14. 7. 1890: Výtržník v hostinci, dopadený zloděj květin a pobodání kovářského pomocníka

Před lety v PrazePražskýDEN.cz14. července 20202 minuty čtení

Foto: Archiv

Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Sběh lidu

Velký sběh lidu udál se v sobotu večer v Josefově. Robert Radouň, 24letý zámečnický pomocník z Davle, který po vykonaném vojenském cvičení byl propuštěn, zavítal do hostince p. Morice Süsse čís. 261–V., kde hosty dotěravě za udělení dárku obtěžoval a zlomyslně dvě tabule v okně rozbil. Na žádost hostinského dostavili se do výčepu 2 strážníci, aby výtržníka zatkli a odvedli na komisařství. Radouň prohlásil, že ho ani tisíc slonů neodtáhne a postavil se na odpor. Teprve pomocí dvou cidičů stok byl po delším zápasu přemožen a veden na strážnici. V ulicích povykoval a lál celému světu, tak že se se všech stran sbíhaly davy lidu, jež zatčeného doprovázely na policejní komisařství na Janském náměstí. Na strážnici zuřil tou měrou, že nezbývalo nic jiného, nežli Radouně na rukou a nohou spoutati a odvésti do separace na pryčny. Poněvadž krvácel z nosu, žádal za lékařské »visum repertum« a když byl přivolán okr. lékař p. dr. Brummel, nechtěl se dát prohlednouti, nýbrž žádal za předvolání vojanského lékaře, který prý jest oprávněn vojína prohlédnouti. Této žádosti nebylo ovšem vyhověno, načež se tak rozzuřil, že vyhrožoval rozbitím hlavy a aby pravdivost slov svých dokázal, narazil vší silou hlavou do pryčen. Dalšímu zuření učinili přítrž dva strážníci, kteří ho museli po celou noc střežiti. – Národní listy, 14. 7. 1890

Dopadený zloděj květin

Minulého týdne bylo v sadech na Karlově náměstí ukradeno různých květin v ceně přes 20 zl. Aby škůdce sadů mohl býti dopaden, sesíleny noční hlídky. V noci na včerejšek byl nádenník Jan Löffelmann obecními strážníky přistižen, když odnášel kulovatý Evenimus v ceně 6 zl. a různé druhy fuksií. Byl odveden na policejní komisařství a odtud dodán trestnímu soudu do vyšetřovací vazby. – Národní listy, 14. 7. 1890

[related-post id=“31461″]

Pobodán

Včera ve 2 hodiny přišel na policejní komisařství v Josefově 24letý kovářský pomocník z Tlustic u Hořovic, Karel Novák, bytem č. 393 na Smíchově a udal, že při opuštění hostince »u Reismannů«, byl z nenadání a beze vší příčiny od dvou mužů přepaden, z nichž jeden měl stejnokroj hasičů a druhý oblek občanský. Dali se s ním do rvačky, tasili nůž a zranili ho na hlavě, načež se dali na útěk. Přivolaný lékař obvázal mu ránu a dal ho dopraviti do nemocnice milosrdných bratří. – Národní listy, 14. 7. 1890

Nepřehlédněte

Podkarpatská Rus tématem nové výstavy v Národním památníku na Vítkově • Národní muzeum ve středu zahájilo v Národním památníku na Vítkově novou výstavu s názvem „Podkarpatská Rus – součást našich dějin“, která představuje toto unikátní území v dobových souvislostech. Výstava je otevřena bude pro návštěvníky otevřena až do února 2020.

