22. 11. 1889: Na Vinohradech otevřeli moderní závod na zpracování masa

Před lety v PrazePražskýDEN.cz22. listopadu 20194 minuty čtení

Foto: Archiv

Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Nový český velkozávod na Vinohradech

Neuplynulo ještě mnoho let od té doby, co v Praze, o venkově ani nemluvě, závody uzenářské nijak elegancí neb krásnou úpravou nevynikaly. Byloť obecenstvo tehdáž skromnější a nečinilo velkých nároků. Doby se však změnily, s nimi i obecenstvo, a že ani uzenáři nezůstali pozadu, o tom přesvědčí nás procházka ulicemi pražskými, ve kterýchž nalezneme tu i tam závody uzenářské, vyhovující všem i nejpřepjatějším požadavkům. Zařízení podobného závodu po vkusu majitele není však tak snadné, hlavní překážkou bývají budovy, při jejichž stavbě nehleděno tak na účelnost jako na dobré využitkování, které pokročilému živnostníku, který by s duchem času pokračovali a závod svůj přiměřeně k pokroku průmyslu zaříditi chtěl, nemalých nesnází působí. Těmto nesnázím vyhnul se chvalně známý majitel závodu uzenářského na Kr. Vinohradech pan Antonín Chmel, kterýž zakoupiv větší část usedlosti »Zvonařky« na Vinohradech vystavěl tam dílnu uzenářskou, jakouž se nejen Praha, ale snad žádné jiné město v Čechách vykázati nemůže. Na základě vlastních dlouholetých zkušeností a pomocí osvědčeného stavitele p. Martina podařilo se mu zaříditi dílnu vzornou, kterouž zajisté každý do Prahy zavítavší odborník navštíviti neopomene. V nové této dílně, v níž včera po prohlídce vykonané okresním hejtmanstvím s výrobou započato, nalezneme vše, co by srdce pokročilého uzenáře blažiti mohlo. V rozsáhlé přízemní budově nalezají se při vchodu místnosti, v nichž přivezený vepřový dobytek se na jednotlivé části rozsekává. V jiné prostranné síni umístěny jsou stroje řezací, míchací, mlýnek na koření, vše hnané plynovým motorem o 8 koňských silách, dále obrovské mramorové stoly k nabijení výrobků uzenářských, massivní dubové stoly ku krájení masa atd. Velmi účelně jest zařízena místnost, kde se udírna nalezá. Kýty umývají se před uděním ve velké mramorové nádržce a rozvěsí se po stěnách, načež oschnuvše do udíren přijdou. V udírně na šunky lze denně až 500 kusů vyuditi. Mimo to nalezají se v téže místnosti ještě tři udírny na drobnější zboží a tři velké kotle, z nichž jeden slouží ke škvaření sádla. Vyškvařené sádlo pouští se rourou vedle kotle se nalezající do suché a velmi vzdušné zásobárny ve sklepě, kdež se do menších neb větších sudů leje. Velmi krásně jsou rozsáhlé sklepní místnosti, pod celou budovou se táhnoucí, zařízeny. Lednice jsou až 7 m. hluboké a na půdě písčité založené, tak že vždy suché zůstanou. Ku spouštění zboží do sklepů a k vytahování slouží dvě vytahovadla. Vůbec jest vše od prvního do posledního co nejúčelněji zřízeno a při všem nejnovějších výzkumů použito. Ve všech místnostech jest plyn a voda zavedena, všude panuje největší čistota a bude zařízení závodu tohoto i neodborníky zajímati. Panu Chmelovi, kterýž pověst co nejchvalnější používá, přejem v jeho novém působišti všeho zdaru. – Národní listy, 22. 11. 1889

Židovské pohřebiště na olšanských polích

K žádosti židovského pohřebního bratrstva za povolení ku stavbě hřbitovních budov na parcele čís. 500 v Olšanech odbývala se tyto dny komise, při které zástupci majetníků okolních pozemků závažných námitek nečinili. Budovy hřbitovní státi mají dle projektu uprostřed hřbitova, tak že pozemek pražského záduší bude hraničiti pouze se zdí hřbitovní a i tu nikoliv bezprostředně, poněvadž obec žižkovská hodlá pohřebnímu bratrstvu židovskému uložiti za povinnost, aby vysázelo při zdi hřbitovní stromy, tak aby zeď byla jimi zakryta. Při jednání o této záležitosti vyskytla se otázka zřízení volné a pohodlné cesty mezi oběma budoucími hřbitovy. Tu by se mohlo ovšem po letech přihoditi, že by pražské záduší, chtějíc k novému rozšíření hřbitovů přikročiti, musilo snad postoupiti široký pozemek k silnici, kdežto nyní, dokud bratrstvo židovské ku stavbě hřbitovu definitivního povolení nemá, byla by povinnost tato uložena oběma sousedům, každému s polovici. Aby vyznačené ujmy neutrpěla, podala městská rada jako patron pražského záduší příslušnou žádost za ohraničení potřebných pozemků a zřízení nové pohodlné cesty mezi katolickými hřbitovy na Olšanech a mezi budoucím hřbitovem židovským. – Národní listy, 22. 11. 1889

