4. 9. 1889: Pankrácká věznice bude za několik dní odevzdána do provozu

Před lety v PrazePražskýDEN.cz4. září 20194 minuty čtení

Foto: Archiv

Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Nová trestnice na Pankráci bude, jak jsme byli již oznamovali, asi v druhé polovici tohoto měsíce svému účelu odevzdána. Do této trestnice budou dopraveni mužští trestanci, odsouzení pro zločiny na dobu od 1 do 10 roků. Stavba sestává z rozsáhlého komplexu budov, dvorů a zahrad, jež zaujímají přes 20.000 čtver. metrů, a obehnány jsou 5 metrů vysokou a silnou zdí. Stavba vyžadovavší nákladu asi 2,200.000 zl. provedena byla za vrchního řízení stavebního rady p. Urbana. K trestnici vede z hlavní třídy pankrácké zvláštní silnice, osázená stromořadím. Do budovy vchází se branou, za níž jest byt vrátného a opodál kasárna pro vojsko a dozorce nad vězni.

Trestnice sestává ze 3 oddělení a sice pro mladistvé trestance, od nichž lze očekávati, že se snad polepší, dále pro hromadné ubytování trestanců a konečně pro trestance, odbývající si trest v samovazbě. V oddělení pro mladistvé trestance jest místa pro 100 odsouzenců, k jichž procházce jest ustanoven první dvůr, se všech stran uzavřený, aby trestanci tito nemohli se stýkati se staršími trestníky. V přízemí tohoto oddělení jest dozorce stráže, přijímací kancelář a zásobárny. Pět ložnic, každá k ubytování 14 až 28 mladistvých trestníků, jsou světlé a vzdušné a svit slunce může do budovy této jakož i do ostatních vnikati se všech stran. Vězňové budou zde denně uzavřeni 8 až 9 hodin. Dle počtu postelí v jednotlivých ložnicích, jest zřízeno i tolik malých světniček, zcela od sebe oddělených, 2½ metrů vysokých. Zadní a postranní stěny sestávají ze železného plechu, stropy a stěny, v nichž nalezají se dvéře, sestávají z pevného mřížení a jsou tak sestaveny, že jest do nich přístup možný se všech strana. Večer uzavře se do každé komůrky vždy jen jeden trestník, kterýmžto opatřením má se docíliti, aby se v noci trestníci mezi sebou nestýkali, neumlouvali se a netropili obvyklé v trestnicích prostopášnosti. V tomto oddělení nalézají se též síně k rozdávání pokrmů, školní světnice, v nichž se trestanci ve své mateřské řeči vyučují, knihovna a učebné prostředky. Pro učitele jsou vyhraženy zvláštní pokoje.

Nedaleko této stavby nalézá se dům pro hromadné ubytování trestníků. Sestává ze 3 křídel, jest od domu pro mladistvé trestance oddělen železnými mřížemi a silnými vraty, vyhovuje všem zdravotním požadavkům a lze v něm umístiti 600 trestníků. Ložnic jest 75 a v každé 8 lůžek ; každá ložnice je světlá a má dobrou ventilaci. Záchody, jež lze z chodby pohodlně čistiti, nalezají se za zvláštním přepažením. K procházkám vězňů jsou vyhraženy dva dvory a také o lázně dobře jest postaráno. Ze dvorů vchází se do 16 rozsáhlých pracoven, ve 4 budovách, v každé jsou 4 pracovny. Zde budou trestníci vyráběti různé řemeslnické výrobky. V budovách těchto jest zároveň účtárna, úřadovna vrchního dozorce nad pracemi trestníků a síň pro dozorce nad vězni. K budově této přiléhá oddělení pro trestníky v samovazbě, Dům jest o dvou patrech a má 315 komůrek, jež možno z každého místa dobře přehlednouti, strážníci mohou se snadno mezi sebou dorozuměti. Komůrky trestanců ústí do dlouhých chodeb, jichž dvéře jsou opatřeny bezpečnými známky dle nejosvědčenějšího spůsobu, možno je pouze z chodby otevříti a zavírají se pouhým dotknutím. V každé komůrce pro jednoho trestníka vytápěné vzduchem nalezají se: postel, stolek, věšák, umyvadlo a kbelík. Do komůrky nahlíží dozorce malým kulatým okénkem ve dveřích a z každé lze dáti ihned znamení příslušnému dozorci. Kostel jest vystavěn ve slohu renaissančním. Pro trestníky vyznání evangelického neb židovského jsou určeny zvláštní modlitebny v přízemí ústřední budovy a duchovním vyhraženy zvláštní pokoje.

