4. 9. 1889: Pankrácká věznice bude za několik dní odevzdána do provozu

Před lety v PrazePražskýDEN.cz4. září 20194 minuty čtení

Foto: Archiv

Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Nová trestnice na Pankráci bude, jak jsme byli již oznamovali, asi v druhé polovici tohoto měsíce svému účelu odevzdána. Do této trestnice budou dopraveni mužští trestanci, odsouzení pro zločiny na dobu od 1 do 10 roků. Stavba sestává z rozsáhlého komplexu budov, dvorů a zahrad, jež zaujímají přes 20.000 čtver. metrů, a obehnány jsou 5 metrů vysokou a silnou zdí. Stavba vyžadovavší nákladu asi 2,200.000 zl. provedena byla za vrchního řízení stavebního rady p. Urbana. K trestnici vede z hlavní třídy pankrácké zvláštní silnice, osázená stromořadím. Do budovy vchází se branou, za níž jest byt vrátného a opodál kasárna pro vojsko a dozorce nad vězni.

Trestnice sestává ze 3 oddělení a sice pro mladistvé trestance, od nichž lze očekávati, že se snad polepší, dále pro hromadné ubytování trestanců a konečně pro trestance, odbývající si trest v samovazbě. V oddělení pro mladistvé trestance jest místa pro 100 odsouzenců, k jichž procházce jest ustanoven první dvůr, se všech stran uzavřený, aby trestanci tito nemohli se stýkati se staršími trestníky. V přízemí tohoto oddělení jest dozorce stráže, přijímací kancelář a zásobárny. Pět ložnic, každá k ubytování 14 až 28 mladistvých trestníků, jsou světlé a vzdušné a svit slunce může do budovy této jakož i do ostatních vnikati se všech stran. Vězňové budou zde denně uzavřeni 8 až 9 hodin. Dle počtu postelí v jednotlivých ložnicích, jest zřízeno i tolik malých světniček, zcela od sebe oddělených, 2½ metrů vysokých. Zadní a postranní stěny sestávají ze železného plechu, stropy a stěny, v nichž nalezají se dvéře, sestávají z pevného mřížení a jsou tak sestaveny, že jest do nich přístup možný se všech strana. Večer uzavře se do každé komůrky vždy jen jeden trestník, kterýmžto opatřením má se docíliti, aby se v noci trestníci mezi sebou nestýkali, neumlouvali se a netropili obvyklé v trestnicích prostopášnosti. V tomto oddělení nalézají se též síně k rozdávání pokrmů, školní světnice, v nichž se trestanci ve své mateřské řeči vyučují, knihovna a učebné prostředky. Pro učitele jsou vyhraženy zvláštní pokoje.

Nedaleko této stavby nalézá se dům pro hromadné ubytování trestníků. Sestává ze 3 křídel, jest od domu pro mladistvé trestance oddělen železnými mřížemi a silnými vraty, vyhovuje všem zdravotním požadavkům a lze v něm umístiti 600 trestníků. Ložnic jest 75 a v každé 8 lůžek ; každá ložnice je světlá a má dobrou ventilaci. Záchody, jež lze z chodby pohodlně čistiti, nalezají se za zvláštním přepažením. K procházkám vězňů jsou vyhraženy dva dvory a také o lázně dobře jest postaráno. Ze dvorů vchází se do 16 rozsáhlých pracoven, ve 4 budovách, v každé jsou 4 pracovny. Zde budou trestníci vyráběti různé řemeslnické výrobky. V budovách těchto jest zároveň účtárna, úřadovna vrchního dozorce nad pracemi trestníků a síň pro dozorce nad vězni. K budově této přiléhá oddělení pro trestníky v samovazbě, Dům jest o dvou patrech a má 315 komůrek, jež možno z každého místa dobře přehlednouti, strážníci mohou se snadno mezi sebou dorozuměti. Komůrky trestanců ústí do dlouhých chodeb, jichž dvéře jsou opatřeny bezpečnými známky dle nejosvědčenějšího spůsobu, možno je pouze z chodby otevříti a zavírají se pouhým dotknutím. V každé komůrce pro jednoho trestníka vytápěné vzduchem nalezají se: postel, stolek, věšák, umyvadlo a kbelík. Do komůrky nahlíží dozorce malým kulatým okénkem ve dveřích a z každé lze dáti ihned znamení příslušnému dozorci. Kostel jest vystavěn ve slohu renaissančním. Pro trestníky vyznání evangelického neb židovského jsou určeny zvláštní modlitebny v přízemí ústřední budovy a duchovním vyhraženy zvláštní pokoje.

