Praha má novou rozhlednu. Vydržet by měla nejméně 15 let • Metropole má první veřejně přístupnou rozhlednu od dokončení Žižkovského vysílače. Doubravka, jak věž, která v posledním roce rostla na Černém Mostě, pojmenovali její autoři, ale není jen tak ledajakou stavbou. Je v mnoha ohledech jedinečná - originální konstrukcí, použitými materiály, tím, že pochází "z dílny" světoznámého architekta i způsobem realizace. Myšlenka obohatit Prahu 14 o rozhlednu se v roce 2013 zrodila v hlavě starosty této městské části, Mgr. Radka Vondry. Ten pro svou ideu nadchl privátní investorskou a inženýrskou společnost Landia Management s.r.o., která na území Prahy 14 realizuje například projekt nové rezidenční čtvrti Rajský vrch, a společně začali řešit, kdo představy promění v realitu. Volba koho oslovit byla díky četným referencím i svéráznému přístupu ke každému řešenému území rychlá a jasná - architekta Martina Rajniše a jeho Huť architektury. Tři miliony korun za novou rozhlednu zaplatila Landia Management s.r.o., která dalším milionem korun financovala i přípravné fáze a koordinaci celého projektu. Všichni se navíc shodují i na aktivním přístupu veřejnosti, jež výstavbu podpořila dary v hodnotě bezmála půl milionu korun v podobě nákupu schodů s vlastními vzkazy. „Mám velkou radost, že Čihadla, konkrétně kopec Horka, po zhruba roce těžké práce zdobí takhle proutěná kráska. Doubravku vnímám jako velmi silný symbol a novou dominantu městské části. Věřím, že svou neotřelostí bude lákat návštěvníky zblízka i zdaleka,“ říká starosta Vondra. Podle něj je Doubravka prvním krokem k rozvoji celých Čihadel, přesněji k jejich revitalizaci do podoby přírodního parku nabízejícího zázemí pro různé aktivity. „Vážím si toho, že zrovna u nás našel Martin Rajniš tu správnou inspiraci pro další své dílo,“ dodává. [gallery size="full" columns="1" ids="11005"] Experimentální stavba Doubravka se otevírá takřka na den přesně od okamžiku, kdy byl před čtyřmi lety na břehu Kyjského rybníku vztyčen dvanáctimetrový prototyp oblouku budoucí rozhledny. Tři roky trvala pozorování a měření spojů a ohybu materiálu předcházející zahájení samotné, co do výšky dvojnásobné věže. Realizace pak zabrala celý rok. To jen dokládá, že nová, veřejně přístupná rozhledna, které se obyvatelé Prahy dočkali po dlouhých více než pětadvaceti letech, je typickou ukázkou experimentální architektury. Byla navržena na konkrétní místo se stavebně-konstrukčními detaily, jež nejsou k vidění nikde jinde. „Experimentální samozřejmě neznamená nedotažená nebo nejistá. Máme propočítaný a vyzkoušený každý centimetr. Spíš jde o proces výstavby, kdy jsme skici a plány ověřovali až přímo na místě. Za větru, deště, mrazu nebo pražícího slunce,“ vysvětluje prof. ing. arch. Martin Rajniš, který spolu se svým týmem z ateliéru Huť architektury stál nejen za návrhem, ale i za realizací Doubravky. Vypořádat se museli se změnou tvaru tři podnoží, nedostatkem akátové kulatiny jako základního stavebního materiálu nebo s nepřístupností místa výstavby po několik měsíců. Výsledek je však naprosto přesvědčivý, což dokládají i nadšené reakce na sociálních sítích. [gallery size="full" columns="1" ids="11002"] Rukopis Huti architektury se promítnul do podoby trojbokého jehlanu i do zvoleného materiálu. Převládá snadno obnovitelné, ale trvanlivé akátové dřevo (přes 7 kilometru kmínků, včetně odpadu), doplněných o modřínové a ocelové prvky. Nejvyšší bod věže se díky korouhvi tyčí do výše 23,5 metru. „Akát je z hlediska trvanlivosti ten nejlepší materiál, co jsme mohli