RUBRIKY
HLEDAT

2. 1. 1890: Řádění chřipky v Praze, výbuch petroleje a brutální pomsta bývalé manželky

Před lety v PrazePražskýDEN.cz • 2. ledna 2020 • 3 minuty čtení

Foto: Archiv

Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Chřipka v Praze

Jak během málo dnů bylo již podotčeno, rozmohla se tato epidemie v Praze měrou velmi povážlivou a činí dosud pokroky, tak že možno říci, že Praha bude znenáhla jedním z měst, kde chřipka poměrně nalezla nejvíce půdy. Celkem však lze konstatovati, že obyvatelstvo pražské vzdoruje statečněji účinkům chřipky než jinde. Tím spůsobem vysvětluje se, že počet případů onemocnění, úřadně oznámených, je poměrně malý ke skutečnému stavu. Tou dobou léčí se ve všeob. nemocnici 35 těžce onemocnělých osob na chřipku. Dále roznemohli se ředitel všeobecné nemocnice místodržitelský rada p. Šťastný, professoři Chiari, Knoll, Sattler a Příbram, několik sluhů a ošetřovatelek atd. Dnes byly opětně otevřeny školy, aniž by se byla nějaká opatření pro zabránění dalšímu šíření se nakažlivé této nemoci školou učinila. Studující sjeli se zdrávi z celých Čech do Prahy, však není vyloučena možnost, že snad za několik dnů stižení budou chřipkou, již mohou na všecky strany i po venkově rozšířiti. Na českém gymnasiu v Žitné ulici nemohlo dnes 5 professorů učiti, jsouce stiženi chřipkou. – Národní listy, 2. 1. 1890

Výbuch petroleje

V nádraží severní dráhy zaměstnaný 37letý zámečnický pomocník Jan Adam, bytem v domě č. 663 na Žižkově, prohlížel v úterý odpoledne vagon s nádržkou pro dopravu petroleje firmy Schätenberg a Schreier z Jasló, dopravní stanice Tarnovice, aby se přesvědčil, zdaž ventilace reservoiru je v pořádku. Když se s ruční svítilnou přiblížil k ventilu, vzňaly se v rouře nahromaděné plyny, v okamžiku chytly též plyny uvnitř reservoiru i nastal ohlušující výbuch. Zámečník Adam byl s vagonu k zemi shozen, zůstal ležeti bez vědomí, utrpěv strašných popálenin v obličeji, na rukou i na prsou. Teprve po dlouhém namahání byl vzkřísen a dopraven do všeobecné nemocnice. – Národní listy, 2. 1. 1890

Zlá žena

Aloisie Svobodová, 27letá žena topiče z Tmáně u Berouna, bytem v Praze č. 1033–II., nežije se svým mužem. Je s ním od stolu i lože rozvedena, nicméně stále jej pronásleduje a vyvolává ze žárlivosti pouliční výtržnosti, tak že pronásledovaný nucen byl dovolávati se ochrany před rozlicenou ženou. Poslední večer starého roku ztrávil doma, nemaje tušení, co ho ráno na nový rok očekává. Když vyšel ze svého bytu v Palackého třídě v Karlíně, zaskočila mu žena jeho cestu a spustila spoustu nejsurovějších nadávek a než se Svoboda vzpamatoval, vychrstla mu do obličeje kyselinu sirkovou z hrnečku, jejž pod zástěrou byla držela. Nešťastník s bolestným výkřikem klesl k zemi. Záhy shlukl se kolem něho dav lidu, který zuřící ženu zadržel až přivolaný strážník ji odvedl na strážnici. Tam přiznala se bez obalu ku svému zločinu, dokládajíc, že chtěla svého muže zmrzačiti, aby žádná jiná žena nemohla jej míti v lásce. Lékař prohlásil zranění Svobody za těžké a dal ho v drožce dopraviti do všeobecné nemocnice. – Národní listy, 2. 1. 1890

Vstoupit do diskuze

Nepřehlédněte

Nová výstava připomíná výročí samostatného lotyšského státu • Národní muzeum otevřelo 1. září v Národním památníku na Vítkově panelovou výstavu s názvem „We want to be free, we will be free!“, která mapuje historii utváření lotyšského státu. V souvislosti s tím také připomíná osudy států Litvy, Estonska, Polska a Finska, k jejichž založení či obnově došlo po první světové válce. V rozmezí let 2017 až 2018 tak všechny země oslavily 100. výročí své samostatné existence.

