklosti. [gallery size="full" columns="1" ids="12110"] V poslední době v Praze rostou jako houby po dešti fast casual bistra. Je to trend, který lze pozorovat i v dalších velkých městech Evropy? Jak si vybrat dobré bistro na večeři? Máte nějaký tip na dobré bistro v Praze, kam i vy sám rád zajdete? Bohužel na to nemám čas. Pokud nejsem v našich restauracích La Veranda, Babiččina zahrada a The Bistro, tak jsem na Ukrajině v Kyjevě, kde máme další restaurace a kam jezdím šestkrát až sedmkrát ročně měnit jídelní lístky. A pokud nejsem ani tam, tak jsem na stáži nebo s majitelem a týmem lidí na výletě za poznáváním jiného regionu, originální chuti tamních jídel. Vaše restaurace La Veranda a Babiččina zahrada patří ke stálicím pražské gastronomie. Co u vás na menu zákazníci najdou? Za prvé – nejsou moje. Jelikož jsem executive chef, tak to znamená, že jsem šéfkuchař pro všechny restaurace. Jídelní lístek se mění často podle sezóny. V Babiččině zahradě je to asi deset jídel, které neměníme. Například hovězí tatarák, který meleme přímo u stolu, kulajdu, přes noc pomalu pečenou kachnu, svíčkovou, ale i dukátové buchtičky nebo plněné knedlíky. V La Verandě se mění vždy skoro celý jídelní lístek. Zůstávají jen dvě položky – náš legendární tatarák a čokoládový fondánt s malinami. Zbytek je vždy dle toho, co je v dané sezóně nejlepší. [gallery size="full" columns="1" ids="12113"] Posledním přírůstkem do rodiny vašch restaurací je právě The Bistro v Londýnské ulici. Jak vzniká vůbec takový koncept bistra? A jak to děláte, že máte hned od otevření plno? V tuto chvíli jsou to silná slova. Pravda je taková, že hned po otevření se tam všichni nahrnuli. Nyní pořád pracujeme s polednem. Přemýšlíme, jak přilákat lidi na zajímavé jídlo, protože v minulosti byla v místě jiná restaurace, která fungovala pouze na večeře. Náš slogan je „More taste“, jelikož nabízíme malé snacky, mezze. Pak máme malou nabídku jídel, kterou každý týden měníme. [gallery size="full" columns="1" ids="12111"] Mimo pražských podniků máte ještě osm restaurací Fajna Familia na Ukrajině. Dá se srovnávat Praha a Kyjev? V čem se pražská gastronomická scéna liší od té kyjevské? Může český šéfkuchař na Ukrajině uspět? Může, ale musí trochu sklopit hlavu. Lidé jsou tam jiní. Teprve nyní se tam začínají otevírat menší podniky s rozmanitější gastronomií. Za druhé – na Ukrajině mají v sezóně mnohem lepší zeleninu než my. Nepotrpí si na žádný excesy, ale mají rádi dobré jídlo. Nemusí být tolik kreativní, ale musí být hezky a zajímavě naservírované. Jak to všechno stíháte? Praha, Kyjev, stáže, rodina a děti? Je to plánování. Jsou měsíce, kdy rozjíždím čtyři menu ve čtyřech různých konceptech. Ale pak jsou měsíce, kdy se to snažím rodině a dětem vynahradit. [gallery size="full" columns="1" ids="12112"] Byl jste jeden z prvních v Praze, který začal spolupracovat s malými farmáři. Co říkáte na rozmach farmářských trhů? Máte nějaké oblíbené? Ano. A je to dobře. Ale pořád je to nic. Po 30 letech od revoluce nemáme nic. Máme nekvalitní zeleninu v krámech. Podívejte se, v Kyjevě je skoro pět miliónů obyvatel a je tam přes padesát tržišť, možná ještě víc, které fungují každý den. Koupíte tam ryby, maso, koření, ovoce a zeleninu, mléčné výrobky, uzeniny, vejce, med... A Praha má jeden a půl miliónů obyvatel a jedno tržiště – jedna hala a v ní pár farmářů, zbytek jsou překupníci. Funguje od pondělí do soboty. Náplavky, kulaťáky a farmářské trhy jednou, dvakrát za týden to nespasí. Je to škoda, protože na Ukrajině jsou lidé zvyklí nakupovat a vybírat to nejlepší, aby pak doma uvařili to nejlepší