František Palacký

VIDEO: Národní divadlo si připomnělo 150 let od položení základních kamenů • Minulou sobotu probíhal na náměstí Václava Havla slavnostní program připomínající 150. výročí položení základních kamenů Národního divadla. Výstavy, komentované prohlídky, představení Čert a Káča a řada krásných vystoupení dětských a folklorních souborů vyvrcholily happeningem a nástupem delegací z míst původu základních kamenů, mimo jiných z Buku, Buchlovic, Domažlic, Doudleb, Chrastu, Louňovic či Sušice. 16.května 1868 – položení základních kamenů, 11. června 1881 – první slavnostní otevření Národního divadla, 18. listopadu 1883 – slavnostní otevření po požáru. Taková jsou základní a nejdůležitější data Národního divadla, které si v těchto dnech připomíná první z nich. „Pro Prahu 1 a její obyvatele je velkou ctí přítomnost Národního divadla na území naší městské části. 150 let tak spolu prožívají dobré i zlé, doby rozkvětu i pokoření, včetně živelních pohrom,“ uvedl starosta Prahy 1 Oldřich Lomecký, který se oslav zúčastnil, aby je tak osobně podpořil. Úskalími, kterým museli čeští vlastenci čelit při svém úsilí o vybudování Národního divadla, provedli při happeningu Taťjana Medvecká v roli Historie a Jiří Štěpnička, Vladimír Javorský a David Prachař ztvárňující osobnosti 19. století. „Tento národ nemá moc jistot, stále něco zpochybňujeme. Ale co se zpochybnit nedá, je to, že Národní divadlo patří nám všem. Že je symbolem nejen umění, ale vůbec státnosti,“ uvedl ministr kultury Ilja Šmíd. [gallery columns="1" size="full" ids="10430"] Příznivci Národního divadla se rovněž mohli podívat na expozici základních kamenů v podzemí divadelní budovy. Položení kamene ke stavbě Národního divadla se stalo jednou z největších českých manifestací 19. století. Celá slavnost tehdy trvala tři dny a podle odhadů se jí zúčastnilo až 150 000 lidí. 16. května 1868 vše vyvrcholilo poklepáním na žulový kvádr z Louňovic na Černokostelecku. Kromě něj byly do základů uloženy kameny z významných míst Čech a Moravy. „Naši předkové zvolili pro původ kamenů mytologicky a historicky významná místa českého národa,“ vysvětlil ředitel Národního divadla Jan Burian. [related-post id="7604"] Pozlaceného kladívka se v květnu roku 1868 chopili historik a politik František Palacký, politik Ladislav Rieger, herec Josef Jiří Kolár nebo skladatel Bedřich Smetana, jehož opera Dalibor měla ten den premiéru. „Ve jménu národa v Čechách i na Moravě jednotného požehnejž Pán Bůh dílu svatyně této, na které národu českému zjevovati a před oči stavěti se má všeliká mravní pravda i krása,“ prohlásil při poklepání František Palacký.

Nepřehlédněte

4. 8. 1889: Nedělní klid v kupeckých obchodech a stavební ruch na Žižkově • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

21. 9. 1868: Žena ze Střešovic brutálně týrala syna. Provazy měl zařezané do masa • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

9. 11. 1889: Čelakovského sady u nového muzea projdou velkou proměnou • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

21. 2. 1890: Krádeže šatů jsou na denním pořádku. Pražané by si měli dávat pozor • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

30. 6. 1890: Stařena ve strouze, opozděný rychlovlak a hon na pytláky • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

13. 7. 1890: U Nuselských schodů nalezena mrtvola novorozeného dítěte • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

16. 11. 1889: Nález lidské kostry, lůžkové vozy ve vlacích a nehoda tramvaje • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

11. 8. 1890: Těžce ranění dělníci a sebevražda nemocné ženy na Žižkově • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

9. 7. 1889: Těžce raněná dívka, nebezpečný zuřivec a případ vztekliny v Karlíně • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

