11. 4. 1889: Zřízení fontány u Rudolfina a rekonstrukce Týnského chrámu

Před lety v PrazePražskýDEN.cz11. dubna 20193 minuty čtení

Foto: Archiv

Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Upravení pustého místa mezi Rudolfinem a malířskou akademií

Česká spořitelna byla svého času dožádána za příspěvek k upravení pustého místa mezi Rudolfinem a budovou malířské akademie a zejmena na zřízení umělecky provedené fontány. V úterní schůzi městské rady byl přečtěn přípis české spořitelny toho znění, že uznává platné úvody pro zřízení velké fontány, projektované před Rudolfinem a že sdílí zcela náhled městské rady i všech odborných kruhů, aby prostranství před domem umělců »Rudolfinum« odpovídalo monumentálnímu okolí. Za tou příčinou jest ochotna, všemožně tento projekt podporovati a že k účelu tomu z přebytku z minulého roku pro letošní rok věnovalo 10 000 zl. s tou však podmínkou, aby ředitelstvu české spořitelny předložen byl hotový návrh na zbudování této fontány ku schválení. Městská rada usnesla se, aby vzdaly se ředitelství za toto věnování písemně díky a aby technická komise ve srozumění s finanční komisí dala vypracovati projekt a rozpočet a předložila je městské radě ku schválení. Zároveň bude dožádán p. Jos. Myslbek za vypracování náčrtku k postavení monumentální fontány. – Národní listy, 11. 4. 1889

Rekonstrukce chrámu týnského

Architekt p. Mockr předložil městské radě plány a rozpočty na rozsáhlou rekonstrukci hlavního chrámu týnského ve slohu gothickém. Dle předloženěho plánu, který byl městskou radou jednohlasně přijat a jenž se předloží konsistoři a místodržitelství ku schválení, nahražena bude dosavadní chatrná střecha novou, ve slohu gothickém, jíž chrám velice získá. Dále sboří se dosavadní neúhledná klenba, která celou krásnou stavbu chrámu znešvařuje a nahradí se novou klenbou v přesném slohu gothickém ; konečně upraví se i hlavní portál a průčelí chrámu směrem ke Staroměstskému náměstí. Celkový náklad jest rozpočten na 147.000 zl. Bude-li nutno i některé hlavní pilíře podchytiti, bude celkový náklad činiti asi 150.000 zl. Náklad tento má uhraditi v první řadě náboženská matice, za kterouž příčinou dožádána bude konsistoř za výdatnou podporu, část nákladu zapraví záduší a konečně přispěje na opravu chrámu také obec pražská a snad i zemský sněm. Zároveň poukázáno bylo na starobylou, tak zvanou kapli sv. Lidmily, o jejíž opravě jedná se bezvýsledně již 4 roky. Patronátní komise, která vzala v úvahu předložené jí plány na obnovení této kaple, vyslovila se pro její naprosté sboření z důvodu, že po její odklizení dalo by se průčelí i vchod chrámu týnského směrem k Celetné ulici výhodně upraviti. Patronátní a technická komise kapli tuto znovu ohledají a společně s finanční komisí uvažovati budou, jakým spůsobem bylo by možná získati potřebných prostředků ku provedení její rekonstrukce Příslušné návrhy předložiti mají městské radě ku schválení. – Národní listy, 11. 4. 1889

[related-post id=“18711″]

Agresivní tuláci

Veliká výtržnost a sběh lidu udály se včera ke 4. hod. odp. v ulici na Můstku. Známí tuláci K. Marval a V. Ptáček ohrožovali surově ulicí touto ubírající se paní a dívky, což způsobilo všeobecnou rozhořčenost. Záhy shlukly se velké davy lidu a tuláci bušili do mužů i do dam holemi, až konečně zavolaný strážník pobudy zatkl a v průvodu několika set lidí odváděl Uhelným trhem na policejní ředitelství. Blíže Platýsu vrhl se Marval z nenadání na strážníka, popadl ho za krk, škrtil a tiskl ho ke zdi. Četné obecenstvo ujalo se týraného strážníka, Marval byl šňůrou svázán a odveden na policejní ředitelství. – Národní listy, 11. 4. 1889

Nepřehlédněte

16. 2. 1890: Problémy se samozavíracími dveřmi a výzdoba dvorany Rudolfina • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Britští muži dávali najevo své bohatství podivnou úpravou nehtů • Pokud si říkáte, že žijeme ve zvráceném světě sociálních sítí, kde řada lidí nemá žádnou soudnost, možná vás překvapí článek z roku 1901. Národní listy přinesly zprávu o zvláštní módě, která se rozšířila mezi bohatými britskými muži.