použít. Ze zkušenosti vím, že hodně záleží na orientaci prvků v konstrukci, vodorovné odcházejí výrazně rychleji, těch tam máme minimum. Máme i vymyšlenou ocelovou podporu pod Doubravku, kterou tam za 15 let můžeme dát. Určitě nehrozí, že by v roce 2033 bylo místo Doubravky opět prázdné místo,“ doplňuje arch. David Kubík, jenž byl za výstavbu rozhledny v týmu Huti architektury odpovědný. [gallery size="full" columns="1" ids="11003"] Vstupné je zdarma Městská část získá rozhlednu do vlastnictví v průběhu léta. Veřejnosti však bude Doubravka, k jejímuž vrcholu s podestou ve výšce 20 metrů vede 98 schodů, sloužit od 15. června. A to bez jakýchkoliv omezení, vyjma mimosezónního období od listopadu do března. V jeden moment může na vrcholu stanout devět osob. Doubravka je pomyslným základním kamenem revitalizace oblasti Čihadla. Ještě letos započne obnova turistických tras, cyklotras a dalších komunikací. Součástí záměru je také osazení řady prvků drobné architektury, herních prvků pro děti, vznik odpočinkových, relaxačních nebo piknikových míst, zázemí pro občerstvení přímo u samotné rozhledny. Součástí tzv. Cesty k Doubravce je od podzimu také dětské hřiště, které bylo na podzim otevřeno v rezidenční čtvrti Rajský vrch. MČ připravuje společně s Vysokou školou tělovýchovy a sportu Palestra návrh dlouhodobého rozvoje cenné přírodní rekreační zóny Čihadla. Jednou z hlavních dominant se do budoucna stane i připravovaný sportovní areál při ulici Ocelkova, který vznikne revitalizací nevyužívaných ploch. Propojením Čihadel a parku U Čeňku by měl do budoucna vzniknout jeden z největších lesoparků na území hlavního města. Cílem je nabídnout obyvatelům Prahy 14, turistům, příznivcům běhání nebo jízdy na kole atraktivní lokalitu nabízející pestré vyžití, relaxování, ale i poznání. I co do skladby flóry a fauny patří Čihadla k nejvíce podnětným místům na území hlavního města. [gallery size="full" columns="1" ids="11004"]
8. 5. 1868: Celá Praha se chystá na velkolepou slavnost • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Přípravy na slavnostK slavnosti položení základního kamene k národnímu divadlu dějí se již přípravné práce v oněch ulicích, kudy se průvod ubírati bude. Na Josefském a svatováclavském náměstí, ve třídě Ferdinandově a na staveništi národního divadla budují se tribuny pro diváky. U vchodu do Kolovratské třídy jsou po obou stranách postaveny dvě pyramidy. Blíže spořitelny zbuduje se slavnostní brána. Včera dojelo sem do Prahy několik venkovských povozů s chvojí, by jí se ozdobily v ulicích postavené brány a tribuny. Okna v oněch domech, okolo nichž průvod se ubírati bude, jsou již z velké části zakoupena a některé z nich se dosti vysoko prodávají, což platí zvláště o oněch, jež se blíže staveniště národního divadla nalezají. – Pražský denník, 8. 5. 1868 KandelábryPlynové kandelábry na pražských náměstích stojící budou znovu a sice bronzovou barvou natřeny. Na zkoušku jsou prozatím kandelábry tyto na Štěpánském náměstí před chrámem sv. Mikuláše na Malé straně a na malém staroměstském náměstí barvou touto natřeny. Obarvením tímto, jež vkusněji nad předešlé se vyjímá, přispěje se značně k ozdobení velkolepých těchto kandelábrů. Jak se doslýchá, mají kandelábry již o slavnosti sv. Jana na všech místech rozsvíceny býti. Zbývá dosud ještě jen na ovocném trhu a na senovážném náměstí kandelábry postaviti. Na prvějším místě jest již potřebné lešení kol podstavce postaveno. U kendelábru mezi hybernáckou ulicí a prašnou věží byly kol podstavce čtyři nárožní kameny v těchto dnech zasazeny, by se podstavci jízdou neuškodilo. – Pražský denník, 8. 