24. 4. 1868: Chudá žena zkolabovala hladem v kostele. Na nohy ji postavila silná polévka • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Horkokrevní hoši Včerejší teplý den přiměl několik hochů, na ostrově Štvanici ryby lovících, by se v řece ochladili a koupali. Vzdor tomu, že voda ještě dosti studená jest, zdáli si hoši v chladící lázni libovali, an se ve vodě vesele proháněli. Také několik mladých pracovníků na Letné zaměstnaných hledalo včera v poledne ochlazení v řece. – Pražský denník, 24. 4. 1868 Hladem zmořena Včera byla pouť u sv. Vojtěcha. O službách Božích dopoledních v kostele sklesla jistá žena bez sebe k zemi, vynesli ji ven a hleděli ji křísiti, avšak ubohá padala ze mdloby do mdloby. Jistý lidumilný soused ujal se nebohé matky provázené malou dceruškou, dal ji odnesti do svého bytu a povolal k ní lékaře, tento shledal, že žena ta hlady úplně jest vysílena i nařídil, aby se jí podalo sílící polívky atd. k zotavení. Skutečně také žena posilněna potravou zotavila se a tu vyšlo na jevo, že je chudá vdova, že má tři dítky a s touto svou rodinou že uvržena jest v takovou bídu ukrutnou, že za den sotva sousta teplého požiti mohou. Ubohá matka jmenuje se Součková a bydlí v domě čís. 327-II vedle lázní sv. Václavských. – Národní listy, 24. 4. 1868 [related-post id="9612"] Planý poplach Planý poplach spůsoben byl předevčírem večer od obyvatelů na Poříčí. Vyvalil se tam z jednoho okna, jež se právě otevřelo, ohromný kotouč dýmu, tak že okolojdoucí lidé v skutku se domnívali, že v bytě hoří, čemuž i nasvědčovalo praskání ohně z bytu až na ulici docházející. Běželo se rychle do domu a do bytu, z něhož kouř vycházel, zde však k pomoci spěchající lidé shledali, že jich obavy marné byly. Nájemnice v onom bytě pálila totiž starou slámu a nechala rouru do komína vedoucí zastrčenou, tak že nemohl kouř komínem odcházeti, a tudíž plným proudem z pece do pokoje se hnal, jehož nájemnice otevřením okna zbaviti se hleděla. – Pražský denník, 24. 4. 1868

Protiatomový kryt Folimanka otevře o víkendu své brány zájemcům o historii • Láká vás poznávání netradičních míst? Již tuto sobotu 18. května 2019 se opět otevřou brány jednoho z největších krytů civilní ochrany na území hlavního města. Unikátní prostory z dob studené války si můžete prohlédnout od 9 do 15 hodin.

Kryt Folimanka se pro veřejnost otevírá pravidelně každý měsíc.

420 let od první veřejné pitvy v Praze. Tělo patřilo oběšenému zločinci • V prostorách dnes již neexistující Rečkovy koleje v dnešní ulici Karolíny Světlé se přesně před 420 lety uskutečnila první veřejná pitva v Praze. Od 8. do 12. června roku 1600 tady Jan Jessenius „za velkého shromáždění slavných a učených mužů, vědychtivých a vzdělaných měšťanů“ prováděl něco, co středověká metropole dosud neznala – pitval mrtvé tělo.