jídlo. I přes nabitý program si stále najdete čas na řadu kuchařských kurzů. Máte v nabídce i něco pro opravdové Pražany odkojené Vltavou? To nemám. Školím u Romana Vaňka v Prakulu, v Gourmet Academy, v nádherném obchodě Potten & Pannen a v Zemědělském muzeu, kde je krásná kuchyně. Všude učím něco jiného. Takže u Romana třeba zeleninová jídla, králíka nebo piemontskou kuchyni, v Gourmet academy menu pro požitkáře, v Zemědělském muzeu „Nedělní oběd“, „Babiččiny recepty“. A jakmile začne sezóna, tak chřest. [gallery size="full" columns="1" ids="12119"] Kdybyste měl jmenovat někoho z vašich kuchařských kolegů v Praze, ke komu byste zašel na snídani, oběd a večeři? Na snídani do Café Savoy za Lukášem Frenclem. Na oběd s rodinou jednoznačně do Babiččiny zahrady na kachničku, a kdyby ke kolegovi, tak do SIA za Jirkou Štiftem. Na večeři s přáteli do Zas a znovu za Petrem Hajným, případně do Noi, Sasazu. Na poslední jídlo před smrtí do Grand Cru za Honzíkem Punčochářem.
Odumírání kostí postihuje každého desátého. Většina lidí o své nemoci vůbec neví • Osteoporóza je jedním z nejčastějších onemocnění kostí. Projevuje se řídnutím kostní tkáně, čímž se kosti stávají křehčími a náchylnějšími ke zlomeninám. Nemoci se často přezdívá „tichý zloděj kostí“, protože pacient zpočátku nepociťuje žádné obtíže.
Stolice říká mnohé o našem zdraví aneb Vážně i nevážně o lidském vyměšování • I když se o tom veřejně moc nemluví, pravidelné vyprazdňování je pro člověka velmi důležité a může hodně prozradit o vašem zdravotním stavu. Zní to sice zvláštně, ale až třetina lidí podle průzkumu lékařů vůbec nemá představu o tom, jak vypadá normální exkrement. Lidé si také nesprávným vyprazdňováním zadělávají na řadu zdravotních problémů. Co všechno o vás může vaše stolice prozradit?
Starší objev vědců by mohl zpomalit další pandemii koronaviru • Svět má za sebou první vlnu pandemie způsobené novým typem koronaviru. Všichni se nyní obávají, že by se nemoc covid-19 mohla na podzim znovu vrátit ve velkém, případně že virus zmutuje a bude mnohem více nebezpečný. Ochránit nás může vakcína (zatím ale neexistuje), připravenost celé společnosti, ale i starší vědecké poznatky o chování a schopnostech virů.
Senioři mají z chřipky strach, ale očkování přesto podceňují • Z chřipky máme respekt, mohla by nám podkopat zdraví a navždy omezit kvalitu našeho života, přiznávají senioři žijící v metropoli. Strach mají zejména z toho, že by se už nedostali zpět do původní kondice a nemohli se věnovat svým koníčkům. Přesto o očkování uvažuje jen málo z nich. Zkušenost se silnou chřipkou má sedm z deseti Pražanů v důchodovém věku. Čtvrtina ji měla za poslední roky dokonce více než třikrát. Ukazuje to průzkum, který dělala agentura ppm factum pro společnost Sanofi.
Nejčastější mýty o lidském mozku, kterým někteří stále věří • Staří Egypťané považovali za sídlo inteligence srdce. Lékaři v antickém Řecku ale později zjistili, že skutečné řídící centrum člověka se nachází v mozku. V dnešní době o tom již nelze pochybovat. Schopnosti, které má tento rosolovitý orgán, jsou až neskutečné. Přesto se však o něm mezi lidmi šíří několik mýtů, které se nezakládají na pravdě.
Mýty o gumových medvídcích. Z čeho se opravdu vyrábějí, co obsahují a jak ovlivňují zdraví kloubů • Gumové medvídky milují děti po celém světě. Obrovské oblibě se ale těší i u dospělých, kteří se díky nim mohou vrátit do bezstarostným dětských let. Od roku 1922, kdy se začaly v Německu vyrábět, jejich popularita neklesá. Víte ale, že čeho se skutečně vyrábějí? A jsou opravdu tak přínosné pro zdraví, jak se často tvrdí?