[related-post id=“23072″]

Nemocnice jest umístěna v zadní části trestnice ve zvláštní samostatné a zcela oddělené budově uprostřed sadů a jest zařízena dle moderních požadavků hygienických asi pro 100 osob. Chodby této dvoupatrové budovy jsou tak zařízeny, že možno je vzdušně vytápěti, aby se nemocní neb rekonvalescenti mohli v nich procházeti. V přízemí a v I. patře jsou síně pro vězně, kteří nejsou stiženi nakažlivou nemocí, v II. patře budou umístěni trestníci s nakažlivou nemocí, kteréžto oddělení jest zcela isolováno. V přízemí jest ubytován lékař, dále jest tam domácí lékárna, pokoje pro ošetřovatele nemocných, koupelny a místnost pro desinfikování celé budovy. Ku přehlížení nemocných trestníků jest zřízena zvláštní ordinační síň a konečně jsou tam dvě dílny.

Vodojem zřízen jest na 140 krychl. metrů vody pro potřebu kuchyní, prádelen a strojíren k vzdušnému vytápění horkou vodou všech budov a k vaření pokrmů parou. V kuchyni jest 8 velikých Beckerových kotlů, za ní jsou zřízeny síně pro mytí nádob, pro zásoby potravin atd.

Celá trestnice osvětluje se plynem, jejž pro 2000 plamenů vyrábí zvláštní přístroj. Konečně nalezají se v trestnici úřadovny správy a sice ředitele a 3 úředníků a výpravna, jakož i jich byty. Na severozápadní straně vystaví se ještě nová budova pro trestníky odsouzené do žaláře méně než na 1 rok. Dosud možno v trestnici ubytovati přes 1000 trestníků. – Národní listy, 4. 9. 1889

Nepřehlédněte

Petřínská rozhledna v plamenech. U tragédie zasahovali stateční pražští hasiči • Chybělo málo a jedna z dominant Prahy – Petřínská rozhledna – už nemusela stát. Ocelový kolos se dostal v roce 1938 do velkého nebezpečí. Bez včasného zásahu hasičů mohlo dojít k narušení statiky. Ohroženy byly také desítky lidských životů. Je 5. července 1938 a všichni Pražané jsou na nohou. Vrcholí totiž jubilejní X. všesokolský slet. Cvičení Sokolů na vyprodaném strahovském stadionu sleduje kromě jiných i prezident Edvard Beneš s manželkou Hanou. Krátce po 15. hodině je na cvičišti přestávka. Diváky i cvičence náhle překvapí hustý černý kouř, který se valí z vrcholu nedaleké Petřínské rozhledny. Zakrátko vyšlehávají plameny. Tohle zřejmě není součást programu, dochází všem přítomným na tribunách. Lidé zůstali klidní Následkem elektrického zkratu propuká v kabině výtahu požár. Naneštěstí se uvnitř zrovna nenachází žádní cestující. Zhruba 80 lidí na ochozu rozhledny se ale právě kochá výhledem na Prahu. Začíná hra o čas. Je potřeba je dostat rychle do bezpečí. Všichni zakrátko s neuvěřitelnou ukázněností schází po schodech dolů. Majitel restaurace pod věží si mne ruce, vypadá to na velkou tržbu. Hosté si u stolů zřizují hlavní stan a sledují práci pražských požárníků, kteří na místo doráží vzápětí. Z ústřední stanice jsou tu dvě družstva. Na výpomoc přispěchali také členové střešovické pobočky. [related-post id="12157"] Složitý zákrok Hašení požáru komplikuje šedesátimetrová výška a hustý kouř, přes který není téměř nic vidět. Stateční hasiči Verner a Šiška pronikají vikýřem na střechu rozhledny. Zjišťují, že právě tudy se oheň nebezpečně šíří. Plameny proskakují pod oplechování střechy a začínají pohlcovat dřevěnou konstrukci zastřešení. Příruční hasící přístroje nezabírají, a proto jsou nasazeny hadice. Výkonné čerpadlo napojené na hydrant tlačí vodu k místu požáru. Plameny jsou tak silné, že hasiči musí nejprve ustoupit. Po přemístění útočného proudu se však živel daří utlumit a následně zcela zlikvidovat. [related-post id="12057"] Pocta zachráncům Celá akce netrvá ani 40 minut. Na protějším břehu Vltavy vše pozorují stovky Pražanů s dalekohledy. Na strahovském stadionu končí přestávka. Potlesk při nástupu cvičenců nyní nepatří jen jim, ale i zachráncům pražské dominanty. Prezident Beneš se nechává velice pečlivě informovat o průběhu požáru a nešetří chválou a uznáním hasičské práce.