28. 4. 1868: Vojtěch Náprstek učí Pražany vařit na plynu • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Přednáška o vaření na plynu Pan Vojtěch Náprstek uspořádal v neděli dopoledne v sále na ostrově Žofínském veřejnou přednášku, v které i praktickým spůsobem prodváděl, jak výhodné jest pro domácnost kuchaření při plynu. Ku přednášce této sešlo se jmenovitě se strany krásného pohlaví přečetné posluchačstvo, jež prostranný sál sotva s to byl pojmouti a kteréž s napnutou pozorností sledoval výklady p. Náprstka. Dříve nežli se přikročilo k pravému kuchaření, provedl p. Náprstek několik zkoušek, jimiž dokázal, jak lze o mnoho laciněji při plynu vařiti. Tak přivedl v krátké době 4 minut žejdlík vody do varu, při čemž za ⅙ kr. plynu se spotřebovalo. Tímže nákladem a v téže době uvařeny byly čtyřy vejce na měkko. Při té příležitosti ukázal p. Náprstek, mnoholi dostaneme za ⅙ kr. uhlí neb dříví a tázal se přítomných, jsou-li s to, těchže výsledků docíliti. Po předcházejících těchto zkouškách přikročeno k pravému kuchaření, při kterémž i několik dám amerikánského klubu se súčastnilo. Na třech stolech z nichž jeden určen byl pro anglo-amerikánskou kuchyni, druhý pro českou, třetí pak pro francouzskou, počala se rozmanitá jídla pro snídani, oběd, svačinu a večeři vždy pro pět osob připravovati. Kuchařky v amerikánské kuchyni byly nezúplna za hodinu s připravením potravy na celý den hotovy, při čemž se spotřebovalo plynu za 8½ kr. V kuchyni české spotřebováno k uvaření a upečení snídaně, obědu, svačiny a večeře dvě hodiny a 5 min., při čemž se spálilo za 14 kr. plynu. Prodloužení toto lze přičitati svačině, jež v Americe a Anglii v obyčeji není. Ve francouzské kuchyni, kde seznam jídel na plynu připravovaných mnohem větší byl, se protáhlo vaření nejdéle. Mezi vařením poukazoval pan Náprstek tomu, že maso jest nejživnější potravou pro člověčenstvo, při čemž shromážděným odporoučel spisek právě vyšlý o »Výživě těla lidského«. Uvařené a pečené pokrmy byly od švarných hospodyň mezi přítomné obecenstvo roznášeny, by toto je okusilo, a nikdo nemohl říci, že by jídla tato jakýsi zápach od plynu měla, a každý se vyslovil, aby kuchaření při plynu i u nás v brzce se ujalo, jak v Americe tak i v Anglii zavedeno jest. – Pražský denník, 28. 4. 1868 Praha protestuje proti novým daním Rada král. hlavního města Prahy sešla se včera na večer k mimořádné schůzi, v níž usnesla se na tom, že podána býti má petice přímo k J. M. králi českému, aby nebyl rozmnožen dosavadní, beztoho ohromný počet daní, jež Praha již odváděti musí státu ještě novými a zvláště ne daní z majetku. Na čtvrtek svolán bude k mimořádné valné hromadě sbor obecních starších, by o tomto usnešení rady městské vyslovil se a spolu schválil spůsob, jakým petice to na určené místo odevzdána býti má. – Národní listy, 28. 4. 1868 [related-post id="9719"] Samovraždy Za posledních pěti dnův událo se v Praze neméně než 12 samovražd, nejvíce utopením. Včera o hodině šesté ráno odebrala se 17letá služka Marie Součkova z Březnice, děvče velmi sličné slouživší v domě č. 967–II. v ulici u zastavárny ku třetímu mostu, kdež vrhla se do Vltavy. O 9. hodině vytažena mrtvola její u nových mlýnů. Jak se dovídáme, jest příčina samovraždy její tím dojemnější, jelikož svědčí o poctivé zachovalosti dívky té, jež vší snahou opírala se milostivostem „důstojného“ hejska jakéhos. – O 3. hodině odpůldne vytažena včera u malostranského přívozu mrtvola muže as 20letého, dělnické třídě náležejícího a velmi chatrně oděného. Výkazův neb peněz nenalezeno u něho žádných a patrno dle všeho, že ubohý z nouze čin ten spáchal. Mrtvola musela již asi 4 dny ve vodě ležeti a byla na hlavě značně zkrvácena, bezpochyby že pádem do vody úrazu toho utrpěl. – Národní listy, 28. 4. 1868

