Nejčastější mýty o lidském mozku, kterým někteří stále věří

ZajímavostiTereza Běhalová8. března 20193 minuty čtení
Lidský mozek.

Lidský mozek.

Foto: Archiv

Staří Egypťané považovali za sídlo inteligence srdce. Lékaři v antickém Řecku ale později zjistili, že skutečné řídící centrum člověka se nachází v mozku. V dnešní době o tom již nelze pochybovat. Schopnosti, které má tento rosolovitý orgán, jsou až neskutečné. Přesto se však o něm mezi lidmi šíří několik mýtů, které se nezakládají na pravdě.

Mozek spotřebuje až 20 % veškerého kyslíku a kalorií v těle. Po dosažení pětatřiceti let ztrácí člověk každý den přibližně 7000 nervových buněk. Mužský váží průměrně o 20 gramů víc než ženský. To jsou základní fakta o orgánu, bez kterého bychom nepřežili. Co ale o mozku pravda není?

Mýtus 1: Inteligence závisí na velikosti

Na mezidruhové úrovni, by tento výrok obstál, protože člověk má v poměru k postavě největší mozek z celé živočišné říše. Ve skutečnosti je ale inteligence velmi komplexní záležitost a na její podobu má vliv obrovské množství faktorů, které s velikostí mozku nesouvisí. Průměrný lidský mozek má objem asi 1450 cm³ a váží 1300–1400 g, tedy zhruba 2 % lidské váhy.

Například mozek geniálního fyzika Alberta Einsteina měl co do objemu průměrnou velikost, vážil „podprůměrných“ 1230 gramů ale kompenzoval to o 15 % větší částí zodpovědnou za matematické myšlení. Inteligenci ovlivňuje například socioekonomické prostředí, hustota nervových buněk a jejich uspořádání (spojení mezi neurony).

Mýtus 2: Učením se mozek zvrásňuje

Mezi rozšířenou nepravdu patří i domněnka, že s každou novou informací a věděním na mozku přibývají nové záhyby. S těmi se však už narodíme. Záhyby na lidském mozku vznikly evolučním vývojem v průběhu milionů let, kdy se naše řídící centrum postupně zvětšovalo. Protože ale lebka novorozence nesmí být kvůli porodu příliš veliká, musel přizpůsobit mozek. Postupně se tak něm vytvořily zákruty, díky kterým narostla plocha, ale objem zůstal stejný.

Mýtus 3: Větší část mozku nevyužíváme

Tato nepravda pochází z počátku 20. století, kdy americký psycholog William James (1842–1910) prohlásil, že člověk využívá jen malou část duševních zdrojů. Díky televizi a internetu se později rozšířila informace, že člověk využívá pouze 10 % svého mozku.

Přestože fungování mozku není dokonale zmapováno, zobrazovací metody dokazují, že během běžných denních činností člověk využívá všechny části svého mozku. Aby mozek správně pracoval, potřebuje obrovské množství energie, proto je z evolučního hlediska nesmysl, aby vznikl orgán, který je tak náročný na výživu, ale jen desetinu toho vrací zpátky. Nepoužívané mozkové buňky mají navíc tendenci degenerovat. Kdyby bylo 90 % mozku neaktivní, pitva dospělého mozku by odhalila velkou degeneraci.

Mýtus 4: Tvořiví lidé mají dominantní pravou hemisféru

I když jsou někteří lidé více zaměření na techniku ​​a jiní na umění, nemá s jejich zájmy velikost hemisfér nic společného. Odkud pochází tento mýtus? Americký neurobiolog a nositel Nobelovy ceny Roger Sperry (1913–1994) přišel kdysi s tvrzením, že úkony spojené s kreativním myšlením řeší spíše pravá polovina, zatímco za činnosti spojené s racionální úvahou odpovídá levá část mozku.

Již od poloviny 20. století se mnoho výzkumů snaží verifikovat výsledky, ke kterým dospěl Sperry. Žádnému týmu se to však nepodařilo. Naopak to vypadá, že do jednotlivých činností jsou zapojeny vždy obě hemisféry, i když každá jiným způsobem.

Nepřehlédněte

Houbičky jsou semeniště bakterií. Správná hospodyně ví, jak často je měnit • Žádná kuchyně se bez nich neobejde. A to ani v případě, kdy za vás většinu nádobí myje myčka. Houbičky na nádobí jako užitečné pomocnice jsou vždy po ruce. Zároveň ale mohou být i extrémně zrádné.

