15. 9. 1868: Šílený stařec narušil průběh svatby. Nevěstě drsně nadával

Před lety v PrazePražskýDEN.cz15. září 20182 minuty čtení

Foto: Archiv

Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Šílenec na svatbě

Výtržnost spůsobil včera dopoledne jakýsi pološílený stařec. Vběhnul do jednoho z kostelů staroměstských, kde právě byl jakýsi sňatek vykonáván, a tlačil se k oltáři, vyrážeje ze sebe nadávky a zlořečení proti nevěstě, která tam právě manželským svazkem se svým ženichem spojena byla. Nápadné jeho chování jakož i řeči jeho přesvědčily lid, že jest stařec týž na mysli pomaten, pročež mu zastoupili cestu k oltáři, jíž si k němu urputně klestil. Teprv po delší době se podařilo lidem, sápajícího se muže se zmocniti a z chrámu jej vyvesti. Jelikož pak i zde ještě vyhrožoval a do kostela mocí se dral, byl přivolán obecní strážník, který chorého muže na staroměstskou strážnici k dalšímu opatrování zavedl. – Pražský denník, 15. 9. 1868

Sebevraždy

Sebevraždy se v posledním čase mezi zdejší vojenskou obsádkou rozmáhají. Tak v posledních dnech předešlého týdne zastřelili se dva vojínové od pěšího pluku arciknížete Karla vévody Nasovského v kasárnech na Josefském náměstí a včera ráno tímže spůsobem se sám o život připravil kadet K. z divisní školy v kralodvorských kasárnech. Střelil sobě do prsou z pušky a smrtelně poraniv sklesl na podlahu, kdež teprv později náhodou nalezen byl, jelikož ránu nebylo slyšeti. Celý krví zborcen byl nešťastník do vojenské nemocnice na Karlovu náměstí odnešen. – Pražský denník, 15. 9. 1868

[related-post id=“12403″]

Vystěhovalci

V posledním čase valně již ochábla chuť ku stěhování se do Ameriky, jak svědčí data, dle nichž v předešlých čtyř nedělích sotva 50 osob za moře se vydalo. Suma to třikrát menší než byla v onom čase loňského roku. Stěhování-se z Čech však dosud neutuchlo, jen že vlast svou opouštějící rodiny se místo do Ameriky ubírají do Uher, kam jim není nejen nebezpečnou a dalekou cestu podstoupiti, nébrž kde i lepší naděje na zlepšení jich stavu jim kyne. – Pražský denník, 15. 9. 1868

Nepřehlédněte

10. 3. 1868: Na dobytčím trhu se prodávalo zkažené hovězí maso. Odvezli ho k likvidaci • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Zabavené maso Včerejšího dne byly na pražský trh dobytčí čtyři čtvrtě masa hovězího (vážíce 339 liber) na prodej přivezeny, které však při lékařském prohlížení co nezdravé a k požívání za nespůsobilé uznány byly. Za tou příčinou bylo maso zabaveno a rasu k zničení odevzdáno. – Národní listy, 10. 3. 1868 Dobročinný skutek Včera odpoledne ubíral se Karlovou ulici jistý starý chudobný muž; pojednou však slabostí sklesl na dlažbu. Právě okolojdoucí duchovní přispěl ihned starci ku pomoci a ustrnuv se nad ním dal jej v přivolané drožce na své outraty do nemocnice k milosrdným sestrám na Malou stranu k dalšímu ošetřováné dovezti. – Pražský denník, 10. 3. 1868 [related-post id="6487"] Otevírají se kašny Dřevěné přikryvky na pražských kašnách, jež slouží k tomu, by po čas zimy voda v nich nezmrzla, počaly se včerejším dnem odstraňovati a do obecního dvora co skladiště těchto příkrovů dovážeti. – Pražský denník, 10. 3. 1868 Situace na Vltavě Rozvodněná Vltava počiná se zponenáhla do obyčejného svého řečiště vraceti. Voda stále opadává a klesla včera večer na 35 palců, pročež převoz přes řeku bude již opět co nejdříve zaveden. – Pražský denník, 10. 3. 1868

1. 8. 1890: Sbírka pro chudé studenty, zabavené maso a dopadený zloděj • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Skandál ve vlaku. Kterak politici nechtěli opustit kupé, kde neměli co pohledávat • Společenská morálka a pravidla prochází neustálou proměnou. V dnešní době už je nepředstavitelné, že by ve vlacích existovalo kupé určené výhradně pro ženy. Ještě před 130 lety to ovšem bývalo normální. Pochopitelně se ale našli i tací, kteří porušovali dobré mravy. Přečtěte si článek, které přinesly Národní listy v červenci roku 1891.

