RUBRIKY
HLEDAT

30. 3. 1889: Spalování mrtvol plynem, krádeže drůbeže a zatarasené mostní oblouky

Před lety v PrazePražskýDEN.cz • 30. března 2019 • 4 minuty čtení

Foto: Archiv

Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Zatarasené oblouky pod Karlovým mostem

Jak známo, přepíná most Karlův několika mohutnými oblouky také ostrov Kampu. V obloucích těch zřídili majitelé sousedních domů na ostrově Kampě různé přístavky a skladiště, jichž užívají k ukládání různých věcí. Poněvadž pak oblouky tyto nalezají se v inundaci, bylo majitelům skladišť svého času nařízeno, aby oblouky tyto přístavků zbavili. Při komisionelním jednání, které následkem námitek, od sousedních majitelů domů činěných odbýváno bylo, zjistilo se, že přístavky pod oblouky mostu Karlova na Malé straně předpisům řádu stavebního a sice §§ 49, 61, 62, 51 a 87 nevyhovují, mimo to přístavky tyto nemajíce vlastních hraničních zdí a vzhledem k nahromaděným v nich zásobám uhlí, dříví, prken, sena a pod. také v ohledu policie požární jsou závadné a mostu nemalým nebezpečím hrozí. Uváží-li se, že oblouky mostní jsouce přístavky zastaveny v případě nenadálé povodně by účelu svému jako otvory inundační, proudu volnou cestu poskytující nevyhověly, nýbrž volný odtok vody by zdržovaly, čímž by stabilita mostu velmi trpěla a bezpečnost veřejná byla ohrožena, jest nařízené opatření zcela odůvodněno. Užívatelé přístavků brání se ovšem jich odstranění, dokazujíce, že vlastně není město vlastníkem mostu Karlova a že oni jsou v držení přístavků těch již od dob nepamětných. Mimo to prý nelze mluviti o obloucích těch jako o volných průchodech pro rozvodněný proud Vltavy, poněvadž před celým mostem Karlovým na ostrově Kampě nacházejí se skupiny domů, na kteréž proud dříve by naraziti musel, než by k obloukům voda dostoupila. Taktéž popírána jest ve věci té magistratu pražskému kompetence v první instanci, ježto prý záležitost tato týká se stavby vodní, za kterouž most Karlův považovati dlužno. Proto podána byla odvolání k místodržitelství z rozhodnutí magistratu a ku sboru obecních starších z ustanovení rady městské, o nichž tyto dny rozhodováno bude. Výsledky těchto zajímavých sporů neopomeneme svého času veřejnosti sděliti. – Národní listy, 30. 3. 1889

Spalování mrtvol plynem

Mezi tím co francouzská vláda vždy ještě jest na rozpacích, jaká ustanovení má navrhnouti k uzákonění nového způsobu spalování mrtvol na místě pohřbívání, činí se v Paříži další zkoušky, jak by se toto spalování sjednodušilo, lacinějším učinilo a zároveň urychlilo. Nejnovější spalovací pec, do níž se šestnácti troubami svádí plyn tlakem vzduchovým, vzplane rázem až na 1600—1700 stupňů horka, takže z předmětu tam uzavřeného mizí za minutu 1500 gramů. Proud takového žáru je tak mocný, že v málo minutách zůstává z těla jemu vystaveného jen trochu bilých, zcela zpopelnatělých kostí, které se pojednou na prach rozpadnuté snadno vejdou v popelnici sotva litr zaujímající. Tato zkouška tyto dny provedena na dvou skopcích vložených společně do truhly na způsob lidské mrtvoly, z nichž jeden vážil 60, drahý 53 kilogramů. První byl za 40 minut, druhý za 35 minut v prach i popel obrácen. Dřevěná rakev vyložená hoblovačkami a látky, v niž byli skopci obaleni vzplály a zpopelnatěly takořka v okamžiku. Však žár vyvozený v peci byl tak prudký a mohutný, že z části roztál i železný rošť, na němž rakev byla do pece vsunuta. Pokus to znamenitý a osvědčený, neboť v dosavadních pecích, pro zpalování mrtvol zhotovených nedosahoval vyvozený žár ani 600—800 stupnů, čímž strávení těl tam vložených prodlužovalo se až na 2—3 hodiny a ještě bývalo nedostatečné. Zbývá jen učiniti zákonná opatření pro výminečné případy, v nichž přirozený způsob a příčina úmrtí nejsou nade všechnu pochybu jasny. Ze zdravotních ohledů, zvláště ve velkých městech odporučuje se ovšem spalování mrtvol vždy důrazněji, neboť pochované lidské tělo v zemi také se rozpadává v prach a popel, jenže zvolněji, obyčejně v 7—9 letech. – Národní listy, 30. 3. 1889

[related-post id=“18637″]

