RUBRIKY
HLEDAT

8. 11. 1889: Hloubení Vltavy, zloděj stříbrného řetízku a zatčení staré ženy

Před lety v PrazePražskýDEN.cz • 8. listopadu 2019 • 4 minuty čtení

Foto: Archiv

Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Hloubení řečiště Vltavy

Volné plavbě parolodí, lodí nákladních a pltí (vorů) zvláště v letě, kdy stav vody bývá obyčejně pod normálem, vadí nejvíce na místech mělkých dno vltavské buď štěrkovité neb skalnaté. Místa taková jsou nejrozsáhlejší u Troje, Roztok, Vraňan a Lužce. Na všech těchto místech pracovaly v posledních letech na odstraňování skalních útesů a nánosu štěrkového rozmanité druhy parních bagrů, z nichž u Lužce a Vraňan umístěny byly dva veliké, postavené na zvláštní lodi. Práce těmito stroji koná se tím spůsobem, že buď na jedné neb na druhé poboční straně spustí se na dno pomocí velkého ramena řada železných košíků, opatřených jednak ostrými špičatými hroty, jednak přibroušenými hranami, které, hnány jsouce parním strojem, závadný nános z řečiště vyhrabují a do připravených lodí (pontonů) nakládají. Strojů těch užiti lze pouze tam, kde dno není skalnaté, nýbrž buď písčité aneb štěrkem pokryté. K odstraňování dna skalnatého užívá se přístrojů potápěcích (besonů), jichž konstrukce jest tak zařízena, že na určitém místě, kde ve vodě skalisko se nachází, ponořeny býti mohou zvonovitě na dno řeky, načež vnitř se nacházející voda odstraní se tlakem vzduchu ze zvláštního stroje parního, tak že dělníci při svitu luceren pohodlně mohou pracovati na odstranění závadné skály, která buď se rozkopává neb trhacími prostředky zrušuje. Je-li na dně skála měkčí (břidlice) jejíž odstraňování pomocí bagru košíkového s úspěchem prováděti nelze, používá se stroje jeřábovitého. Stroj takový, umístěný na zvláštní široké lodi, sestává z parního stroje, spojeného s jeřábem, na jehož silných řetězích zavěšen jest zvláštní těžký lapač, který po spůsobu kleští se rozvírá a zavírá. Práce vyhlubovací děje se tak, že otevřený lapač špicemi opatřený spustí se s jeřábu vši silou na dno vody, kde špice nárazem jednotlivé vrstvy břidlicové rozdrtí, zachytí a když potom lapač opět strojem z vody jest vyzdvižen, odstraní i kusy rozmělněné skály, načež tyto samočinně na připravenou loď opět vyhazuje. Práce vyhlubovací pomocí besonů a stroje jeřábového provádějí se právě v řečišti Vltavy u Troje, kde dno je břidličnaté a lámavé. V místech těchto jsou však práce stíženy i tou okolností, že proud Vltavy, přivedený do mezí poměrně úzkých, má velikou prudkost, čímž právě vyžaduje veliké opatrnosti a zároveň volnějšího postupu. V posledních dnech pokročily práce odstraňovací u Troje až ku přívozu trojskému, tak že ku prohloubení celé úžiny od Podbaby se táhnoucí schází jen malá čásť. Plavební překážky v oněch místech budou nepochybně příštím rokem odklizeny. – Národní listy, 8. 11. 1889

V den Páně

Ant. Kykal, vyučený krejčí, je už příliš často v analech soudních zanešen. Pro krádeže a zpronevěry byl již mnohokráte trestán, o těch menších přestupcích ani nemluvě; měl také po dvakráte policejní dohlídku, ale to všechno nevadilo mu, aby se v něm občas ta nenechavá libůstka neozvala. Jedné neděle navštívil hodinářský závod p. Michala Schiklera na Mikulášském náměstí. Vybíral si u něho řetízek, ale když se Schikler obrátil, obratně stříbrný řetízek vstrčil do kapsy. Dcera obchodníkova jej však spozorovala, hned se octla u něho a vjela mu rukou do kapsy, aby řetízek vytáhla. Kykal dělal z počátku uraženého, pak ale dceru Schiklerovu na rukou značně poskrábal. Byl přivolaným strážníkem zatčen a soudu odevzdán. Při včerejším závěrečném líčení odsouzen byl Kykal soudcem adjunktem p. Marešem do vězení na jeden týden, zostřeného 1 postem. Uzmutý řetízek byl poškozenému vrácen. – Národní listy, 8. 11. 1889

