Změna času opět zamává s biorytmem. Konec střídání v nedohlednu

25. března 2021 ∙ 13:34
Kristián Vích
Foto: Unsplash

Už za pár dní si opět budeme muset zvykat na letní čas. V noci ze soboty na neděli se ručičky hodinek posunou o hodinu dopředu, takže víkend bude tentokrát kratší. Později se bude rozednívat a později také stmívat.

Letos se měl čas měnit naposledy. Už před dvěma lety europoslanci schválili zrušení střídání času v celé Evropské unii. Z ekonomického hlediska to již nedává smysl. Střídání času nejenže nepřináší úspory elektrické energie, ale navíc se negativně podepisuje na našem zdraví.

Konec střídání v nedohlednu

Jednotlivé státy EU měly do loňského dubna Bruselu oznámit, zda si ponechají zimní čas, nebo se přikloní k letnímu. Podmínkou ale bylo, aby země postup vzájemně koordinovaly. Kvůli pandemii byla tato lhůta prodloužena do blíže nespecifikovaného termínu v letošním roce.

Česká vláda v minulosti avizovala, že ČR by ráda zůstala u zimního času. Naopak třeba Lotyšsko by chtělo mít celoročně letní čas a Portugalsko nebo Španělsko chtějí stávající střídání času zachovat.

Stejně jako nepanuje shoda mezi jednotlivými státy v Evropě, ani u nás se odborníci nemohou shodnout, který čas by byl nejvýhodnější. I když většina z nich podporuje zimní čas. A tak se může stát, že ke zrušení střídání času letos nakonec v Evropě vůbec nedojde.

Více infarktů i nehod

Každoroční změny času jsou zátěží především pro citlivější osoby. Vědci z americké University of Colorado v Denveru zjistili, že po změně na letní čas vzrůstá riziko infarktu o 25 procent. Lidé se také mohou cítit unavenější a mít horší náladu.

Ještě více závažné jsou údaje dopravních policistů a pojišťoven. Podle statistik následkem změn času pravidelně skokově přibývá dopravních nehod v průměru asi o 20 %. Výskyt smrtelných nehod během dvou týdnů po provedené změně času pak stoupá o 6 %.

Jaký vliv má změna času na vás? A který čas by podle vás měl zůstat napořád? Napište nám svůj komentář!

X Zavřít