19. 8. 1890: Utonulí ve Vltavě, přejeté děti a popálený hostinský • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

17. 10. 1889: Planý poplach v plynárně, nešťastný skok a zadlužený Pražan na útěku • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Unikátní protiatomový bunkr Folimanka se o víkendu opět otevře pro návštěvníky • Jeden z největších krytů civilní ochrany na území hlavního města Prahy se v sobotu 13. července 2019 opět otevře pro veřejnost. Unikátní prostory si zájemci budou moci prohlédnout od 9 do 15 hodin.

Kryt Folimanka se pro veřejnost otevírá pravidelně každý měsíc.

5. 3. 1868: Malého chlapce srazil vůz na Karlově náměstí. Zraněním podlehl • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Málem umrznul Na pólo zmrzlý byl včera ráno od dělníků nalezen na rejdišti Vltavy jistý dřevoštěp. Ležel tam v koutě u nahromaděného kamení, aniž by byl dbal na pokřik dělníků, by se odtamtud odstranil. Dělníkům bylo divné, že tak tvrdě spí, i chtěli ho probuditi, shledali však, že spáč celý stuhlý jest. Odnesli ho do jedné blízké kořalny, kdež teplem opět poněkud k sobě přišel. Byl večer před tím notně se napil a blíže řeky místo k přenoclehování si vyhledal, kdež také usnul a následkem nočního mrazu stuhnul. – Pražský denník, 5. 3. 1868 Neštěstí Předevčírem dopoledne byl na Karlovu náměstí poražen vozem malý hošík a tak strašně porouchán od kol, že v několika okamženích ducha vypustil. Neopatrný vozka byl zatknut, ačkoli ujeti chtěl. – Pražský denník, 5. 3. 1868 Zmizela Včera oznámil na úřadě příslušném krejčovský pomocník Josef Kellner, v domě č. p. 325-3 bydlící, že dne 1. t. m. manželka jeho Barbora K. z bytu zmizela a marné dosud bylo vše jeho pátrání po ní. Poněvadž pohřešená celých šest měsícův churavěla a při tom patrné známky zádumčivosti a choré mysli jevila, obává se muž její, že snad stala se obětí chorobomyslnosti své. – Národní listy, 5. 3. 1868 [related-post id="6475"] Nové stavby v Praze Největších proměn doznává z měst pražských za posledních let bez odporu Nové město. Ukazujeme zejmena na senovážné náměstí, na ulici ječnou, lípovou a na ulici u blázince, kdež v posledních čtyř, třech letech vzrostly celé řady nových velkých domů činžovních. Však proměny dějí se dále. V nové poštovské ulici staví se právě naproti hostinci „u Fleků“ velký dům činžovní; v ulici hradební mezi koňskou a žitnou branou dostavuje se rovněž čtyřpatrový a v ulici u blázince trojpatrový dům činžovní; v továrně na stroje Breitfelda a Eyvanse dostavuje se nové křídlo továrny a v ječné ulici staví se 2 domy činžovní. S jara počne se stavěti značnější dům v ulici slunečné vedle hostince „u královny anglické“ a podobně promění se zahrada „u Hopfenstocků“ v staveniště, jež koupil p. Barroch dle doslechu za 29.000 zl., aby zde vyvedl dva větší domy činžovní. Však proslýchá se jestě o celé řadě nových staveb příštím jarem. – Národní listy, 5. 3. 1868

