Nepřehlédněte
10. 2. 1890: Karneval na ledě, potyčka v Panské ulici a nádražní statistika • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.
2. 11. 1889: Hřbitovy pod náporem. Tisíce lidí si připomínají zesnulé a tramvaje nestíhají • Naši předkové v 19. století chovali k zesnulým obrovskou úctu. Stejně jako v současnosti se během Dušiček hřbitovy ocitaly pod obrovským náporem návštěvníků. Dle svědectví dobového tisku tramvaje nestíhaly vozit lidi na Olšanský hřbitov a z běžně klidného místa se stalo rušné korzo. Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.
18. 7. 1890: Pramenitá voda v Praze, prudký liják s krupobitím a postřelený muž • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.
20. 6. 1890: Výtržnost na Zeleném trhu a stavba přístaviště v Holešovicích • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.
OBRAZEM: Na nároží Staroměstské radnice se vrátila socha Madony • Madona ze Staroměstské radnice je už opět na svém místě. Dělníci ji tam nainstalovali ve čtvrtek dopoledne za pomoci jeřábu. Na jihovýchodní nároží byla osazena již několikátá kopie, tentokrát je však na první pohled k nerozeznání od původní sochy ze 14. století. Autorem je sochař René Tikal. Instalovaná socha madony váží zhruba 350 kg a je prakticky v životní velikosti. „Figura Panny Marie má typické gotické esovité prohnutí, v pravé ruce přidržuje Ježíška, na hlavě má pak korunu a v levé ruce žezlo. Jsem velice rád, že se tato socha opět vrátila na své místo a věřím, že ji ocení všichni návštěvníci nejen orloje, ale také Staroměstského náměstí. Jde o věrnou kopií sochy ze 14. století, která bude ozdobena pozlacenými atributy,“ řekl radní hl. m. Prahy Jan Wolf. Na nároží Staroměstské radnice se vystřídalo několik kopií, ta poslední pochází z roku 1988 a jde o umělý kámen. Dochovaná kopie z umělého kamene bude vystavena na připravované výstavě o rekonstrukci věže, následně bude podrobena restaurátorskému zásahu a dále umístěna v suterénu Staroměstské radnice. Originál sochy je uložen v Muzeu hlavního města Prahy a pochází ze 14. století. [gallery size="full" columns="1" ids="12270,12271,12272"]
21. 2. 1868: Pražané si užívají neobvykle hezkého počasí. Radost jim ale kazí neopatrní kočí • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. PočasíPěkná pohoda, jakáž nyní panuje, vyvolává nadobyčejnou živost v ulicích pražských, v nichž se hemží plno procházejícího se lidu, jenž těší se z příjemně již hřejícího slunka. Na baštách a hradbách prochází se taktéž množství lidu, a každý hledí použiti nynější krásné povětrnosti, o které se ví, že snad už brzo změně podrobena bude. Na venkově probouzí se vše k novému životu a hospodáři přivádějí již nástroje polní do pořádku. Zde v Praze započla již na všech stranách práce, jaká obyčejně na jaře se vykonává. – Pražský denník, 21. 2. 