OBRAZEM: Na nároží Staroměstské radnice se vrátila socha Madony

ZprávyKristián Vích30. srpna 20181 minuta čtení

Foto: Magistrát hl. m. Prahy

Madona ze Staroměstské radnice je už opět na svém místě. Dělníci ji tam nainstalovali ve čtvrtek dopoledne za pomoci jeřábu. Na jihovýchodní nároží byla osazena již několikátá kopie, tentokrát je však na první pohled k nerozeznání od původní sochy ze 14. století. Autorem je sochař René Tikal.

Instalovaná socha madony váží zhruba 350 kg a je prakticky v životní velikosti. „Figura Panny Marie má typické gotické esovité prohnutí, v pravé ruce přidržuje Ježíška, na hlavě má pak korunu a v levé ruce žezlo. Jsem velice rád, že se tato socha opět vrátila na své místo a věřím, že ji ocení všichni návštěvníci nejen orloje, ale také Staroměstského náměstí. Jde o věrnou kopií sochy ze 14. století, která bude ozdobena pozlacenými atributy,“ řekl radní hl. m. Prahy Jan Wolf.

Na nároží Staroměstské radnice se vystřídalo několik kopií, ta poslední pochází z roku 1988 a jde o umělý kámen. Dochovaná kopie z umělého kamene bude vystavena na připravované výstavě o rekonstrukci věže, následně bude podrobena restaurátorskému zásahu a dále umístěna v suterénu Staroměstské radnice. Originál sochy je uložen v Muzeu hlavního města Prahy a pochází ze 14. století.

Nepřehlédněte

9. 3. 1890: Operace mozku, pronájem dětských hrobů a úmrtí známého sochaře • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

22. 10. 1889: Rekonstrukce kostela ve Slivenci a oslava v Národním divadle • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

25. 6. 1890: Záhadné úmrtí v hotelu, stávka zedníků a drahé houby • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Geniální marketingový trik. Spisovatel vymyslel, jak udělat reklamu nové knize skoro zadarmo • Říká se, že když se chce, všechno jde. Dokládá to i případ z Paříže z počátku 20. století, o kterém v lednu 1904 napsaly v Praze vydávané Národní listy. Jistý francouzský spisovatel, jehož jméno ovšem článek nezmiňuje, přišel na způsob, jak udělat svojí nové knize téměř bezplatnou reklamu po celém městě.

22. 7. 1890: Panují neshody kvůli stavbě nové budovy městské spořitelny • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Začala tradiční Matějská pouť. Její historie sahá hluboko do minulosti • Na Výstavišti v pražských Holešovicích v sobotu odstartovala Matějská pouť, první jarní akce podobného typu a rozsahu v Evropě. Návštěvníky letos láká na více než 100 atrakcí z Čech, Holandska i dalších států Evropy. Součástí jsou i farmářské trhy nebo bavorská restaurace.

