8. 11. 1889: Hloubení Vltavy, zloděj stříbrného řetízku a zatčení staré ženy

Před lety v PrazePražskýDEN.cz8. listopadu 20194 minuty čtení

Foto: Archiv

Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Hloubení řečiště Vltavy

Volné plavbě parolodí, lodí nákladních a pltí (vorů) zvláště v letě, kdy stav vody bývá obyčejně pod normálem, vadí nejvíce na místech mělkých dno vltavské buď štěrkovité neb skalnaté. Místa taková jsou nejrozsáhlejší u Troje, Roztok, Vraňan a Lužce. Na všech těchto místech pracovaly v posledních letech na odstraňování skalních útesů a nánosu štěrkového rozmanité druhy parních bagrů, z nichž u Lužce a Vraňan umístěny byly dva veliké, postavené na zvláštní lodi. Práce těmito stroji koná se tím spůsobem, že buď na jedné neb na druhé poboční straně spustí se na dno pomocí velkého ramena řada železných košíků, opatřených jednak ostrými špičatými hroty, jednak přibroušenými hranami, které, hnány jsouce parním strojem, závadný nános z řečiště vyhrabují a do připravených lodí (pontonů) nakládají. Strojů těch užiti lze pouze tam, kde dno není skalnaté, nýbrž buď písčité aneb štěrkem pokryté. K odstraňování dna skalnatého užívá se přístrojů potápěcích (besonů), jichž konstrukce jest tak zařízena, že na určitém místě, kde ve vodě skalisko se nachází, ponořeny býti mohou zvonovitě na dno řeky, načež vnitř se nacházející voda odstraní se tlakem vzduchu ze zvláštního stroje parního, tak že dělníci při svitu luceren pohodlně mohou pracovati na odstranění závadné skály, která buď se rozkopává neb trhacími prostředky zrušuje. Je-li na dně skála měkčí (břidlice) jejíž odstraňování pomocí bagru košíkového s úspěchem prováděti nelze, používá se stroje jeřábovitého. Stroj takový, umístěný na zvláštní široké lodi, sestává z parního stroje, spojeného s jeřábem, na jehož silných řetězích zavěšen jest zvláštní těžký lapač, který po spůsobu kleští se rozvírá a zavírá. Práce vyhlubovací děje se tak, že otevřený lapač špicemi opatřený spustí se s jeřábu vši silou na dno vody, kde špice nárazem jednotlivé vrstvy břidlicové rozdrtí, zachytí a když potom lapač opět strojem z vody jest vyzdvižen, odstraní i kusy rozmělněné skály, načež tyto samočinně na připravenou loď opět vyhazuje. Práce vyhlubovací pomocí besonů a stroje jeřábového provádějí se právě v řečišti Vltavy u Troje, kde dno je břidličnaté a lámavé. V místech těchto jsou však práce stíženy i tou okolností, že proud Vltavy, přivedený do mezí poměrně úzkých, má velikou prudkost, čímž právě vyžaduje veliké opatrnosti a zároveň volnějšího postupu. V posledních dnech pokročily práce odstraňovací u Troje až ku přívozu trojskému, tak že ku prohloubení celé úžiny od Podbaby se táhnoucí schází jen malá čásť. Plavební překážky v oněch místech budou nepochybně příštím rokem odklizeny. – Národní listy, 8. 11. 1889

V den Páně

Ant. Kykal, vyučený krejčí, je už příliš často v analech soudních zanešen. Pro krádeže a zpronevěry byl již mnohokráte trestán, o těch menších přestupcích ani nemluvě; měl také po dvakráte policejní dohlídku, ale to všechno nevadilo mu, aby se v něm občas ta nenechavá libůstka neozvala. Jedné neděle navštívil hodinářský závod p. Michala Schiklera na Mikulášském náměstí. Vybíral si u něho řetízek, ale když se Schikler obrátil, obratně stříbrný řetízek vstrčil do kapsy. Dcera obchodníkova jej však spozorovala, hned se octla u něho a vjela mu rukou do kapsy, aby řetízek vytáhla. Kykal dělal z počátku uraženého, pak ale dceru Schiklerovu na rukou značně poskrábal. Byl přivolaným strážníkem zatčen a soudu odevzdán. Při včerejším závěrečném líčení odsouzen byl Kykal soudcem adjunktem p. Marešem do vězení na jeden týden, zostřeného 1 postem. Uzmutý řetízek byl poškozenému vrácen. – Národní listy, 8. 11. 1889

[related-post id=“24533″]