1868 PřejetNemotorná jízda a hrubá nepozornost našich fiakristů a drožkářů včera opět vyžádala jednu oběť. Večer k 7. hodině přejet na Karlovu náměstí prudce ujíždějícím fiakrem kýs člověk tak nešťastně, že nalezen bez smyslů všecek v krvi a s roztříštěnou hlavou na zemi. Zaplatí to snad životem. Fiakr ujel, aniž by se bylo stihlo jeho číslo. Nevíme, v kterém velkém městě tolik neštěstí se sběhne přejetím jako v Praze. A přece jinde nejezdí se poměrně rychleji než u nás. Příčinou tolikých neštěstí přejetím na ulicích pražských je tedy buď nemotornost velké části vozků, ne-li dokonce hříšná prostopášnost a zúmyslnost, která nemůže býti dosti ostře pokárána. Není nic neobyčejného u nás při neštěstí takovém, že surový kočí spatřiv, že přejel člověka, práskne do koní a žene povoz přes nešťastníka, jen aby vyvázl. Snad mu ani nepřipadne, že páše vraždu. – Národní listy, 21. 2. 1868 [related-post id="5846"] Malostranský hřbitovJakož známo, chce pražská obec zakoupiti letohrad “Hřebenku” ku založení nového hřbitova. Proti tomu se opřeli už vloni Smíchovští a pak sousedé onoho letohradu, byli ale v první i v druhé inštanci odmrštěni, načež jim c. k. místodržitelství ponechalo lhůtu 60 dnů, aby se odvolali k ministerstvu. Poněvadž ale od té doby už víc než 60 dní uplynulo, usnesla se v úterý městská rada, že se otáže c. k. místodržitelství, v jakém poměru se ta záležitost nachází. – Pražský denník, 21. 2. 1868 Národní divadloZa posledních dnů panuje na staveništi národního divadla čilý život; konají se tam zkoušky, jak hluboko se bude muset kopati, než přijde se na pevný základ. Ve středu vrtalo se na 18 střevíců zhloubí a ještě nebyl pevný základ nalezen. Včera se v těchto pokusech pokračovalo. – Pražský denník, 21. 2. 1868
Zoo Praha oslaví 90. výročí swingem, křtem knihy a bohatým doprovodným programem • Praha má již 90 let svou vlastní zoologickou zahradu. Její brány se poprvé otevřely 28. září 1931 a od té doby vyrostla v mimořádně oceňovanou instituci. Výročí si zoo připomene bohatým program.
1. 9. 1868: Kudy povede koňská dráha v Praze? Provozovat ji chce šest společností • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Koňská železnice v Praze Koňská železnice po Praze bude bezpochyby vedena od státního nádraží přes senovážné náměstí, ulicí Jindřišskou, náměstí svatováclavské, ulicí Vodičkovou a kolem mastných krámů přes ulici Spálenou do Žitné ulice, odtud pak Podskalím až pod Vyšehrad k budoucímu železničnímu mostu u budoucí dráhy spojovací. Alespoň prý tento plán při městské radě ze všech předložených nejvíce se líbí. O provedení a užívání železnice té hlásilo se až dosud šest společností. – Národní noviny, 1. 9. 1868
25. 1. 1868: Totožnost oukladně zavražděného mladíka stále neznámá • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.
Spící prorok Edgar Cayce. V tranzu léčil lidi a odhaloval tajemství reinkarnace • Patří mezi nejslavnější léčitele a senzibily všech dob a jeho zázračné schopnosti si dodnes nedokážeme úplně vysvětlit. Řeč je o muži jménem Edgar Cayce. Za svůj život předal lidem téměř 14 tisíc nejrůznějších poselství. Většinou se jednalo o přesné určení příčin zdravotních problémů jeho pacientů a doporučení léčebného postupu. Občas ale nabízel i pohled za oponu našeho světa.