25. 3. 1868: Zima ještě neřekla poslední slovo. V Praze padal sníh • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Zima ještě neskončila Hustá chumelenice sněhu včerejšího dne se spustivší nás poučila, že zima ještě dosud panování své neukončila. Padající sníh ovšem v ulicích nezůstal ležeti an se ihned proměnil se v bláto a vodu. Hostinští za bránou, kteří několika příjemnými dny se oklamati dali, že příznivá a teplá povětrnost tato bez proměny setrvá, činili přípravy v zahradních svých hostincích k pohoštění pražských návštěvníků, nahlédli ale, že ve svých přípravách se překvapili. – Pražský denník, 25. 3. 1868 Nalezené kosti Na Židovské zahradě kopají se základy k novému domu na gruntě zahrady uzenáře pana Andresa. Předešlého téhodne přišli dělníci v hloubi 4 stop na chodníky a na studnu a v hloubi 7 stop na četné kostry lidské. V sobotu docela vykopali úplně zachovalou rakev a v té zetlelé hnáty dospělého člověka. Rakev neměla podobu rakví nynějších, nobrž byla pouze sbitý truhlík. Známo je že sloužívala Židovská zahrada za hřbitov. – Pražský denník, 25. 3. 1868 Nové omnibusy Karlínský podnikatel jízdy s omnibusy zavede od 1. dubna také jízdu z Karlína přes Příkopy, po Václavském náměstí a Vodičkovou ulicí až na Karlovo náměstí jakož i nazpět. Od 1. května počínaje budou v neděli a ve svátek dojížděti dva omnibusy také z Josefského náměstí přes nový mot do Stromovky a nazpět. – Pražský denník, 25. 3. 1868 [related-post id="7931"] Opařil se V neděli přetopil sladovnický učedník, jenž je v jednom pivováře na Novém městě, příliš pec a když se pak bál, aby to sládek neuviděl, nalil do žhavého uhlí konev vody; náhlá pára ale, která se tím utvořila, opařila učedníkovi obličej tak nebezpečně, že musel být hned odevzdán do nemocnice. – Pražský denník, 25. 3. 1868

Otto Wichterle vadil nacistům i komunistům. Jeho revoluční vynález změnil vidění světa milionům lidí • Přesně před 108 lety se narodil světoznámý český chemik, vynálezce gelových kontaktních čoček a kandidát na Nobelovu cenu za chemii Otto Wichterle. Jeho životní příběh je neobyčejně pestrý, ale také trochu smutný. Větší úcty se mu totiž dostalo až po roce 1989. Výročí narození dnes připomíná dokonce i vyhledávač Google.

8. 7. 1890: Špatná sklizeň ovoce, nehoda na železnici a prudký liják • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Konzumace brambor je v některých případech vysoce nebezpečná • Brambory si vydobyly pevné místo v české kuchyni i v našem jídelníčku již před stovkami let. A přestože v poslední době se do popředí zájmu dostávají i různé „nové“ netradiční přílohy, bramborám stále ani zdaleka nesahají tzv. „po kotníky“. Občas ale jejich konzumace může být velmi nebezpečná.

13. 6. 1890: Nepřátelé vlaštovek, řádění blesku a nešťastný pád mladého dělníka • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

22. 1. 1889: Drastické pokusy na psech. Jak dlouho vydrží naživu bez jídla? • Kvůli vědeckému bádání zemřelo v minulosti už mnoho zvířat. Jeden z kontroverzních pokusů kdysi provedl jistý francouzský vědec. Přečtěte si, o čem se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Čím trpěl Antonín Dvořák před smrtí? Domněnku potvrdil vědecký rozbor • Pozůstalost Antonína Dvořáka, kterou spravuje Národní muzeum v rámci Českého muzea hudby, obsahovala donedávna neznámý vzorek léku, který skladatel užíval krátce před svou smrtí. Ve spolupráci se Státním ústavem pro kontrolu léčiv došlo po více než sto letech k jeho přesné identifikaci. Potvrdilo se tak to, co bylo dlouhá léta jen předmětem spekulací – že tento významný český skladatel trpěl před svou smrtí mimo jiné i zánětem močových cest.

