4. 9. 1889: Pankrácká věznice bude za několik dní odevzdána do provozu

Před lety v PrazePražskýDEN.cz4. září 20194 minuty čtení

Foto: Archiv

Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Nová trestnice na Pankráci bude, jak jsme byli již oznamovali, asi v druhé polovici tohoto měsíce svému účelu odevzdána. Do této trestnice budou dopraveni mužští trestanci, odsouzení pro zločiny na dobu od 1 do 10 roků. Stavba sestává z rozsáhlého komplexu budov, dvorů a zahrad, jež zaujímají přes 20.000 čtver. metrů, a obehnány jsou 5 metrů vysokou a silnou zdí. Stavba vyžadovavší nákladu asi 2,200.000 zl. provedena byla za vrchního řízení stavebního rady p. Urbana. K trestnici vede z hlavní třídy pankrácké zvláštní silnice, osázená stromořadím. Do budovy vchází se branou, za níž jest byt vrátného a opodál kasárna pro vojsko a dozorce nad vězni.

Trestnice sestává ze 3 oddělení a sice pro mladistvé trestance, od nichž lze očekávati, že se snad polepší, dále pro hromadné ubytování trestanců a konečně pro trestance, odbývající si trest v samovazbě. V oddělení pro mladistvé trestance jest místa pro 100 odsouzenců, k jichž procházce jest ustanoven první dvůr, se všech stran uzavřený, aby trestanci tito nemohli se stýkati se staršími trestníky. V přízemí tohoto oddělení jest dozorce stráže, přijímací kancelář a zásobárny. Pět ložnic, každá k ubytování 14 až 28 mladistvých trestníků, jsou světlé a vzdušné a svit slunce může do budovy této jakož i do ostatních vnikati se všech stran. Vězňové budou zde denně uzavřeni 8 až 9 hodin. Dle počtu postelí v jednotlivých ložnicích, jest zřízeno i tolik malých světniček, zcela od sebe oddělených, 2½ metrů vysokých. Zadní a postranní stěny sestávají ze železného plechu, stropy a stěny, v nichž nalezají se dvéře, sestávají z pevného mřížení a jsou tak sestaveny, že jest do nich přístup možný se všech strana. Večer uzavře se do každé komůrky vždy jen jeden trestník, kterýmžto opatřením má se docíliti, aby se v noci trestníci mezi sebou nestýkali, neumlouvali se a netropili obvyklé v trestnicích prostopášnosti. V tomto oddělení nalézají se též síně k rozdávání pokrmů, školní světnice, v nichž se trestanci ve své mateřské řeči vyučují, knihovna a učebné prostředky. Pro učitele jsou vyhraženy zvláštní pokoje.

Nedaleko této stavby nalézá se dům pro hromadné ubytování trestníků. Sestává ze 3 křídel, jest od domu pro mladistvé trestance oddělen železnými mřížemi a silnými vraty, vyhovuje všem zdravotním požadavkům a lze v něm umístiti 600 trestníků. Ložnic jest 75 a v každé 8 lůžek ; každá ložnice je světlá a má dobrou ventilaci. Záchody, jež lze z chodby pohodlně čistiti, nalezají se za zvláštním přepažením. K procházkám vězňů jsou vyhraženy dva dvory a také o lázně dobře jest postaráno. Ze dvorů vchází se do 16 rozsáhlých pracoven, ve 4 budovách, v každé jsou 4 pracovny. Zde budou trestníci vyráběti různé řemeslnické výrobky. V budovách těchto jest zároveň účtárna, úřadovna vrchního dozorce nad pracemi trestníků a síň pro dozorce nad vězni. K budově této přiléhá oddělení pro trestníky v samovazbě, Dům jest o dvou patrech a má 315 komůrek, jež možno z každého místa dobře přehlednouti, strážníci mohou se snadno mezi sebou dorozuměti. Komůrky trestanců ústí do dlouhých chodeb, jichž dvéře jsou opatřeny bezpečnými známky dle nejosvědčenějšího spůsobu, možno je pouze z chodby otevříti a zavírají se pouhým dotknutím. V každé komůrce pro jednoho trestníka vytápěné vzduchem nalezají se: postel, stolek, věšák, umyvadlo a kbelík. Do komůrky nahlíží dozorce malým kulatým okénkem ve dveřích a z každé lze dáti ihned znamení příslušnému dozorci. Kostel jest vystavěn ve slohu renaissančním. Pro trestníky vyznání evangelického neb židovského jsou určeny zvláštní modlitebny v přízemí ústřední budovy a duchovním vyhraženy zvláštní pokoje.