Digitální orloj zmizel ze Staroměstské radnice. Oprava původního se blíží do finále • Stovky tisíc lidí měly v minulých měsících možnost vidět na Staroměstském náměstí digitální orloj, který suploval původní historický hodinový stroj. Ten v současné době prochází náročnou rekonstrukcí. Digitální orloj byl instalován letos v březnu. Demontován musel být minulý týdenkvůli pokračujícím opravám věže. Fakticky šlo o velkou LED obrazovku o rozměrech 5,56 x 3,84 metru o váze zhruba jedné tuny, která byla na historické budově nainstalována. Pomocí speciálně vyvinutého softwaru nabídla unikátní pohled na kopii kompletního orloje. „Virtuální orloj prostřednictvím obrazovky věrně reprodukoval veškeré funkce původního stroje – podívanou na pohyb jednotlivých prvků na astronomickém ciferníku, střídání apoštolů v oknech a doprovodné zvukové efekty, jakými jsou kokrhání kohouta či zvonění smrtky,“ shrnul radní hl. m. Prahy pro oblast kultury Jan Wolf. Zároveň měl dočasný orloj automatickou úpravu jasu podle světelných okolností, přihlížející tak mohli sledovat orloj za jakýchkoli podmínek. „S nabídkou na zajištění náhradního orloje pro magistrát přišla firma BigMedia. Jsem rád, že se nám celý projekt podařilo tak skvěle realizovat. Celkové náklady spojené se zajištěním tohoto unikátního projektu se pro naši společnost vyšplhaly na 1,5 milionu korun. Plně to ale vyvážily kladné ohlasy zejména od turistů, kteří byli vděční za to, že ani v době rekonstrukce orloje nepřišli o zážitek z jedné z nejkrásnějších památek v Praze,“ řekl Marek Pavlas, jednatel společnosti BigMedia. Obrazovku společnost umístila na Staroměstskou radnici na své náklady. [related-post id="7713"] Oprava orloje finišuje Orloj se zastavil letos 8. ledna a poprvé od poválečných let byl kompletně demontován. Po součástkách byl převezen do několika dílen, kde na něm pracovali hodináři i restaurátoři. Oprava orloje je součástí rekonstrukce věže Staroměstské radnice, která začala loni v dubnu. Vše by mělo být hotové do podzimu, nejpozději do výročí 100 let vzniku Československa. Za kompletní rekonstrukci zaplatí pražský magistrát přibližně 55 milionů korun bez DPH.
1. 3. 1868: Poslala dceru koupit kávu. Dívka se už domů nevrátila • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Mexikánské medaile Jak jsme už oznámili, povolil císař pán, aby rakouští dobrovolníci, kteří se ve válce mexické súčastnili, směli přijmouti a nositi pamětní medaili, kterou dal císař Napoleon co památku na mexikánskou výpravu raziti. Řečení dobrovolníci mají se do konce května přihlásiti o tuto medaili u nejbližšího doplňovacího okresního velitelství, při čemž se ovšem mexikánskými propouštěcími papíry neb jinými listinami vykázati musí. – Pražský denník, 1. 3. 1868 Nové pořádky v blázinci Z pražského blázince, v němž se nyní nachází přes 660 chorých, bude jich 200 doveženo do blázince v Kosmonosích, načež bude v pražském blázinci docela nový pořádek zaveden. – Pražský denník, 1. 3. 1868 Podivná nehoda Na Malé straně u samé Vltavy bydlí jistý hudebník a ten měl na popeleční středu podivnou nehodu; vraceje se v 11 hodin v noci domů dostal se v domě z prvního patra dvířkami na stoh dříví a jsa napilý spadl s něho do Vltavy. Poněvadž pak domácí lidé jeho křik uslyšeli, vytáhli jej ještě v čas z vody, mokrého sice ale úplně vystřízlivělého. – Pražský denník, 1. 3. 1868 [related-post id="6353"] Zemřela při vytírání Náhlou smrtí zastižena byla včera k večeru jistá letitá již ženština v domě číslo 1184 v mlýnské uličce u sv. Petra. Byla zaneprázdněna mytím podlahy na pavlači, an pojednou se zvrátila na zábradlí pavlače a zůstala bez pohnutí ležeti. V takovém stavu byla od překvapivších nájemníků, již ubohé ihned ku pomoci přispíšili, nalezeno, avšak byla již mrtvolnou. – Pražský denník, 1. 3. 1868 Ztratilo se děvče V pondělí poslala jistá žena, která bydlí v ulici u milosrdných bratří, 13letou dcerušku ke kupci pro kávu, a však dítě se podnes nevrátilo. Starostlivá matka udala to na policii, aby se jí po dítěti pátralo. – Pražský denník, 1. 3. 1868
