22. 11. 1889: Na Vinohradech otevřeli moderní závod na zpracování masa

Před lety v PrazePražskýDEN.cz22. listopadu 20194 minuty čtení

Foto: Archiv

Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Nový český velkozávod na Vinohradech

Neuplynulo ještě mnoho let od té doby, co v Praze, o venkově ani nemluvě, závody uzenářské nijak elegancí neb krásnou úpravou nevynikaly. Byloť obecenstvo tehdáž skromnější a nečinilo velkých nároků. Doby se však změnily, s nimi i obecenstvo, a že ani uzenáři nezůstali pozadu, o tom přesvědčí nás procházka ulicemi pražskými, ve kterýchž nalezneme tu i tam závody uzenářské, vyhovující všem i nejpřepjatějším požadavkům. Zařízení podobného závodu po vkusu majitele není však tak snadné, hlavní překážkou bývají budovy, při jejichž stavbě nehleděno tak na účelnost jako na dobré využitkování, které pokročilému živnostníku, který by s duchem času pokračovali a závod svůj přiměřeně k pokroku průmyslu zaříditi chtěl, nemalých nesnází působí. Těmto nesnázím vyhnul se chvalně známý majitel závodu uzenářského na Kr. Vinohradech pan Antonín Chmel, kterýž zakoupiv větší část usedlosti »Zvonařky« na Vinohradech vystavěl tam dílnu uzenářskou, jakouž se nejen Praha, ale snad žádné jiné město v Čechách vykázati nemůže. Na základě vlastních dlouholetých zkušeností a pomocí osvědčeného stavitele p. Martina podařilo se mu zaříditi dílnu vzornou, kterouž zajisté každý do Prahy zavítavší odborník navštíviti neopomene. V nové této dílně, v níž včera po prohlídce vykonané okresním hejtmanstvím s výrobou započato, nalezneme vše, co by srdce pokročilého uzenáře blažiti mohlo. V rozsáhlé přízemní budově nalezají se při vchodu místnosti, v nichž přivezený vepřový dobytek se na jednotlivé části rozsekává. V jiné prostranné síni umístěny jsou stroje řezací, míchací, mlýnek na koření, vše hnané plynovým motorem o 8 koňských silách, dále obrovské mramorové stoly k nabijení výrobků uzenářských, massivní dubové stoly ku krájení masa atd. Velmi účelně jest zařízena místnost, kde se udírna nalezá. Kýty umývají se před uděním ve velké mramorové nádržce a rozvěsí se po stěnách, načež oschnuvše do udíren přijdou. V udírně na šunky lze denně až 500 kusů vyuditi. Mimo to nalezají se v téže místnosti ještě tři udírny na drobnější zboží a tři velké kotle, z nichž jeden slouží ke škvaření sádla. Vyškvařené sádlo pouští se rourou vedle kotle se nalezající do suché a velmi vzdušné zásobárny ve sklepě, kdež se do menších neb větších sudů leje. Velmi krásně jsou rozsáhlé sklepní místnosti, pod celou budovou se táhnoucí, zařízeny. Lednice jsou až 7 m. hluboké a na půdě písčité založené, tak že vždy suché zůstanou. Ku spouštění zboží do sklepů a k vytahování slouží dvě vytahovadla. Vůbec jest vše od prvního do posledního co nejúčelněji zřízeno a při všem nejnovějších výzkumů použito. Ve všech místnostech jest plyn a voda zavedena, všude panuje největší čistota a bude zařízení závodu tohoto i neodborníky zajímati. Panu Chmelovi, kterýž pověst co nejchvalnější používá, přejem v jeho novém působišti všeho zdaru. – Národní listy, 22. 11. 1889

Židovské pohřebiště na olšanských polích

K žádosti židovského pohřebního bratrstva za povolení ku stavbě hřbitovních budov na parcele čís. 500 v Olšanech odbývala se tyto dny komise, při které zástupci majetníků okolních pozemků závažných námitek nečinili. Budovy hřbitovní státi mají dle projektu uprostřed hřbitova, tak že pozemek pražského záduší bude hraničiti pouze se zdí hřbitovní a i tu nikoliv bezprostředně, poněvadž obec žižkovská hodlá pohřebnímu bratrstvu židovskému uložiti za povinnost, aby vysázelo při zdi hřbitovní stromy, tak aby zeď byla jimi zakryta. Při jednání o této záležitosti vyskytla se otázka zřízení volné a pohodlné cesty mezi oběma budoucími hřbitovy. Tu by se mohlo ovšem po letech přihoditi, že by pražské záduší, chtějíc k novému rozšíření hřbitovů přikročiti, musilo snad postoupiti široký pozemek k silnici, kdežto nyní, dokud bratrstvo židovské ku stavbě hřbitovu definitivního povolení nemá, byla by povinnost tato uložena oběma sousedům, každému s polovici. Aby vyznačené ujmy neutrpěla, podala městská rada jako patron pražského záduší příslušnou žádost za ohraničení potřebných pozemků a zřízení nové pohodlné cesty mezi katolickými hřbitovy na Olšanech a mezi budoucím hřbitovem židovským. – Národní listy, 22. 11. 1889

[related-post id=“25003″]