Krádeže drůbeže

V poslední době spácháno bylo v letohrádcích kolem Prahy několik krádeží drůbeže. Policie dala si záležeti, aby zloděje vypátrala. V noci na dnešek rozestavila zejmena na libeňské silnici a u invalidovny sesílené stráže, kterým podařilo se zlodějskou tlupu dopadnouti a zatknouti. Jsou to několikráte již potrestaní zloději a sice nádenník Frt. Prost a syn jeho Jan, nádenník Josef Vodička, cihlář Josef Starý a jeho synové Alois a Josef a přechovávačka Anna Doležalová a Anna Sýkorová. Nalezeno bylo u nich 30 čerstvě zabitých kuřat. – Národní listy, 30. 3. 1889

Vstoupit do diskuze

Nepřehlédněte

4. 10. 1889: Pohřešovaný podnikatel, šetření ve vlacích a pokus o sebevraždu • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

15. 2. 1890: Lanové dráhy v Praze, nová divadelní aréna a sekání ledu na Vltavě • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

3. 6. 1868: Sebevražda ženě opět nevyšla. Zkusí to příště znovu? • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Déšť Vydatný déšť, který po celý předešlý měsíc se nedostavil, následkem čehož velké sucho povstalo, se konečně předevčírem večer při bouřce spustil, čímž nemálo veškeré rostlinstvo se občerstvilo. Ač byl déšť tento valný, byla po jeho ukončení v krátce dlažba v Praze opět suchá, důkaz to, jak země již vyprahlá byla. Toužebně očekávaný tento déšť nebyl však po chuti některým výletníkům, kteří v tento den v okolí pražském se nalezali, a jím přepadení byli. Skrz na skrz promoklí dorazili do Prahy. – Pražský denník, 3. 6. 1868 Pokus sebevraždy Choť jistého bývalého důstojníka, paní Kateřina P., jež na Ječné ulici bydlí, přeřezala si v neděli svatodušní k večeru žíly na rukou, chtějíc se usmrtiti. Byla ale ještě v čas postižena, další řezání jí zabráněno a když jí lékař rány zavázal, dovežena jest do nemocnice. Tatáž paní už před některým časem napila se vitriolu, chtějíc si smrt udělati; ale i tu jí bylo ještě pomožíno. – Pražský denník, 3. 6. 1868 [related-post id="10717"] V opilosti zemřel Mladý jeden nádenník, Josef K., v Praze, pil nesmírně mnoho kořalky a to jej stálo konečně život. V sobotu šel úplně opilý na lešení jednoho domu, který se na Karlovu náměstí staví a spadl po hlavě dolů; a však šťastně ještě padl, an si nic neudělal; za nedlouho ale nalezen jest v jednom koutě na staveništi naprosto opilý, tak že jej museli donest do nemocnice; zde vypustil brzy ducha; zemřev na otrávení líhovinami. – Pražský denník, 3. 6. 1868

23. 9. 1868: Děti Vojtěcha Lanny byly povýšeny do rytířského stavu • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

23. 11. 1889: V Praze chybí cihly a jejich cena roste do astronomické výšky • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

20. 10. 1868: Stařeně se vyřinula krev z úst a za pár chvil byla mrtvá • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Speciální vlak opět přiveze prezidenta Masaryka z exilu do vlasti • České dráhy ve spolupráci s Československou obcí legionářskou a Národním technickým muzeem pořádají 21. a 22. prosince unikátní rekonstrukci příjezdu prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka z exilu zpět do vlasti.

TGM po příjezdu do Prahy v prosinci 1918.

21. 3. 1868: Dělníci našli na Vyšehradě hromadu lidských kostí • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Nalezené kostry Při kopání průtoku na náměstí Vyšehradském přišli dělníci včera na velké ložisko kostí lidských sem tam s hnáty koňskými smíšených. Ačkoliv na místě tom před lety nalezal se hřbitov u kostela sv. Ludmily, předce nasvědčuje úplný nedůstatek zbytků rakvových a nahromadění kostí tomu náhledu, že přišlo se na společnou šachtu, v níž pohřbeny byly oběti některé bitvy pod Vyšehradem. Mezi nalezenými kostmi všeobecnou budila pozornost skorem úplně zachovalá kostra celé postavy věru obrovské. Kosti, pokud vykopány byly, sebrány a na hřbitově vyšehradském znovu pohřbeny. – Národní listy, 21. 3. 1868 Prohnaný učedník Ve čtvrtek večer přišel k jedné pekařské krámské na Poříčí učedník a vybíral si několik housek, že si je koupí; zastrčil housky do kapsy a když k placení přišlo uskočil, bouchl dveřmi, že se naprosto zamkly a uprchl, co zatím krámská zavřena byla. Teprv kolemjdoucí osvobodili ji z bezděčného vězení. – Pražský denník, 21. 3. 1868 [related-post id="7682"] Pozdravil se Pozdravil se z těžkých ran onen dělník, který, jak jsme se svým časem zmínili, od svého soudruha v klementské ulici do hlavy byl těžce poraněn. Včera ráno co úplně pozdravený opustil nemocnici u milosrdných bratří, kde léčen byl. Pachatel jest dosud ve vyšetřovací vazbě. – Pražský denník, 21. 3. 1868

