18. 9. 1889: Časná zima, placení hudebného a spojení s Vídní

Před lety v PrazePražskýDEN.cz18. září 20194 minuty čtení

Foto: Archiv

Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Časná zima

Včera v 6 hodin ráno ukazoval teploměr v Praze ne celé +3° R. ; vagony vlaků, které záhy z rána do Prahy přibyly, byly jinovatkou a vločky sněhu pokryty. V hornatějších krajinách sněžilo, na Ještědu, Bezdězi, Sněžce, Milešovce atd., leží od tří dnů sníh na 2 centimetry vysoko. Ačkoliv letos mnohé přírodní úkazy věštily předčasnou zimu, překvapil nicméně její nenadálý příchod. Na stromech jest dosud mnoho ovoce, vinobraní taktéž ještě nezačalo a na polích nalezají se na mnoze brambory a takřka veškerá cukrovka. Za příčinou suché povětrnosti jsou v některých krajinách pole vypráhlá, tak že nelze je zorati. Kdežto z hornatějších krajin již před třemi týhodny se oznamovalo, že vlašťovky nápadně rychle zmizely, poletovali ptáci tito ještě včera v Praze, zejména nad Vltavou, v sadech a v zahradách, hledajíce hmyz. V Praze byla včera celý den sychravá a chvílemi i deštivá povětrnost, teploměr nedosáhl ani +9° R., k večeru stále klesal. – Národní listy, 18. 9. 1889

Placení hudebného

Jak známo, jest každý majitel živnosti hostinské a výčepnické v Praze po vinen, chce-li během roku 1890 odbývali taneční zábavy při hudebních nástrojích, při nichž hosté hudebníky sami odměňují a při nichž nemá hostinský žádného jiného zisku, než jaký mu vyplývá ze zvýšeného odbytu pokrmů a nápojů, učiniti příslušné oznámení u pražského magistrátu, vymoci sobě dovolení a všeobecné hudebné na rok 1890 v obnosu 5 zl. 23 kr. napřed zapraviti a kolek dvouzlatový připojiti. Pražský magistrát vyzývá vyhláškou veškeré majitele hostinců, vináren a výčepů, kteří v roce 1890 taneční zábavy pořádati chtějí, by se nejdéle do 15. listopadu 1889 u pražského magistrátu na staroměstské radnici 1. poschodí, čís. pokoje 20, přihlásili a předepsané poplatky složili. – Národní listy, 18. 9. 1889

Otevření telefonického spojení na interurbanní linii Praha-Vídeň

Dnešním dnem 18. září odevzdá se — jak jsme již oznámili — dle nařízení ministerstva obchodu ze dne 12. t. m., čís. 39615, iuterurbanní státní telefonická linie mezi Prahou a Vídní a sice prozatím pouze mezi c. k. telefonickými centrálami v Praze a ve Vídni a ku poslednější připojenými c. k. telefonickými úřady a státními abonentními stanicemi, veřejnému používání. Tohoto telefonického zařízení může tedy prozatím mimo státní telefonické abonenty ve Vídni jen užíti, kdo se do jmenovaných c. k. státních telefonických centrál, po případu c. k telefonických úřadů ve Vídni osobně dostaví. Pro použití interurbanní linie Praha-Vídeň určeny prozatím jako jednotka doby ku hovoru tři minuty, ve kterých však doba pro manipulaci potřebná obsažena není. Poplatek za jednotku doby ku hovoru obnáší jeden zlatý, za jednotku nutného hovoru s právem priority tři zlaté r. č. Hovorné (poplatek za hovor) zapraví volající, t. j. ten, který hovor začne, volaný po případě pozvaný hovoří zdarma. Hovorné zapravuje se zvlášiními mluvenkami (lístky ku hovoru), jež v centrále lze obdržeti a kdyby došly v hotovosti. Hovor z jedné obou c. k. státních telefonických centrál vedený může z pravidla pouze tři minuty trvati, a smí se jen tehdá na 6 minut prodloužiti, když za nejbližší tři minuty hovorné napřed zapraveno bylo a pro tuto dobu žádný jiný hovor není ohlášen. Hovory rozličnými stranami přihlášené připustí se v témže pořádku, v jakém zaznamenány byly, vyjma ony nutné hovory, za něž trojnásobné hovorné bylo zapraveno a které přednost mají před přihlášenými obyčejnými hovory. Hovorné propadne, jakmile v zájmu hovořícího spojení na interurbanní linii prováděti se za započalo bez rozdílu, zdali toto spojení k cíli vedlo či ne, vyjma ten případ, že by pro přerušení linie žádoucího cíle dosaženo nebylo. Má-li býti někdo k hovoru pozván, může se to státi buď telegrafickým avisem od volajícího zaplaceným aneb tím spůsobem, že volající sám hovorné zaplatí, s adresním úřadem pohovoří a žádaného k centrále nebo k některému c. k. telefonickému úřadu zavolati dá. C. k. telefonická centrála (veřejná hovorna) nalezá se v Praze v hlavní budově c. k. pošty a telegrafů (v Jindřišské ulici) vedle místnosti pro podávání zásilek pošty listovní. Obě c. k. telefonické centrály v Praze i ve Vídni budou obecenstvu každodenně přístupny, a sice od dubna do konce záři od 7 hodin, od října do konce března od 8 hodin ráno a po celý rok do 12 hodin v noci ; c. k. telefonické úřady ve Vídni od 7, pokud se dotýče od 8 hodin ráno do 9 hodin večer. Interurbanní linie Praha-Vídeň připojí se ku společenským sítím místním v Praze a ve Vídni teprv po provedených mnohostranných přípravách a odevzdá se veřejnému používání nepochybně 1. říjnem t. r.. Seznamy dotyčných privátních účastníků se svým čase ku všeobecnému nahlednutí při zdejší c. k. telefonické centrále vyloží. Prozatím připojeno jest ku státní telefonické centrále ve Vídni 16 státních a 22 abonentních stanic tamějších. – Národní listy, 18. 9. 1889