Rakovina plic zpočátku nebolí. Příznaky lidé často řeší až v pokročilém stádiu • Tisíce dobrovolníků ve žlutých tričkách po celém Česku dnes vyrazily do ulic prodávat tradiční žluté květy měsíčku lékařského se stužkou meruňkové barvy. Hlavním tématem 23. ročníku veřejné sbírky Český den proti rakovině jsou nádorová onemocnění plic.
Zázrak jménem ovesné vločky. Proč se vyplatí jíst je každý den • Ovesné vločky můžeme zařadit mezi nejzdravější potraviny ze všech. Oblíbili si je sportovci, doporučují je výživoví poradci. Pokud jste jim ale ještě nepřišli na chuť, přesvědčíme vás, že byste to měli napravit.
Objevte blahodárné účinky zeleného čaje. S vaším tělem dokáže divy • Šálek horkého čaje umí nejen zahřát, ale také prospívá zdraví. Nejnovější výzkumy zeleného čaje naznačují, že se vyplatí pít ho každý den. Skoro až zázračný nápoj pomáhá posilovat imunitu a předcházet rakovině. Je to ale skutečně pravda?
Spánkový deficit ovlivňuje člověka ještě spoustu dní po návratu k běžnému režimu, zjistili vědci • Kvalitní spánek patří mezi nejzákladnější lidské potřeby. Odborníci na spánkovou hygienu neustále upozorňují, že jeho dlouhodobý nedostatek, tzv. spánkový dluh či spánková deprivace, může nepříznivě ovlivnit celkové psychické i fyzické zdraví. Potvrzuje to i nejnovější výzkum polských vědců, zveřejněný ve vědeckém fóru Plos One. A přidává jeden další důležitý poznatek.
Nebezpečná plíseň v domácnosti se podepisuje na našem zdraví • Plísně v domácnosti poškozují nejen náš majetek, ale i fyzické zdraví. Zákeřné houby se přitom často usazují v našich domovech zcela nepozorovaně. Jejich přítomnost řada lidí odhalí až poté, co je začnou trápit zdánlivě nevysvětlitelné zdravotní problémy.
Šedý zákal může postihnout každého. Dávejte pozor na varovné příznaky • Mezi nejzávažnější oční onemocnění patří šedý zákal. Jedná se o zastření oční čočky, které začíná poměrně nenápadně, ale v konečném důsledku může způsobit i slepotu. Na které varovné příznaky byste si měli dávat pozor?
Cvičením proti roztroušené skleróze. Do maratonu nepřetržitého cvičení se zapojily stovky lidí • Více něž 440 lidí z Prahy a okolí přišlo podpořit pacienty s roztroušenou sklerózou. V pátek a v sobotu se cvičením zapojili do osmého ročníku čtyřiadvacetihodinového Maratonu s roztroušenou sklerózou (MaRS). Z dobrovolných příspěvků vybrali organizátoři přes 62 tisíc korun, které poputují na fyzioterapii a nákup rehabilitačních pomůcek pro nemocné.
