20. 7. 1890: Vynález telefonního automatu a sebevražda nešťastných milenců

Před lety v PrazePražskýDEN.cz20. července 20202 minuty čtení

Foto: Archiv

Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Telefonický automat

Tedy bychom měli také již automaty telefonující! Jsou již zavedeny v New-Havenu v Connectientu. Telefonu toho lze dle časopisu »Western-Electriciane« použit teprve pak, když se zaplatí poplatek. Apparát jest opatřen pěti otvory na centík, na dvaceticent, na čtvrt, na půl a na celý dollar. Jsou to poplatky telefonní do různých míst ve státě a mimo stát. Kdo chce telegrafovat, zavolá jako při obyčejném telefonu na ústřední stanici a udá pak, s kým chce mluvit. Když oznámil adresu, musí vhodit přiměřený poplatek do dotyčného otvoru, načež zavzní zvonek, oznamující, že se může mluvit do apparátu. Přístroj ten jest vynalezen p. Williamem Greyem v Hartfordu. Utvořila se již společnost na fabrikaci těchto přístrojů. – Národní listy, 20. 7. 1890

Milenci se utopili

V. Vrba, 20letý soustružnický pomocník v továrně dříve Daněk a spol. v Karlíně, měl delší dobu známost s M. Tesařovou, dcerou majitele usedlosti č. 71 na Prosíku. Milostnému poměru nepřáli však rodiče a když jej zakázali, odhodlali se milenci, že společně zemrou. Před několika dny náhle z domova zmizeli. Jejich tajemné zmizení bylo oznámeno policii, která po nich pátrala. Včera k 1 hod. odp. zpozoroval jirchářský účeň Fuchs nedaleko od břeha Vltavy nad hostincem Zahrádkou v Holešovicích dvě plovoucí mrtvoly. Učinil poplach, načež mrtvoly byly z vody vytaženy. Byly k sobě pevně zástěrou svázány. Po policejní komisi poznáni v nich oba milenci a odneseni do umričí komory na hřbitov v Holešovicích. – Národní listy, 20. 7. 1890

[related-post id=“31566″]

Záhadná událost

V pátek v noci oznámil na policejním komisařství v Josefově řezník p. V. Frič, že po 9. hod. več. zaslechl u náplavky pod Lannovou ohradou 2 střelné rány. Běžel k místu, kde rány padly, ale nenašel tam nikoho, za to pozoroval nápadné kolíbání loďky řetězu u břehu za věšené a na Vltavě velké bubliny, jak by někdo do vody skočil. Vstoupil do loďky a prohlelal hákem dno řečiště v okolí loďky, ale bez výsledku. Dnešní dopolední hledání ve Vltavě bylo také marné. Proto přece myslí se, že tam byla spáchána samovražda. – Národní listy, 20. 7. 1890

Nepřehlédněte

18. 2. 1890: Vyloučení ženské obsluhy z hostince a upozornění pro pražské pekaře • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