Nepřehlédněte

11. 2. 1890: Nadace pro dlužníky, dopadení zloděje a incident v Poštovské ulici • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Poslední dopis Milady Horákové je vystaven v Národním muzeu • V Pantheonu Historické budovy Národního muzea je až do 10. července k vidění první a poslední strana dopisu, který napsala Milada Horáková těsně před svou popravou 27. června 1950.

13. 6. 1890: Nepřátelé vlaštovek, řádění blesku a nešťastný pád mladého dělníka • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

21. 2. 1868: Pražané si užívají neobvykle hezkého počasí. Radost jim ale kazí neopatrní kočí • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. PočasíPěkná pohoda, jakáž nyní panuje, vyvolává nadobyčejnou živost v ulicích pražských, v nichž se hemží plno procházejícího se lidu, jenž těší se z příjemně již hřejícího slunka. Na baštách a hradbách prochází se taktéž množství lidu, a každý hledí použiti nynější krásné povětrnosti, o které se ví, že snad už brzo změně podrobena bude. Na venkově probouzí se vše k novému životu a hospodáři přivádějí již nástroje polní do pořádku. Zde v Praze započla již na všech stranách práce, jaká obyčejně na jaře se vykonává. – Pražský denník, 21. 2. 1868 PřejetNemotorná jízda a hrubá nepozornost našich fiakristů a drožkářů včera opět vyžádala jednu oběť. Večer k 7. hodině přejet na Karlovu náměstí prudce ujíždějícím fiakrem kýs člověk tak nešťastně, že nalezen bez smyslů všecek v krvi a s roztříštěnou hlavou na zemi. Zaplatí to snad životem. Fiakr ujel, aniž by se bylo stihlo jeho číslo. Nevíme, v kterém velkém městě tolik neštěstí se sběhne přejetím jako v Praze. A přece jinde nejezdí se poměrně rychleji než u nás. Příčinou tolikých neštěstí přejetím na ulicích pražských je tedy buď nemotornost velké části vozků, ne-li dokonce hříšná prostopášnost a zúmyslnost, která nemůže býti dosti ostře pokárána. Není nic neobyčejného u nás při neštěstí takovém, že surový kočí spatřiv, že přejel člověka, práskne do koní a žene povoz přes nešťastníka, jen aby vyvázl. Snad mu ani nepřipadne, že páše vraždu. – Národní listy, 21. 2. 1868 [related-post id="5846"] Malostranský hřbitovJakož známo, chce pražská obec zakoupiti letohrad “Hřebenku” ku založení nového hřbitova. Proti tomu se opřeli už vloni Smíchovští a pak sousedé onoho letohradu, byli ale v první i v druhé inštanci odmrštěni, načež jim c. k. místodržitelství ponechalo lhůtu 60 dnů, aby se odvolali k ministerstvu. Poněvadž ale od té doby už víc než 60 dní uplynulo, usnesla se v úterý městská rada, že se otáže c. k. místodržitelství, v jakém poměru se ta záležitost nachází. – Pražský denník, 21. 2. 1868 Národní divadloZa posledních dnů panuje na staveništi národního divadla čilý život; konají se tam zkoušky, jak hluboko se bude muset kopati, než přijde se na pevný základ. Ve středu vrtalo se na 18 střevíců zhloubí a ještě nebyl pevný základ nalezen. Včera se v těchto pokusech pokračovalo. – Pražský denník, 21. 2. 1868