[related-post id=“23072″]

Nemocnice jest umístěna v zadní části trestnice ve zvláštní samostatné a zcela oddělené budově uprostřed sadů a jest zařízena dle moderních požadavků hygienických asi pro 100 osob. Chodby této dvoupatrové budovy jsou tak zařízeny, že možno je vzdušně vytápěti, aby se nemocní neb rekonvalescenti mohli v nich procházeti. V přízemí a v I. patře jsou síně pro vězně, kteří nejsou stiženi nakažlivou nemocí, v II. patře budou umístěni trestníci s nakažlivou nemocí, kteréžto oddělení jest zcela isolováno. V přízemí jest ubytován lékař, dále jest tam domácí lékárna, pokoje pro ošetřovatele nemocných, koupelny a místnost pro desinfikování celé budovy. Ku přehlížení nemocných trestníků jest zřízena zvláštní ordinační síň a konečně jsou tam dvě dílny.

Vodojem zřízen jest na 140 krychl. metrů vody pro potřebu kuchyní, prádelen a strojíren k vzdušnému vytápění horkou vodou všech budov a k vaření pokrmů parou. V kuchyni jest 8 velikých Beckerových kotlů, za ní jsou zřízeny síně pro mytí nádob, pro zásoby potravin atd.

Celá trestnice osvětluje se plynem, jejž pro 2000 plamenů vyrábí zvláštní přístroj. Konečně nalezají se v trestnici úřadovny správy a sice ředitele a 3 úředníků a výpravna, jakož i jich byty. Na severozápadní straně vystaví se ještě nová budova pro trestníky odsouzené do žaláře méně než na 1 rok. Dosud možno v trestnici ubytovati přes 1000 trestníků. – Národní listy, 4. 9. 1889

Nepřehlédněte

9. 3. 1868: Nad Prahou zuřila bouřka, jakou nikdo dvacet let nepamatuje • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Bouřka Včera o 7. hodině snesla se nad Prahou krátká, ale prudká bouřka. Černá mračna zmítána prudkou vichřicí valila se s velikou rychlostí za notného hřímání a blyskotu, jakož i hustého deště na severovýchod. Mnozí, tímto neobyčejným zjevem přírodním v době nynější bezděcně upamatováni jsou na rok 1848, kde taktéž již v prvních dnech březnových rachotily hromy nad hlavami našemi. – Národní listy, 9. 3. 1868 Zahrádky K návrhu páně Odkolkova bude prostora kol pomníku Karlova před klášterem Křížovnickým proměněna v květnici a taktéž zahrádka na dvoře nové vyšší dívčí skoly ve Vdoičkové ulici bude bez prodlení upravena. – Pražský denník, 9. 3. 1868 Rozhodnutí městské rady Držitel kavárny na Příkopech blízko Prašné brány chtěl zříditi před kavárnou vedle chodníku ozdobnou besídku půldruhého sáhu širokou a 11 sáhů dlouhou, ale městská rada mu toto nedovolila, poněvadž by tam byla besídka velmi na překážku lidem i povozům. – Pražský denník, 9. 3. 1868 [related-post id="6485"] Situace na Vltavě Vltava za včerejšího dne již poněkud opadla. Včera k večeru obnášela výška vody 40 palců. Dosti značná tato výška vody překáží posud některým mlýnům v mletí jakož i převozu. Na Labi stála voda v sobotu u Děčína na 13 stop nad normále a stále ještě rostla. – Pražský denník, 9. 3. 1868 Tiskaři chtějí vyšší platy Pražští knihtiskařští pomocníci zadali ke gremiu knihtiskařskému žádost s 260 podpisy, aby jim byl plat zvýšen; v celém Rakousku již zvýšen plat tento až i na 18 kr. za 1000 n, jenom v Praze dostává sazeč posud jen 12 kr. za 1000 n. – Pražský denník, 9. 3. 1868

10. 6. 1890: Hořící vagon, nepoctivý nálezce a neoprávněný rybolov • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

16. 5. 1889: Svatojánský ohňostroj, svítivé maso a pohřeb dcery Josefa Jungmanna • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

10. 11. 1889: Zřízení ústřední elektrické stanice v Praze a dostavba kasáren na Újezdě • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

17. 3. 1890: Dítě v ohrožení, sebevražda nemocného člověka a slavnostní večer • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

16. 1. 1868: V Praze řádí nepoctivý obchodník s uhlím a drožkaři mají v těchto dnech žně • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

13. 8. 1890: Stavba paláce hypoteční banky a úprava mostu císaře Františka • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