[related-post id=“25003″]

Postavení techniků ve státě

V posledním desítiletí častěji objevily se na veřejném kolbišti snahy, směřující k tomu, aby absolvovaný, a státním zkouškám se podrobivší posluchač vysokých škol technických postaven byl na roveň promovovaným doktorům. Nejnověji opětně vyskytla se záležitost tato na přetřesu ; u kompetentních úřadů a osobností podniknuty kroky, kteréž mají vésti k docílení postavení, jaké ve společnosti absolvovaným technikům bez odporu náleží. Mimo jiné jde též o možná splynutí vysokých škol technických s universitami, avšak není pochybnosti, že ještě bude zapotřebí mnoho porad o tom, mají-li technické zástoje pojaty být do rámce university jako zvláštní fakulty, neb zdaž absolvovaným technikům dlužno přiznati v budoucnu akademický titul a politická práva, jaká přísluší promovovaným doktorům. Avšak o tom není pochybnosti, že technikové se zadostiučiněním sledují průběh této záležitosti, která stále a stále vyskytuje se na povrchu veřejných rozprav, tak že se zdá, že ku splnění oprávněných jich požadavků konečně přece dojde. – Národní listy, 22. 11. 1889

Nepřehlédněte

Spadne někdy Eiffelova věž? Naši předci nepočítali, že vydrží tak dlouho • Eiffelova věž patří mezi nejznámější symboly Paříže i celé Francie. Ve své době ji lidé považovali za malý zázrak. Jak ale dokládá článek z Národních listů ze srpna 1891, příliš se nepředpokládalo, že by mohla vydržet stát až do 21. století.

19. 10. 1868: Sebevraždy a násilná přepadení jsou v Praze na denním pořádku • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Pokus sebevraždy V sobotu večer byl na břehu Vltavy na Františku nalezen od kolemjdoucích mladý člověk. jenž v bolestech se svíjel. Bylť se napil vitriolu, aby tak životu svému konec učinil. Ještě živ byl dopraven do nemocnice k lékařskému ošetřování. – Pražský denník, 19. 10. 1868 Sebevražda V sobotu dopoledne se v jednom domě na Pohořelci zastřelil mladý muž, jenž býval dobrovolníkem mexickým; měl zde známost s nějakou tam bydlící ženou a udělal si smrt – v její posteli. – V sobotu odpoledne procházel se v sadech před Novou branou slušně oděný mladík, krejčovský chasník, poodešel pal pod bašty a ulehnuv tam na trávník kouřil doutník. Nenadále slyšeli střelit z pistole a když šli po ráně, nalezli mladíka s roztříštěnou lebkou již co mrtvolu. – Pražský denník, 19. 10. 1868 [related-post id="13755"] Spadl s okna V jednom domě na sv. Petrském náměstí nechala stará ženština ve svém příbytku v třetím patře dvouletého chlapečka na okně sedět a odskočila pro něco do kuchyně; vracejíc se viděla, jaké neštěstí se stalo. Chlapec spadl dolů na dlažbu a anto to bylo s třetího patra, zůstal i hned mrtev ležet. – Pražský denník, 19. 10. 1868 Přepadení Přepadena byla v sobotu ráno žena jistého úředníka železničního, která bydlí v jednom domě na vídeňské silnici pod Žižkovem. Anaž byla sama doma, přišli na ni tři výrostkové a v obličeji ji na několika místech poranili. Přepadená se ale dala do křiku a přicházející sousedé ji vysvobodili. Násilní zloději ale uprchli. – Pražský denník, 19. 10. 1868

17. 10. 1889: Planý poplach v plynárně, nešťastný skok a zadlužený Pražan na útěku • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

20. 6. 1890: Výtržnost na Zeleném trhu a stavba přístaviště v Holešovicích • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Rouška jako svědectví doby. Národní muzeum zahájilo novou výstavu • Národní muzeum začalo záhy po vypuknutí pandemie COVID-19 shromažďovat nejrůznější předměty, které tento výjimečný stav současné společnosti reflektují. A jedním z nejvýraznějších symbolů dnešní doby jsou bezpochyby roušky. Výstava zaměřená právě na ně je k vidění od pondělí 25. května 2020 v Historické budově Národního muzea.

12. 8. 1889: Výbuch střelného prachu, přednáška Emila Holuba a soukromé školy v Čechách • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Jak se má chovat skutečný gentleman • Chápání pojmu gentlemanství nebo gentleman se v průběhu času proměňuje. V minulosti se lišilo také v závislosti na geografické šířce. Zatímco v Anglii bývali gentlemani ještě před 120 lety především vysoce postavení muži, ve Spojených státech se za ně považovali i neurození a nemajetní. Museli mít ale několik důležitých charakterových rysů. Přečtěte si dobový článek z roku 1899.

