Perseidy

Obraťte oči ke hvězdám. Dnes v noci budou padat • Vesmír nám po nedávné kometě Neowise přichystal další nebeskou show. Už dnes v noci nastane maximum meteorického roje Perseidy. Na noční obloze tak bude možné zpozorovat až 50 „padajících hvězd“ za hodinu.

Něco si přejte, budou padat hvězdy. Co musíte udělat, pokud je chcete vidět? • Na noční obloze bude tento víkend k vidění nevšední představení. V noci z neděle na pondělí nastane letošní maximum každoročního srpnového meteorického roje Perseid. V průběhu noci bude možné spatřit na městy neosvětlené obloze zejména mezi půlnocí a 4. hodinou ranní průměrně 70 meteorů za hodinu. Díky fázi Měsíce v novu 11. srpna budou podmínky prakticky ideální, znovu se takové naskytnou až v roce 2023. Kromě meteorické podívané obloha nabídne pohled na 4 nejjasnější planety Sluneční soustavy. První meteory z Perseid jsou zpravidla pozorovány již 17. července, poslední pak 24. srpna. Nejvíce jich však padá okolo maxima, které letos nastane v noci z neděle 12. srpna na pondělí 13. srpna. Podmínky jsou přitom ideální, Měsíc vstoupí do fáze novu 11. srpna v 11:59 SELČ a v noci maxima tedy nebude vůbec rušit svým svitem. Pozorování meteorů ale astronomové doporučují zejména v druhé polovině noci, kdy souhvězdí Persea s radiantem roje vystoupá nejvýš nad obzor. Díky tomu mezi půlnocí a čtvrtou hodinou ranní zazáří každou hodinu přibližně 70 meteorů. Sledovat hvězdy v Praze ale bude obtížné. Ideální místo by mělo být vzdáleno desítky kilometrů daleko od měst s co nejlepším výhledem do všech stran. Pro sledování úkazu není třeba žádný dalekohled – meteory vylétají náhodně po celé obloze a jsou dost výrazné na spatření pouhýma očima. Nejvíce jich bude vidět na obloze nerušené světelným znečištěním z měst a obcí. Při menším umělém jasu noční oblohy totiž vyniknou i slabší meteory. Pozorovat úkaz je nejvhodnější vleže, například ve spacáku nebo na lehátku. [related-post id="11776"] Perseidy jsou známy už 1760 let První zmínky o úkazu pocházejí z poloviny 3. století našeho letopočtu v souvislosti s umučením svatého Vavřince (~230-258). Ten byl jedním z církevních hodnostářů strážících majetek v Římské říši. Při pronásledování Křesťanů prý neuposlechl příkaz krutého římského císaře Valeriána odevzdat církevní majetek vládci a raději jej rozdal chudým. Několik dní po jeho popravě 10. srpna 258 podle lidí z nočního nebe padaly třpytivé slzy a od této události jsou Perseidy lidově známé jako „slzy svatého Vavřince“. Že jde o astronomický úkaz, prokázal až italský astronom Giovanni Schiaparelli (1835-1910) v druhé polovině 19. století. Jako první na světě našel přímou spojitost meteorů s kometami a dokonce určil, že původem Perseid je prach z periodické komety 109P Swift-Tuttle, objevené dvěma americkými astronomy v roce 1862. Kometa s periodou 134 let se naposledy u Slunce objevila v roce 1992. Znovu se k němu přiblíží až v roce 2126. Pravidelně nám ji ale připomíná roj Perseid tím, jak Země každý rok mezi 17. červencem a 24. srpnem prochází na své dráze skrze prachový proud rozptýlený za kometou. Prachové částice zvané meteoroidy se střetávají se Zemí a v atmosféře zazáří jako meteory. Protože tyto částice mají rozměry zpravidla menší než zrnka písku a jsou složeny z křehkého kometárního materiálu, při průletu zemskou atmosférou se zcela vypaří. Pozorovat je můžete více jak měsíc okolo maxima roje. Nejvíce jich však padá v době, kdy se Země ocitá v nejhustší oblasti proudu meteoroidů, vždy okolo 12. srpna [related-post id="11678"] Název roje podle souhvězdí Persea Název meteorického roje Perseid je odvozen od místa v souhvězdí, z něhož meteory vlivem perspektivy zdánlivě vylétají. Meteoroidy roje Perseid vstupují do atmosféry rychlostí 59 km/s a začínají zářit ve výšce okolo 120 km nad zemí. Pohasínají o desítky kilometrů níže, v případě větších Perseid i méně než 80 km nad zemským povrchem. Vlétají přitom do atmosféry z jednoho směru. Proto se nám zdá, jakoby jejich dráha vycházela z jediného bodu na obloze, který se odborně nazývá radiant. Právě ten v době maxima roje leží v horní – severovýchodní polovině souhvězdí Persea. Vzhledem k tomu, že toto souhvězdí u nás vůbec nezapadá, létají meteory po celou noc. Nejvíc jich ovšem spatříme od půlnoci až do rozbřesku, neboť v té době je Perseus již velmi vysoko nad obzorem a stoupá takřka k nadhlavníku. [related-post id="11480"] Pozorování Perseid zpestří jasné planety Už zvečera budeme moci pozorovat velmi jasnou planetu Venuši nad západním obzorem (za opravdu dobrých podmínek lze vyhledat i nesmírně úzký srpek Měsíce). Za soumraku pak nad jihozápadem najdeme také planetu Jupiter. Po desáté hodině už vynikne stříbřitý pás Mléčné dráhy, část naší Galaxie. Potáhne se přes celou oblohu a ve směru k jejímu centru nad jihem najdeme Saturn. Celou noc pak zůstává velice výrazný Mars, který byl na konci července letošního roku nejblíž k Zemi za posledních 15 let. Po půlnoci uvidíme nad jihovýchodem vycházet souhvězdí Býka a v něm výrazné otevřené hvězdokupy Hyády a Plejády. Časně ráno pak vychází Orion. Situaci si můžete nasimulovat pomocí volného počítačového planetária Stellarium. Ačkoliv jsou Perseidy každoročně velice aktivním meteorickým rojem, různá fáze Měsíce v období jejich maxima může činit pozorování velice obtížné kvůli měsíčnímu svitu. Podmínky podobné těm letošním jsou poměrně vzácné, další takové nastanou až v srpnu roku 2023, kdy nov nastane jen 3 dny po maximu roje.