14. 4. 1868: Karlínští protestují proti dani z jmění • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Slavnost Slavnost v Emausích se za včerejšího dne jak náleží vydařila, ačkoli ještě v neděli málo naděje na příznivou změnu povětří bylo. Od časného jitra brali se četní zástupové ze všech částí Prahy a z venkovského okolí k Emausům, kde pak po celý den neobyčejně čilý život panoval. Celé Karlovo náměstí bylo poseto boudami, mezi nimiž tisícové lidu se procházeli. Zvláště hlučno bylo na hořejší části náměstí, kde pouť a vejce prodávány byly. Chrám Páně v Emausích pak byl taktéž po celý den zbožným lidem přeplněn. Jasná ač poněkud chladná pohoda podporovala výborně slavnost tuto a lze očekávati, že podobně příznivé povětrnosti se dostane dnešní slavnosti Slamníku v Bubenči. – Pražský denník, 14. 4. 1868 Proti dani z jmění Karlínská městská rada usnesla se, že v brzku svolá k schůzi obecní výbor a učiní návrh, aby protestoval proti zamyšlené nové dani z jmění jednak pamětním spisem k zemskému výboru, jednak přímo adresou na J. M. krále českého. – Též sládci pražští zamýšlejí ohraditi se spůsobem přiměřeným proti finančním plánům páně Brestlovým. – Národní listy, 14. 4. 1868 [related-post id="9341"] Peníze za ubytování Pražský magistrát žádal u vlády, aby obec pražská dostávala za stálé ubytování důstojníků vojenských náhrady dle třídy druhé, jež jsou vyšší než dosavadní náhrady dle třídy třetí, aneb aby jí k dosavadním náhradám přidáno bylo úhrnem asi 25.000 zl. ročně. Říšské ministerium vojenství tu žádost pro letos odmítlo, anto již říšská rada má předlohu o novém upravení této záležitosti po celé říši. – Pražský denník, 14. 4. 1868 Třetí most Na třetí most pražský dopřán minulé neděle za poplatek dvou krejcarův každému přístup. Jaké ohromné množství lidstva přišlo na na most podívat, ukazuje výtěžek 90 zlatých za jediný ten den. Včera se na mostě už ale pracovalo. – Národní listy, 14. 4. 1868

16. 3. 1868: Prokletí? Muž našel starou minci a za pár hodin zemřel • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

21. 7. 1890: Pošta na Vinohradech a sebevražedný skok do Vltavy • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Unikátní protiatomový bunkr Folimanka se o víkendu opět otevře pro návštěvníky • Jeden z největších krytů civilní ochrany na území hlavního města Prahy se v sobotu 13. července 2019 opět otevře pro veřejnost. Unikátní prostory si zájemci budou moci prohlédnout od 9 do 15 hodin.

Kryt Folimanka se pro veřejnost otevírá pravidelně každý měsíc.

Ženy jako námořnice. Zvládly by těžkou práci na lodi? • V dávných dobách bývalo nepředstavitelné, aby ženy vykonávaly tzv. „mužské“ profese. Situace se začala velmi pozvolna měnit až na přelomu 19. a 20. století. Dokazuje to i článek z Národních listů z roku 1891. Jeho text vás nejspíš překvapí.

20. 5. 1889: Vyučování neschopných dětí, nový škůdce obilí a uzavřená ulice • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

30. 1. 1889: Telefony v Praze, výměra vodného a nakažlivé nemoci • Kolik bylo na konci předminulého století v Praze telefonních linek? Na čem se usnesla tehdejší městská rada? A jaké povinnosti mají nově starostové obcí? Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