[related-post id=“23072″]

Nemocnice jest umístěna v zadní části trestnice ve zvláštní samostatné a zcela oddělené budově uprostřed sadů a jest zařízena dle moderních požadavků hygienických asi pro 100 osob. Chodby této dvoupatrové budovy jsou tak zařízeny, že možno je vzdušně vytápěti, aby se nemocní neb rekonvalescenti mohli v nich procházeti. V přízemí a v I. patře jsou síně pro vězně, kteří nejsou stiženi nakažlivou nemocí, v II. patře budou umístěni trestníci s nakažlivou nemocí, kteréžto oddělení jest zcela isolováno. V přízemí jest ubytován lékař, dále jest tam domácí lékárna, pokoje pro ošetřovatele nemocných, koupelny a místnost pro desinfikování celé budovy. Ku přehlížení nemocných trestníků jest zřízena zvláštní ordinační síň a konečně jsou tam dvě dílny.

Vodojem zřízen jest na 140 krychl. metrů vody pro potřebu kuchyní, prádelen a strojíren k vzdušnému vytápění horkou vodou všech budov a k vaření pokrmů parou. V kuchyni jest 8 velikých Beckerových kotlů, za ní jsou zřízeny síně pro mytí nádob, pro zásoby potravin atd.

Celá trestnice osvětluje se plynem, jejž pro 2000 plamenů vyrábí zvláštní přístroj. Konečně nalezají se v trestnici úřadovny správy a sice ředitele a 3 úředníků a výpravna, jakož i jich byty. Na severozápadní straně vystaví se ještě nová budova pro trestníky odsouzené do žaláře méně než na 1 rok. Dosud možno v trestnici ubytovati přes 1000 trestníků. – Národní listy, 4. 9. 1889

Nepřehlédněte

24. 5. 1889: Pokus o otravu a letní dobročinné divadlo na Vinohradech • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Rodný dům Jana Palacha se promění na památník. Nahlédněte dovnitř • Ve středočeských Všetatech v domě, kde Jan Palach strávil své dětství, vzniká památník, který bude připomínat jeho život a sebeobětování i širší historické souvislosti jeho činu. Otevření je naplánováno na 21. srpna tohoto roku a připravuje ho Národní muzeum za podpory Ministerstva kultury podle vítězného architektonického návrhu společnosti MCA ateliér.

Vítězný návrh Památníku Jana Palacha.

Dějiny metra: Pražané mohli mít podzemní dráhu už na konci 19. století • Při pohledu na dobové fotografie Prahy z konce devatenáctého a počátku dvacátého století se může zdát, že život v ní byl tehdy jedna velká idylka. Ve skutečnosti však Praha v té době byla spíš začouzeným městem plným továren, kde nebylo zrovna nejzdravější pobývat.

Pařížské metro začalo jezdit v roce 1900.

O víkendu se opět otevře unikátní protiatomový bunkr Folimanka • Pražanům se v sobotu 12. října 2019 opět otevřou brány jedenoho z největších krytů civilní ochrany na území hlavního města. Unikátní prostory z časů studené války si můžete prohlédnout od 9 do 15 hodin.

Kryt Folimanka se pro veřejnost otevírá pravidelně každý měsíc.

1. 8. 1889: Vzácná návštěva, tragická nehoda na železnici a dělnické hnutí • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

14. 8. 1890: Z domnělého zloděje se vyklubalo roztomilé překvapení • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

5. 9. 1889: Výlet hasičů skončil krvavou bitvou. Mezi raněnými jsou i děti • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Geniální marketingový trik. Spisovatel vymyslel, jak udělat reklamu nové knize skoro zadarmo • Říká se, že když se chce, všechno jde. Dokládá to i případ z Paříže z počátku 20. století, o kterém v lednu 1904 napsaly v Praze vydávané Národní listy. Jistý francouzský spisovatel, jehož jméno ovšem článek nezmiňuje, přišel na způsob, jak udělat svojí nové knize téměř bezplatnou reklamu po celém městě.

Chorobný lakomec zemřel. Co všechno po něm zůstalo vyráží dech • Šetřit peníze a šetrně nakládat s majetkem je všeobecně považováno za ctnost. Když se to ale vezme za špatný konec, může se z člověka stát chorobný lakomec, kterého nikdo nemá rád. Přečtěte si příběh z Franice, který pražským čtenářům přinesly Národní listy v únoru 1894.