6. 4. 1868: Kupeckému mládenci ukradli v hostelu oblečení • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Dlažba Co nevidět počnou dlažditi Železnou ulici; dříve ale ještě položeny budou všecky vedlejší roury plynové do tamních domů, aby se pak nemuselo novou dlažbou hýbati. Kostkový chodník, jenž vedl od Karolina k německému divadlu, bude obyčejnou dlažbou nahražen, anto jsa příliš hladký, zhusta byl příčinou, že koně v povozech do divadla jedoucích sklouzli se a upadli. – Pražský denník, 6. 4. 1868 Našli poklad Pověděli jsme, jak před několika dny nalezeny byly na Vyšehradě při kopání staré mince. Z toho a pak poněvadž už před několika lety nalezen byl na Vyšehradě také hrnec mincí, povstala pověst, že se u všehradské radnice skrývá veliký poklad. V noci na 1. dubna vypravilo se skutečně několik pověrčivých lidí s lopatami, evangelium, klíči a provazy k radnici a začali koupat. Za nedlouho prokopali se ale do kanálu a zde nalezli k nemalému udivení svému 10 pytlů naplněných pšenicí. Pšenice ta byla patrně ukradena a nejspíš že náleží jednomu sedlákovi v Hlubočepích, jemuž bylo před několika dny ukradeno 40 korců obilí. – Pražský denník, 6. 4. 1868 [related-post id="8798"] Jarní počasí Příznivá povětrnost za včerejší neděle vyvábila množství Pražanů do okolí pražského, kde bujná zelenost na polích a lukách jaro věstí. Zahradní hostince v Nuslích, v Kravíně, na Letné a jinde těšily se četné návštěvě. Také křížová cesta na Petříně byla včerejšího dne četně navštívena. – Pražský denník, 6. 4. 1868 Zlodějský kousek V hostinci u »modrého koníčka« na jindřišské ulici ubytoval se v pátek jeden kupecký mládenec. Vykázali mu pokoj, v němž už 3 mužští spali. Časně zrána odešli tito jeden po druhém, kdežto kupecký onen ještě spal. Když se později po svém šatstvu ohlížel, shledal, že mu schází svrchník se sedmi hedvábnými šátky. V kapse kabátu byla tobolka na doutníky a zástavní lístek na hodinky. – Pražský denník, 6. 4. 1868

Legenda českého zemědělství. Před 80 lety vyjel traktor Svoboda Diesel-Kar 12 • Přesně před 80 lety na česká pole poprvé vyjel jeden z nejrozšířenějších a nejoblíbenějších pomocníků malých a středních rolníků první poloviny dvacátého století – traktor Svoboda Diesel-Kar 12. Na tento typ pak navázalo několik úspěšných řad zemědělských strojů Svoboda, než byla v roce 1948 firma znárodněna. Ikonický traktor zdobí také vchod do hlavní výstavní budovy muzea v Praze na Letné.

15. 3. 1868: Primitivní masky a příšerná nuda. Židovský ples se nepovedl • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

30. 10. 1868: Stařenu přepadla padoucí nemoc a hladina Vltavy stoupá • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