1. 12. 1889: Zimní obecní kuchyně na Vinohradech bude i letos vařit pro chudé • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

16. 12. 1868: V Kbelích se oběsila mladá dívka. Spekuluje se o důvodech • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

4. 6. 1868: Zjištěna totožnost mrtvoly z Letné. Zřejmě šlo o bratrovraždu • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Národní divadlo Na staveništi pro národní divadlo se po odstranění tribun počalo předevčírem opět pracovati. Včera dopoledne připlulo po vodě k staveništi několik velkých lodí se stavebním kamenem naplněných. Památné kameny do základův divadla zaslané jsou prozatím na zvláštním lešení pohromadě složeny. – Pražský denník, 4. 6. 1868 Bodnutí nožem V pondělí odpoledne servali se dva hoši z Nového světa na Marianských hradbách o kousek odhozeného doutníku. Ve rvačce té vrazil jeden svému protivníku nůž do zad a značně jej poranil. Pachatel byt zatknut. – Pražský denník, 4. 6. 1868 Bouřka Bouřka s lijavcem strhla se včera v 7 hodin večer nad Prahou a potrvala dobré půl hodiny; před bouřkou valila se černá mračna nejen pod oblohou nobrž i, kdo z vltavských mostů to divadlo pozoroval, jako černý dým po hladině vltavské, tak že Vyšehradu ani vidět nebylo. Vypravují nám, že na Poříčí uhodilo do jednoho domu. – Pražský denník, 4. 6. 1868 [related-post id="10751"] Ku vraždě na Letné Již je úředně zjištěno, že onen mladík, který před čtvrt rokem na Letné tak tajemným spůsobem zavražděn byl, jest statkářův syn jménem Josef Spurný z obce Čehovic na Moravě. Jak vědomo, nalezá se vlastní bratr zavražděného již ve vyšetřovací vazbě pro podezření, že spáchal vraždu tuto. – Pražský denník, 4. 6. 1868

Geniální marketingový trik. Spisovatel vymyslel, jak udělat reklamu nové knize skoro zadarmo • Říká se, že když se chce, všechno jde. Dokládá to i případ z Paříže z počátku 20. století, o kterém v lednu 1904 napsaly v Praze vydávané Národní listy. Jistý francouzský spisovatel, jehož jméno ovšem článek nezmiňuje, přišel na způsob, jak udělat svojí nové knize téměř bezplatnou reklamu po celém městě.

Rok 1891: Drsné soužití Eskymáků. Domácí násilí na mužích, útoky nožem i láskyplné usmiřování • Na konci 19. století nebyl svět tak propojený jako dnes. Lidé příliš necestovali, a tak si o vzdálených zemích a jejich obyvatelích většinou mohli pouze přečíst v knihách nebo novinách.

Petřínská rozhledna v plamenech. U tragédie zasahovali stateční pražští hasiči • Chybělo málo a jedna z dominant Prahy – Petřínská rozhledna – už nemusela stát. Ocelový kolos se dostal v roce 1938 do velkého nebezpečí. Bez včasného zásahu hasičů mohlo dojít k narušení statiky. Ohroženy byly také desítky lidských životů. Je 5. července 1938 a všichni Pražané jsou na nohou. Vrcholí totiž jubilejní X. všesokolský slet. Cvičení Sokolů na vyprodaném strahovském stadionu sleduje kromě jiných i prezident Edvard Beneš s manželkou Hanou. Krátce po 15. hodině je na cvičišti přestávka. Diváky i cvičence náhle překvapí hustý černý kouř, který se valí z vrcholu nedaleké Petřínské rozhledny. Zakrátko vyšlehávají plameny. Tohle zřejmě není součást programu, dochází všem přítomným na tribunách. Lidé zůstali klidní Následkem elektrického zkratu propuká v kabině výtahu požár. Naneštěstí se uvnitř zrovna nenachází žádní cestující. Zhruba 80 lidí na ochozu rozhledny se ale právě kochá výhledem na Prahu. Začíná hra o čas. Je potřeba je dostat rychle do bezpečí. Všichni zakrátko s neuvěřitelnou ukázněností schází po schodech dolů. Majitel restaurace pod věží si mne ruce, vypadá to na velkou tržbu. Hosté si u stolů zřizují hlavní stan a sledují práci pražských požárníků, kteří na místo doráží vzápětí. Z ústřední stanice jsou tu dvě družstva. Na výpomoc přispěchali také členové střešovické pobočky. [related-post id="12157"] Složitý zákrok Hašení požáru komplikuje šedesátimetrová výška a hustý kouř, přes který není téměř nic vidět. Stateční hasiči Verner a Šiška pronikají vikýřem na střechu rozhledny. Zjišťují, že právě tudy se oheň nebezpečně šíří. Plameny proskakují pod oplechování střechy a začínají pohlcovat dřevěnou konstrukci zastřešení. Příruční hasící přístroje nezabírají, a proto jsou nasazeny hadice. Výkonné čerpadlo napojené na hydrant tlačí vodu k místu požáru. Plameny jsou tak silné, že hasiči musí nejprve ustoupit. Po přemístění útočného proudu se však živel daří utlumit a následně zcela zlikvidovat. [related-post id="12057"] Pocta zachráncům Celá akce netrvá ani 40 minut. Na protějším břehu Vltavy vše pozorují stovky Pražanů s dalekohledy. Na strahovském stadionu končí přestávka. Potlesk při nástupu cvičenců nyní nepatří jen jim, ale i zachráncům pražské dominanty. Prezident Beneš se nechává velice pečlivě informovat o průběhu požáru a nešetří chválou a uznáním hasičské práce.