26. 3. 1889: Nepovedený pohřeb a případy drzých pražských zlodějů • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

3. 5. 1889: Sebevražda chudého maturanta a stavba nových domů v Praze • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Pamětní deska barona Ringhoffera bude odhalena příští týden na Smíchově • Starosta Prahy 5 Pavel Richter a zástupce starosty Lukáš Herold zvou veřejnost na slavnostní odhalení pamětní desky barona Františka II. Ringhoffera, který byl starostou Smíchova v letech 1861 až 1865 a budoval zde světově proslulou továrnu na výrobu železničních vagonů. Pamětní deska bude slavnostně odhalena v pátek 27. dubna v 11 hodin na adrese Plzeňská 10 (OC Nový Smíchov).

OBRAZEM: Metro A slaví výročí. Pražanům slouží přesně 40 let. V mnoha ohledech je unikátní • Přesně před 40 lety začala Pražanům sloužit nová linka metra A. Stavba začala v roce 1973 a slavnostní otevření prvního úseku mezi stanicemi Leninova (dnes Dejvická) a Náměstí Míru proběhlo 12. srpna 1978. Byla to tehdy velká sláva. Výstavba metra měla velkou politickou i společenskou prioritu, slavnostního přestřižení pásky se zúčastnil sám prezident ČSSR Gustáv Husák. A dělníci už v té době pracovali na stavbě dalších částí. [gallery size="full" columns="1" ids="11874"] Rozšiřování V den uvedení do provozu byla linka metra A dlouhá 4,7 km a měla 7 stanic. V roce 1980 přibyly stanice Jiřího z Poděbrad, Flora a Želivského. V červenci 1987 byl otevřen třetí úsek do stanice Strašnická a v roce 1990 přibyla stanice Skalka. [gallery size="full" columns="1" ids="11879"] Další prodloužení na severovýchod o stanici Depo Hostivař s využitím existující spojky do depa proběhlo v roce 2006. Nejnovější úsek z Dejvické do Motola byl otevřen v dubnu 2015. V současné době má linka A 17 stanic, celková délka je 17,13 km a vlaková souprava ji projede přibližně za půl hodiny. Hlasatelkou linky je už od jejího zprovoznění Světlana Lavičková. [gallery size="full" columns="1" ids="11878"] Na trase A metro poprvé překonalo vodní překážku v podobě Vltavy. První podchod pražského metra pod Vltavou se nachází v hloubce 14 metrů pod dnem řeky. Na trase je také téměř 190metrový úsek s největším povoleným sklonem 40 promile, a to mezi stanicemi Náměstí Míru a Muzeum. [gallery size="full" columns="1" ids="11877"] Stanice prvního úseku jsou unikátní Nejstarší stanice metra A mají většinou jen jediný výstup, ačkoliv byly navrženy tak, aby bylo možné v případě potřeby druhý dobudovat. Původní plány počítaly s dostavbou v 90. letech, ale nakonec se od nich ustoupilo. Například nejhlouběji položená stanice v celé síti pražského metra – Náměstí Míru (53 m pod povrchem) – by teoreticky mohla mít výstup na Vinohradské třídě. [related-post id="11776"] Interiéry stanic působí tak trochu exkluzivně a tajemně. Podíl na tom má důmyslně navržený způsob zacházení se světelnými zdroji a vhodný výběr použitých materiálů na obklady stěn spolu s celkovým barevným laděním. Cestování linkou I. A mělo mj. symbolizovat, že se cestující pohybuje pod historickým centrem města. Ikonické hliníkové obložení stanic metra A navrhl hlavní architekt pražského metra Jaroslav Otruba. Střídání dutých a vypouklých desek mělo za cíl tříštit zvukové vlny od podvozků projíždějících souprav. Základní barva celé linky je zlatavá champagne. Barevné ztvárnění navrhl grafik Jiří Rathouský. [gallery size="full" columns="1" ids="11880"] Na výzdobě se nešetřilo Pokud cestující projede všechny stanice, může se pokochat pohledem na desítky uměleckých děl a architektonických výtvarných prvků. Z metra se stala galerie tehdejšího umění. Může za to obrovský společenský význam stavby za předchozího režimu a dobový stavební zákon, který u veřejných staveb nařizoval vynaložit až čtyři procenta z rozpočtu na výzdobu. [related-post id="11202"] Jezdily jen čtyři vagóny V době, kdy začalo metro na trase A pravidelně jezdit, nebyl nápor na dopravu v metropoli tak velký jako dnes. Proto stačilo, že soupravy měly jen čtyři vagony. Před čtyřiceti lety to vypadalo jinak i v kabině strojvedoucího. Nikdy nejezdil sám, ale s pomocníkem. Ten hlídal, jestli jsou zavřeny všechny dveře, a také další zdánlivé "drobnosti", které už má v dnešní době na starosti počítač. Nástupiště stanic se podobala spíš železničním zastávkám. Každé měli na starosti dozorčí v hnědé uniformě s plácačkou, kteří vlaky odbavovali. Ve špičce, kdy soupravy jezdily každé tři čtyři minuty, proto měli poměrně dost náročnou službu. [gallery columns="1" size="full" ids="11875"] Metro jako válečný úkryt Trasa A byla na rozdíl od nejstaršího "céčka" zahrnuta do plánu ochranného systému metra. V případě válečného ohrožení měly stanice sloužit jako kryt, každá se dala neprodyšně uzavřít lidé by v ní v bezpečí vydrželi nejméně 72 hodin. [gallery columns="1" size="full" ids="11876"] Kam dál? V současné době je veškerá pozornost směřována na projekt výstavby linky D. Dalšího rozšíření se proto linka A jen tak nedočká. Zamýšlené prodloužení na ruzyňské letiště, či případná odbočka na Zahradní Město, je hudbou daleké budoucnosti.