VIDEO: Národní divadlo si připomnělo 150 let od položení základních kamenů • Minulou sobotu probíhal na náměstí Václava Havla slavnostní program připomínající 150. výročí položení základních kamenů Národního divadla. Výstavy, komentované prohlídky, představení Čert a Káča a řada krásných vystoupení dětských a folklorních souborů vyvrcholily happeningem a nástupem delegací z míst původu základních kamenů, mimo jiných z Buku, Buchlovic, Domažlic, Doudleb, Chrastu, Louňovic či Sušice. 16.května 1868 – položení základních kamenů, 11. června 1881 – první slavnostní otevření Národního divadla, 18. listopadu 1883 – slavnostní otevření po požáru. Taková jsou základní a nejdůležitější data Národního divadla, které si v těchto dnech připomíná první z nich. „Pro Prahu 1 a její obyvatele je velkou ctí přítomnost Národního divadla na území naší městské části. 150 let tak spolu prožívají dobré i zlé, doby rozkvětu i pokoření, včetně živelních pohrom,“ uvedl starosta Prahy 1 Oldřich Lomecký, který se oslav zúčastnil, aby je tak osobně podpořil. Úskalími, kterým museli čeští vlastenci čelit při svém úsilí o vybudování Národního divadla, provedli při happeningu Taťjana Medvecká v roli Historie a Jiří Štěpnička, Vladimír Javorský a David Prachař ztvárňující osobnosti 19. století. „Tento národ nemá moc jistot, stále něco zpochybňujeme. Ale co se zpochybnit nedá, je to, že Národní divadlo patří nám všem. Že je symbolem nejen umění, ale vůbec státnosti,“ uvedl ministr kultury Ilja Šmíd. [gallery columns="1" size="full" ids="10430"] Příznivci Národního divadla se rovněž mohli podívat na expozici základních kamenů v podzemí divadelní budovy. Položení kamene ke stavbě Národního divadla se stalo jednou z největších českých manifestací 19. století. Celá slavnost tehdy trvala tři dny a podle odhadů se jí zúčastnilo až 150 000 lidí. 16. května 1868 vše vyvrcholilo poklepáním na žulový kvádr z Louňovic na Černokostelecku. Kromě něj byly do základů uloženy kameny z významných míst Čech a Moravy. „Naši předkové zvolili pro původ kamenů mytologicky a historicky významná místa českého národa,“ vysvětlil ředitel Národního divadla Jan Burian. [related-post id="7604"] Pozlaceného kladívka se v květnu roku 1868 chopili historik a politik František Palacký, politik Ladislav Rieger, herec Josef Jiří Kolár nebo skladatel Bedřich Smetana, jehož opera Dalibor měla ten den premiéru. „Ve jménu národa v Čechách i na Moravě jednotného požehnejž Pán Bůh dílu svatyně této, na které národu českému zjevovati a před oči stavěti se má všeliká mravní pravda i krása,“ prohlásil při poklepání František Palacký.

14. 3. 1868: Pražské parky a sady se už připravují na příchod jara • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Pohřeb Při pohřbu zlatníka Nováka, jenž se byl blízko všeobecné nemocnice zastřelil, udála se včera odpoledne výtržnost, an kněž z němocnice nevěda, že přátelé zesnulého chtějí nad rakví zapěti, bez ohledu na ně vykropoval a tím mezi přítomnými pohoršení spůsobil. Ženské pohlaví šlo při výčitkách knězi činěných ovšem bezohledněji dále. – Pražský denník, 14. 3. 1868 Přípravy na jaro Za jarního počasí nynějšího počínají se sady na rozličných místech v Praze upravovati. Na Karlovu náměstí byly včerejšího dne střechy, jimiž v zimě tamní vodomety přikryté jsou, odstraněny a vodomety samy čištěny. V sadech pak jest více dělníků zaměstnáno připravováním půdy pro květiny. Totéž samé platí o sadech na Františkovu náměstí, na náměstí Karlinském a jinde. Na hradnách pražských se pracuje v okrašlování a upravování sadů a stromořadí; mimo to také se v tamních restauracích přípravy činí k brzkému otevření těchto místností. – Pražský denník, 14. 3. 1868 [related-post id="6853"] Nemoc Náhlou nemocí překvapen byl včera v poledne jistý vojín na stráž se ubírající. Sklesl bez sebe na zem a zůstal bez pohnutí ležeti. Bylo mu ihned pomáháno, načež po delší době se vojín tak dalece vzpamatoval, že mohl do kasáren dojíti. – Pražský denník, 14. 3. 1868 Podivný nález Včera ráno byl na břehu Vltavy u jezovitské zahrady na Malé straně nalezen oblek dělostřeleckého poddůstojníka, také šavle a čepice jeho se při tom nalezaly. Myslí se, že se tu někdo utopil. – Pražský denník, 14. 3. 1868

1. 2. 1889: Zrušené zábavy, prudká vichřice a mladý sebevrah • Kvůli smrti korunního prince Rudolfa bylo zrušeno konání několika zábav. Prudká vichřice napáchala řadu materiálních škod. A do vazby se dostal mladík, který chtěl spáchat sebevraždu. Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Vzteklý osel zabil pět lidí. Projevy nákazy u zvířat jsou různé • V dřívějších dobách nebylo proti mnohým chorobám očkování. Smrtí pro člověka tak mohlo skončit třeba i obyčejné pokousání od psa nakaženého vzteklinou. O jednom velmi neobvyklém případu informují Národní listy z července roku 1891.