Houbičky na nádobí

Spolknutá žvýkačka: Jak dlouho doopravdy vydrží v našem těle? • Už od dětství nám bylo vštěpováno, že polykat žvýkačku se nesmí, protože se pak přilepí na stěnu žaludku a v našem těle zůstane dalších 7 let. Zakládá se toto tvrzení na pravdě, nebo jde jen o ničím nepodložený mýtus a zbytečné strašení?

Špenát chrání před projevem stáří. Tajemství chuti je v přípravě • Snad každý zná animované příběhy o námořníku Pepkovi, který se před každým náročným úkolem posílil konzervou špenátu. Tato listová zelenina má skutečně velmi prospěšné účinky na lidské zdraví. A když se dobře připraví, může i skvěle chutnat.

Zabiják jménem sůl. Lidé překračují doporučenou dávku a často o tom ani neví • Sůl je pro lidské tělo sice nepostradatelná, ale nadměrný příjem představuje obrovské zdravotní riziko. Doporučené denní množství soli přitom často překračujeme, aniž bychom si to uvědomovali. Upozorňuje na to kampaň s názvem World Salt Awareness Week, která probíhá v těchto dnech.

Sůl nad zlato? Ano, ale jen v omezeném množství.

Více peněz i lepší vztahy. Umístění postele může ovlivnit kvalitu života • Stává se vám, že se často probouzíte neodpočatí a unavení, přestože spánku věnujete dostatečně dlouhou dobu a dodržujete všechny zásady spánkové hygieny? Tento problém může způsobovat i zdánlivě taková „banalita“ jako je umístění postele v ložnici. Na kterou světovou stranu je nejvhodnější usínat?

Trápí vás zarudlá a podrážděná pokožka? Řešení je snadné a stojí pár korun • Objevila se vám vyrážka či zarudnutí na pokožce i přesto, že jste na sobě měli oblíbené tričko vyprané v pracím prášku a v aviváži, kterou dlouhodobě používáte? Věnujte tomu pozornost, alergie na prací prášek se může objevit kdykoliv. Pomůže praní s dostatečným mácháním i změna prostředku.

Pomeranč versus grapefruit. Který citrus je zdravější a proč ten druhý škodí • Citrusy mají až zázračné účinky. Jsou bohatým zdrojem zdraví prospěšných látek, zejména pak vitamínu C. Zároveň snižují hladinu tuků a cholesterolu v krvi a upravují hladinu krevního cukru.

Třetina klíšťat v Praze je nakažená. V některých lokalitách až polovina • Přestože jsou pražští hygienici v těchto týdnech enormně vytíženi kvůli pandemii koronaviru, věnují se i dalším nebezpečným infekčním nákazám.

Klíšťová encefalitida

Idiopatická plicní fibróza se zpočátku hlásí nenápadně. Důležitá je včasná diagnóza • Pražané si mohou nechat zkontrolovat plíce. Pneumologové jim otevřou dveře svých ordinací ve středu 30. září. Zájemce vyšetří i bez předchozího objednání a doporučení praktického lékaře. Preventivní akcí chtějí lékaři včas odhalit smrtelnou nemoc – idiopatickou plicní fibrózu (IPF). Letos se do dne otevřených dveří v kraji zapojí jedenáct ambulancí. Zájemci o vyšetření by si ale vzhledem ke koronavirové pandemii měli telefonicky ověřit, jestli se provoz ordinace nezměnil. V loňském roce lékaři potvrdili IPF dvěma pacientům. U jedenácti dalších objevili jiné plicní nemoci, jako jsou například astma či chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN). 

Emocionální upíři zpočátku vypadají jako příjemní lidé. Naučte se je odhalit • Udržovat vztahy s druhými lidmi patří mezi nejzákladnější lidské potřeby. Vědci potvrzují, že kvalitní sociální vazby utužují zdraví, prodlužují život a jsme díky nim celkově šťastnější. Problém ale nastává, když se ve vašem okolí objeví jeden nebo více tzv. emocionálních upírů.

Míra IQ ovlivňuje, zda vstoupíte do manželství. U každého pohlaví ale jinak • Vysoká inteligence je všeobecně společností vnímána jako pozitivní a obdivuhodná. Psychologové však už několik desítek let upozorňují na fakt, že jedinci obdaření geniálním mozkem mohou mít zároveň i určité osobnostní limity.