6. 4. 1868: Kupeckému mládenci ukradli v hostelu oblečení • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Dlažba Co nevidět počnou dlažditi Železnou ulici; dříve ale ještě položeny budou všecky vedlejší roury plynové do tamních domů, aby se pak nemuselo novou dlažbou hýbati. Kostkový chodník, jenž vedl od Karolina k německému divadlu, bude obyčejnou dlažbou nahražen, anto jsa příliš hladký, zhusta byl příčinou, že koně v povozech do divadla jedoucích sklouzli se a upadli. – Pražský denník, 6. 4. 1868 Našli poklad Pověděli jsme, jak před několika dny nalezeny byly na Vyšehradě při kopání staré mince. Z toho a pak poněvadž už před několika lety nalezen byl na Vyšehradě také hrnec mincí, povstala pověst, že se u všehradské radnice skrývá veliký poklad. V noci na 1. dubna vypravilo se skutečně několik pověrčivých lidí s lopatami, evangelium, klíči a provazy k radnici a začali koupat. Za nedlouho prokopali se ale do kanálu a zde nalezli k nemalému udivení svému 10 pytlů naplněných pšenicí. Pšenice ta byla patrně ukradena a nejspíš že náleží jednomu sedlákovi v Hlubočepích, jemuž bylo před několika dny ukradeno 40 korců obilí. – Pražský denník, 6. 4. 1868 [related-post id="8798"] Jarní počasí Příznivá povětrnost za včerejší neděle vyvábila množství Pražanů do okolí pražského, kde bujná zelenost na polích a lukách jaro věstí. Zahradní hostince v Nuslích, v Kravíně, na Letné a jinde těšily se četné návštěvě. Také křížová cesta na Petříně byla včerejšího dne četně navštívena. – Pražský denník, 6. 4. 1868 Zlodějský kousek V hostinci u »modrého koníčka« na jindřišské ulici ubytoval se v pátek jeden kupecký mládenec. Vykázali mu pokoj, v němž už 3 mužští spali. Časně zrána odešli tito jeden po druhém, kdežto kupecký onen ještě spal. Když se později po svém šatstvu ohlížel, shledal, že mu schází svrchník se sedmi hedvábnými šátky. V kapse kabátu byla tobolka na doutníky a zástavní lístek na hodinky. – Pražský denník, 6. 4. 1868

22. 7. 1889: Smrt na kolejích, nález lidských kostí a nepoctivá posluhovačka • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

4. 6. 1868: Zjištěna totožnost mrtvoly z Letné. Zřejmě šlo o bratrovraždu • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Národní divadlo Na staveništi pro národní divadlo se po odstranění tribun počalo předevčírem opět pracovati. Včera dopoledne připlulo po vodě k staveništi několik velkých lodí se stavebním kamenem naplněných. Památné kameny do základův divadla zaslané jsou prozatím na zvláštním lešení pohromadě složeny. – Pražský denník, 4. 6. 1868 Bodnutí nožem V pondělí odpoledne servali se dva hoši z Nového světa na Marianských hradbách o kousek odhozeného doutníku. Ve rvačce té vrazil jeden svému protivníku nůž do zad a značně jej poranil. Pachatel byt zatknut. – Pražský denník, 4. 6. 1868 Bouřka Bouřka s lijavcem strhla se včera v 7 hodin večer nad Prahou a potrvala dobré půl hodiny; před bouřkou valila se černá mračna nejen pod oblohou nobrž i, kdo z vltavských mostů to divadlo pozoroval, jako černý dým po hladině vltavské, tak že Vyšehradu ani vidět nebylo. Vypravují nám, že na Poříčí uhodilo do jednoho domu. – Pražský denník, 4. 6. 1868 [related-post id="10751"] Ku vraždě na Letné Již je úředně zjištěno, že onen mladík, který před čtvrt rokem na Letné tak tajemným spůsobem zavražděn byl, jest statkářův syn jménem Josef Spurný z obce Čehovic na Moravě. Jak vědomo, nalezá se vlastní bratr zavražděného již ve vyšetřovací vazbě pro podezření, že spáchal vraždu tuto. – Pražský denník, 4. 6. 1868

18. 7. 1889: Spalování mrtvol, smrt v blázinci a nabídka levné rakve • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

30. 7. 1890: Hrůzná tragédie na Letné, pohřešovaný chlapec a pobodaný čeledín • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

23. 4. 1868: Žena si našla nezletilého milence. Její dcera se kvůli tomu zabila • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Skála na Vyšehradě Skála u vyšehradské brány, jež před nějakým časem následkem deštivého počasí se z části utrhla a do příkopu u silnice sřítila, byla tak dalece rozkopána, by více nebezpečím nehrozila. Pozůstalý výběžek skalní se nyní na vrcholu lemuje zíďkou, by za ní voda se skály do příkopu odtékati mohla a skála sama deštěm více neutrpěla. – Pražský denník, 23. 4. 1868 Sebevražda V úterý v 9 hod. večer skočila s kamenného mostu 19letá dcera po jistém obuvníku pražském z Nového trhu na Malé straně, vzavši si prý do hlavy, že její matka provdala se v tyto dny za nezletilého mladíka. Skočila s mostu u samé sochy sv. Jana Nep., když se byla dříve pokřižovala. Mrtvola její nebyla posud nalezena. – Pražský denník, 23. 4. 1868 [related-post id="9610"] Poctivá chudoba Marie Špačková, nádenice z Krlína, odevzdala včera na policejním úřadě tobolku se čtyřmi zástavními lístky, na něž velmi značná část peněz půjčena byla, aby odevzdány byly tomu, kdo je ztratil. Našlať je dcera její. – Národní listy, 23. 4. 1868