5. 1868 [related-post id="9937"] Uprchlík ze žaláře chycenKoncem října 1867 uprchl z pražské zemské trestnice jeden na sedm roků těžkého žaláře odsouzený trestanec a nemohl být nikterak vypátrán; trestanec tento z Kuří Vody rodilý byl ve společnosti jistého lupiče z Ruppersdorf od četnictva libereckého v úterý v Šimonovicích u Liberce v jedné stodole zatčen a k soudu libereckému odevzdán. Oba měli několik nabitých pistolí a zlodějská nářadí. – Pražský denník, 8. 5. 1868 Vražda na LetnéC. k. úřadové neustávají v neunavném pátrání, kdo by byl mladík, jehož mrtvola v masopustě byla pod belvederskou restaurací nalezena a kdo její vrah. Nyní zdá se, ze pátrání to povede přece k cíli, neboť podle všeho byl zavražděný nejspíš syn jedné hospodyně z blízka od Klatov. – Pražský denník, 8. 5. 1868
2. 12. 1889: Budiž světlo! Na Žižkově začalo fungovat veřejné elektrické osvětlení • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.
Praha pronajme své byty vybraným profesím a lidem v nouzi • Pražští radní odsouhlasili způsob využívání bytového fondu v roce 2020. Díky zvyšujícímu se tempu oprav bude letos možné dohromady obsadit až 470 bytů. Město chce pronájmem městských bytů za dostupnou cenu pomoci podporovaným profesím, rodinám a jednotlivcům v bytové nouzi a lidem s duševním onemocněním, kteří dokážou žít samostatně nebo s podporou ze strany odborníků.
Praha usiluje o rozšíření evropské kosmické agentury GSA. Přineslo by to miliardy korun • Agentura pro evropský globální navigační družicový systém (GSA) sídlící v Praze by se mohla rozrůst o stovky zaměstnanců. Poslanec Evropského parlamentu Jiří Pospíšil a pražský radní Jan Chabr v této věci zahájili jednání s vládním zmocněncem Karlem Dobešem. Slibují si od toho zvýšení prestiže Prahy a nové zdroje pro státní rozpočet.
Nová pražská čtvrť Bubny-Zátory nabídne bydlení pro 25 tisíc lidí • Budoucnost jednoho z největších pražských brownfieldů je předmětem diskusí již desítky let. Nyní má Praha konečně realistický plán, jak toto 110 hektarové území proměnit v plnohodnotnou čtvrť. Kompletní návrh územní studie, který bude zveřejněn v červenci, vykresluje novou podobu území Bubny-Zátory, do kterého by se mohlo vejít až 25 tisíc obyvatel. Po veřejném projednání a schválení bude studie sloužit jako podklad změny územního plánu. Stavět se může začít do pěti let.
Začala rekonstrukce kostry plejtváka myšoka, symbolu Národního muzea • Národní muzeum i v době, kdy je pro své návštěvníky uzavřeno, pokračuje v práci. Pro účely nových stálých přírodovědeckých expozic dochází právě v těchto dnech ke kompletnímu restaurování největšího předmětu ze sbírek Národního muzea, kostry samice plejtváka myšoka. Její oprava probíhá v sále, kde je umístěna již více než sto let. Restaurátorské a preparátorské práce na dalších sbírkových předmětech probíhají i v dílnách a laboratořích Národního muzea, tak aby byly připraveny k vystavení v nových expozicích a připravovaných výstavách.
Čím trpěl Antonín Dvořák před smrtí? Domněnku potvrdil vědecký rozbor • Pozůstalost Antonína Dvořáka, kterou spravuje Národní muzeum v rámci Českého muzea hudby, obsahovala donedávna neznámý vzorek léku, který skladatel užíval krátce před svou smrtí. Ve spolupráci se Státním ústavem pro kontrolu léčiv došlo po více než sto letech k jeho přesné identifikaci. Potvrdilo se tak to, co bylo dlouhá léta jen předmětem spekulací – že tento významný český skladatel trpěl před svou smrtí mimo jiné i zánětem močových cest.