Pražská zoo oslavila 90. narozeniny. Patří mezi světovou špičku • Pražská zoologická zahrada v Troji si v úterý připomněla 90. výročí existence. Pro návštěvníky se poprvé otevřela 28. září 1931. Tehdy ještě nedokončený osmihektarový areál se za devět dekád své existence proměnil v nynější téměř šedesátihektarovou zoo, která má světové renomé.

31. 5. 1890: Zbytečný poplach kvůli ohni v obchodě na Karlově náměstí • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Pražské planetárium slaví šedesátiny a pomýšlí na rozšíření • Již šest desetiletí odhaluje svým návštěvníkům pražské planetárium tajemství vesmíru. Jeho návštěvu zprostředkovává nejen digitální projekcí na největší promítací plochu v ČR, ale také reálnými prožitky. 

15. 5. 1868: Na Žofíně se zítra uskuteční velkolepá hostina • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Hostina Slavnostní hostina bude za příčinou zítřejší slavnosti uspořádána v neděli odpoledne ve 3 hod. v sále na Žofíně a sice pro 500 osob, z nichž do včerejška už přes 400 se přihlásilo. Skvostně upravený jídelní lístek obsahuje tato jídla: Polívka ze zelenin, losos s omáčkou majonezovou, svíčková pečeně s garniturou, zvláštní míchané zadělávané s lanýži, pečený daněk s kompotem, pečené husičky se salátem, anglický pudding se chaudeau, smíšené mražené, smíšené pokroutky a dorty. Vina jsou červená, bílá a šampaňská, jež zvlášť se platí. Na lístku je poznamenáno, ze přípitky jsou ustanoveny. – Pražský denník, 15. 5. 1868 Jak se budou jmenovat ulice? Pojmenování ulic smíchovských zavdalo ve středu obecnímu výboru smíchovskému podnět ku hlučným rozpravám, anto německá menšina spatřovala v návrhu, aby jedna ulice se nazývala »ulicí Palackého«, jakož i ve jmenech ostatních čtyř ulic, urážku citu německého. Pan Forchheimer navrhoval, aby se nazvala míněná ulice ulicí císařovny Alžběty. Při hlasování byly ale návrhy většiny přijaty a tak bude pět ulic smichovských míti jmena ulice Palackého (naproti plzeňské silnici), Vltavská (naproti hospodě „na Knížecí“), Jungmannova (směrem ke Košířům), Havlíčkova (také tam) a Husova (podél zahrady hraběte Kinského). – Pražský denník, 15. 5. 1868 [related-post id="10064"] Výstava Věci zakoupené a darované pro bazar ve prospěch zbudování české národní síně našich krajanů Čechů a Moravanů v Chicago v Americe vystaveny budou v místnostech klubních »u Halánků« dne 15., 16., 17. a 18. května od 9 hodin ráno do 6 hodin večer. – Pražský denník, 15. 5. 1868

28. 5. 1889: Mladý chlapec za koupání ve Vltavě málem zaplatil životem • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Jaké bylo české školství před 100 lety? Přijďte na unikátní výstavu! • Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského připomíná 100. výročí vzniku Československa výstavami „Nová škola v nové republice“ a „Tady nová republika“. Výstavy jsou pro veřejnost přístupné od 1. února do 31. prosince 2018.

Unikátní výstava přibližuje české školství 1. poloviny 20. století.

17. 5. 1889: Zatčený bigamista, dopadení zloději a zabavené maso • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

30. 5. 1889: Prahu trápí žebrající děti. Městská rada hledá řešení • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Oválná okna v letadle mají svůj důvod • Ať už cestujete letadlem často, nebo spíš jen příležitostně, určitě už jste se někdy zamýšleli nad tím, proč jsou všechna okénka v kabině oválná. Nejedná se o žádný výstřelek designerů. Hranatá okna by totiž mohla způsobit katastrofu.

24. 3. 1890: Nezdařený podvod, smrt staršího muže a opilý truhlář • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

21. 11. 1889: Oblíbenost Sokola je na vzestupu. Cvičí úplně všichni • Na konci 19. století žili lidé úplně jinak než my. Namísto sociálních sítí se sdružovali v nejrůznějších spolcích a organizacích, přičemž každý si mohl vybrat, co bylo jeho srdci a povaze nejbližší. Značnou popularitu si vydobyl tělovýchovný Sokol, kde se dle svědectví dobového tisku setkávali lidé z nejrůznějších společenských vrstev.