Nepřehlédněte

Zvláštního papouška odchovali v pražské zoo. Je to mimořádný úspěch • Zoo Praha si na své konto připsala další významné prvenství. Jako vůbec první zoologická zahrada v kontinentální Evropě odchovala trichu orlího, významně ohroženého a vzhledově velmi zvláštního papouška.

V pražské zoo se narodilo 18 hroznýšků pestrých • V teráriích pražské zoologické zahrady je pořádně živo. Nyní zde přišlo na svět 18 hroznýšků pestrých. Odchovy těchto hadů z afrických polopouští se daří. Jen letos se v Zoo Praha narodilo celkem padesát mláďat.

Zvláštně zbarvené alpské kozy se nastěhovaly do zookoutku v Kamýku • Nový zookoutek v lesoparku v Kamýku přivítal první návštěvníky. Celý areál prošel v posledních měsících rekonstrukcí. Vznikly zde nové výběhy, seník, hájovna a zázemí pro techniku. Obnova nefunkčních starých objektů vyšla hlavní město na 5,2 milionu korun.

V pražské zoo se vylíhli tři samečci vzácné želvy Smithovy • Pražská zoo odchovala v roce 2008 jako první na světě želvu Smithovu. Kurátor Petr Velenský se nedávno podílel na odhalení, jak je určeno pohlaví tohoto druhu. A nyní chovatelé vědeckých poznatků využili k tomu, aby namnožili pouze samečky. Před několika dny se vylíhli tři. Aktuálně měří 3,5 centimetru a váží zhruba deset gramů.

Botanická zahrada slaví kulaté narozeniny a pro návštěvníky chystá řadu novinek • Trojská botanická zahrada letos slaví padesáté výročí svého vzniku. Pro své návštěvníky připravuje mnoho novinek. Jednou z nich je i pokračující proměna skleníku Fata Morgana.

Botanická zahrada hl. m. Prahy.

Naučte se předpovídat počasí podle přírody • Když vyrazíme ven a sledujeme přírodu kolem sebe, můžeme spatřit řadu spolehlivých náznaků a udělat si představu o tom, jaké počasí nás čeká. Naši předci využívali tyto přírodní signály k předpovídání počasí dlouho před vynálezem moderní meteorologie. Pokud vás zajímá, jak se naučit předpovídat počasí na základě přírody, přečtěte si následující rady a tipy.

Ježura australská se vylíhla v pražské zoo. Jde o mimořádný úspěch • V pražské zoo se v dubnu vylíhlo mládě ježury australské. Matka se o něj dobře stará. Malá ježura se pravidelně krmí mateřským mlékem a rychle přibývá na váze. Právě během vážení se ježuří mládě podařilo poprvé vyfotografovat.