Výstava ukáže sto let staré bonsaje. Odborníci poradí pěstitelům • Ty nejlepší bonsaje ze sbírky Botanické zahrady hl. m. Prahy i od dalších soukromých pěstitelů se představí v rámci jedinečné výstavy pod širým nebem v Japonské zahradě. Akce bude probíhat v jižní části venkovních expozic Botanické zahrady hl. m. Prahy od 12. do 20. května 2018 denně od 9:00 do 20:00 hodin. Návštěvníci se dozvědí mnohé o tvarování bonsají, zakoupí odbornou literaturu, nástroje, misky i rostliny. Odvážní si mohou rezervovat večerní provázení expozicí. Japonská zahrada na ploše 0,67 ha byla v Botanické zahradě hl. m. Prahy otevřena pro veřejnost v roce 1997. Vždy v květnu ji zaplní množství květů rozkvetlých pěnišníků a dalších dřevin i drobných květin. „Jak jinak prezentovat dokonalé bonsaje než na pozadí rozkvetlé Japonské zahrady. V letošním roce vystavíme stovku rostlin jak z naší sbírky, tak i od předních pěstitelů z Čech, Moravy a Slovenska,“ zve na výstavu Bohumil Černý, pověřený řízením Botanické zahrady hl. m. Prahy. [related-post id="10054"] K vidění budou i "staříci" Bonsaje mají obvykle budit dojem zmenšeného starého stromu. Nicméně jejich vzhled zdaleka nemusí odpovídat jejich stáří. Proto věk rostliny není při hodnocení bonsají rozhodujícím měřítkem. Na výstavě bude v letošním roce k vidění i několik exponátů pyšnících se úctyhodnou délkou života. „Mezi nejstarší vystavené rostliny se řadí bonsaje pana Valucha z Bonsai musea Isabelia ve Starém Městě u Uherského Hradiště i stromy ze sbírek botanické zahrady, převážně získané v Číně, z nichž některé jsou staré i přes 100 let,“ uvádí Miroslav Horský, kurátor sbírky bonsají Botanické zahrady hl. m. Prahy. Mezi návštěvníky nejvíce obdivované bonsaje patří ty, jež v době výstavy zdobí květy. „Z kvetoucích bonsají stojí za zmínku Bougainvillea glabra, která získala první cenu na celostátní výstavě České bonsajové asociace v Plzni v roce 2011,“ dodává Horský. Po celou dobu trvání výstavy bonsají bude možné si na místě zakoupit bonsaje, misky i odbornou literaturu. Poradenství zájemcům poskytne pan Herynek a pan Valuch v prostoru vedle Japonské zahrady. [related-post id="10206"] Nejen květiny Doprovodný víkendový program potěší milovníky japonské kultury. O víkendech si zábavu v trojské botanické zahradě najde celá rodina. Dospělí i děti mohou vyzkoušet cvičení tchaj-ťi či skládání origami. Chuťové buňky potěší nabídka japonských specialit z restaurace Miyabi. V sobotu 12. května je připravena dílna výroby štětců z bambusu, psaní japonské kaligrafie a vystoupení brněnského Divadla kjógen. Během nedělního odpoledne 13. května proběhne ukázka tradičního čajového obřadu a předvádění vazeb ikebany i tvarování bonsají. Milovníci romantiky jistě ocení podvečerní čtení poezie haiku. V sobotu 19. května se uskuteční ukázka japonského šermu a šurikendžucu a na závěr výstavy v neděli 20. května zazní bubny skupiny Wadaiko yosa-yosa.
Praha 10: Bezdomovci načerno odebírali elektřinu ze sloupu veřejného osvětlení • Pražským strážníkům se podařilo odhalit černé odběratele elektrické energie, kteří si přímo do lampy veřejného osvětlení napojili prodlužovací kabel, aby se v teple mohli dívat na televizi.