14. 1. 1869: Mladý muž si podřezal žíly. V posledních dnech jevil známky pomatenosti • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

13. 9. 1868: Podvodník prodává Pražanům falešné zlaté prstýnky • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

20. 10. 1889: Smrt vojáka ve službě, nález tobolky a obrazy ze Švýcarska • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

20. 9. 1889: Sebevražda trudnomyslného, nešťastný pád a stavba farní budovy • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

9. 1. 1868: Sbírka na pomník Boženy Němcové a náhlá smrt obchodníka • Sněhová nadílka komplikuje provoz na dráze, nový pražský purkmistr dostává gratulace ke zvolení a Americký klub dam pořádá sbírku na pomník spisovatelky Boženy Němcové. Prolistuje si s námi Národní listy ze čtvrtka 9. ledna 1868.

Přepadala bary se sekyrou. Carrie Nation a její uvědomělý boj za prohibici • Klimatičtí extrémisté blokující dopravu v posledních měsících plní titulní stránky zpravodajských serverů. Možná nad jejich počínáním kroutíte hlavou. Ale vlastně nejde o nic nového. I v minulosti žili lidé, kteří ve jménu bohulibého účelu sahali k velice drastickým prostředkům.

Krásná budova s pohnutým osudem. Opravená Šlechtova restaurace se po desítkách let znovu otevře • Několik generací Pražanů čekalo na rekonstrukci kdysi proslulé Šlechtovy restaurace v parku Stromovka. Dělníci si stavbu převzali v polovině roku 2017 s tím, že hotovo bude do dvou let. Práce ale oproti původnímu plánu nabraly zpoždění. První hosty proto nová Šlechtovka přivítá až v příští sezóně.

Kdysi proslulá Šlecjtova restaurace nyní prochází rekonstrukcí.

18. 11. 1889: Smrtelný pád, noční rvačka a nadílka pro chudé děti • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

13. 5. 1889: Řádění podvodníka, krádež na nádraží a zřícená pavlač • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

10. 3. 1868: Na dobytčím trhu se prodávalo zkažené hovězí maso. Odvezli ho k likvidaci • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Zabavené maso Včerejšího dne byly na pražský trh dobytčí čtyři čtvrtě masa hovězího (vážíce 339 liber) na prodej přivezeny, které však při lékařském prohlížení co nezdravé a k požívání za nespůsobilé uznány byly. Za tou příčinou bylo maso zabaveno a rasu k zničení odevzdáno. – Národní listy, 10. 3. 1868 Dobročinný skutek Včera odpoledne ubíral se Karlovou ulici jistý starý chudobný muž; pojednou však slabostí sklesl na dlažbu. Právě okolojdoucí duchovní přispěl ihned starci ku pomoci a ustrnuv se nad ním dal jej v přivolané drožce na své outraty do nemocnice k milosrdným sestrám na Malou stranu k dalšímu ošetřováné dovezti. – Pražský denník, 10. 3. 1868 [related-post id="6487"] Otevírají se kašny Dřevěné přikryvky na pražských kašnách, jež slouží k tomu, by po čas zimy voda v nich nezmrzla, počaly se včerejším dnem odstraňovati a do obecního dvora co skladiště těchto příkrovů dovážeti. – Pražský denník, 10. 3. 1868 Situace na Vltavě Rozvodněná Vltava počiná se zponenáhla do obyčejného svého řečiště vraceti. Voda stále opadává a klesla včera večer na 35 palců, pročež převoz přes řeku bude již opět co nejdříve zaveden. – Pražský denník, 10. 3. 1868

31. 10. 1889: Nález vzácných ptáků, pokousaný chlapec a žena na útěku • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Osudy našich válečných letců přibližuje nová výstava na ruzyňském letišti • Letiště Praha a Národní technické muzeum ve spolupráci s Aviatickým sdružením Bohemia oficiálně představily panelovou výstavu fotografií u příležitosti 75. výročí návratu československých letců sloužících v britském Královském letectvu. Výstavu, která dostala název „Konečně doma! Finally home!“, bude moci veřejnost navštívit od začátku září do konce listopadu 2020. Veřejnosti i cestujícím je volně přístupná ve veřejné části Letiště Václava Havla Praha ve spojovací chodbě mezi terminály.
Zprávy Krimi Zajímavosti Kam vyrazit Magazín Počasí Horoskop Bizár