Spánkový deficit ovlivňuje člověka ještě spoustu dní po návratu k běžnému režimu, zjistili vědci

Kvalitní spánek patří mezi nejzákladnější lidské potřeby. Odborníci na spánkovou hygienu neustále upozorňují, že jeho dlouhodobý nedostatek, tzv. spánkový dluh či spánková deprivace, může nepříznivě ovlivnit celkové psychické i fyzické zdraví. Potvrzuje to i nejnovější výzkum polských vědců, zveřejněný ve vědeckém fóru Plos One. A přidává jeden další důležitý poznatek.

 „Jak ses dneska vyspal/a?“ Blízcí lidé si tuto otázku navzájem pokládají skoro již automaticky prakticky denně. Ani si to neuvědomujeme, ale právě v těchto slovech je skryto více, než se na první pohled může zdát.

Každý člověk potřebuje kvalitní spánek. Pokud tedy vašeho protějška zajímá, jakou jste měli noc, vyjadřuje tím nejen lásku a péči, ale také zjišťuje, jakým způsobem přizpůsobit své vlastní chování vůči vám vzhledem k vašemu momentálnímu rozpoložení. V podstatě se tak jedná o pudové chování, které by možná stálo za to podrobněji vědecky prozkoumat.

Spánek jako nedostatkové zboží

Zejména v posledních letech však vědci intenzivně zkoumají především spánek samotný. Celá řada studí potvrzuje, že pokud organismus trpí dlouhodobě nedostatkem spánku, podepisuje se to na duševním i fyzickém zdraví. Tzv. spánková deprivace má za následek celou řadu problémů a v konečném důsledku může skončit i totálním vyčerpáním organismu.

Současná doba klade na každého jedince extrémní nároky. Je jedno, z jakého důvodu málo a špatně spíme. Ať už je to studium před zkouškou, odevzdání důležitého projektu v práci, sledování návykového seriálu na Netflixu do brzkých ranních hodin nebo cokoliv jiného, vždy dochází k výraznému narušení našeho cirkadiánního rytmu.

Zatímco následky špatného spánku jsou řadou studií dobře popsány a prakticky potvrzeny, vědce z Jagellonské univerzity v polském Krakově zajímal především mechanismus, jakým se mozek s deficitem vypořádá.

Jedna dobrá noc na zotavení rozhodně nestačí

„Nedostatek spánku vás rozhodně ovlivní, a to možná na delší dobu, než byste čekali,“ sdělil vedoucí výzkumu Jeremi Ochab.

Třítýdenní studie se zúčastnilo 19 osob ve věku 20 až 22 let. Ti docházeli denně na EEG. Senzory na jejich zápěstí také sledovaly jejich každodenní aktivitu. Kromě toho testovaní vyplňovali pravidelně dotazník týkající se nálady a úrovně energie. A především absolvovali Stroopův test, který zjednodušeně řečeno měří, jak dobře a jak rychle mozek zpracovává informace.

Výsledky potvrdily změny v chování nejen během období spánkové deprivace, ale především během fáze zotavování, kdy už účastníci spali dostatečně dlouhou dobu. Ukázalo se, že ani týden pravidelného dostatečného spánku po několikadenní spánkové deprivaci nestačí k plnému obnovení výkonu. Pouze jeden ukazatel – průměrná reakční doba ve Stroopově testu – se vrátil k výchozím hodnotám, zatímco ostatní ne.