Výstava ukazuje, jak se z provinční Prahy stala významná metropole • Muzeum hlavního města Prahy pořádá od 13. června 2018 do 24. února 2019 v hlavní budově muzea na Florenci dvousálovou výstavu s názvem Praha 1848–1918. Výstava představuje významné okamžiky zejména druhé poloviny 19. století a počátku 20. století, kdy v Praze došlo k dramatickým událostem, jež stály za proměnou provinčního města Prahy v moderní metropoli. Významná data 1848 i 1918 slaví letos 170. a 100. výročí, čímž se výstava připojuje k oslavám vzniku první Československé republiky. Vystavena budou realistická vyobrazení z muzejních sbírek, dobové plány a fotografie ilustrující obecný rozvoj Prahy. K výstavě jsou připraveny doprovodné programy pro veřejnost i pro školy. Zároveň v rámci výstavy vychází i nová publikace. Výstava realizovaná ve dvou sálech hlavní budovy muzea představí významné okamžiky sedmi desítek let, během nichž Praha prošla výraznou proměnou a z provinčního města se stala moderní metropolí. Návštěvník výstavy si může hned v úvodu udělat představu o politických změnách po březnu 1848 i o dramatických pouličních bojích na barikádách v červnu 1848, které bývají označovány jako Svatodušní bouře. Grafické listy ilustrují odhodlanost obránců barikád uhájit své město před agresí generála Windischgrätze, zarytého příznivce starých pořádků, stejně tak urputnost vojáků při dobývaní barikád a obsazování vzbouřeného města. Vystaven je rovněž soubor zbraní odevzdaných Pražany po porážce povstání. [related-post id="9642"] Dobové plány a zejména historické fotografie ilustrují jak obecný rozvoj Prahy na konci „prodlouženého“ 19. století, tak i brutální proměnu života Pražanů v době první světové války. Obraz tohoto dramatického období je zde představen jako mozaika jednotlivých příznaků války a jejich dopadu na každodennost pražského obyvatelstva. Díky rozmanitému souboru fotografií a tisků má návštěvník výstavy možnost přenést se v čase do ulic a domů pražských čtvrtí před sto lety a seznámit se s každodenní realitou přídělového systému, zásobovacích potíží ve městě a v neposlední řadě s přijímáním zraněných vojáků vracejících se z fronty. Výrazný předěl v rámci výstavy představuje sekce věnovaná prvním dnům samostatného Československa. Hektické události 28. října jsou zde nastíněny z perspektivy hlavních politických protagonistů, jejichž postup při obsazování klíčových úřadů v historickém centru Prahy přibližuje interaktivní dobový plán města. Chronologický rámec výstavy završuje návrat prezidenta Tomáše G. Masaryka do vlasti. [related-post id="6443"] Dobová vyobrazení, fotografie a tisky doplňují moderní počítačové animace, díky nimž historické prameny dostávají novou dynamiku. Divák se kupříkladu může zábavně i názorně poučit o zvratech v bojích v červnu 1848, rovněž sledovat rozvoj města po zbourání hradeb pomocí digitálního prolínání historických plánů města či se seznámit s novými stavbami: železničními i silničními mosty nebo výstavnými veřejnými budovami, z nichž nejvíce zaujme reprezentativní budova Národního divadla.

6. 4. 1868: Kupeckému mládenci ukradli v hostelu oblečení • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Dlažba Co nevidět počnou dlažditi Železnou ulici; dříve ale ještě položeny budou všecky vedlejší roury plynové do tamních domů, aby se pak nemuselo novou dlažbou hýbati. Kostkový chodník, jenž vedl od Karolina k německému divadlu, bude obyčejnou dlažbou nahražen, anto jsa příliš hladký, zhusta byl příčinou, že koně v povozech do divadla jedoucích sklouzli se a upadli. – Pražský denník, 6. 4. 1868 Našli poklad Pověděli jsme, jak před několika dny nalezeny byly na Vyšehradě při kopání staré mince. Z toho a pak poněvadž už před několika lety nalezen byl na Vyšehradě také hrnec mincí, povstala pověst, že se u všehradské radnice skrývá veliký poklad. V noci na 1. dubna vypravilo se skutečně několik pověrčivých lidí s lopatami, evangelium, klíči a provazy k radnici a začali koupat. Za nedlouho prokopali se ale do kanálu a zde nalezli k nemalému udivení svému 10 pytlů naplněných pšenicí. Pšenice ta byla patrně ukradena a nejspíš že náleží jednomu sedlákovi v Hlubočepích, jemuž bylo před několika dny ukradeno 40 korců obilí. – Pražský denník, 6. 4. 1868 [related-post id="8798"] Jarní počasí Příznivá povětrnost za včerejší neděle vyvábila množství Pražanů do okolí pražského, kde bujná zelenost na polích a lukách jaro věstí. Zahradní hostince v Nuslích, v Kravíně, na Letné a jinde těšily se četné návštěvě. Také křížová cesta na Petříně byla včerejšího dne četně navštívena. – Pražský denník, 6. 4. 1868 Zlodějský kousek V hostinci u »modrého koníčka« na jindřišské ulici ubytoval se v pátek jeden kupecký mládenec. Vykázali mu pokoj, v němž už 3 mužští spali. Časně zrána odešli tito jeden po druhém, kdežto kupecký onen ještě spal. Když se později po svém šatstvu ohlížel, shledal, že mu schází svrchník se sedmi hedvábnými šátky. V kapse kabátu byla tobolka na doutníky a zástavní lístek na hodinky. – Pražský denník, 6. 4. 1868

1. 10. 1889: Vzniknou na Císařské louce nové stavby? Majitelé již podali žádost o povolení • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