[related-post id=“24533″]

Zatčená stařena

Trapný výjev udál se dnes po půl 10. hod. dopol. ve Ferdinandově třídě. Policejní strážník č. 161 stál u nárožního domu ulice Charvátovy a zíral napnutě směrem k Jungmannovu náměstí. Okolojdoucí zastavovali se, zvědaví jsouce, kdo as je předmětem jeho pozornosti. Z Jungmannovy třídy přišourala se přes 80 roků stará, shrbená babička a vešla do krámu pekaře pana Popela. Když z krámu se vracela, přiběhl k ní strážník a udeřil ji do ramene, že div leknutím neomdlela. Stařenka zavrávorala, strážník popadl ji za rameno a strkal ji ku předu. Marné bylo vymlouvání stařeny, že nežebrala ; strážník strkal ji ku předu, a když se zastavila, vyhrožoval jí, že bude v truhle odnesena. Vedl stařenu Jungmanovou třídou až k c. k. pol. komisařství v hořejší Štěpánské ulici. Lidé zůstávali státi, myslíce, že stařena bůh ví jakého zločinu se dopustila. Jsme toho náhledu, že při zatýkání starých osob nemělo by se jednati tak brutalně, jak učinil strážník č. 161. – Národní listy, 8. 11. 1889

Vstoupit do diskuze

Nepřehlédněte

Hromadění mrtvol na břehu Dunaje přitahovalo zloděje jako magnet • V Bratislavě (dříve Prešpurku) se v roce 1896 začal rozmáhat velký nešvar. Místní zloději okrádali nebožtíky, které na břeh Dunaje vyplavila voda. Brali jim často i to úplně poslední, co měli. Přečtěte si dobový novinový článek, který vyšel v pražských Národních listech.

22. 7. 1890: Panují neshody kvůli stavbě nové budovy městské spořitelny • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

23. 8. 1890: Chytání koček na Karlově náměstí a sebevražda milenců • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Roční kupon na MHD znají Pražané už 120 let. Jaké byly jeho začátky? • V lednu si připomínáme jedno zajímavé výročí. Přesně před 120 lety se v Praze úplně poprvé objevily předplatní časové jízdenky na městskou hromadnou dopravu. Kolik stály, kde se daly pořídit a jak se jejich podoba měnila v průběhu následujících dekád?

Historie městské hromadné dopravy v Praze je bohatá.

5. 8. 1890: Noční bouře nad Prahou, dívka v bezvědomí a telegrafní spojení s Francií • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Národní muzeum zahájilo výstavu o vlastní historii • Národní muzeum zahájilo novou výstavu s názvem Muzeum od sklepa po půdu. Návštěvníkům nabízí pohled do života Národního muzea jakožto instituce, historického objektu, místa pro uchování předmětů nevyčíslitelné hodnoty i prostoru spjatého s množstvím zajímavých osobností.

Historická budova národního muzea se po rekonstrukci otevřela návštěvníkům v říjnu loňského roku.

10. 7. 1890: Nové poštovní známky s císařem a pokus o sebevraždu • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Protiatomový kryt Folimanka bude tuto sobotu otevřen pro veřejnost • Nejen milovníkům historie se v sobotu 15. června 2019 znovu naskytne příležitost navštívit jeden z největších krytů civilní ochrany na území Prahy. Unikátní prostory si můžete prohlédnout od 9 do 15 hodin.

Kryt Folimanka se pro veřejnost otevírá pravidelně každý měsíc.