Z původních Strašnic nezbylo skoro nic. Historii pražské čtvrti přiblíží nová výstava • Muzeum hl. m. Prahy pořádá od 25. 4. 2018 do 4. 11. 2018 v hlavní budově muzea výstavu Strašnice …zahrada Prahy, brána armád… Výstava je již osmým dílem mnohaletého projektu o pražských čtvrtích. Představuje oblast, která se stala součástí Velké Prahy až v roce 1922. Do té doby náležely Strašnice k pražskému předpolí, které bylo zasaženo prakticky každým obléháním, každou válkou či bitvou o Prahu. Vystavena budou fotografická, mapová, plánová a další vyobrazení, ale i další materiál, například předměty dokumentující činnost strašnického Sokola či stavbu strašnického kostela, archeologický materiál připomene nejstarší obyvatele strašnického prostoru, další předměty život ve Strašnicích před sto a více lety. S otevřením výstavy je již tradičně vydána stejnojmenná publikace. Zároveň jsou připraveny i doprovodné programy pro veřejnost i pro školy. Historie Strašnic v kostce Až do 19. století tvořily Strašnice součást zemědělského zázemí Prahy, od 14. do počátku 17. století se tu kromě polí rozkládaly rozsáhlé vinice a chmelnice, v pozdější době bylo pro tuto oblast charakteristické pěstování zelí. Původní nevelká ves ležící na důležitých obchodních cestách o několika málo číslech popisných se v 18. a 19. století postupně rozrůstala a na konci 18. století vznikly samostatné Nové Strašnice. Stavební boom zaznamenáváme od přelomu 19. a 20. století a během první poloviny 20. století se Strašnice staly důležitou rezidenční oblastí pražských středních vrstev. Na počátku 20. století získaly Strašnice tramvajové spojení s Prahou i železniční zastávku na důležité trati Praha–Benešov. Velkou proměnu zaznamenaly Strašnice v druhé polovině 20. století, kdy byla zastavěna již většina plochy strašnického katastru. Na přelomu čtyřicátých a padesátých let tu vzniklo sídliště Solidarita, poté vyrostla nová, z velké části panelová, výstavba i v dalších strašnických lokalitách – v Průběžné, Rybníčkách i jinde. V šedesátých až osmdesátých letech došlo ke zboření staré zástavby, z níž do dnešních dob zůstalo zachováno jen několik málo budov. Na počátku devadesátých let 20. století byl postaven a vysvěcen po šedesátiletém úsilí místních farníků ve Strašnicích kostel Neposkvrněného početí Panny Marie.
28. 5. 1890: Uvažuje se o zavedení povinného tělocviku na středních školách • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.
Werichova vila bývala domovem i mnoha dalších slavných osobností • Při procházce po pražské Kampě si nelze nevšimnout domu, kterému dnes už nikdo neřekne jinak než Werichova vila. Známá budova je unikátní nejen svým umístěním, ale i bohatou historií a řadou slavných obyvatel. Nebydlel zde pouze Jan Werich, ale i další významné osobnosti české historie.
29. 10. 1889: Buršácká maškarní slavnost a dopadení zloděje • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.
18. 9. 1889: Časná zima, placení hudebného a spojení s Vídní • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.