6. 3. 1890: Nový bořící přístroj, krádeže v knihovně a náhlé úmrtí mladého muže • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Tajuplné historky z pražské židovské čtvrti, ze kterých vás bude mrazit • Pražská židovská čtvrť je odpradávna opředena mnoha záhadami. Josefov býval tajemný a uzavřený svět, o kterém se po Praze šířily nejrůznější báchorky a povídačky. Tohle jsou čytři nejděsivější z nich. Děti, které vstávají z hrobůV Josefově jednoho času začalo umírat velké množství dětí. Všichni si mysleli, že je to Boží trest. Nikdo však netušil, za co Bůh pražské Židy trestá. Rabi Löw si proto zavolal svého žáka a poručil mu sebrat rubáš jednomu z mrtvých dětí, které o půlnoci vstávají z hrobů. Když se mu to povedlo, okradený duch dítětě nemohl bez svého rubáše ulehnout a musel rabimu prozradit, které čtyři osoby z Josefova žijí nemravným způsobem života. Duch pak dostal svůj rubáš zpátky a nemravní lidé z Josefova byli potrestáni. Od té doby mor dětí v Josefově přestal. Tančící ŽidovkaV Praze kdysi stával divoký nevěstinec „U desíti panen“. Sjížděli se do něj bohatí obchodníci z nejširšího okolí. Jednou na Velký pátek, kdy celý křesťanský svět truchlí a v modlitbách vzpomíná na svého Vykupitele, konala se v nevěstinci sodoma sodomská až hrůza. Nejvíce vyváděla jedna čarokrásná Židovka, když tu vstoupila do domu postava v kápi a posměvačnou Židovku vyhnala karabáčem na ulici. „Tancuj – bezbožnice – tancuj až do soudného dne!“ Těmito slovy proklela postava spanilou ženu a ta od té doby tančí v ulicích a jakmile jí nějaký švarný mládenec padne do náručí, utancuje ho k smrti. [related-post id="5764"] Nepovedený obchodJeden mnich z Emauzského kláštera velmi toužil po světském životě, ale potřeboval k tomu hodně peněz. Slíbil mu je Žid z Josefova výměnou za nejsvětější svátost oltářní, kterou chtěl použít na čáry a kejkle proti svým nepřátelům. Domluvili se, ale jejich tajnou schůzku vyslyšel jeden z mnichů kláštera. S dalšími řeholníky hanebného mnicha zajali a předali soudu. Ten byl velmi krátký, mnichovi usekli hlavu na klášterním nádvoří a Žid byl rozčtvrcen a upálen na hranici. Oba od té doby chodí a straší na starých schodech poblíž chrámu sv. Kosmy a Damiána. [related-post id="4708"] Bludný varhaníkŽid, který přijal katolickou víru a stal se kaplanem u sv. Víta, před smrtí zatoužil ulehnout na Starém židovském hřbitově a odpočívat tak vedle své někdejší milenky. Za svou náboženskou nestálost byl ale potrestán. Každou noc o jedenácté hodině musí vstát z hrobu, přispěchat na vltavský břeh, kde na něj již čeká kostlivec. Ten ho pak v loďce převeze na Malou Stranu. Zpronevěřilý kněz pak u sv. Víta hraje tklivé písně na varhany a kostlivec šlape měchy.

O pražském židovském ghettu se toho ledacos vyprávělo...

OBRAZEM: Před 50 lety se otevřel Terminál 1 pražského letiště • Uplynulo přesně 50 let od otevření Terminálu 1. Jeho výstavba severně od tehdejšího letiště započala v roce 1960. Veřejnosti se nový pražský letištní terminál slavnostně otevřel 15. června 1968 za přítomnosti tehdejšího prezidenta Ludvíka Svobody. Výsledná podoba Terminálu Sever vzešla z návrhů skupiny architektů vedených významným architektem Karlem Fiskalkem. Odbavovací hala severní části letiště byla postavena z železobetonového skeletu s užitkovou plochou 21 559 m2. U hlavního vstupu od parkovišť byla společná příletová a odletová hala, která sloužila pro tuzemský i zahraniční provoz, odletové a celní haly a odletové čekárny spolu s bufetem. [gallery size="full" columns="1" ids="11047"] Dále se zde nacházely prostory pro výpravnu společnosti ČSA, banku, cestovní kancelář, první pomoc, kancelář policie a poštu. V odbavovací hale sloužil místní rozhlas a informační tabule, které informovaly cestující i zaměstnance letiště a leteckých společností. [gallery size="full" columns="1" ids="11050"] Pod podlažím odbavovací plochy byly umístěny třídírny zavazadel, spolu se sklady pošty, leteckých kanceláří a prostory potřebné pro technické služby související s odbavováním letadel a cestujících. Dále se zde nacházely sanitární prostory, pokoje pro nemocné a matky s dětmi, doplňující prostory a sprchy. [gallery size="full" columns="1" ids="11049"] Na odbavovací plochu směřovaly nástupní galerie, pomocí kterých se cestující mohli dostat ke stání letadel. Nástupní Galerie A, která se nacházela východním směrem poskytovala nástupní prostor pro zahraniční lety.

Terminál 1.