Pivo považujeme za národní poklad. Českým vynálezem ale není • Pivo provází lidstvo velmi dlouho. První zmínky o jeho výrobě se objevují už ve starověké Mezopotámii, asi 4 tisíce let před naším letopočtem. K objevu piva výrazně přispěla náhoda. Do nádoby, ve které se skladovalo obilí, totiž napršelo, voda zkvasila, a když ji později objevili, byl v ní příjemný nápoj. Vydejte se s námi na cestu do historie a objevte vzrušující zajímavosti o tomto unikátním nápoji!

Starý seladon u soudu za nemravné návrhy mladým dívkám • Láska je mocná čarodějka a citům člověk neporučí. Dokládá to i více než sto let starý příběh jednoho amerického muže, který se zamiloval do mladé dívky a dostal se kvůli tomu až před soud. O případu informovaly v Praze vydávané Národní listy v srpnu 1903.

Druhy nádobí, které do myčky nikdy nedávejte. Mohly byste je nevratně zničit • Kdo si jednou pořídil myčku nádobí, už si bez ní nejspíš nedokáže představit život. Aby také ne, když tak krásně šetří čas, námahu i přírodu. Jediné, co člověk musí udělat, je vhodně naskládat nádobí, vložit tabletu na mytí, zavřít, zapnout a nechat stroj pracovat. A pochopitelně také vědět, co do myčky nádobí nikdy nedávat. 

2. 4. 1889: Poplach v německém divadle a ruská výprava do Tibetu • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

1. 7. 1890: Varování před tulákem, rozruch na náměstí a pokousaní lidé • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

6. 9. 1868: V Praze panuje čilý stavební ruch. Nových bytů je ale stále málo • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Stavební ruch Nové stavby letos na jaře v Praze započaté chýlí se poznenáhla k úplnému ukončení, ba některé jsou již v hořejších místnostech nájemníky obývány, co zatím v dolejších ještě se pracuje. Důkaz to, že vzdor velkému přibývání nových a rozsáhlých staveb bytů takřka ještě se nedostává. Chuť ke stavění však dosud ještě neutuchla, jak lze viděti zvláště na předměstí Smichově, kde blíže silnice košířské několik nových velkolepých domů se staví, tak že tam více nových ulic povstane. Také v Karlíně se letos více stavělo, jak svědčí karlínské náměstí, které několika velkými stavbami, buď již provedenými neb započatými, nemálo ozdobeno bude. V nejbližším okolí Prahy se také ještě pilně pracuje na nových budovách. – Pražský denník, 6. 9. 1868 Přejeté děti Přejeto bylo na Pohořelci u sochy sv. Jana Nep. tříleté dítě, které se kočáru od strahovské brány kvapně jedoucímu vyhnouti nemohlo. Vozka se vymluvil, že mu paní v kočáře sedící nařídila, by na chvíli nechal říditi koně dvanáctiletému jejímu hošíkovi, což pak mělo to neštěstí za následek. – Kočí z Braníka Václav K. přejel předevčírem na smichovské hlavní silnici čtyřleté dítko jednoho truhláře. Dítě to přišlo pod koně, kočí ale ještě v čas je zastavil, tak že další neštěstí vyvarováno bylo. – Pražský denník, 6. 9. 1868 Drahé hrozny a zelí Úroda na ovoce byla letos vzdor panujícímu suchu a parnu dosti hojná. Jmenovitě švestek se množství urodilo, jak patrně svědčí ony nesčetné nůše jimi naplněné, které tyto dny a zejmena včerejšího dne na Josefské náměstí přivezeny byly. Vína se letos také hojně urodilo, zvláště v Uhersku, odkud se každodenně množství košů s hrozny po železnici sem dováží. Daleká však cesta a vysoké clo činí, že se ovoce toto doti draze prodává; platí se totiž libra hroznů po 12 až 16 kr. Naproti tomu se zeleniny všeho druhu nedostává, zejmena zelí, jehož letos posud na zdejších trzích skoro ani nebylo. Včera teprve sem několik vozů se zelím přijelo, nebylo však pro vysokou cenu kupováno, an se kopa cenila až i na 8 zl. – Pražský denník, 6. 9. 1868 [related-post id="12397"] Na horách sněží Jak se nám z krkonošské krajiny sděluje, padal tam již za posledních chladných dnů sníh. Na Bukové hoře nedaleko Tannwaldu sněžilo v úterý odpoledne po tři hodiny, jen že sníh nezůstal dlouho ležet. – Pražský denník, 6. 9. 1868