Každý druhý člověk v Česku umírá na rakovinu nebo onemocnění srdce • V minulém roce zemřelo 112 920 obyvatel Česka. Více než polovina z nich zemřela v důsledku onemocnění srdce (32 %) nebo zhoubného nádoru (25 %). Trojici nejčastějších příčin úmrtí uzavírají cévní nemoci mozku s podílem 7 % na všech úmrtích. Nejnovější data zveřejnil Český statistický úřad.

Načerpejte energii před zimou • S nastupujícím podzimem a blížící se zimou se u mnoha lidí vyskytují pocity únavy a nedostatku energie. Sychravé počasí a nedostatek slunečního světla vám na náladě jistě nepřidá. A to vás ještě čeká předvánoční shon a stres. Jak získat dostatek energie na překlenutí tohoto nepříjemného období roku?

Zázrak jménem červená čočka. Vykouzlete rychlé a zdravé pokrmy bez nadýmání • Červená čočka je méně známá příbuzná klasické čočky, která má v našich zemích dlouhou tradici. Pochází z Turecka a jedli ji už lidé v neolitu. A i když se zatím u nás netěší příliš velké oblibě, přesvědčíme vás, že byste jí měli dát šanci. Je totiž úžasná v mnoha ohledech!

Červená čočka

Odumírání kostí postihuje každého desátého. Většina lidí o své nemoci vůbec neví • Osteoporóza je jedním z nejčastějších onemocnění kostí. Projevuje se řídnutím kostní tkáně, čímž se kosti stávají křehčími a náchylnějšími ke zlomeninám. Nemoci se často přezdívá „tichý zloděj kostí“, protože pacient zpočátku nepociťuje žádné obtíže.

Za problémy s dýcháním může i stres. Odhalte příznaky dřív, než bude pozdě • Poruchy dýchacího ústrojí mohou mít nejrůznější příčiny. Mezi nejčastější a někdy podmíněné určitou genetickou predispozicí patří poruchy z vystavení se velkému množství prachu, alergenů a konzumace některých potravin, nápojů nebo léčiv. Příliš se ale nemluví o tom, že za těmito obtížemi může stát také stres. Opakované vystavování vypjatým situacím například v zaměstnání může vyústit dokonce ve vážné dýchací problémy.

Stres může zabíjet.

Lékárnička na dovolenou. Co všechno by měla obsahovat? • Pokud se chystáte na letní dovolenou, neměli byste rozhodně zapomenout přibalit do kufru lékárničku na cesty. Chybět by v ní samozřejmě neměly léky, které všichni účastníci zájezdu pravidelně a dlouhodobě užívají. Co dalšího vzít s sebou na dovolenou, abyste nebyli zaskočeni nenadálou situací?

Proč inteligentní lidé nejsou šťastní a co se s tím dá dělat • Štěstí můžeme definovat jako pocit dlouhodobé pohody a životní spokojenosti. Touží po něm snad každý, ale jeho vnímání je značně subjektivní. Pro někoho znamená štěstí spokojený rodinný život, jiní touží po úspěšné pracovní kariéře a finančním zajištění. Existuje ale řada lidí, kteří šťastní nejsou, i když jim nic z toho nechybí. Vědci zjistili, že pocity osamělosti, smutku a melancholie zažívají i přes příznivé životní podmínky a naplnění všech materiálních potřeb především nadprůměrně inteligentní lidé. Proč to tak je?

Inteligence může být překážkou na cestě za štěstím.

Nemocný muž obtěžuje zápachem obyvatele domu. Odpadky z popelnic si nosí do bytu • Obyvatelé některých činžovních domů se potýkají s problémovými sousedy, kteří svou nemocí ohrožují sebe i druhé. Tzv. „sběrači“ shromažďují ve svých bytech obrovské množství odpadků a starého harampádí. Ostatní sousedé pak musí trpět neustálý zápach ve společných částech domu. Řešení přitom často v podstatě neexistuje.

Lidé trpící Diogenovým syndromem hromadí ve svých bytech neužitečné harampádí a odpadky (ilustrační foto).

Orgány v lidském těle, bez kterých je možné žít. I když často obtížně • Lidské tělo je unikátní soubor orgánů s nejrůznějšími funkcemi. Řada z nich se vzájemně ovlivňuje, některé jsou dokonce pro život nezbytně nutné. Pak ale existují orgány, bez kterých se vcelku bez potíží obejdeme. Které to jsou?