17. 2. 1868: Tragédie na dětské oslavě. Smrt dorazila bez pozvánky • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Tragédie Smutné překvapení stihlo předevčírem jistou měšťanskou rodinu bydlící v Opatovické ulici. Domácí paní N. majíc dvě dítky v stáří 10-11 let, chtěla jim v ten den uspořádat domácí dětský ples. Ze všech známých rodin v sousedstvu byly již děti sezvány, v domácnosti vše již bylo připraveno, ples mohl počíti. Dítky i matka srdečně těšily se na tu kratachvíli. Však když se vše nejlíp sešlo, domáci paní přišlo jaksi nanic. Musela se rozloučit s veselou společností dětskou, těšila dítky, aby se jen bavily dále, že si jen trochu odpočine. Ale nemohla se nimi rozlouočit. Dala si tedy přinést postel do vedlejšího pokoje, z něhož šly dveře do hodovny dětské, aby ležíc alespoň patřiti mohla, jak se dítky její veselí. Asi po hodině přistoupí k posteli dceruška a osloví matku, než tato neodpovídá a chůva přítomná napomíná dítko, aby maminku nechalo spát. Když ale k jedenácté hodině ples skončil se a domácí lidé chtěli paní zbudit, aby se ji dítky mohly poroučet, tu teprv s ustrnutím seznali že ubohá matka dívajíc se na plesající dítky své usnula – na věky. – Národní listy, 17. 2. 1868 Práce na mostě Osvětlení nového mostu bylo v tyto dny předmětem rokování rady městské; prostředek mostu bude osvětlen desíti svítilnami, ku osvětlení chodníků budou ale postaveny zvláštní svícny, jež navrhli strojníci angličtí Ordish a Le Feuvre. Místnosti před mostem a za mostem osvětleny budou svítilnami na budovách prodávačských upevněnými; jak známo bude na každém konci mostu státi po čtyřech takových budkách. – Pražský denník, 17. 2. 1868 Zaopatření sirotků Ošetřování sirotků, na které platí obec z fondu chudinského, bude nyní vzato pod důkladnější dohlídku; ti, kdo takové dítky ošetřují, budou dostávat peníze měsíčně, ale kvitance musí být potvrzena zároveň od faráře a od lékaře. Pěstouni tabudou muset ošetřované dítě měsíčně vést k faráři i okresnímu lékaři a farář potvrdí na kvitanci, že dítě žije a do školy chodí, co zatím lékař potvrdí, že není tělesně zanedbáno. – Pražský denník, 17. 2. 1868 [related-post id="5536"] Závistivé sokyně V Klementské ulici zřídila si o letošním masopustě jistá živnostnice pokoutní taneční salonek, kde při kolovrátku nejvíce učenníci tancem se vyráželi a notný povyk činili, při čemž arciť nešetřeno piva a jiných nápojů, jež majitelkyně tančirny prodávala. Četná návštěva, jaké se pokoutnímu tomuto hostinci dostávalo, a vyplývající z toho hojný užitek, přiměly závistivou jednu sousedku, by též takovou výnosnou živnost započala. K tomu účelu vyprázdnila jeden ze svých prostranných pokojů a zřídila v něm taneční síň, při čemž neopomenula také o přiměřenou hudbu se postarati. Štěstí jí však nepřálo. Vzdor lákavému drnkání na harfu nedostavil se skoro žádný host, kdežto naproti tomu u dolejší hostitelky ani místnosti nestačily. Žlučí naplněná hleděla se své šťastnější sokyni pomstiti, k čemuž se jí předevčírem večer příležitost naskytla. Dala se s sní do vády, při niž arciť s obou stran nešetřeno rozličných titulů, až konečně závistivá sousedka svou sokyní tak zbila, že tato zůstala bez sebe ležeti. Povykem tím přilákáno bylo množství diváků, kteří z počátku lhostejně ke rvačce přihlíželi, když tato ale tak náhlý obrat vzala, obořili se přístojící na druhou ženštinu a byli by ji touže měrou sblatili, kdyby rychle byla neuteka. K poražené ženštině musel býti lékař povolán, jemuž po nějaké době se podařilo ji opět vzkřísiti. – Pražský denník, 17. 2. 1868 Udušení V sklepovém bytu jednoho domu na „prostřední cestě“ v Karlíně uzavřely se předevčírem večer před spaním bydlící tam dvě ženštiny, ovocnářky a zatopivše si uhlím v kamnech, zandaly před ulehnutím rouru do komína.. Včera k polednímu slyšáno sténání v bytu, vypáčeny tedy násilím dveře a tu shledána jedna z ubohých, stařena 60letá již mrtva, druhá v mrákotách, z nichž ovšem byla vzkřísena. – Národní listy, 17. 2. 1868