Požár Petřínské rozhledny (fotomontáž).

7. 2. 1868: Praha sčítá škody. Následky ničivé vichřice jsou obrovské • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

12. 2. 1868: V hospodě jim nechtěli nalít, tak začali vytloukat výlohy • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

21. 10. 1868: Pražanům bude představen Singerův šicí stroj pro domácnosti • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

VIDEO: Nuselský most slaví 45 let. Původně v něm měly být byty. Podívejte se na unikátní záběry ze stavby • Přesně před 45 lety, 22. února 1973, byl uveden do provozu Nuselský most. U příležitosti oslav 25. výročí Vítězného února slavnostně přestřihl pásku generální tajemník ÚV KSČ Gustáv Husák za přítomnosti tehdejšího prezidenta republiky Ludvíka Svobody. Tentýž den navštívil ČSSR generální tajemník SSSR Leonid Brežněv, který Husákovi o den později propůjčil Leninův řád.

15. 7. 1890: Ve Španělsku se šíří cholera. České obce musí přijmout několik opatření • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Vánočka z bramborového těsta. Úsporný válečný recept našich prababiček • Vánočka patří mezi nejoblíbenějších vánoční pečivo. Na sladkém bochánku z kynutého těsta si pochutnávali už naši dávní předci. Ve středověku bývala ve středoevropském regionu neodmyslitelnou součástí štědrovečerní večeře.

7. 1. 1868: Led na Vltavě taje a bude se volit nový pražský purkmistr • Čím žila Praha přesně před 150 lety? Vydejte se s námi na cestu proti proudu času! Každý den budeme přinášet výběr nejzajímavějších zpráv, které otiskly Národní listy.

Osudy našich válečných letců přibližuje nová výstava na ruzyňském letišti • Letiště Praha a Národní technické muzeum ve spolupráci s Aviatickým sdružením Bohemia oficiálně představily panelovou výstavu fotografií u příležitosti 75. výročí návratu československých letců sloužících v britském Královském letectvu. Výstavu, která dostala název „Konečně doma! Finally home!“, bude moci veřejnost navštívit od začátku září do konce listopadu 2020. Veřejnosti i cestujícím je volně přístupná ve veřejné části Letiště Václava Havla Praha ve spojovací chodbě mezi terminály.

30. 8. 1868: Chudou stařenu na Petříně brutálně napadl zahradník • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Vrátil se Z Ameriky se vrátil chalupník Antonín Smukovský z Fridrichova u Kutné Hory, jenž před třemi roky svůj majetek prodal a do státu Illinois v sev. Americe se vystěhoval. Rodina jeho ale tam byla častými nemocemi navštěvována a když i o všecko přišel, navrátil se v pátek se ženou a s pěti dětmi do vlasti nazpátek. Líčení jeho o amerických poměrech by bylo nejlepší výstrahou pro ony, kdož pořád ještě v Americe ráje vidí. Všecky vábivé zprávy v psaních sem docházejících jsou prý pouhá lež, neboť největší část českých vystěhovalců se tam v kruté bídě nalezá. – Pražský denník, 30. 8. 1868 Surovost Ve čtvrtek ráno šla jistá 76letá stařena z Oujezda na Petřín, kde u hostince Hasenburku hledala na smetišti hadry a papíry. Dle udání jejího přišel prý k ni zahradník a dal jí takovou ránu, že na zem se skácela a pak ještě ji pokopal. Následkem poranění do hlavy musela stařena do nemocnice odnešena býti. – Pražský denník, 30. 8. 1868 Neštěstí Přejet byl včera dopoledne na svatováclavském náměstí jistý sklenářský učenník. Byl poražen od koně, jehož předběhnouti chtěl, a obě kola povozu přes ležícího přejely. Těžce poraněný byl odnešen do všeobecné nemocnice. – Pražský denník, 30. 8. 1868 [related-post id="12238"] Pokousaná domovnice Od psa pokousána byla předevčírem do ruky jedna domovnice v ulici u nádraží, tak že musel být lékař hned zavolán. Pes, jenž gen. řediteli Š. náležel, byl odevzdán pohodnému. – Pražský denník, 30. 8. 1868