24. 9. 1868: V Praze řádí smrtka. Nešetří mladé, ani staré • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

4. 2. 1868: Prodávala levné srnčí maso. Bylo ale ze psů • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

11. 4. 1889: Zřízení fontány u Rudolfina a rekonstrukce Týnského chrámu • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

15. 1. 1868: Vážený pražský občan spáchal sebevraždu, spekuluje se o důvodech • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

8. 10. 1889: Nová škola na Žižkově, karlínské divadlo a spojení s Vídní • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

3. 8. 1890: Vykolejený vlak, osvobození od kolků a zachráněný chlapec • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

16. 5. 1889: Svatojánský ohňostroj, svítivé maso a pohřeb dcery Josefa Jungmanna • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

13. 10. 1889: Falešné certifikáty na maso, drzé zlodějky a stavba nábřeží • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Don Giovanni se vrací na prkna Stavovského divadla ve slavné Kašlíkově inscenaci • Opera Wolfganga Amadea Mozarta plná lásky, vášně a intrik se vrací na jeviště Stavovského divadla, a to v době od 9. do 31. srpna 2018. Půjde o verzi inscenace, kterou v Praze během minulé sezony oživil Plácido Domingo dvěma slavnostními provedeními k 230. výročí světové premiéry Dona Giovanniho ve Stavovském divadle. V produkci vystoupí sólisté Opery Národního divadla a Státní opery a za doprovodu Orchestru a Sboru Státní opery pod taktovkou dirigentů Richarda Heina a Jiřího Štrunce. Toto uvedení Dona Giovanniho je holdem nejen Mozartovi samotnému, nýbrž také dvěma velkým osobnostem české i světové divadelní historie – režisérovi Václavu Kašlíkovi a scénografovi Josefu Svobodovi. Jejich inscenace Dona Giovanniho vznikla roku 1969. Novodobá replika pak ve zpracování režiséra Jiřího Nekvasila, scénografa Daniela Dvořáka a kostýmního výtvarníka Theodora Pištěka v roce 2006. Jejím nejvýraznějším rysem je právě scénografie, která invenčně pracuje s architektonickými prvky hlediště Stavovského divadla a nechává pokračovat proscéniové lóže jako hlavní prvek dekorace dále do jeviště, zúročuje vzácnou skutečnost, že jsme přímo v místě světové premiéry této „opery oper“. Ta se zde uskutečnila pod taktovkou samotného skladatele 29. října 1787 a je dodnes opředena legendami: premiéra musela být z nejrůznějších důvodů několikrát odložena, dále se říká, že Mozart komponoval předehru teprve v noci před premiérou a hudebníkům předložil kopistou rozepsané party, na nichž ještě neoschl inkoust, na poslední chvíli…Každopádně vše dobře dopadlo a Mozart 4. listopadu v listu z Prahy mohl svým přátelům oznámit, že 29. října byla jeho opera Don Giovanni s ohromným ohlasem uvedena, a že by si býval přál, aby se všichni mohli na jeho radosti podílet. Opera je nastudována v italském originále, v představení jsou použity české a anglické titulky. Délka představení je 3 hodiny.

1. 5. 1889: Úpravy radnice, pražské letní zábavy a pohřešovaný podnikatel • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.