9. 6. 1890: Muž v hostinci neoprávněně rozdával časopisy. Zatkla ho policie • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

14. 2. 1868: Dívka se tak moc modlila, až se dočista zbláznila • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

18. 3. 1868: Chybělo málo a žena by málem porodila přímo na ulici • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

22. 5. 1889: Trhání hradeb dynamitem, pohřešovaná žena a nahý blázen • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

23. 4. 1868: Žena si našla nezletilého milence. Její dcera se kvůli tomu zabila • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Skála na Vyšehradě Skála u vyšehradské brány, jež před nějakým časem následkem deštivého počasí se z části utrhla a do příkopu u silnice sřítila, byla tak dalece rozkopána, by více nebezpečím nehrozila. Pozůstalý výběžek skalní se nyní na vrcholu lemuje zíďkou, by za ní voda se skály do příkopu odtékati mohla a skála sama deštěm více neutrpěla. – Pražský denník, 23. 4. 1868 Sebevražda V úterý v 9 hod. večer skočila s kamenného mostu 19letá dcera po jistém obuvníku pražském z Nového trhu na Malé straně, vzavši si prý do hlavy, že její matka provdala se v tyto dny za nezletilého mladíka. Skočila s mostu u samé sochy sv. Jana Nep., když se byla dříve pokřižovala. Mrtvola její nebyla posud nalezena. – Pražský denník, 23. 4. 1868 [related-post id="9610"] Poctivá chudoba Marie Špačková, nádenice z Krlína, odevzdala včera na policejním úřadě tobolku se čtyřmi zástavními lístky, na něž velmi značná část peněz půjčena byla, aby odevzdány byly tomu, kdo je ztratil. Našlať je dcera její. – Národní listy, 23. 4. 1868

1. 7. 1890: Varování před tulákem, rozruch na náměstí a pokousaní lidé • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Klobásy z hovězí kůže před soudem. Řešilo se, zda jsou protizákonné • Dvojí kvalita potravin byla tématem i pro naše předky. Roku 1891 přinesly Národní listy zprávu o soudním procesu, který řešil, zda uzenářské výrobky mohou obsahovat hovězí kůži. Přečtěte si, jaký verdikt nakonec padl.

10. 10. 1889: Podnikatel na útěku, neštěstí při porážce a splašený kůň • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

22. 3. 2868: Dělníci poblahopřáli továrníkovi Benkemu ke jmeninám • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Ze Smíchova Dělníci zaměstnaní v továrně našeho podnikavého průmyslníka p. Josefa Benkeho prokázali mu v den jmenin jeho pěknou domácí slavností upřímnou lásku a úctu svou, jakéž dobyl si u nich svou vlídností a srdečností k lidu pracovnímu. Sešli se ráno 19. t. m. v dílně, kamž byli si pozvali též několik pp. členů pražského „Hlaholu“ a když byli tito zapěli Jelenův sbor „Dlouho buď zdráv“ mluvčí dělníkův přednesl p. Benkemu upřímné blahopřání, na kteréž tento neméně vroucně děkoval; hlaholem písní českých a provoláním zdaru skončili dělníci tu slavnost nelíčenou, jakých bohdejž bylo by ve všech dílnách našich. – Národní listy, 22. 3. 2868 Porod na ullci Včera po půlnoci byla služka Marie P. z Bratrovic (okr. křivoklátského) na Hradčanech bolestmi porodnímí překvapena a musela na policejní strážnici dopravena býti, kde zdravé děvče porodila. Matka i dítě byly do nemocnice dopraveny. – Pražský denník, 22. 3. 2868 [related-post id="7730"] Výtečné divadlo Bergheerovo divadlo na senovážném náměstí těší se stále větší oblíbenosti u obecenstva pražského, jak dokazuje četná návštěva, jaké se mu denně dostává. Majitel jeho pan Bergheer hledí si přízeň tuto také zachovati častou změnou ve svých představeních, které vždy jiná překvapující oddělení divákům předvádějí, a vesměs zasloužilou pochvalou odměněna bývají. Nynější představení, které nad prvnější svou rozmanitostí vyniká, bude jen do zýtřka odbýváno, načež eskamotér s novými a, jak se dovídáme, ještě zajímavějšími kusy před obecenstvo předstoupí. – Pražský denník, 22. 3. 2868

Silvestr 1890. Takhle se oslavovalo v dobách Rakousko-Uherska • Jak oslavovali příchod nového roku naši předci na konci 19. století? Jejich způsob se v mnohém nelišil od současnosti. Snad jen s tím rozdílem, že tehdy neplatil zákaz nočního vycházení.