26. 11. 1889: Nebezpečný žebrák, smrt na kolejích a nález tobolky • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

První McDonald’s v Praze otevřel před 30 lety. Ve frontě stály tisíce lidí • Přesně před 30 lety se tehdejší Československo symbolicky přiblížilo západnímu světu. V pražské Vodičkově ulici byla 20. března 1992 otevřena vůbec první restaurace McDonald’s na našem území.

30. 1. 1889: Telefony v Praze, výměra vodného a nakažlivé nemoci • Kolik bylo na konci předminulého století v Praze telefonních linek? Na čem se usnesla tehdejší městská rada? A jaké povinnosti mají nově starostové obcí? Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

24. 9. 1868: V Praze řádí smrtka. Nešetří mladé, ani staré • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Tajemství věčného mládí slavné francouzské herečky. O obličej a vlasy denně důkladně pečovala • Když slavná francouzská herečka Sarah Bernhardt navštívila v roce 1888 Prahu, obecenstvo Národního divadla ji přijalo s obrovským nadšením a spisovatel Jaroslav Vrchlický k jejímu uvítání dokonce napsal oslavný fejeton. Pozornost strhávala nejen svým talentem, ale i mimořádně mladistvým vzhledem.

Ženy jako námořnice. Zvládly by těžkou práci na lodi? • V dávných dobách bývalo nepředstavitelné, aby ženy vykonávaly tzv. „mužské“ profese. Situace se začala velmi pozvolna měnit až na přelomu 19. a 20. století. Dokazuje to i článek z Národních listů z roku 1891. Jeho text vás nejspíš překvapí.

Začala tradiční Matějská pouť. Její historie sahá hluboko do minulosti • Na Výstavišti v pražských Holešovicích v sobotu odstartovala Matějská pouť, první jarní akce podobného typu a rozsahu v Evropě. Návštěvníky letos láká na více než 100 atrakcí z Čech, Holandska i dalších států Evropy. Součástí jsou i farmářské trhy nebo bavorská restaurace.

10. 3. 1868: Na dobytčím trhu se prodávalo zkažené hovězí maso. Odvezli ho k likvidaci • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Zabavené maso Včerejšího dne byly na pražský trh dobytčí čtyři čtvrtě masa hovězího (vážíce 339 liber) na prodej přivezeny, které však při lékařském prohlížení co nezdravé a k požívání za nespůsobilé uznány byly. Za tou příčinou bylo maso zabaveno a rasu k zničení odevzdáno. – Národní listy, 10. 3. 1868 Dobročinný skutek Včera odpoledne ubíral se Karlovou ulici jistý starý chudobný muž; pojednou však slabostí sklesl na dlažbu. Právě okolojdoucí duchovní přispěl ihned starci ku pomoci a ustrnuv se nad ním dal jej v přivolané drožce na své outraty do nemocnice k milosrdným sestrám na Malou stranu k dalšímu ošetřováné dovezti. – Pražský denník, 10. 3. 1868 [related-post id="6487"] Otevírají se kašny Dřevěné přikryvky na pražských kašnách, jež slouží k tomu, by po čas zimy voda v nich nezmrzla, počaly se včerejším dnem odstraňovati a do obecního dvora co skladiště těchto příkrovů dovážeti. – Pražský denník, 10. 3. 1868 Situace na Vltavě Rozvodněná Vltava počiná se zponenáhla do obyčejného svého řečiště vraceti. Voda stále opadává a klesla včera večer na 35 palců, pročež převoz přes řeku bude již opět co nejdříve zaveden. – Pražský denník, 10. 3. 1868

21. 10. 1889: Následek rychlé jízdy, sebevraždy v Praze a zraněný kočí • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

22. 9. 1889: Další známky blížící se zimy, krádež železa a koncerty na Žofíně • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.