Zatčená stařena

Trapný výjev udál se dnes po půl 10. hod. dopol. ve Ferdinandově třídě. Policejní strážník č. 161 stál u nárožního domu ulice Charvátovy a zíral napnutě směrem k Jungmannovu náměstí. Okolojdoucí zastavovali se, zvědaví jsouce, kdo as je předmětem jeho pozornosti. Z Jungmannovy třídy přišourala se přes 80 roků stará, shrbená babička a vešla do krámu pekaře pana Popela. Když z krámu se vracela, přiběhl k ní strážník a udeřil ji do ramene, že div leknutím neomdlela. Stařenka zavrávorala, strážník popadl ji za rameno a strkal ji ku předu. Marné bylo vymlouvání stařeny, že nežebrala ; strážník strkal ji ku předu, a když se zastavila, vyhrožoval jí, že bude v truhle odnesena. Vedl stařenu Jungmanovou třídou až k c. k. pol. komisařství v hořejší Štěpánské ulici. Lidé zůstávali státi, myslíce, že stařena bůh ví jakého zločinu se dopustila. Jsme toho náhledu, že při zatýkání starých osob nemělo by se jednati tak brutalně, jak učinil strážník č. 161. – Národní listy, 8. 11. 1889

Nepřehlédněte

Zapomeňte, co vás učili. V polovině století bude jaro začínat už 19. března • Dnes večer přesně ve 22:58 nastane astronomické jaro. Slunce se v tento okamžik ocitne přesně v rovině zemského rovníku a jeho paprsky budou dopadat kolmo k zemské ose. Na severní polokouli nastane jarní rovnodennost a dny se začnou prodlužovat na úkor noci.

20. 6. 1890: Výtržnost na Zeleném trhu a stavba přístaviště v Holešovicích • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

14. 2. 1890: Hrubá krádež, nebezpečný zloděj a nový dům na Palackého nábřeží • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

4. 2. 1890: Stará firma v Praze, útěk do Ameriky a nešťastný pád z tramvaje • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

3. 12. 1868: Svatomikulášský trh ovládl centrum Prahy • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Rok 1904: Nejméně deset mrtvých po vánočním ohňostroji v Itálii • Oslavy příchodu nového roku v Praze se v posledních dvou letech mění. Město zakázalo odpalovat zábavní pyrotechniku v historickém centru a zrušilo i oficiální novoroční ohňostroje. Ať už si o tom myslíme cokoliv, pravdou zůstává, že rachejtle a petardy měly v minulosti na svědomí řadu zbytečných zranění. A některým lidem se dokonce tato zábava stala osudnou. O tragickém případu z Itálie informovaly Národní listy dne 9. ledna 1904.

Protiatomový kryt Folimanka otevře o víkendu své brány zájemcům o historii • Láká vás poznávání netradičních míst? Již tuto sobotu 18. května 2019 se opět otevřou brány jednoho z největších krytů civilní ochrany na území hlavního města. Unikátní prostory z dob studené války si můžete prohlédnout od 9 do 15 hodin.

Kryt Folimanka se pro veřejnost otevírá pravidelně každý měsíc.

Fontána Národního muzea večer opět září barvami • Po několikaměsíční pauze, kdy byla fontána před Historickou budovou Národního muzea uložena k zimnímu spánku, se tento originální vodní prvek na vrcholku Václavského náměstí opět rozzářil, tentokrát barvami národní trikolory. První spuštění proběhlo v pátek 1. května v 8 hodin večer.

13. 5. 1868: Zásobte se masem, vzkazují Pražanům řezníci. O víkendu se prodávat nebude • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Přípravy na slavnost K okrášlení ulic, jimiž slavností průvod v sobotu dopoledne z invalidovny na staveniště národního divadla ubírati se bude, dováží se nyní do Prahy z venkova ohromné množství květin a chvoje. Na uhelném trhu se nalezají celé haldy bujného zelení a bezpočetných věnců, jež jsou hojně kupovány od obecenstva bydlícího v oněch ulicích, kudy průvod se pobéře, by ozdobilo jimi průčel domů a okna. Na mnoha místech v ulicích jsou četné ženštiny zaměstnány vitím koberců a věnců z chvojí. Pyramidy stojící v Kolovratské a Ferdinandově třídě byly už včera zelením ovíjeny. Před hlavní celnicí na Josefském náměstí buduje se také velká tribuna pro diváky. Na Karlínském náměstí pak jest postaveno v řadě vedle sebe 11 ohromných sloupů, jež v sobotu prapory a zelením ozdobeny budou.– Pražský denník, 13. 5. 1868 Řezníci budou mít zavřeno Zdejší řezníci vyzývají své odběratele, aby se na budoucí dva svátky zásobili masem již v pátek dne 15. května, an v sobotu na sv. Jana nebude se v masných krámech sekati a prodávati. – Pražský denník, 13. 5. 1868 Vystěhovalci Do Ameriky odjíždělo odtud včera večer opět několik rodin z okresu vlašimského pocházejících. Matka jedné ze stěhujících-se těchto rodin nalezá se v takovém stavu, že bezpochyby někde na širém oceáně novým dítkem obdařena bude, tak že místo jeho rodiště bude těžko lze určiti. – Pražský denník, 13. 5. 1868 [related-post id="10019"] Letní ovoce Letního ovoce jako třešní a luštěnin počíná se vždy více na zdejších trzích objevovati. Dnes očekává se množství košů s třešněmi z Itálie po dráze sem zaslaných. – Pražský denník, 13. 5. 1868