27. 1. 1889: Muže v Austrálii sežral žralok. Kolemjdoucí jen přihlíželi • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

7. 5. 1868: Koupání ve Vltavě mladíka málem stálo život • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Pozor na koupání ve Vltavě! Koupání-se v řece Vltavě na veřejných místech k tomu určených za posledních teplých dnů již započalo. Jmenovitě v neděli odpoledne se koupalo v ramenech Vltavy na ostrově Štvanici množství mládeže, by za panujícího parna v chladné vodě se občerstvili. Také včera odpoledne se množství horkokrevných hochů v řece prohánělo. K výstraze podotýkáme, že koupání, ač velmi zdravé jest, nyní, kdy voda ještě studená jest, může mnohým škoditi, zvlaště v takovém pádu, jaký se přihodil v neděli odpoledne jednomu zámečnickému učenníku. Ten jsa celý rozehřatý, ponořil se do studené vody. Nepředloženost svou byl by málem životem zaplatil. Náhlým ochlazením rozpěněné krve byl křečemi zachvácen a bez sebe sklesl pod vodu, na štěstí ne příliš hluboké, tak že ostatní hoši spozorovavše jeho nebezpečí, rychle jej vytáhli a na břeh odnesli. Zde teprvé po delší době byl k sobě přiveden a jen stěží od svých soudruhů domů dopraven. – Pražský denník, 7. 5. 1868 Nehoda na Vltavě Nehoda se stala předevčírem k večeru několika plavcům, se dřívím po Vltavě plujícím. Zabočili poněkud nešikovně do vrat u jezu nad kamenným mostem, tak ze vory mocným proudem rozvodněné řeky násilně strženy přes kozy u vrat se vlékly a tím z části roztrhly. Naložené dříví z velké části spadalo do vody a plavci měli sami co činiti, by s roztržených vorů do vody nespadli. Museli zajeli ke břehu, by rozervaný pramen opět dohromady spojili a dříví pochytali. – Pražský denník, 7. 5. 1868 Rvačka venkovanů Zvláštní rozepře, která množství lidu přivábila, se strhla předevčírem večer mezi dvěma venkovany u poříčské brány. Jeden z nich sedě v hospodě v Karlíně, pohřešil náhle svou hůl. Běžel rychle na ulici, zdali by zloděje i s holí nedopadnul. Při stíhání setkal se s jedním venkovanem blíže brány, který se podpíral o hůl zúplna podobnou. Žádal ji tady sprně na něm, ten se mu ale zdráhal hůl vydati, až konečně rváti se počali. Brzo však policejní strážník učinil konec rvačce, zatknuv je oba. – Pražský denník, 7. 5. 1868 [related-post id="9931"] Sebevražda V noci na včerejší středu zastřelil se před svým bytem v Sakrabonii před Novou branou pražskou kozíšník p. Jan P., vestřeliv si kuli z pistole přímo do srdce. Byl ženat, otec šesti dítek a ještě nedávno vybíral u Nové brány potravní daň. Domácí nesnáze peněžní vedly jej k sebevraždě. – Pražský denník, 7. 5. 1868 Restaurace na Štvanici Restaurace na ostrově Štvanici, nově zřízená a upravená, byla tyto dny slavnostně otevřena. Nejen příjemná místnost na vltavském ostrově tomto, ale i výtečné nápoje a pokrmy lákají ovšem četných hostů do restaurace této. Zejmena v neděli těší se Štvanice neobyčejné návštěvě. – Pražský denník, 7. 5. 1868
Zprávy Krimi Zajímavosti Kam vyrazit Magazín Počasí Horoskop Bizár