3. 5. 1889: Sebevražda chudého maturanta a stavba nových domů v Praze • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

OBRAZEM: Metro A slaví výročí. Pražanům slouží přesně 40 let. V mnoha ohledech je unikátní • Přesně před 40 lety začala Pražanům sloužit nová linka metra A. Stavba začala v roce 1973 a slavnostní otevření prvního úseku mezi stanicemi Leninova (dnes Dejvická) a Náměstí Míru proběhlo 12. srpna 1978. Byla to tehdy velká sláva. Výstavba metra měla velkou politickou i společenskou prioritu, slavnostního přestřižení pásky se zúčastnil sám prezident ČSSR Gustáv Husák. A dělníci už v té době pracovali na stavbě dalších částí. [gallery size="full" columns="1" ids="11874"] Rozšiřování V den uvedení do provozu byla linka metra A dlouhá 4,7 km a měla 7 stanic. V roce 1980 přibyly stanice Jiřího z Poděbrad, Flora a Želivského. V červenci 1987 byl otevřen třetí úsek do stanice Strašnická a v roce 1990 přibyla stanice Skalka. [gallery size="full" columns="1" ids="11879"] Další prodloužení na severovýchod o stanici Depo Hostivař s využitím existující spojky do depa proběhlo v roce 2006. Nejnovější úsek z Dejvické do Motola byl otevřen v dubnu 2015. V současné době má linka A 17 stanic, celková délka je 17,13 km a vlaková souprava ji projede přibližně za půl hodiny. Hlasatelkou linky je už od jejího zprovoznění Světlana Lavičková. [gallery size="full" columns="1" ids="11878"] Na trase A metro poprvé překonalo vodní překážku v podobě Vltavy. První podchod pražského metra pod Vltavou se nachází v hloubce 14 metrů pod dnem řeky. Na trase je také téměř 190metrový úsek s největším povoleným sklonem 40 promile, a to mezi stanicemi Náměstí Míru a Muzeum. [gallery size="full" columns="1" ids="11877"] Stanice prvního úseku jsou unikátní Nejstarší stanice metra A mají většinou jen jediný výstup, ačkoliv byly navrženy tak, aby bylo možné v případě potřeby druhý dobudovat. Původní plány počítaly s dostavbou v 90. letech, ale nakonec se od nich ustoupilo. Například nejhlouběji položená stanice v celé síti pražského metra – Náměstí Míru (53 m pod povrchem) – by teoreticky mohla mít výstup na Vinohradské třídě. [related-post id="11776"] Interiéry stanic působí tak trochu exkluzivně a tajemně. Podíl na tom má důmyslně navržený způsob zacházení se světelnými zdroji a vhodný výběr použitých materiálů na obklady stěn spolu s celkovým barevným laděním. Cestování linkou I. A mělo mj. symbolizovat, že se cestující pohybuje pod historickým centrem města. Ikonické hliníkové obložení stanic metra A navrhl hlavní architekt pražského metra Jaroslav Otruba. Střídání dutých a vypouklých desek mělo za cíl tříštit zvukové vlny od podvozků projíždějících souprav. Základní barva celé linky je zlatavá champagne. Barevné ztvárnění navrhl grafik Jiří Rathouský. [gallery size="full" columns="1" ids="11880"] Na výzdobě se nešetřilo Pokud cestující projede všechny stanice, může se pokochat pohledem na desítky uměleckých děl a architektonických výtvarných prvků. Z metra se stala galerie tehdejšího umění. Může za to obrovský společenský význam stavby za předchozího režimu a dobový stavební zákon, který u veřejných staveb nařizoval vynaložit až čtyři procenta z rozpočtu na výzdobu. [related-post id="11202"] Jezdily jen čtyři vagóny V době, kdy začalo metro na trase A pravidelně jezdit, nebyl nápor na dopravu v metropoli tak velký jako dnes. Proto stačilo, že soupravy měly jen čtyři vagony. Před čtyřiceti lety to vypadalo jinak i v kabině strojvedoucího. Nikdy nejezdil sám, ale s pomocníkem. Ten hlídal, jestli jsou zavřeny všechny dveře, a také další zdánlivé "drobnosti", které už má v dnešní době na starosti počítač. Nástupiště stanic se podobala spíš železničním zastávkám. Každé měli na starosti dozorčí v hnědé uniformě s plácačkou, kteří vlaky odbavovali. Ve špičce, kdy soupravy jezdily každé tři čtyři minuty, proto měli poměrně dost náročnou službu. [gallery columns="1" size="full" ids="11875"] Metro jako válečný úkryt Trasa A byla na rozdíl od nejstaršího "céčka" zahrnuta do plánu ochranného systému metra. V případě válečného ohrožení měly stanice sloužit jako kryt, každá se dala neprodyšně uzavřít lidé by v ní v bezpečí vydrželi nejméně 72 hodin. [gallery columns="1" size="full" ids="11876"] Kam dál? V současné době je veškerá pozornost směřována na projekt výstavby linky D. Dalšího rozšíření se proto linka A jen tak nedočká. Zamýšlené prodloužení na ruzyňské letiště, či případná odbočka na Zahradní Město, je hudbou daleké budoucnosti.