1. 6. 1890: Na trh budou uvedeny nové doutníky. Kvalita byla vyzkoušena ve světě • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Budova Burzy v Holešovicích dostane původní historickou podobu • Reprezentativní budovu někdejší jateční burzy v areálu Pražské tržnice čeká rekonstrukce. Záměr odsouhlasili pražští radní. Památkově chráněný objekt je kvůli havarijnímu stavu momentálně bez využití. Celková rekonstrukce za přibližně 200 milionů korun uvede Burzu do původního historického stavu. Lidem bude následně sloužit jako restaurace.

6. 10. 1889: Křivé obvinění, zastřelené dítě a nástěnný kalendář na příští rok • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

15. 7. 1890: Ve Španělsku se šíří cholera. České obce musí přijmout několik opatření • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

2. 12. 1868: Neštěstí v továrnách a doznání mstivého žháře • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Chlebíček vznikl úplnou náhodou. Ládoval se jím Burian i Werich, zabíjel kolaboranty • Už více než sto let patří obložený chlebíček k základům české kuchyně. Fenomenální pokrm nemůže chybět na žádné rodinné oslavě nebo společenské události. Čím to, že si získal takovou oblibu? A jakou roli sehrál v českých dějinách?

Komik Vlasta Burian prý pořádal legendární chlebíčkové párty.

Praha plánuje vybudovat Muzeum paměti XX. století • Praha by mohla mít v budoucnu muzeum, které by připomínalo zásadní historické události minulého století. Podobné instituce už mnoho let fungují v jiných světovým metropolích – například Muzeum II. světové války v Gdaňsku, Dům teroru v Budapešti či Topografie teroru v Berlíně.

21. 10. 1889: Následek rychlé jízdy, sebevraždy v Praze a zraněný kočí • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

12. 3. 1890: Led na Vltavě a schůze ohledně chrámu sv. Ludmily na Vinohradech • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

7. 8. 1890: Nebezpečné stromy, týrání koňů a oběšený učen • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

2. 6. 1868: V Praze se narodilo kůzle bez předních nohou. Co s ním bude? • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Nepředvídané zabití V Ringhofrově továrně na Smíchově blížil se v sobotu v poledne jistý kovář jinému dělníku, tento ale náhodou rozpřáhl se kladivem, chtěje na kovadlinu uhoditi, udeřil ale pozadu stojícího kováře tak do prsou, že poraněný se k zemi svalil a okamžitě mrtev byl. – Pražský denník, 2. 6. 2868 Okrádá děti Šejdířka, která po Praze děti okrádá, vylákala v pátek 29. května jedno děvčátko ze žitnobranské ulice, slibujíc mu panenku k hraní a odvedla je za Prahu k hostinci »Sakrabonii«, kde je ze šatečků úplně svlékla. Druhé děvčátko, jež s prvním šlo z ústavu domů, neuposlechlo hlasu podvodného. Po několika hodinách marného hledání zastavil se před domem okradeného dítěte vrchnostenský povoz a jistá známá šlechtična přivezla polekaným rodičům dítě, ale docela jinak oblečené, řkouc, že jedouc kol »Sakrabonie« děvčátko tam téměř nahé našla a tudíž je takto oblékla. – Pražský denník, 2. 6. 2868 [related-post id="10064"] Rozmar přírody Zvláštní nestvůrče přišlo v tyto dny na Zbraslavi na svět. Tamnímu občanu p. Houdkovi vyvrhla koza kůzle, jemuž obě přední nohy úplně scházejí, kdežto ostatní částky těla jsou zcela vyvinuty. Majitel kůzlete tohoto, jež na vzdor tomu, že mu přední nohy scházejí, vesel skáče po zadních nohou, prodal je jistému řezníku, který pak nestvůrče to do Prahy zanesl a zde museum ke koupi nabízel, kde je ale nepřijmuli. Konečně prodáno bylo do jednoho zdejšího zvěřince za 4 zl., kde ovšem nejlépe se vyplatí. – Pražský denník, 2. 6. 2868