Levné lety z Prahy do Izraele a Maroka. Ryanair chystá spuštění nových linek • Nízkonákladová letecká společnost Ryanair spustí od začátku zimního letového řádu 2018 z Prahy pět nových linek. Dopravce bude nově operovat lety do Marrákeše a na izraelské letiště Ejlat Ovda. Aerolinka již dříve oznámila nové linky do jordánského Ammánu, toskánské Pisy a na letiště Paříž Beauvais. Díky novým linkám Ryanair do/z Prahy ročně přepraví 1,6 miliónu cestujících a navýší provoz o 45 %. „Nové linky Ryanairu rozšíří nabídku destinací z našeho letiště na zimní sezónu 2018 o 2 úplné novinky. Jedná se o přímou pravidelnou linku do Marrákeše, díky které se k nám po letech vrací přímý spoj s Marokem. Očekáváme, že v obou směrech odbavíme přibližně 32 tisíc cestujících za rok. Druhou novou destinací v nabídce letiště je již avizovaná linka do Ammánu. Zároveň jsme rádi, že díky novince Ryanairu budeme z Prahy i nadále nabízet přímé pravidelné spoje mezi Prahou a izraelským Ejlatem, kde očekáváme okolo 14 tisíc cestujících v obou směrech během zimní sezóny. Získáme také celoroční spojení do toskánské Pisy, která byla dosud sezónní destinací, a s novou linkou do Paříže na letiště Beauvais získají naši cestující možnost výběru mezi třemi pařížskými letišti.“ uvedl Václav Řehoř, předseda představenstva Letiště Praha. [related-post id="6569"] [related-post id="4485"]
Gang cizinců upravoval bankomaty a lidé málem přišli o peníze. Policie radí, jak se chránit • Pražští kriminalisté se v posledních týdnech potýkali se zvýšeným počtem skimmingových útoků na bankomaty v centru Prahy, kde se v letních měsících pohybuje velký počet zahraničních turistů. Vrcholu sezóny chtěla využít organizovaná skupina cizinců, jejíž členové na bankomaty nainstalovali speciální zařízení pro kopírování údajů z magnetického proužku platebních karet.
20. 7. 1889: Sebevražda z nešťastné lásky a tragédie při koulení kuželek • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.
Chlebíček vznikl úplnou náhodou. Ládoval se jím Burian i Werich, zabíjel kolaboranty • Už více než sto let patří obložený chlebíček k základům české kuchyně. Fenomenální pokrm nemůže chybět na žádné rodinné oslavě nebo společenské události. Čím to, že si získal takovou oblibu? A jakou roli sehrál v českých dějinách?
Vytoužený chodník z Vinohrad k hlavnímu nádraží byl dokončen • Po více než desetiletém úsilí se obyvatelé Prahy i turisté dočkali bezpečného zpřístupnění hlavního nádraží. Nově vybudovaný chodník dnes slavnostně otevřeli místostarosta Prahy 2 Jan Korseska a náměstek primátora pro dopravu Adam Scheinherr.
V Chotkově ulici začíná oprava tramvajové tratě • O víkendu začne oprava tramvajových tratí v Chotkově ulici a na Klárově. Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) vymění celkem 2,4 kilometru dožilých kolejnic, z nichž některé pocházejí z roku 2004.
Mariánské náměstí se promění v pěší zónu. Přibudou stromy i vodní prvky • Architektonické studio Xtopix zveřejnilo novou podobu Mariánského náměstí. Ta vznikla po participaci s občany, kteří vyjádřili přání, aby se náměstí stalo místem odpočinku i zónou pro pořádání kulturních akcí. Návrh myslí i na úpravu okolních ulic a náměstí Franze Kafky. Rekonstrukce by se měla začít v roce 2022.
Moderní knižní obálky jsou k vidění v Národním muzeu • Národní muzeum otevřelo 15. října ve své Historické budově novou výstavu s názvem Moderní knižní obálky z muzejní knihovny, která představí průřez vizuální podobou českých knižních obálek 20. století prostřednictvím sbírkových předmětů z fondů oddělení knižní kultury Knihovny Národního muzea. Výstava je k vidění od 15. října do 9. ledna 2022.