Mléková polévka, játrová omáčka. Připomeňte si blafy ze socialistické školní jídelny • Školní jídelna bývala v dřívějších dobách pro většinu dětí postrachem. Stravování v těchto zařízeních nicméně doznalo v posledních letech mnoha změn. Díky osvětě známých kuchařů pronikají i do kdysi zatuchlého prostředí moderní trendy a suroviny. Starší ročníky si ale jistě dobře pamatují na to, jak to bylo dříve.

1. 7. 1890: Varování před tulákem, rozruch na náměstí a pokousaní lidé • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

2. 1. 1869: Zima zatím nedorazila. V Praze panuje neobvykle teplé počasí • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Aktivisté zahájili stavbu Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí • Akademický sochař Petr Váňa a jeho spolupracovníci ve středu dopoledne na Staroměstském náměstí odkryli dlažební kostky v místě, kde v minulosti stával Mariánský sloup. Tvrdí, že tímto krokem zahájili jeho obnovu. Na výrobě kopie dávno zničené památky pracují přes dvacet let.

27. 5. 1889: Zabavený nemocný kůň, zaplavená ulice a neštěstí v blázinci • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Osud historicky první ženy zachycené na fotografii. Dožila se mimořádného věku • Příslušníci řady domorodých kmenů kdysi věřili, že fotografie kradou duše. Některé více izolované kmeny se dokonce portrétování brání dodnes. Ten, kdo vlastní podobiznu vaší tváře, má nad vámi údajně moc. Kdo ale byla žena, která o svou duši přišla jako první v historii?

1. 2. 1868: V Praze zuří silný vítr, sychravé zimní počasí mnozí řeší sebevraždami • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Největší lež o Praze. Socha Jana Žižky není největší jezdeckou sochou na světě • V mnoha učebnicích i turistických průvodcích se dočtete, že bronzová socha Jana Žižky z Trocnova na pražském Vítkově je největší jezdeckou sochou na světě. I když se nám to nemusí líbit, toto tvrzení se nezakládá na pravdě.

Socha Jana Žižky na Vítkově.

5. 9. 1868: Požár v Hostivicích založil mladík úmyslně. Prý se chtěl pomstít • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Stavba nového mostu začala K stavbě dratěného mostu přes Vltavu se již v nejbližších dnech přikročí, an se počne hlavní pilíř v prostřed řece budovati. Ohražené místo, na němž pilíř týž státi bude, jest již vody zbaveno, neboť se z něho dvěma parními stroji ve dne i v noci voda pumpuje. Nyní jest tam zaměstnáno mnoho dělníkův vyhazováním pozůstalého kalu a písku. Prosáklá půda se vyhloubí na 11 střevíců, načež se povrch betonem vyrovná, na kterýž pak pískovcové balvany, z nichž pilíř sestávati bude, se klásti budou. Kameny tyto se na břehu již osekávají a tak ke stavbě připravují. Prostora, na níž krajní pilíř u staroměstského břehu státi bude, jest také ohražena, aby později z ní též voda vypumpována byla. Pravý břeh Vltavy, jenž se táhne podél Švarcenberské ohrady k továrně p. Brosche-ho, se znamenitě zvýší a do řeky rozšíří, za kterouž příčinou se tam se všech končin Prahy rum a hlína sváží a do vody hází. Břeh tento bude více než o 4 sáhy rozšířen a sice tak dalece, by běžel v rovné čáře s pobřežním pilířem. Stavba pilíře u malostranského břehu počne teprvé na jaře. – Pražský denník, 5. 9. 1868 Zničená krinolina V nemalém nebezpečí se nalezala včera dopoledne jistá paní v úzké uličce u staroměstských masných krámů, do něhož byla přivedena svou ohromnou krinolinou. Tato se jí totiž zapletla do kola prudce jedoucího povozu a dříve než paní zachycené šaty mohla z kola vyplesti, byla stržena kolem k zemi a leknutím klesla bez sebe na zem. Na štěstí byl nebezpečný stav paní jek od vozky tak i od kolemjdoucích spozorován, jíchž rychlou pomocí se podařilo šaty z kola vyplesti, načež omdlelá paní byla do protějšího krámu odnešena, kde po nedlouhé chvíli k sobě přišla. Jak se později shledalo, neutrpěla žádného uškození na těle, zato ale byly šaty a krinolina její v nivec obráceny. – Pražský denník, 5. 9. 1868 [related-post id="12361"] Dokonalý ve svém řemesle V noci na čtvrtek zatknut byl v jedné krčmě v židovském městě pro tuláctví jakýs Antonín Hora z Velvar, mladík to 19letý a dost slušně vypadající. Človíček tento jest soudům už dostatečně znám, an byl pro své krádeže, které na vysoká sta se páčí, už devatenáctkrát trestán. Ve čtvrtek o výslechu se konečně také přiznal, že založil oheň a sice že požár, jenž 14. července v Hostivicích, okr. únhošťského, tři chalupy a ovčinec strávil, pocházel od něho. Nechtěli prý mu tam dát nocleh a tak se jim pomstil. Toto přiznání přednesl zatčený velmi pánovitě a doložil, že „na neštěstí“ nevyhořela celá vesnice, ač on tomu chtěl. Vinník odevzdán jest již trestnímu soudu. – Pražský denník, 5. 9. 1868 Přejeté dítě zemřelo Přejeté dítě, o kterémž jsme předevčírem přinesli zprávu, že v Klementské ulici pod nákladní vůz padlo a na rukou i nohou značné rány dostalo, podlehlo těmto ranám, vypustivší po několika hodinách ducha v děcké nemocnici. – Pražský denník, 5. 9. 1868