VIDEO: Národní divadlo si připomnělo 150 let od položení základních kamenů • Minulou sobotu probíhal na náměstí Václava Havla slavnostní program připomínající 150. výročí položení základních kamenů Národního divadla. Výstavy, komentované prohlídky, představení Čert a Káča a řada krásných vystoupení dětských a folklorních souborů vyvrcholily happeningem a nástupem delegací z míst původu základních kamenů, mimo jiných z Buku, Buchlovic, Domažlic, Doudleb, Chrastu, Louňovic či Sušice. 16.května 1868 – položení základních kamenů, 11. června 1881 – první slavnostní otevření Národního divadla, 18. listopadu 1883 – slavnostní otevření po požáru. Taková jsou základní a nejdůležitější data Národního divadla, které si v těchto dnech připomíná první z nich. „Pro Prahu 1 a její obyvatele je velkou ctí přítomnost Národního divadla na území naší městské části. 150 let tak spolu prožívají dobré i zlé, doby rozkvětu i pokoření, včetně živelních pohrom,“ uvedl starosta Prahy 1 Oldřich Lomecký, který se oslav zúčastnil, aby je tak osobně podpořil. Úskalími, kterým museli čeští vlastenci čelit při svém úsilí o vybudování Národního divadla, provedli při happeningu Taťjana Medvecká v roli Historie a Jiří Štěpnička, Vladimír Javorský a David Prachař ztvárňující osobnosti 19. století. „Tento národ nemá moc jistot, stále něco zpochybňujeme. Ale co se zpochybnit nedá, je to, že Národní divadlo patří nám všem. Že je symbolem nejen umění, ale vůbec státnosti,“ uvedl ministr kultury Ilja Šmíd. [gallery columns="1" size="full" ids="10430"] Příznivci Národního divadla se rovněž mohli podívat na expozici základních kamenů v podzemí divadelní budovy. Položení kamene ke stavbě Národního divadla se stalo jednou z největších českých manifestací 19. století. Celá slavnost tehdy trvala tři dny a podle odhadů se jí zúčastnilo až 150 000 lidí. 16. května 1868 vše vyvrcholilo poklepáním na žulový kvádr z Louňovic na Černokostelecku. Kromě něj byly do základů uloženy kameny z významných míst Čech a Moravy. „Naši předkové zvolili pro původ kamenů mytologicky a historicky významná místa českého národa,“ vysvětlil ředitel Národního divadla Jan Burian. [related-post id="7604"] Pozlaceného kladívka se v květnu roku 1868 chopili historik a politik František Palacký, politik Ladislav Rieger, herec Josef Jiří Kolár nebo skladatel Bedřich Smetana, jehož opera Dalibor měla ten den premiéru. „Ve jménu národa v Čechách i na Moravě jednotného požehnejž Pán Bůh dílu svatyně této, na které národu českému zjevovati a před oči stavěti se má všeliká mravní pravda i krása,“ prohlásil při poklepání František Palacký.

23. 4. 1868: Žena si našla nezletilého milence. Její dcera se kvůli tomu zabila • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Skála na Vyšehradě Skála u vyšehradské brány, jež před nějakým časem následkem deštivého počasí se z části utrhla a do příkopu u silnice sřítila, byla tak dalece rozkopána, by více nebezpečím nehrozila. Pozůstalý výběžek skalní se nyní na vrcholu lemuje zíďkou, by za ní voda se skály do příkopu odtékati mohla a skála sama deštěm více neutrpěla. – Pražský denník, 23. 4. 1868 Sebevražda V úterý v 9 hod. večer skočila s kamenného mostu 19letá dcera po jistém obuvníku pražském z Nového trhu na Malé straně, vzavši si prý do hlavy, že její matka provdala se v tyto dny za nezletilého mladíka. Skočila s mostu u samé sochy sv. Jana Nep., když se byla dříve pokřižovala. Mrtvola její nebyla posud nalezena. – Pražský denník, 23. 4. 1868 [related-post id="9610"] Poctivá chudoba Marie Špačková, nádenice z Krlína, odevzdala včera na policejním úřadě tobolku se čtyřmi zástavními lístky, na něž velmi značná část peněz půjčena byla, aby odevzdány byly tomu, kdo je ztratil. Našlať je dcera její. – Národní listy, 23. 4. 1868

Vlak dětství a naděje. Helenu Růžičkovou málem nahradila jiná herečka. Proč byl seriál v trezoru? • „Nic ty se neboj, dítě moje zlatý! Na tragickej život jsem já pes!“ Nezapomenutelná věta Heleny Růžičkové ze seriálu Vlak dětství a naděje téměř zlidověla. Přitom chybělo málo a znali bychom ji v podání úplně jiné herečky. Jak na natáčení vzpomíná Tereza Brodská? A proč seriál cenzura na několik let zamkla do trezoru?

Stanislav Zindulka a Helena Růžičková v seriálu Vlak dětství a naděje.

25. 3. 1890: Nový vynález, umělecká výstava a popálený hnanec • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

18. 9. 1889: Časná zima, placení hudebného a spojení s Vídní • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

14. 5. 1889: Zoufalá matka utopila své dvě děti v jámě za městem • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

25. 8. 1890: U soudu hrála nemocnou žebračku, přitom si žije na vysoké noze • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

1. 6. 1890: Na trh budou uvedeny nové doutníky. Kvalita byla vyzkoušena ve světě • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

23. 10. 1889: Oheň v Košířích a stávka francouzských horníků • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Toaletní papír tu nebyl odjakživa. Lidé místo něj používali různé bizarní věci • Toaletní papír je jednou z věcí, které používáme hned několikrát denně. Ale napadlo vás, jak tato zdánlivě banální věc vlastně přišla na svět? A jak lidé řešili hygienu v dřívějších dobách? Předsudky nyní nechme stranou, tohle totiž bude hodně zajímavý výlet do dávné i nedávné historie.

Jak vycvičit krysy. Známý ruský umělec popsal své triky a úskalí práce • Vladimir Leonidovič Durov (1863–1934) se zapsal do historie jako světoznámý krotitel, cirkusový artista, kouzelník a spisovatel. Kromě jiného se věnoval studiu vlivu životního prostředí na zvířata, používání hypnózy v jejich výcviku a přednáškám o jejich psychologii. Současně je považován za průkopníka nenásilné výcvikové školy založené na humánním a laskavém přístupu ke zvířatům.