18. 6. 1890: Pouliční automaty prodávají životní pojištění i frťany kořalky • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

26. 11. 1889: Nebezpečný žebrák, smrt na kolejích a nález tobolky • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

18. 1. 1889: Policie přistihla dvě kuplířky. Zatknout se ale podařilo jen jednu • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Módní ikona Hana Podolská. Smutný příběh legendární pražské podnikatelky • Říkali jí česká Coco Chanel. V jejím salonu na Jungmannově náměstí v Praze si v dobách první republiky podávaly dveře manželky ministrů a továrníků, ale i slavné herečky Jarmila Novotná, Růžena Nosková, Hana Vítová, Adina Mandlová či Lída Baarová. Životní příběh české módní ikony je pozoruhodnou výpovědí o neuvěřitelné píli a cílevědomosti, zároveň ale i smutným mementem naší poválečné historie.

Česká Coco Chanel Hana Podolská.

Večerníček slaví 55. narozeniny. Legendární znělka je světově unikátní • Kdo by neznal kluka v papírové čepici, který den co den přijíždí na nejrůznějších dopravních prostředcích za dětmi, aby jim popřál dobrý večer a dobrou noc. Letos je mu už 55 let, ale stále neztratil nic ze své kouzelné roztomilosti.

7. 4. 1889: Analfabeti ve Vídni, teplé lázně a vzpomínka na Vítězslava Hálka • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

3. 4. 1868: Do Ameriky nakonec nejeli. Měli falešné peníze • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Nedojeli do Ameriky Do Prahy přijela včera ráno z Podmokel venkovská rodina sedmi osob, která nedávno byla od Pacova vystěhovala se do Ameriky; v Bremách ale ji pokalo to neštěstí, že byla stovka, kterou platit chtěli, nepravá a tudíž neplatná, coz mělo za následek, že vystěhovalci museli nechat Ameriku Amerikou vrátit se domů. – Pražský denník, 3. 4. 1868 Samovražda Včera v poledne střelil se v domě č. p. 1069-II. na Poříčí důstojnický sluha Ant. Adamec, jistého setníka od pěšího pluku arcivévody Karla z bambitky do prsou a dopraven bez sebe do nemocnice vojenské. Z listu od něho zanechaného lze souditi, že dohnala ho ku kroku tomu láska nešťastná, jelikož pro vázanost vojenskou ovšem nebyl s to „proměněním stavu” uskutečniti obapolné vřelé přání. Dotčený pan setník má se svými sluhy zvláštní osud. Je to v krátké době již druhý sluha vojenský, co se v službě jeho zbavil života. – Národní listy, 3. 4. 1868 Laciný host Do jistého hostince na náměstí Václavském přišel včera z rána slušně oděný host, žádaje pokoj „na celý rok.” Že žádosti jeho nebylo lze vyhověti, usadil se v hostinci, a vypiv 8 sklenic piva, snědl k tomu trojí jídlo a zahrál si též kulečník, kterýžto účet celkem 1 zl. 86 kr. obnášel. Když pak sklepník viděl, s jakým ptáčkem se setkal a tento k brzkému odchodu se měl, odstranil se do průjezdu, a ejhle, za chvilku vyhrnul se host, utíkaje. Leč sklepník ho zachytil a do hostince zpět vedl, žádaje na něm zaplacení. Tu ustrnuli se hosté nad zbloudilcem a zaplatili účet jeh, načež tento se odklídil. – Národní listy, 3. 4. 1868 [related-post id="8681"] Operace pro chudé Do ústavu slepců na Hradčanech připuštěni budou bezplatně také letos a sice v neděli 17. května chudí lidé, kteří mají bělmo na očích a rádi by byli uzdraveni. Kdo se chtějí podrobit operaci oční, nechť se o den dříve, tedy na sv. Jana Nep. dostaví k lékaři p. dr. Hasnerovi v č. 995 na Františkovu nábřeží neb k řediteli ústavu, šl. Ottnenkronovi a druhého dne do ústavu samého na Hradčanech č. 104. – Pražský denník, 3. 4. 1868 Žebračka Sběh lidu spůsobily včera v poledne dvě potulující se zenštiny na Poříčí. Potloukaly se tam po domích žebrotou, an jedna paní, u níž jedna ze ženštin žebrala, pohřešila peníze, kteréž na stolku ležeti měla. Krádeží touto byla v podezření žebračka, i běžela hned za ní a šťastně ji dohonila. Tulačka však zapírala, že by jaké peníze byla vzala a teprvé když viděla zástup lidu se shromažďovati, vstoupila do domu, kde se dala od okradené prohledati. Ta však u žebračky nenašla mimo několik krejcarů žádných jiných peněz, načež zebračku na svobodu propustila. – Pražský denník, 3. 4. 1868

6. 12. 1889: Obrovská tragédie v cukrovaru a mikulášský trhy v centru Prahy • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