Požár Petřínské rozhledny (fotomontáž).

27. 6. 1890: Praha a Královské Vinohrady jednají o úpravě vzájemných hranic • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

12. 6. 1890: Záhadné úmrtí, ztracený zlatý náramek a přejeté dítě • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Začala tradiční Matějská pouť. Její historie sahá hluboko do minulosti • Na Výstavišti v pražských Holešovicích v sobotu odstartovala Matějská pouť, první jarní akce podobného typu a rozsahu v Evropě. Návštěvníky letos láká na více než 100 atrakcí z Čech, Holandska i dalších států Evropy. Součástí jsou i farmářské trhy nebo bavorská restaurace.

13. 7. 1890: U Nuselských schodů nalezena mrtvola novorozeného dítěte • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

4. 11. 1889: Přejeté dítě, mrtvola bez hlavy a utonulá mladá dívka • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

15. 5. 1868: Na Žofíně se zítra uskuteční velkolepá hostina • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Hostina Slavnostní hostina bude za příčinou zítřejší slavnosti uspořádána v neděli odpoledne ve 3 hod. v sále na Žofíně a sice pro 500 osob, z nichž do včerejška už přes 400 se přihlásilo. Skvostně upravený jídelní lístek obsahuje tato jídla: Polívka ze zelenin, losos s omáčkou majonezovou, svíčková pečeně s garniturou, zvláštní míchané zadělávané s lanýži, pečený daněk s kompotem, pečené husičky se salátem, anglický pudding se chaudeau, smíšené mražené, smíšené pokroutky a dorty. Vina jsou červená, bílá a šampaňská, jež zvlášť se platí. Na lístku je poznamenáno, ze přípitky jsou ustanoveny. – Pražský denník, 15. 5. 1868 Jak se budou jmenovat ulice? Pojmenování ulic smíchovských zavdalo ve středu obecnímu výboru smíchovskému podnět ku hlučným rozpravám, anto německá menšina spatřovala v návrhu, aby jedna ulice se nazývala »ulicí Palackého«, jakož i ve jmenech ostatních čtyř ulic, urážku citu německého. Pan Forchheimer navrhoval, aby se nazvala míněná ulice ulicí císařovny Alžběty. Při hlasování byly ale návrhy většiny přijaty a tak bude pět ulic smichovských míti jmena ulice Palackého (naproti plzeňské silnici), Vltavská (naproti hospodě „na Knížecí“), Jungmannova (směrem ke Košířům), Havlíčkova (také tam) a Husova (podél zahrady hraběte Kinského). – Pražský denník, 15. 5. 1868 [related-post id="10064"] Výstava Věci zakoupené a darované pro bazar ve prospěch zbudování české národní síně našich krajanů Čechů a Moravanů v Chicago v Americe vystaveny budou v místnostech klubních »u Halánků« dne 15., 16., 17. a 18. května od 9 hodin ráno do 6 hodin večer. – Pražský denník, 15. 5. 1868

4. 9. 1889: Pankrácká věznice bude za několik dní odevzdána do provozu • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

25. 1. 1889: Zapomenutá pražská zoologická zahrada a případ krkavčí matky • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Nejslavnější české slovo robot nevymyslel Karel Čapek • Před pár dny uplynulo 82 let od smrti spisovatele Karla Čapka. Řada lidí mu připisuje autorství slova „robot“, kterým se po celém světě označují uměle vytvořené stroje, jejichž účelem je nahradit lidskou práci. Skutečným autorem slova je ovšem někdo jiný.

5. 10. 1889: Jankovitý kůň zapřažený za tramvaj způsobil velké zpoždění • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.