Ohrožený dikobraz se narodil v pražské zoo. Lidová pověrčivost ho může vyhubit • Zoo Praha oslavuje narození dikobraza palawanského. Odchov těchto hlodavců pocházejících z Filipín je v zoologických zahradách velmi vzácný. Až do roku 2019 byla pražská zahrada jedinou v Evropě, která se mohla z jeho mláďat pravidelně radovat.

Dikobraz palawanský je jedním z nejmenších druhů dikobrazů. Typická je krátká, zakulacená hlava bez zřetelného krku, zavalitá postava a malé oči i boltce. Samci se od samic liší pouze větší velikostí.

Gorily z pražské zoo se budou stěhovat do nového domova • Zoo Praha buduje zbrusu nový pavilon a venkovní výběh pro gorily nížinné. Po dokončení to má být dosud největší expozice zahrady.

Půl století od přistání člověka na Měsíci připomene v Praze světově unikátní výstava • V sobotu 20. července uplyne přesně 50 let od přistání člověka na Měsíci. O den později tomu bude půl století, co se ho dotkla lidská noha. Oslavit toto výročí můžete v pražském planetáriu a ve Štefánikově hvězdárně. Čekají tam na vás tematické výstavy plné světových unikátů. 

Výstava orchidejí v Botanické zahradě představuje rostliny z Jižní Ameriky • Trojská botanická zahrada zahájila nejočekávanější výstavu letošního roku. Skleník Fata Morgana již počtrnácté zaplnila přehlídka orchidejí, a to jak vzácných přírodních druhů, tak pestrá škála vyšlechtěných kultivarů.

Praha vybuduje novou záchrannou stanici pro volně žijící živočichy • Stavební povolení pro stavbu nové Záchranné stanice hl. m. Prahy pro volně žijící živočichy získaly Lesy hl. města Prahy. Současná stanice již technicky nevyhovuje. Projekt by měl vyjít na 170 miliónů korun.

Navážeme kontakt s Marťany? Lidé v 19. století věřili, že jednou se to podaří • Jsme ve vesmíru sami? Otázka, která lidstvu nedá spát už stovky let. Řešili ji i lidé na konci 19. století. V červenci 1891 Národní listy otiskly zajímavý příspěvek o tom, co si myslel francouzský astronom, přírodovědec a spisovatel Camille Flammarion.

Unikátní expozice Laboratoř ticha v Národním zemědělském muzeu prošla rekonstrukcí • Národní zemědělské muzeum v Praze na Letné ve spolupráci s Českou zemědělskou univerzitou v Praze rekonstruovalo expozici Laboratoř ticha. Obnova se týkala především výměny ukázky biotopu – dosavadní habrová doubrava byla nahrazena bučinou, nejrozšířenějším typem ekosystému českého lesa. Návštěvníci tak opět mají možnost ponořit se do ticha a přiblížit se přírodě až na její buněčnou úroveň.

Nejjedovatější žáby světa budou k vidění v pražské zoo • Chcete na vlastní spatřit nejjedovatější žábu naší planety? Víte, jak se smrtící jed dostane do žabí kůže? Nebo máte chuť přesvědčit se o neuvěřitelné barevné kráse žab, které indiáni využívají k přípravě jedových šipek? Již brzy k tomu budete mít jedinečnou příležitost!

Oblast Lítožnice se dál proměňuje. Vzniká tu zcela nový lesík • U Lítožnice mezi Běchovicemi, Dubčí a Kolodějemi se v těchto dnech vysazuje nový les. Na ploše zhruba 5,3 hektaru původně zemědělských pozemků bude vysazeno 53 tisíc nových stromů. Jen pro představu, Václavské náměstí má zhruba 4 hektary.

Výstava exotických motýlů v pražské botanické zahradě • Tradiční výstavu exotických motýlů opět připravuje Botanická zahrada hl. m. Prahy. V pořadí již 18. ročník se tentokrát zaměří na jedovaté druhy.

Chystá se stavba Noemovy archy pro všechny druhy zvířat na planetě • Britský nadšenec plánuje stavbu tisíciletí. V Jihoafrické republice by chtěl vybudovat skutečnou Noemovu archu, domov pro všechny druhy zvířat na planetě. Ambiciózní projekt však dostává závažnou trhlinu.

V pražském planetáriu budou hvězdy vyprávět příběhy o lásce • Rádi byste si se svou drahou polovičkou užili na prvního máje den a večer plný romantiky? Vydejte se do Planetária hlavního města Prahy, kde budou láskyplné příběhy vyprávět hvězdy.

Nejjedovatější žáby světa budou k vidění v Zoo Praha • Nevelké i zcela miniaturní, výjimečně zbarvené, mnohdy prudce jedovaté. Návštěvníci Zoo Praha budou mít opět jedinečnou příležitost prohlédnout si přes třicet druhů pralesniček neboli šípových žab.