Druhý Jaroslav Hašek zemřel tragicky a příliš mladý. Před smrtí si napsal dojemný epitaf • Osud se s ním vůbec nemazlil. Přesně před 120 lety se narodil český spisovatel a básník Jiří Haussmann, kterého mnozí označovali za druhého nejvýznamnějšího satirika své doby po Jaroslavu Haškovi. Tvorbou navazoval na Karla Havlíčka Borovského, ale měl hodně společného i s Jiřím Wolkerem.

24. 3. 1868: Žena neměla na jídlo pro děti, tak se pokusila zabít. Pražané ale ukázali dobré srdce… • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Oběť bídy Tyto dny v noci po osmé hodině vrhla se ženština jakás u Šipkových mlýnův do Vltavy. Stráž spozorovavši to, vytáhla samovražednici a že ještě bez sebe byla, odnesti ji dala na strážnici novoměstskou. Když ji zde přivedli k životu shledáno, že ubohá je vdova jmenem Anna Heinrichova, matka pěti malých dítek v čísle 423-2 bydlící a že jen bída nejvyšší dohnala ji k zoufalému činu. Všechna snaha její, aby pro sebe a dítky své vydělala si na chleb byla marna a žebrati chudák styděla se. Nemohouc již déle snesti nářku hladem mroucích dítek svých, umínila si, že zbaví se života. Nad sirotky snadže prý se předce někdo spíše slituje… Vyšetřovací úřadník přesvědčiv se o pravdivosti výroku a o poměrech ubohé, obdaroval nešťastnou matku a po příkladu jeho učinili i ostatní úřadníci městského komisariatu dolejšího nového města. – Národní listy, 24. 3. 1868 Slavnost položení základního kamene k divadlu národnímu K žádosti slavnostního výboru uvázal se ochotně výtečný náš skladatel hudební a ředitel Hlaholu pražského pan Karel Nendl v řízení celé pěvecké části při slavnosti položení základního kamene k divadlu národnímu. – Národní listy, 24. 3. 1868 [related-post id="7928"] Ošizená milenka Četný počet vojínů, nyní od zdejší obsádky na dovolenou do svých rodišl se ubírajících, zanechává zde též velký počet milenek, s kterýmiž byl časem na trampoty vojínské zapomínal. Jistý vojín se měl také na dovolenou odebrati, milenka jeho jej však tak horoucně milovala, že jí konečně slíbil zde ostati, pakli něco od ní na památku obdrží. Obradovaná služka i hned vyzvídala, co by miláčka potěšilo a ten se jí svěřil, že by si rád hodinky koupil. Ochotná služka dala mu i hned peníze na ně, v sobotu však ubohá zvěděla, že nevěrný milovník odtud na dovolenou se odebral a sice i s penězi, jež mu na hodinky dala. – Pražský denník, 24. 3. 1868 Zabloudilé dítě V neděli večer shromáždil u prašné brány asi čtyřletý hošík bolestným svým nářkem množství lidí kol sebe. Ztratil se matce v davu lidí na Josefském náměstí a vida se opuštěn na neznámém místě, dal se do pláče. Přístojící hleděli hocha potěšiti až konečně strážník ujmuv se chlapce na strážnici jej zavedl. – Pražský denník, 24. 3. 1868