17. 9. 1868: Tragédie na stavbě domu. Dělníky zasypala zemina • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Tajemná nevěsta V jedné vsi u Prahy nalezala se od mládí svého jistá hezká dívka na výchově, která si udělala známost s jedním chasníkem. Známost tato vedla v poslední době k následkům, jež mladou dívku matkou učinily. Tu najednou obdržela mladá matka do vínku 40.000 zl. s tím podotknutím, že ještě jednou tolik obdrží, až se provdá. Nenadále zbohatlá dívka hodlá se teď skutečně za dřívějšího milovníka svého provdati, ač se jí nabízí množství ženichů, kteří by se značným věnem jejím i ono dítko rádi za své přijali. – Pražský denník, 17. 9. 1868 Neštěstí Včera v poledne sesula se hlína v základech nového domu, jenž se staví na začátku Smichova hned u zahrady hraběte Kinského. Dělníci kopají tam grunty, podkopali se ale v hloubce tak neopatrně, že se stěna na ně sesypala a čtyři více méně přikryla. Zvlášť na jednoho padla celá tíže hlíny, tak že jej téměř umačkala a ubohý málo živ do nemocnice dopraven být musel. Tři ostatní jsou jen lehce poranění. Zvědavého lidu bylo po celé půldne plno kolem staveniště. – Pražský denník, 17. 9. 1868 [related-post id="12407"] Zvýšení poplatku Dnem 12. t. m. počínaje zvýšen jest poplatek za uložení zboží v stanici pražské státní dráhy na 3 kr. denně z centu a neděle počítají se v dobu, která z poplatku byla vyloučena. Ustanovení toto stalo se nutným za tou příčinou, že odběr zboží při normálním poplatku nesmírně mdle se konal, čímž pořádek skládání zboží pro Prahu utrpěl značného porušení. – Pražský denník, 17. 9. 1868
16. 10. 1868: Zámožná žena z Prahy se oběsila na černém šátku • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Sebevražda Včera dopoledne o 10. hod. oběsila se v bytu svém v králodvorské ulici zámožné vdova Marie H. z příčin dosud neznámých. Odeslala před tím svou služku do trhu, pravíc jí při odcházení, že půjde později na Malou stranu svou přítelkyni navštívit. Když se služka z trhu vrátila, zastala svou paní ještě doma, jak v pokoji uklízela a šatstvo na věšáku urovnávala. Jsouc v domnění, že se paní k návštěvě obléká, nevšimla si dále, co se v pokoji dálo. Když ale paní z pokoje dlouho nevycházela a úplné ticho v něm nastalo, bylo jí to podivné i šla se do pokoje podívat. Dvéře do pokoje, ač byly otevřeny, nechtěly povoliti, tak že dívka nepokojem hnaná, mocí do nich vrazila, a do pokoje vstoupila. Jaké ale bylo její uleknutí, když spatřila paní svou na černem šátku poloklečící na věšáku viseti, a v obličeji již celou zčernalou. Na její pokřik sběhli se ihned lidé a sejmuli nešťastnici s věšáku. Všechny prostředky k životu ji přivésti zůstaly však marné. Mrtvola její byla odnešena do nemocnice. – Pražský denník, 16. 10. 1868 Sbírka na vdovu V úterý byl na Smichově pohřben řezník Leopold Winternitz, vyznání izraelského, jenž zanechal po sobě vdovu s osmi sirotky, ale žádné jmění. Proto zavedli vyznávači víry izraelské hned nad hrobem sbírku pro vdovu a její sirotky i sebrali v půl hodině 325 zl. – Pražský denník, 16. 10. 1868 [related-post id="13649"] Vražda novorozence Děcká mrtvola nalezena byla ve středu v 5 hodin odpoledne v jednom otevřeném novém hrobě na protestantském hřbitově za Karlínem; nalezl ji invalida, jenž bydlí na vojenském hřbitově. Dítě bylo do plátna zaobaleno, přes plátno bílá zástěra prostřena a vše to do ubrousku pevně zašito. Růžek od ubrousku byl uříznut. Lékař shledal, že dítě bylo novorozené a provázkem uškrceno. Bylo to děvčátko. Po pachateli té vraždy se již pátrá. – Pražský denník, 16. 10. 1868