7. 6. 1890: Oprava kamenných ornamentů u orloje a řádění prudké bouře • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

18. 2. 1868: Cestování po dráze zlevní a Pražané uvidí zatmění slunce • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. NálezMrtvola nalezena včera ráno v příkopě za branou strahovskou. Lid chovaje ještě živě v paměti vraždu na Letné, hned mluvil o nové vraždě za strahovakou branou. Zatím ale shledáno úřadní komisí, že člověk ten nebyl zavražděn, nýbrž sešel smrtí přirozenou. Vraceje se bezpochyby podnapilý v noci z Prahy, spadl do příkopu a skonal zde, byv raněn mrtvicí. Je to nádenník 40letý Václav B. z Břevnova, otec dvou dítek. – Národní listy, 18. 2. 1868 Levná jízda po české západní drázeVelmi rozumné opatření stane se dnem 15. března na české západní draze a přejeme, aby i ostatní dráhy následovaly dobrého toho příkladu. Jmenovaným dnem počínajíc bude se totiž moci jezditi mezi Prahou a Plzni, z kterékoliv a do kterékoliv stanice po 2. a 3. třídě za velmi sníženou cenu jízdní. Bodouť se vydávati lístky pro jízdu tam i zpátky platící, při kterých nebude nejen žadné ažiové přirážky, ale sleví se ještě při lístku na druhou třídu 10 percent, při lístku na třetí třídu 15 percent se sazby jednotné. Takový lístek ale má jen pro dva dni platnost a jen ku jízdě z Prahy po Plzeň. Krom toho slyšíme, že taktéž od 15. března jezditi budou po této trati o dva osobní vlaky více než posud. – Národní listy, 18. 2. 1868 Zatmění slunceV neděli dne 23. bude lze pozorovati u nás částečně zatmění slunce. Myslíme-li si terč slunečný, rozdělený na 12 palců, uzříme z něho toliko 1 2/10 palců zastíněno. V jiných krajích ovšem bude zatmění úplnější a také černější. Začneť v pravé poledne a skončí v 6 hodin 10 min. pravého času odpoledne. U nás ale připadů počátek zatmění teprv na 4. hod. 17. min. odpoledne a končí již 5. hodinou. Letos bude pouze dvoje zatmění slunce. Druhé připadne na den 18. srpna, bude soustřední a úplné u nás ale neviditelné. – Národní listy, 18. 2. 1868 [related-post id="5764"] RvačkaKrvavá rvačka se strhla v noci na včerejšek mezi napilými hosty v jednom hostinci v Bubnech. Rozlícení rváčové tloukli se mezi sebou tak urputně, že se bylo co obávati, aby to některý životem nezaplatil. Ve rvačce této pokračováno bylo ještě před hostincem, až přivolané stráži se podařilo rváče na vše strany rozehnati. – Pražský denník, 18. 2. 1868 ZlodějMěstské policii podařilo se včera vypátrati zloděje, který ve zdejších hostincích provozoval mnohé krádeže s nevšední zběhlostí. Umělť se vloudit do hostinských pokojů a pokradl zde skvostů, hodinek a obleků za mnoho set zlatých. Vypátrání tajemného umělce toho bylo dosti obtížné; z chatrných jen poznámek vyslýchaných svědkův musela si policie domysliti podobu zloděje. Na to včera v poledne překvapen od městské policie mladý obchodnický pomocník B. z Březnice, kdy v jedné vinárně staroměstské popíjel; zatčený pak skutečně přiznal se ku krádežím těm hned v předběžném vyšetřováni. Včera dopoledne oznámil jistý gruntovník ze Zlatník, okresu jilovského, že mu na včerejšek ukradeny byly dva koně v ceně 500 zl. a lehký povoz a popsal koně i povoz. Ještě odpůldne vypátrány koně i povoz, zatknnt zloděj, a odevzdány věci úřadu příslušnému. – Národní listy, 18. 2. 1868 Ztracený ženichOna nevěsta ze Zbraslavi, které se předešlého téhodne ženich k sňatku nedostavil, posud jej ještě nemá. Dala mu před svatbou 75 zl. na šaty a ženich s penězi zmizel. Konečně v neděli ohlásila to nevěsta v Praze na policii žádajíc, aby jí ženicha vyhledali, an tento v dosavadním bytu svém již více nebydlí. – Pražský denník, 18. 2. 1868

24. 1. 1889: Sebevražda z nešťastné lásky a obnovení kartelu železáren • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.