Brigádníci si nejvíc vydělají v Praze. Zájemci se ale moc nehrnou • I když zaměstnavatelé začali již koncem dubna nabízet brigádnické pozice na letní měsíce, zájem ze strany uchazečů je malý a nedokáže volná místa pokrýt. Hodinová mzda brigádníků přitom meziročně vzrostla napříč všemi regiony ČR, v Praze v některých případech atakuje 150 Kč za hodinu. Nabídkou brigád se zaměstnavatelé snaží řešit nejen zástup za pracovníky na dovolené, ale obecně nedostatek pracovních sil. Nejvíce brigádnických pozic je k dispozici ve výrobních firmách, obchodech, logistických a zákaznických centrech. „Situaci letos komplikuje velmi nízká nezaměstnanost, která způsobila pokles počtu zájemců o letní brigády a sezónní práce. Dříve totiž často na brigády nastupovali pracovníci, kterým se nedařilo najít práci na hlavní pracovní poměr,“ vysvětluje Jitka Součková, marketingová manažerka Grafton Recruitment, a dodává: „Poptávka po brigádách klesá i ze strany českých studentů a důchodců.“ [related-post id="11073"] Největší zájem o brigády mají zahraniční vysokoškolští studenti z Ruska, Ukrajiny či Běloruska, kteří v ČR studují a obvykle zůstávají i přes léto. Nejčastěji se zajímají o brigádnické pozice v administrativě a v zákaznických centrech, kde je nutné hovořit cizími jazyky. „O manuální práci brigádníci moc nestojí, nabízených pozic je přitom v této oblasti nesrovnatelně více a jejich ohodnocení se od administrativy příliš neliší. Když už manuální brigádu vezmou, preferují pozice bez směn, a to i přesto, že například za noční či víkendové směny mohou získat výrazné příplatky,“ říká Jitka Součková. „Menší zájem studentů o manuální brigády je dán také tím, že firmy studentům ve stále větší míře umožňují placené stáže v jimi studovaném oboru. Motivace pro brigádu na dělnické pozici je proto čím dál menší,“ komentuje Jitka Součková. Rozdíly napříč regiony Stejně jako u klasických mezd je i u brigádnických hodinových sazeb možné pozorovat rozdíly napříč jednotlivými regiony, ve všech oblastech ČR však došlo k meziročnímu růstu o více než 10 %. Zároveň je i brigádníkům nabízena celá řada benefitů, jako například docházkový bonus, stravenky či dotované stravování. Na Ostravsku si brigádník běžně vydělá 80-130 Kč, v Brně 90-130 Kč, v Praze dosahují mzdy až ke 150 Kč, na Zlínsku jsou do 110 Kč, na Liberecku do 120 Kč a na Vysočině do 130 Kč za hodinu. Nejvíce pozic je tradičně k dispozici ve výrobě, ať už jde o operátory výroby či skladníky, dále v retailu, kde se jedná o pozice asistentů prodeje či pracovníky, kteří mají na starosti inventury. Velké množství pozic lze nalézt i v zákaznických službách, kde je ovšem důraz kladen na znalost angličtiny, případně i dalšího cizího jazyka. Nezletilí studenti, kteří hledají možnost prázdninového přivýdělku, nachází uplatnění zejména při prodeji zmrzliny či ve stánku s občerstvením, na koupalištích anebo ve výrobě, ovšem jen v nesměnném provozu a v případě jednoduchých manuálních prací.
Zdražování bytů v Praze pokračuje, průměrná cena vzrostla za rok o 1,5 milionu korun • Cenový růst na pražském realitním trhu nepolevuje, spíše naopak. Průměrná cena prodaného bytu vzrostla na 6,4 milionu korun, což znamená meziroční nárůst o 1,5 milionu korun. Na konci roku 2016 totiž dosahovala průměrná cena prodaného byt 4,9 milionu korun. Oproti předchozímu čtvrtletí došlo v posledním kvartálu loňského roku k růstu ceny o 210 tisíc korun. Vyplývá to z podrobných statistik společnosti EKOSPOL, která pražský rezidenční trh monitoruje už jedenáct let.