18. 2. 1868: Cestování po dráze zlevní a Pražané uvidí zatmění slunce • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. NálezMrtvola nalezena včera ráno v příkopě za branou strahovskou. Lid chovaje ještě živě v paměti vraždu na Letné, hned mluvil o nové vraždě za strahovakou branou. Zatím ale shledáno úřadní komisí, že člověk ten nebyl zavražděn, nýbrž sešel smrtí přirozenou. Vraceje se bezpochyby podnapilý v noci z Prahy, spadl do příkopu a skonal zde, byv raněn mrtvicí. Je to nádenník 40letý Václav B. z Břevnova, otec dvou dítek. – Národní listy, 18. 2. 1868 Levná jízda po české západní drázeVelmi rozumné opatření stane se dnem 15. března na české západní draze a přejeme, aby i ostatní dráhy následovaly dobrého toho příkladu. Jmenovaným dnem počínajíc bude se totiž moci jezditi mezi Prahou a Plzni, z kterékoliv a do kterékoliv stanice po 2. a 3. třídě za velmi sníženou cenu jízdní. Bodouť se vydávati lístky pro jízdu tam i zpátky platící, při kterých nebude nejen žadné ažiové přirážky, ale sleví se ještě při lístku na druhou třídu 10 percent, při lístku na třetí třídu 15 percent se sazby jednotné. Takový lístek ale má jen pro dva dni platnost a jen ku jízdě z Prahy po Plzeň. Krom toho slyšíme, že taktéž od 15. března jezditi budou po této trati o dva osobní vlaky více než posud. – Národní listy, 18. 2. 1868 Zatmění slunceV neděli dne 23. bude lze pozorovati u nás částečně zatmění slunce. Myslíme-li si terč slunečný, rozdělený na 12 palců, uzříme z něho toliko 1 2/10 palců zastíněno. V jiných krajích ovšem bude zatmění úplnější a také černější. Začneť v pravé poledne a skončí v 6 hodin 10 min. pravého času odpoledne. U nás ale připadů počátek zatmění teprv na 4. hod. 17. min. odpoledne a končí již 5. hodinou. Letos bude pouze dvoje zatmění slunce. Druhé připadne na den 18. srpna, bude soustřední a úplné u nás ale neviditelné. – Národní listy, 18. 2. 1868 [related-post id="5764"] RvačkaKrvavá rvačka se strhla v noci na včerejšek mezi napilými hosty v jednom hostinci v Bubnech. Rozlícení rváčové tloukli se mezi sebou tak urputně, že se bylo co obávati, aby to některý životem nezaplatil. Ve rvačce této pokračováno bylo ještě před hostincem, až přivolané stráži se podařilo rváče na vše strany rozehnati. – Pražský denník, 18. 2. 1868 ZlodějMěstské policii podařilo se včera vypátrati zloděje, který ve zdejších hostincích provozoval mnohé krádeže s nevšední zběhlostí. Umělť se vloudit do hostinských pokojů a pokradl zde skvostů, hodinek a obleků za mnoho set zlatých. Vypátrání tajemného umělce toho bylo dosti obtížné; z chatrných jen poznámek vyslýchaných svědkův musela si policie domysliti podobu zloděje. Na to včera v poledne překvapen od městské policie mladý obchodnický pomocník B. z Březnice, kdy v jedné vinárně staroměstské popíjel; zatčený pak skutečně přiznal se ku krádežím těm hned v předběžném vyšetřováni. Včera dopoledne oznámil jistý gruntovník ze Zlatník, okresu jilovského, že mu na včerejšek ukradeny byly dva koně v ceně 500 zl. a lehký povoz a popsal koně i povoz. Ještě odpůldne vypátrány koně i povoz, zatknnt zloděj, a odevzdány věci úřadu příslušnému. – Národní listy, 18. 2. 1868 Ztracený ženichOna nevěsta ze Zbraslavi, které se předešlého téhodne ženich k sňatku nedostavil, posud jej ještě nemá. Dala mu před svatbou 75 zl. na šaty a ženich s penězi zmizel. Konečně v neděli ohlásila to nevěsta v Praze na policii žádajíc, aby jí ženicha vyhledali, an tento v dosavadním bytu svém již více nebydlí. – Pražský denník, 18. 2. 1868