7. 7. 1890: Hrůzné neštěstí na dráze, zatčení traviči a pokousaný chlapec • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

16. 7. 1889: Amatérské fotografování jako nový koníček, požár v Karlíně a vypovězení cizinci • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Digitální orloj zmizel ze Staroměstské radnice. Oprava původního se blíží do finále • Stovky tisíc lidí měly v minulých měsících možnost vidět na Staroměstském náměstí digitální orloj, který suploval původní historický hodinový stroj. Ten v současné době prochází náročnou rekonstrukcí. Digitální orloj byl instalován letos v březnu. Demontován musel být minulý týdenkvůli pokračujícím opravám věže. Fakticky šlo o velkou LED obrazovku o rozměrech 5,56 x 3,84 metru o váze zhruba jedné tuny, která byla na historické budově nainstalována. Pomocí speciálně vyvinutého softwaru nabídla unikátní pohled na kopii kompletního orloje. „Virtuální orloj prostřednictvím obrazovky věrně reprodukoval veškeré funkce původního stroje – podívanou na pohyb jednotlivých prvků na astronomickém ciferníku, střídání apoštolů v oknech a doprovodné zvukové efekty, jakými jsou kokrhání kohouta či zvonění smrtky,“ shrnul radní hl. m. Prahy pro oblast kultury Jan Wolf. Zároveň měl dočasný orloj automatickou úpravu jasu podle světelných okolností, přihlížející tak mohli sledovat orloj za jakýchkoli podmínek. „S nabídkou na zajištění náhradního orloje pro magistrát přišla firma BigMedia. Jsem rád, že se nám celý projekt podařilo tak skvěle realizovat. Celkové náklady spojené se zajištěním tohoto unikátního projektu se pro naši společnost vyšplhaly na 1,5 milionu korun. Plně to ale vyvážily kladné ohlasy zejména od turistů, kteří byli vděční za to, že ani v době rekonstrukce orloje nepřišli o zážitek z jedné z nejkrásnějších památek v Praze,“ řekl Marek Pavlas, jednatel společnosti BigMedia. Obrazovku společnost umístila na Staroměstskou radnici na své náklady. [related-post id="7713"] Oprava orloje finišuje Orloj se zastavil letos 8. ledna a poprvé od poválečných let byl kompletně demontován. Po součástkách byl převezen do několika dílen, kde na něm pracovali hodináři i restaurátoři. Oprava orloje je součástí rekonstrukce věže Staroměstské radnice, která začala loni v dubnu. Vše by mělo být hotové do podzimu, nejpozději do výročí 100 let vzniku Československa. Za kompletní rekonstrukci zaplatí pražský magistrát přibližně 55 milionů korun bez DPH.

Virtuální orloj na věži Staroměstské radnice.

5. 12. 1889: Spor o pozemky mezi Vinohrady a Prahou a noční řádění buršáků • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

6. 6. 1890: Hromadná sebevražda ve Vršovicích. Na život si sáhli tři mladíci • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

18. 5. 1889: Nově otevřená Eiffelova věž v Paříži už přilákala tisíce návštěvníků • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

OBRAZEM: Unikátní barevné záběry Prahy z konce 19. století. Takhle už naše město nikdy neuvidíte • Život v Praze na konci 19. století plynul pomaleji než dnes. Alespoň se to může zdát při pohledu na unikátní kolorované snímky, které má ve svém archivu Knihovna Kongresu Spojených států amerických.

Praha na konci 19. století vypadala trochu jinak, než ji známe dnes.

Podskalská celnice na Výtoni bude mít v sobotu otevřeno zdarma • V sobotu 21. září proběhne další ročník pouličních sousedských slavností Zažít město jinak. Muzeum hlavního města Prahy se k této akci připojuje volným vstupem do Podskalské celnice na Výtoni od 10 do 18 hodin a doprovodným programem nejen pro rodiny s dětmi. Návštěvníci se mohou těšit na komentovanou vycházku Podskalím, tematickou hru pro děti či kreativní dílny zaměřené na výrobu autorských placek.

8. 11. 1889: Hloubení Vltavy, zloděj stříbrného řetízku a zatčení staré ženy • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

26. 11. 1889: Nebezpečný žebrák, smrt na kolejích a nález tobolky • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

2. 3. 1890: Nebezpečné cesty v Praze, pošta na Pankráci a chřipková epidemie • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

15. 2. 1868: Sebevražda kvůli nešťastné lásce se mladíkovi povedla až napodruhé • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

23. 1. 1889: Varování před cestou na pražský Nebozízek. Může jít o život! • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.