30. 4. 1868: Jak se provádí zatěžkávací zkoušky nového pražského mostu • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Zkouška třetího mostu Po celý včerejší den bylo okolí třetího mostu pražského přeplněno diváky, kteří chtěli býti přítomni zkoušce nákladní, jíž pevnost nového mostu osvědčiti se měla. Až do 10. hodin ráno byl obecenstvu vstup na most dovolena tisíce návštěvníků použilo této příležitosti, by se na most podívali. Nával byl ohromný, jelikož se vstupné nevybíralo. K 10. h. byl však přístup na most zakázán. V Eliščině ulici hromadily se stále větší zástupy lidu, až o 1. h. spoledne počalo se s přípravními prácemi ke zkoušce. Celé dopoledne přijížděly ještě povozy cihlami naplněně přes most. Počet cihel na 70 povozech přivežených obnášel dohromady 65.000 kusů. O 1. hod. počalo se se skládáním a rovnáním cihel na chodníky a složilo se jich na část u města 40.000, se strany Letné pak ostatních 25.000. Práce tato, při níž ovšem množství dělníků se súčastnilo, trvala úplné tři hodiny. Po 4. h. byly veškeré cihly na mostní chodníky složeny. Rozumí se samo sebou, že práci této tisíce diváků přítomno bylo. Cihly tyto zůstanou ležeti na chodníkách až do dneška do 1. hod. s poledne, načež budou opět nakládány a odvezeny. Odklizení jich musí nejdéle do 4. h. s poledne provedeno býti. Podniknutí toto jest svěřeno p. Randovi, majiteli povozů. Hlavní zkouška bude se teprve dnes o 8. hodině ranní odbývati. K dosavadní tíži cihel připojí se totiž 64 vozů železem obtěžkaných, které v tuto hodinu z Eliščiny ulice přes most pojedou. Každý vůz bude míti 60 centů váhy. Vozy tyto pojedou přes most a silnici Belcrediho na planinu k Bubnám, odkud se opět otočí k zpáteční jízdě přes most. Zkušební tato jízda musí nejdéle dopoledne provedena býti. Po ukončené zkoušce ohledá zvláštní stavební komise veškeré částky mostu, zda-li se někde něco nezlámalo neb neporouchalo. – Pražský denník, 30. 4. 1868 Přijede císař do Prahy? K slavnému otevření třetího mostu pražského, kteréž určeno jest na den 10. května t. r. pozval p. purkmistr pražský ovšem též J. V. císaře, podle něhož most pojmenován jest. J. V. odpověděl, že by ho sice těšilo, kdyby k slavnosti té dostaviti se mohl, avšak že nemohl by přijíti přede dnem 23. května. – Národní listy, 30. 4. 1868 [related-post id="9794"] Požáry Na dnešek v noci k jedenácté hodině hlášen oheň za branou Oujezdskou. Hořeloť na dolejším konci Smíchova nedaleko nádraží západního v domě, kde hostinec „u Skráličkův“ nazvaný se nalezá. Oheň vzniknul spůsobem dosud neznámým v zadní části domu a zachvátil v brzku i poschodí jedno, takže škoda dosti značný. Teprv po půlnoci udušen oheň. – Národní listy, 30. 4. 1868

27. 1. 1868: Na cestě do Ameriky zemřelo na mor přes 100 lidí • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