V Praze se objevily podivné oranžové židle. Varují před závažnou nemocí • Na různých místech metropole se v těchto dnech objevily oranžové židle upozorňující na závažné onemocnění srdce. Veřejnost seznamují s chronickým srdečním selháním, kterým trpí 26 milionů lidí na celém světě. Dle prognóz bude toto číslo v roce 2030 o 25 % vyšší. Největším rizikem nemoci je její nenápadný rozvoj. Proto atypické oranžové židle, které poukazují na příznaky, jež by si laik s diagnózou srdečního selhání běžně nespojil. Hlavní funkcí srdce je udržovat krevní oběh a zásobovat tak všechny naše orgány kyslíkem a živinami. Při srdečním selhání nezvládá srdce svou úlohu plnit a orgány nejsou dostatečně prokrvené. To se projevuje řadou specifických příznaků, s nimiž už se setkalo více než 200 tisíc Čechů, kteří tímto onemocněním trpí. Podle statistik se chronické srdeční selhání rozvine u každého pátého nad 40 let. Čím dříve si změny ve svém životě uvědomí a navštíví svého lékaře, tím lépe. Chronické srdeční selhání má sice horší prognózu než některé běžné druhy rakoviny, je ale možné jej díky moderním způsobům léčby kontrolovat a nemocný může i přes svou diagnózu vést kvalitní život. [related-post id="11046"] Oteklé kotníky jako varovný signál Oranžové židle, které upozorňují na specifické příznaky chronického srdečního selhání, potkají lidé tento měsíc na různých místech Prahy. Zejména tam, kde je potřeba vyvinout větší fyzickou námahu, například výšlapem do schodů. Právě díky nim mohou lidé zjistit, že se jejich zdravotní stav změnil. Srdeční selhání se totiž mimo jiné vyznačuje nadměrnou únavou, nejprve při zátěži, později i v klidu. Pokud vám schody ve vašem okolí nikdy problém nedělaly a v krátkém čase se stanou naprosto unavující záležitostí, může to poukazovat na problém. Dalším z příznaků jsou oteklé kotníky a dolní končetiny. I na ně specifickým designem židle upozorňují. Nehledejte proto za příčinou otoků jen teplé počasí, dlouhé sezení v kanceláři či cestování. Pro umístění židlí byla vybrána taková místa, kde se zadýchá i zdravý člověk. Cílem je připomenout další z příznaků srdečního onemocnění, nadměrnou dušnost. [related-post id="10935"] 15 židlí po celé Praze Celkem 15 židlí se během června objevilo na 14 místech po celé Praze. Do osvětového projektu se zapojilo sedm městských částí (Praha 2, Praha 3, Praha 4, Praha 7, Praha 11, Praha 13 a Praha 15). Například v Praze 13 se oranžová židle objevila před budovou radnice na Slunečním náměstí. Záštitu nad projektem převzal Magistrát hlavního města Prahy, udělil ji radní pro zdravotnictví Ing. Radek Lacko. „Jsme velice rádi, že můžeme tento osvětový projekt podpořit. Věříme, že tak naši občané budou zajímavou cestou informováni o příznacích tohoto závažného onemocnění,“ okomentoval akci starosta městské části Praha 13 David Vodrážka. Oranžové židle můžete potkat také v Riegrových sadech, na Parukářce nebo u stanic metra Budějovická a Vltavská. [related-post id="10989"] Vše začíná nenápadně Srdce máme jen jedno, je proto důležité mu pozorně naslouchat a vnímat jeho na první pohled nepodstatné signály včas. Řadí se mezi ně dušnost, otoky nohou a kotníků, nárůst váhy, únava, nechuť k jídlu, nadměrné bušení srdce a vyšší frekvence močení. Jsou-li lidé již diagnostikováni, měli by se o svou léčbu zajímat a se svým lékařem otevřeně mluvit. Více informací o srdečním selhání včetně tipů, jak na život s tímto onemocněním, najdete na www.rukunasrdce.cz.
Potraviny štěstí navodí skvělou náladu a ochrání před rakovinou • Jídlo je důležitým faktorem, který ovlivňuje naše duševní rozpoložení. Ať už vás trápí vztahové problémy, nedostatek peněz, zlobivé děti, příliš mnoho úkolů v práci nebo jen zimní chmury, měli byste místo antidepresiv zařadit do jídelníčku potraviny štěstí, které do žil zaručeně napumpují novou energii.
Horko lépe zvládnete s vhodným oblečením i úpravou jídelníčku • Teploty v těchto dnech atakují třicítku, což už představuje zvýšenou zátěž pro organismus. Problémy mohou pociťovat zejména oslabení jedinci, ale občas se nevyhýbají ani zcela zdravým lidem. Co dělat, abychom se v horkých letních dnech cítili stále skvěle?
Léto se naposledy vrátí. Meteorologové slibují tropické teploty • Srpen se sice překulil do druhé poloviny, ale to neznamená, že léto řeklo své poslední slovo. I když teploměr v těchto dnech ukazuje přes den maximálně 24 stupňů, podle meteorologů ještě budeme mít příležitost užít si dosyta tropické teploty. I když pro tento rok už to nejspíš bude naposledy.
Správně zvolený sport může prodloužit život až o deset let • Vědci již dávno potvrdili, že pohyb ve formě pravidelně prováděného sportu zpomaluje procesy stárnutí a prodlužuje délku života. Závisí ale dlouhověkost i na tom, jakou fyzickou aktivitu člověk provozuje? Nové důkazy ukazují, že zřejmě ano.