16. 11. 1889: Nález lidské kostry, lůžkové vozy ve vlacích a nehoda tramvaje • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

4. 5. 1889: Spor o název Stromovky, závadné maso a nový pražský most • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Těhotenský test starověkých Egypťanů prý spolehlivě funguje dodnes • Zjistit, zda je žena těhotná, lze dnes díky moderním těhotenským testům v pohodlí domova za pár minut. Může se to zdát neuvěřitelné, ale starověcí Egypťané měli již před 3,5 tisíci lety svoji spolehlivou metodu.

10. 3. 1868: Na dobytčím trhu se prodávalo zkažené hovězí maso. Odvezli ho k likvidaci • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Zabavené maso Včerejšího dne byly na pražský trh dobytčí čtyři čtvrtě masa hovězího (vážíce 339 liber) na prodej přivezeny, které však při lékařském prohlížení co nezdravé a k požívání za nespůsobilé uznány byly. Za tou příčinou bylo maso zabaveno a rasu k zničení odevzdáno. – Národní listy, 10. 3. 1868 Dobročinný skutek Včera odpoledne ubíral se Karlovou ulici jistý starý chudobný muž; pojednou však slabostí sklesl na dlažbu. Právě okolojdoucí duchovní přispěl ihned starci ku pomoci a ustrnuv se nad ním dal jej v přivolané drožce na své outraty do nemocnice k milosrdným sestrám na Malou stranu k dalšímu ošetřováné dovezti. – Pražský denník, 10. 3. 1868 [related-post id="6487"] Otevírají se kašny Dřevěné přikryvky na pražských kašnách, jež slouží k tomu, by po čas zimy voda v nich nezmrzla, počaly se včerejším dnem odstraňovati a do obecního dvora co skladiště těchto příkrovů dovážeti. – Pražský denník, 10. 3. 1868 Situace na Vltavě Rozvodněná Vltava počiná se zponenáhla do obyčejného svého řečiště vraceti. Voda stále opadává a klesla včera večer na 35 palců, pročež převoz přes řeku bude již opět co nejdříve zaveden. – Pražský denník, 10. 3. 1868

Mléková polévka, játrová omáčka. Připomeňte si blafy ze socialistické školní jídelny • Školní jídelna bývala v dřívějších dobách pro většinu dětí postrachem. Stravování v těchto zařízeních nicméně doznalo v posledních letech mnoha změn. Díky osvětě známých kuchařů pronikají i do kdysi zatuchlého prostředí moderní trendy a suroviny. Starší ročníky si ale jistě dobře pamatují na to, jak to bylo dříve.

3. 12. 1889: Osvětlení Žižkova, problémy se sněhem a zastavené vyšetřování • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

21. 10. 1868: Pražanům bude představen Singerův šicí stroj pro domácnosti • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

4. 9. 1889: Pankrácká věznice bude za několik dní odevzdána do provozu • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.