12. 4. 1868: Kočka zemřela steskem po své paničce • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Věrni i v smrti V Malkově u Kadaně zemřela koncem března stařena v 93. roce věku svého. Měla po dlouhá leta kočku, kterou nade vše si oblíbila. Když zemřela, nechtěla se kočka z postele zemřelé ani hnouti a o pohřbu nalezli oddané to zvíře pošlé v jednom koutku světnice. – Pražský denník, 12. 4. 1868   Stavba divadla Na staveništi národního divadla počne se už v úterý se stavbou základů v průčelí do Ferdinandovy třídy. Teprvé ve hloubce čtyř sáhů a třech stop pod dlažbou ulice dokopali se pevné půdy, na kteréž se základy položiti mohou. Do slavnosti svatojanské budou základy v průčelí položeny až po roveň ulice a do zdě portiku (výstupku) položen bude kámen základní. – Pražský denník, 12. 4. 1868 [related-post id="9240"] Navrátilí vystěhovalci V pátek ráno přijely po drážďanském vlaku do Prahy tři osoby, kteréž před 6 lety z Malína u Hory Kutné do Ameriky se byly vystěhovaly. Anaž prý v Americe všecka práce vázne, museli za posledních dob přisaditi, co si dřív uspořili a takž raději se zbytkem vrátili se do vlasti. – Pražský denník, 12. 4. 1868 Velikonoční nadílka Chudým u sv. Bartoloměje dostalo se k návrhu insšpektora pana Huleše za příčinou velkonočních svátků mimo obyčejnou stravu také koláčů, vepřové pečeně, kávy a piva. – Pražský denník, 12. 4. 1868

27. 5. 1889: Zabavený nemocný kůň, zaplavená ulice a neštěstí v blázinci • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

22. 11. 1889: Na Vinohradech otevřeli moderní závod na zpracování masa • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

10. 5. 1889: Koupání ve Vltavě, zdařilá literární novinka a štědrý lékárník • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

19. 5. 1889: Praha chce přemístit ostatky Františka Palackého na Vyšehrad • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

10. 7. 1890: Nové poštovní známky s císařem a pokus o sebevraždu • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

8. 6. 1890: Most Františka Josefa bude muset být upraven, aby zvládl větší zátěž • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Digitální orloj zmizel ze Staroměstské radnice. Oprava původního se blíží do finále • Stovky tisíc lidí měly v minulých měsících možnost vidět na Staroměstském náměstí digitální orloj, který suploval původní historický hodinový stroj. Ten v současné době prochází náročnou rekonstrukcí. Digitální orloj byl instalován letos v březnu. Demontován musel být minulý týdenkvůli pokračujícím opravám věže. Fakticky šlo o velkou LED obrazovku o rozměrech 5,56 x 3,84 metru o váze zhruba jedné tuny, která byla na historické budově nainstalována. Pomocí speciálně vyvinutého softwaru nabídla unikátní pohled na kopii kompletního orloje. „Virtuální orloj prostřednictvím obrazovky věrně reprodukoval veškeré funkce původního stroje – podívanou na pohyb jednotlivých prvků na astronomickém ciferníku, střídání apoštolů v oknech a doprovodné zvukové efekty, jakými jsou kokrhání kohouta či zvonění smrtky,“ shrnul radní hl. m. Prahy pro oblast kultury Jan Wolf. Zároveň měl dočasný orloj automatickou úpravu jasu podle světelných okolností, přihlížející tak mohli sledovat orloj za jakýchkoli podmínek. „S nabídkou na zajištění náhradního orloje pro magistrát přišla firma BigMedia. Jsem rád, že se nám celý projekt podařilo tak skvěle realizovat. Celkové náklady spojené se zajištěním tohoto unikátního projektu se pro naši společnost vyšplhaly na 1,5 milionu korun. Plně to ale vyvážily kladné ohlasy zejména od turistů, kteří byli vděční za to, že ani v době rekonstrukce orloje nepřišli o zážitek z jedné z nejkrásnějších památek v Praze,“ řekl Marek Pavlas, jednatel společnosti BigMedia. Obrazovku společnost umístila na Staroměstskou radnici na své náklady. [related-post id="7713"] Oprava orloje finišuje Orloj se zastavil letos 8. ledna a poprvé od poválečných let byl kompletně demontován. Po součástkách byl převezen do několika dílen, kde na něm pracovali hodináři i restaurátoři. Oprava orloje je součástí rekonstrukce věže Staroměstské radnice, která začala loni v dubnu. Vše by mělo být hotové do podzimu, nejpozději do výročí 100 let vzniku Československa. Za kompletní rekonstrukci zaplatí pražský magistrát přibližně 55 milionů korun bez DPH.

Virtuální orloj na věži Staroměstské radnice.