4. 2. 1868: Prodávala levné srnčí maso. Bylo ale ze psů • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

13. 8. 1890: Stavba paláce hypoteční banky a úprava mostu císaře Františka • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

19. 7. 1890: Nové stavby na Vinohradech, zmlácená prodavačka a smrt při koupání • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

27. 2. 1868: Chtěl se otrávit sirkami. Sebevražda ale nevyšla podle plánu • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Nový řád pro fiakryPoněvadž se vedou časté stížnosti na drožkáře i fiakry, že dosavadního řádu svého dovedou zneužívati naproti obecenstvu, vypracuje měststký policejní úřad novou inštrukci pro držitele fiakrů i drožek jakož i pro fiakry i drožkáře. Když by kdo překročil taxu neb se opil, bude trestán tím, že se mu zapoví jezdit a sice 48 hodin až i také čtvrt roku, a kdyby se to opětovalo, třeba i půl roku. – Pražský denník, 27. 2. 1868 Pokus sebevraždyPředevčírem večer chtěl se jistý živnostník v dlouhé třídě otráviti. Za tím účelem seškrábal z několika paklíčků sirek hlavičky a nechav je ve vodě rozpustiti, připravil si takto smrtící nápoj. Vypiv jej shledal, že jest na silnou jeho konštituci příliš slabý, an neměl účinku takového, jak by si byl přál. Jed jej uvrhl jenom na lůžko a rychle přivolané lékařské pomoci podařilo se sebevražedníkovi pomoci. K zoufalému tomuto kroku dohnaly prý jej manželské rozepře, kterých z většího dílu sám vinen býval. – Pražský denník, 27. 2. 1868 OpravyV sadech na Karlovu náměstí jsou nyní dělníci zaměstnáni opravou sadů těchto. Co nejdříve přikročí se k založení sadů na dolejší části náměstí před budovou zemského co trestního soudu. – Pražský denník, 27. 2. 1868 [related-post id="6240"] Masopustní veselíPoslední masopustní noc byla v hostincích a kavárnách pražských nad míru hlučně a vesele ztrávena. Místnosti hostinské byly všude přeplněny pijáky, kteří na některých místech museli od policejních hlídek mocí vypuzení býti. Ulice pražské byly o půlnoční hodině oživeny hulákajícími a zpívajícími bratřími z mokré čtvrti. Že i k rozličným výtržnostem na ulici i v hostinstvích přišlo, svědčilo množství osob zatknutých buď pro rvačky, povykování aneb jiné výtržnosti. – Pražský denník, 27. 2. 1868 Ranhojič ve výslužběDo pense dán bude dnem 1. března okr. ranhojič v obci pražské p. Jan Houška s doživotním požitkem 400 zl. ročního služného a povolí-li to sbor obecních starších, tedy ještě se 100 zl. ročního přídavku za neobyčejně dlouhé služby své. – Pražský denník, 27. 2. 1868