28. 4. 1868: Vojtěch Náprstek učí Pražany vařit na plynu • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Přednáška o vaření na plynu Pan Vojtěch Náprstek uspořádal v neděli dopoledne v sále na ostrově Žofínském veřejnou přednášku, v které i praktickým spůsobem prodváděl, jak výhodné jest pro domácnost kuchaření při plynu. Ku přednášce této sešlo se jmenovitě se strany krásného pohlaví přečetné posluchačstvo, jež prostranný sál sotva s to byl pojmouti a kteréž s napnutou pozorností sledoval výklady p. Náprstka. Dříve nežli se přikročilo k pravému kuchaření, provedl p. Náprstek několik zkoušek, jimiž dokázal, jak lze o mnoho laciněji při plynu vařiti. Tak přivedl v krátké době 4 minut žejdlík vody do varu, při čemž za ⅙ kr. plynu se spotřebovalo. Tímže nákladem a v téže době uvařeny byly čtyřy vejce na měkko. Při té příležitosti ukázal p. Náprstek, mnoholi dostaneme za ⅙ kr. uhlí neb dříví a tázal se přítomných, jsou-li s to, těchže výsledků docíliti. Po předcházejících těchto zkouškách přikročeno k pravému kuchaření, při kterémž i několik dám amerikánského klubu se súčastnilo. Na třech stolech z nichž jeden určen byl pro anglo-amerikánskou kuchyni, druhý pro českou, třetí pak pro francouzskou, počala se rozmanitá jídla pro snídani, oběd, svačinu a večeři vždy pro pět osob připravovati. Kuchařky v amerikánské kuchyni byly nezúplna za hodinu s připravením potravy na celý den hotovy, při čemž se spotřebovalo plynu za 8½ kr. V kuchyni české spotřebováno k uvaření a upečení snídaně, obědu, svačiny a večeře dvě hodiny a 5 min., při čemž se spálilo za 14 kr. plynu. Prodloužení toto lze přičitati svačině, jež v Americe a Anglii v obyčeji není. Ve francouzské kuchyni, kde seznam jídel na plynu připravovaných mnohem větší byl, se protáhlo vaření nejdéle. Mezi vařením poukazoval pan Náprstek tomu, že maso jest nejživnější potravou pro člověčenstvo, při čemž shromážděným odporoučel spisek právě vyšlý o »Výživě těla lidského«. Uvařené a pečené pokrmy byly od švarných hospodyň mezi přítomné obecenstvo roznášeny, by toto je okusilo, a nikdo nemohl říci, že by jídla tato jakýsi zápach od plynu měla, a každý se vyslovil, aby kuchaření při plynu i u nás v brzce se ujalo, jak v Americe tak i v Anglii zavedeno jest. – Pražský denník, 28. 4. 1868 Praha protestuje proti novým daním Rada král. hlavního města Prahy sešla se včera na večer k mimořádné schůzi, v níž usnesla se na tom, že podána býti má petice přímo k J. M. králi českému, aby nebyl rozmnožen dosavadní, beztoho ohromný počet daní, jež Praha již odváděti musí státu ještě novými a zvláště ne daní z majetku. Na čtvrtek svolán bude k mimořádné valné hromadě sbor obecních starších, by o tomto usnešení rady městské vyslovil se a spolu schválil spůsob, jakým petice to na určené místo odevzdána býti má. – Národní listy, 28. 4. 1868 [related-post id="9719"] Samovraždy Za posledních pěti dnův událo se v Praze neméně než 12 samovražd, nejvíce utopením. Včera o hodině šesté ráno odebrala se 17letá služka Marie Součkova z Březnice, děvče velmi sličné slouživší v domě č. 967–II. v ulici u zastavárny ku třetímu mostu, kdež vrhla se do Vltavy. O 9. hodině vytažena mrtvola její u nových mlýnů. Jak se dovídáme, jest příčina samovraždy její tím dojemnější, jelikož svědčí o poctivé zachovalosti dívky té, jež vší snahou opírala se milostivostem „důstojného“ hejska jakéhos. – O 3. hodině odpůldne vytažena včera u malostranského přívozu mrtvola muže as 20letého, dělnické třídě náležejícího a velmi chatrně oděného. Výkazův neb peněz nenalezeno u něho žádných a patrno dle všeho, že ubohý z nouze čin ten spáchal. Mrtvola musela již asi 4 dny ve vodě ležeti a byla na hlavě značně zkrvácena, bezpochyby že pádem do vody úrazu toho utrpěl. – Národní listy, 28. 4. 1868

