3. 3. 1890: Sebevražda, nebezpečné vyhrožování a nové hasičské čepice
Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.
Zabil se
Dnes po 6. hodině ranní skočil 38letý universitní sluha Josef Brožek v sebevražedném úmyslu s okna třetího patra německé polykliniky do dvora, kde s roztříštěnými údy bez vědomí ležeti zůstal. Byl odnešen do svého bytu, kde za nedlouho zemřel, načež mrtvola odnešena do pathologického ústavu. Před časem byl propuštěn z blázince i má se za to, že čin svůj spáchal v návalu šílenství. – Národní listy, 3. 3. 1890
Nebezpečné vyhrožování
Boh. Kučera, 42letý cukrářský pomocník, bytem v domě č. 207—V. přišel v pátek večer velice rozkurážen domů a spůsobil takovou výtržnost, že se sběhli obyvatelé z celého domu, kteří bo napomínali k mírnosti. Kučera tím více rozčilen vyhrožoval domovnici Čížkové poraněním a plavci Fr. Novákovi zabitím. Přivolaná policejní hlídka zatkla výtržníka a dodala jej zemskému trestnímu soudu do vazby vyšetřovací. – Národní listy, 3. 3. 1890
[related-post id=“28270″]
Ze sboru pražských hasičů
Jak jsme oznámili, dožádalo místní vojanské velitelství městskou radu, aby nařídila změnu obleku pražských hasičů, které nelze zejména večer dle zevnějšku od důstojníků rozeznati. Žádosti této městská rada s velikou ochotou a hned vyhověla. Včera byli hasiči obdaření novými čapkami, dříve však musili tak zvané »oficírky« řádně odevzdáti. Nové čapky podobají se oněm zřízenců tramwaye, mají širokou červenou pásku a k čelu jako odznak srdce z červené látky, na němž se nalezá hořící granát. Nová čepice pražských hasičů byla včera předmětem neobyčejné pozornosti. – Národní listy, 3. 3. 1890
Dobrý příklad k následování.
Učitelský sbor obecné školy na Hrádku založil si z dobrovolných příspěvků svých učitelskou knihovnu, která čítá již přes 1000 svazků, mezi nimi jest mnoho velmi cenných spisů. Tato knihovna přešla nyní k vlastní žádosti sboru hrádeckého a k návrhu obecního staršího p. Josefa Sokola ve správu obce, kteráž zároveň rozhodla, aby knihovna ta navždy zůstala při škole hrádecké pode jménem »Knihovna učitelská při škole hrádecké v Praze«. Zároveň vyslovila městská rada díky pánům Janu Hrdému, učiteli na Hrádku, který velkou čásť spisů knihovně té daroval a Ft. Březinovi, řidícímu učiteli, za něhož byla knihovna ta založena. Velkou zásluhu o udržení knihovny té získal si také její knihovník p. Edv. Hübner, učitel na Hrádku. Učitelská knihovna hrádecká jest vzácný příklad obětavosti a podporování literatury, který měl by dojiti hojného následování. – Národní listy, 3. 3. 1890