22. 4. 1868: Třetí pražský most bude za pár dní otevřen. Chystá se zatěžkávací zkouška • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Zkouška mostu Zkouška s třetím mostem již je v radě městské vyřízena a návrhy příslušné komise přijaty. Zkouška ta bude dvojí, nehybná a pohyblivá. Při nehybné položeno bude po celém chodníku na každý čtvereční sáh mostu 25 centů cihel. Pohyblivá zkouška bude záležet v tom, že 80 vozů cihlami naložených pojede, z každé strany mostu polovice, najednou na most, tak že se v polou mostu setkají a zde i s koni o s vozy 10.300 centů vážit budou. Provedení této zkoušky svěřeno pp. Kourovi a Václavíkovi a jednomu obecnímu staršímu i stane se v den otevření mostu, nejspíš ještě před 1. květnem. – Pražský denník, 22. 4. 1868 Výtržnost Výtržnost učinilo včera dopoledne několik obchodníků v sírkové ulici. Vyložili tam na několika stolech a krámcích rozličné zboží, čímž zastavili přechod v této tak oživené ulici. Policejní strážník hleděl zameziti nedovolené toto prodávání u prostřed ulice, obchodníci však nedbali na jeho napomínání, ba protivili se mu ještě, až konečně strážník použiv své moci s přivolanými ještě jinými strážníky byl obchodníky zatknul. – Pražský denník, 22. 4. 1868 [related-post id="9599"] Náhlá smrt V neděli večer klopýtnul na Valdštejnském náměstí na Malé straně bývalý hokynář František P. o kámen tak nešťastně, že k zemi padl a do hlavy těžce se udeřil. Za krátko pak následkem otřesení mozku ducha vypustil. – Pražský denník, 22. 4. 1868

3. 11. 1868: Dva choromyslní a povedené cirkusové vystoupení • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Hitler ji nenáviděl. Petřínská rozhledna by nikdy nebyla bez Eiffelovky • Anebo by přinejmenším vypadala docela jinak. Česká kopie Eiffelovy věže letos slaví 130. narozeniny. A i když to už nejméně dvakrát měla hodně nahnuté, všechno nakonec dobře dopadlo. Pražané jsou na ni právem hrdí. V mnoha ohledech je totiž naprosto jedinečná. Vydejte se s námi do historie a odhalte zajímavosti, které jste o Petřínské rozhledně nejspíš nevěděli.

10. 7. 1890: Nové poštovní známky s císařem a pokus o sebevraždu • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

30. 3. 1868: Smíchov požaduje finanční náhradu po svém bývalém vedení • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Usnesení Smíchovský obecní výbor usnesl se na sobotní své schůzi, že požádá ministerstvo, aby bez prodlení počala stavba železnice smíchovsko-rakovnické s nádražím na Smíchově, zároveň ale aby ten, komu stavba ta svěřena bude, dostal za úlohu, uhlí nedovážeti dráž, než jak nabídli se bratří Kleinové. Městská rada smíchovské by byla ráda odporučila p. Kleina, aby jemu stavba svěřena byla, ale dr. Prachenský a jiní členové výboru se tomu opřeli. ― Mimo jiné se obecní výbor též usnesl, že nepožene sice bývalého ředitele kanceláře p. Mikše před trestní soud, to ale u občanského soudu na něm vymáhat bude, by vrátil obci 539 zl. 14 ½ kr., které se v obecní pokladně nedostávají. Také usnešeno, že má bývalý purkmistr dr. Kink nahradit obci 76 a p. Portheim 71 zl. – Pražský denník, 30. 3. 1868 Telegraficky Kněžna Johana Auerspergová, choť nejvyššího maršálka zemského, porodila v sobotu ráno dcerušku. ― Ve čtvrtek zemřel na Hradčanech sekretář i notář arcibiskupské konsistoře důst. p. P. Jeroným Höniger v 73 roku svého věku na vysílení. ― V měšťanské besedě pražské byl zvolen za předsedu opět p. Huleš, a za náměstka jeho p. Hanke. ― Zouška na mostě pod Letnou, jakou asi tíži unese, ustanovena jest prozatím na den 15. dubna. ― Na Smíchově bude zřízena telegrafní šlace s denní i noční službou a zvláštní poštovní výpravna. – Pražský denník, 30. 3. 1868 [related-post id="8414"] Opařené dítě V Držkově u Tanvaldu vařila ve středu, 25. t. m. kupcova 18letá dcera oběd a vrazila do hrnce s vařicí vodou tak silně, že se hrnec roztloukl a voda na 5letou sestřičku, která u kamen v košilce stála, se vylila. Opařené dítě zemřelo ještě téhož dne v strašných bolestech. – Pražský denník, 30. 3. 1868