7. 5. 1868: Koupání ve Vltavě mladíka málem stálo život • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Pozor na koupání ve Vltavě! Koupání-se v řece Vltavě na veřejných místech k tomu určených za posledních teplých dnů již započalo. Jmenovitě v neděli odpoledne se koupalo v ramenech Vltavy na ostrově Štvanici množství mládeže, by za panujícího parna v chladné vodě se občerstvili. Také včera odpoledne se množství horkokrevných hochů v řece prohánělo. K výstraze podotýkáme, že koupání, ač velmi zdravé jest, nyní, kdy voda ještě studená jest, může mnohým škoditi, zvlaště v takovém pádu, jaký se přihodil v neděli odpoledne jednomu zámečnickému učenníku. Ten jsa celý rozehřatý, ponořil se do studené vody. Nepředloženost svou byl by málem životem zaplatil. Náhlým ochlazením rozpěněné krve byl křečemi zachvácen a bez sebe sklesl pod vodu, na štěstí ne příliš hluboké, tak že ostatní hoši spozorovavše jeho nebezpečí, rychle jej vytáhli a na břeh odnesli. Zde teprvé po delší době byl k sobě přiveden a jen stěží od svých soudruhů domů dopraven. – Pražský denník, 7. 5. 1868 Nehoda na Vltavě Nehoda se stala předevčírem k večeru několika plavcům, se dřívím po Vltavě plujícím. Zabočili poněkud nešikovně do vrat u jezu nad kamenným mostem, tak ze vory mocným proudem rozvodněné řeky násilně strženy přes kozy u vrat se vlékly a tím z části roztrhly. Naložené dříví z velké části spadalo do vody a plavci měli sami co činiti, by s roztržených vorů do vody nespadli. Museli zajeli ke břehu, by rozervaný pramen opět dohromady spojili a dříví pochytali. – Pražský denník, 7. 5. 1868 Rvačka venkovanů Zvláštní rozepře, která množství lidu přivábila, se strhla předevčírem večer mezi dvěma venkovany u poříčské brány. Jeden z nich sedě v hospodě v Karlíně, pohřešil náhle svou hůl. Běžel rychle na ulici, zdali by zloděje i s holí nedopadnul. Při stíhání setkal se s jedním venkovanem blíže brány, který se podpíral o hůl zúplna podobnou. Žádal ji tady sprně na něm, ten se mu ale zdráhal hůl vydati, až konečně rváti se počali. Brzo však policejní strážník učinil konec rvačce, zatknuv je oba. – Pražský denník, 7. 5. 1868 [related-post id="9931"] Sebevražda V noci na včerejší středu zastřelil se před svým bytem v Sakrabonii před Novou branou pražskou kozíšník p. Jan P., vestřeliv si kuli z pistole přímo do srdce. Byl ženat, otec šesti dítek a ještě nedávno vybíral u Nové brány potravní daň. Domácí nesnáze peněžní vedly jej k sebevraždě. – Pražský denník, 7. 5. 1868 Restaurace na Štvanici Restaurace na ostrově Štvanici, nově zřízená a upravená, byla tyto dny slavnostně otevřena. Nejen příjemná místnost na vltavském ostrově tomto, ale i výtečné nápoje a pokrmy lákají ovšem četných hostů do restaurace této. Zejmena v neděli těší se Štvanice neobyčejné návštěvě. – Pražský denník, 7. 5. 1868

Pamětní deska barona Ringhoffera bude odhalena příští týden na Smíchově • Starosta Prahy 5 Pavel Richter a zástupce starosty Lukáš Herold zvou veřejnost na slavnostní odhalení pamětní desky barona Františka II. Ringhoffera, který byl starostou Smíchova v letech 1861 až 1865 a budoval zde světově proslulou továrnu na výrobu železničních vagonů. Pamětní deska bude slavnostně odhalena v pátek 27. dubna v 11 hodin na adrese Plzeňská 10 (OC Nový Smíchov).
Zprávy Krimi Zajímavosti Kam vyrazit Magazín Počasí Horoskop Bizár