VIDEO: Nuselský most slaví 45 let. Původně v něm měly být byty. Podívejte se na unikátní záběry ze stavby • Přesně před 45 lety, 22. února 1973, byl uveden do provozu Nuselský most. U příležitosti oslav 25. výročí Vítězného února slavnostně přestřihl pásku generální tajemník ÚV KSČ Gustáv Husák za přítomnosti tehdejšího prezidenta republiky Ludvíka Svobody. Tentýž den navštívil ČSSR generální tajemník SSSR Leonid Brežněv, který Husákovi o den později propůjčil Leninův řád.

7. 5. 1868: Koupání ve Vltavě mladíka málem stálo život • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Pozor na koupání ve Vltavě! Koupání-se v řece Vltavě na veřejných místech k tomu určených za posledních teplých dnů již započalo. Jmenovitě v neděli odpoledne se koupalo v ramenech Vltavy na ostrově Štvanici množství mládeže, by za panujícího parna v chladné vodě se občerstvili. Také včera odpoledne se množství horkokrevných hochů v řece prohánělo. K výstraze podotýkáme, že koupání, ač velmi zdravé jest, nyní, kdy voda ještě studená jest, může mnohým škoditi, zvlaště v takovém pádu, jaký se přihodil v neděli odpoledne jednomu zámečnickému učenníku. Ten jsa celý rozehřatý, ponořil se do studené vody. Nepředloženost svou byl by málem životem zaplatil. Náhlým ochlazením rozpěněné krve byl křečemi zachvácen a bez sebe sklesl pod vodu, na štěstí ne příliš hluboké, tak že ostatní hoši spozorovavše jeho nebezpečí, rychle jej vytáhli a na břeh odnesli. Zde teprvé po delší době byl k sobě přiveden a jen stěží od svých soudruhů domů dopraven. – Pražský denník, 7. 5. 1868 Nehoda na Vltavě Nehoda se stala předevčírem k večeru několika plavcům, se dřívím po Vltavě plujícím. Zabočili poněkud nešikovně do vrat u jezu nad kamenným mostem, tak ze vory mocným proudem rozvodněné řeky násilně strženy přes kozy u vrat se vlékly a tím z části roztrhly. Naložené dříví z velké části spadalo do vody a plavci měli sami co činiti, by s roztržených vorů do vody nespadli. Museli zajeli ke břehu, by rozervaný pramen opět dohromady spojili a dříví pochytali. – Pražský denník, 7. 5. 1868 Rvačka venkovanů Zvláštní rozepře, která množství lidu přivábila, se strhla předevčírem večer mezi dvěma venkovany u poříčské brány. Jeden z nich sedě v hospodě v Karlíně, pohřešil náhle svou hůl. Běžel rychle na ulici, zdali by zloděje i s holí nedopadnul. Při stíhání setkal se s jedním venkovanem blíže brány, který se podpíral o hůl zúplna podobnou. Žádal ji tady sprně na něm, ten se mu ale zdráhal hůl vydati, až konečně rváti se počali. Brzo však policejní strážník učinil konec rvačce, zatknuv je oba. – Pražský denník, 7. 5. 1868 [related-post id="9931"] Sebevražda V noci na včerejší středu zastřelil se před svým bytem v Sakrabonii před Novou branou pražskou kozíšník p. Jan P., vestřeliv si kuli z pistole přímo do srdce. Byl ženat, otec šesti dítek a ještě nedávno vybíral u Nové brány potravní daň. Domácí nesnáze peněžní vedly jej k sebevraždě. – Pražský denník, 7. 5. 1868 Restaurace na Štvanici Restaurace na ostrově Štvanici, nově zřízená a upravená, byla tyto dny slavnostně otevřena. Nejen příjemná místnost na vltavském ostrově tomto, ale i výtečné nápoje a pokrmy lákají ovšem četných hostů do restaurace této. Zejmena v neděli těší se Štvanice neobyčejné návštěvě. – Pražský denník, 7. 5. 1868