Postavení techniků ve státě

V posledním desítiletí častěji objevily se na veřejném kolbišti snahy, směřující k tomu, aby absolvovaný, a státním zkouškám se podrobivší posluchač vysokých škol technických postaven byl na roveň promovovaným doktorům. Nejnověji opětně vyskytla se záležitost tato na přetřesu ; u kompetentních úřadů a osobností podniknuty kroky, kteréž mají vésti k docílení postavení, jaké ve společnosti absolvovaným technikům bez odporu náleží. Mimo jiné jde též o možná splynutí vysokých škol technických s universitami, avšak není pochybnosti, že ještě bude zapotřebí mnoho porad o tom, mají-li technické zástoje pojaty být do rámce university jako zvláštní fakulty, neb zdaž absolvovaným technikům dlužno přiznati v budoucnu akademický titul a politická práva, jaká přísluší promovovaným doktorům. Avšak o tom není pochybnosti, že technikové se zadostiučiněním sledují průběh této záležitosti, která stále a stále vyskytuje se na povrchu veřejných rozprav, tak že se zdá, že ku splnění oprávněných jich požadavků konečně přece dojde. – Národní listy, 22. 11. 1889

Nepřehlédněte

1. 6. 1890: Na trh budou uvedeny nové doutníky. Kvalita byla vyzkoušena ve světě • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

1. 8. 1890: Sbírka pro chudé studenty, zabavené maso a dopadený zloděj • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

11. 4. 1889: Zřízení fontány u Rudolfina a rekonstrukce Týnského chrámu • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Archeologové hlásí několik zásadních objevů v centru Prahy • Muzeum hlavního města Prahy v těchto dnech dokončuje v historickém jádru Prahy dva ojedinělé záchranné archeologické výzkumy, a to na Starém a Novém Městě. Nejzásadnějším objevem je Valentinská brána v Křižovnické ulici, kde se díky dendrochronologii podařilo určit dataci stavby brány. Také výsledky výzkumu na Václavském náměstí patří k unikátním.

18. 4. 1868: Velký zátah! Strážníci v Praze zatkli desítky žebráků • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Otevírání brány Vyšehradská brána bývala doposud, jak známo, o hodinu později otevírána než brány ostatní, což bylo nemilým opožďováním pro lid z té strany do Prahy na trh jdoucí. Vyšehradské policejní komisařství se tudíž obrátilo v té záležitosti k c. k. velitelství pevnostnímu a již jest nářkům odpomoženo; venkovská brána jest nyní k rozkazu zemského gen. velitelstva odevzdána finančním orgánům, až si ji otevírají stejnou dobou s ostatními branami pražskými a vnitřní brána zůstane ve dne v noci otevřena. To jest zavedeno už od 15. dubna. – Pražský denník, 18. 4. 1868 Vystěhovalci Předevčírem večer ubíralo se pět osob z okresu skutečského pocházejících na další cestu do Ameriky. Jak se pozoruje, ubývá letošním rokem již značně oněch bláhovců, kteří přes všechny výstrahy v daleké cizině lepšího živobytí než ve své vlasti dosáhnouti chtěli. Až do nynějška nedosáhl počet do Ameriky letos se vystěhovavších ani třetí díl, co jich loňského roku do té doby bylo odešlo. – Pražský denník, 18. 4. 1868 [related-post id="9496"] Zátah na žebráky Vydatný lov učinili včera dopoledne městští strážníci. Zatknuli totiž na sta žebráků, kteří včerejšího pátku co v privilegovaný den jejich, při žebrání na ulici od strážníků postiženi byli. Žebráci tito byli od strážníků na okresní strážnici dopravováni, odkudž pak v tlupách po 10 až i po 20 osobách na policejní ředitelství dodáni byli, kde tamější místnosti vesměs jimi se přeplnily. Mezi zatknutými nacházelo se nejvíce starců, mrzáků a mladších žen, každá s několika dítkami. – Pražský denník, 18. 4. 1868

Usekněte mi hlavu, žádal muž řezníka. Incident nakonec dopadl dobře • V dobových novinách se dočteme nejrůznější zprávy, které se z dnešního pohledu mohou zdát přinejmenším zvláštní. Vlastně ale jen dokládají, že lidská mysl je mimořádně komplikovaná, a že vůbec nezáleží na tom, jaký se právě píše rok. Přečtěte si dobový článek z Národních listů, který vyšel v lednu 1883.

27. 11. 1889: Nebezpečný žebrák, pamětní desky na muzeu a rozpočet Žižkova na příští rok • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

21. 6. 1890: Zvláštní žert s balónky a uchovávání kremačního popela v domácnosti • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

24. 3. 1890: Nezdařený podvod, smrt staršího muže a opilý truhlář • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

15. 5. 1868: Na Žofíně se zítra uskuteční velkolepá hostina • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Hostina Slavnostní hostina bude za příčinou zítřejší slavnosti uspořádána v neděli odpoledne ve 3 hod. v sále na Žofíně a sice pro 500 osob, z nichž do včerejška už přes 400 se přihlásilo. Skvostně upravený jídelní lístek obsahuje tato jídla: Polívka ze zelenin, losos s omáčkou majonezovou, svíčková pečeně s garniturou, zvláštní míchané zadělávané s lanýži, pečený daněk s kompotem, pečené husičky se salátem, anglický pudding se chaudeau, smíšené mražené, smíšené pokroutky a dorty. Vina jsou červená, bílá a šampaňská, jež zvlášť se platí. Na lístku je poznamenáno, ze přípitky jsou ustanoveny. – Pražský denník, 15. 5. 1868 Jak se budou jmenovat ulice? Pojmenování ulic smíchovských zavdalo ve středu obecnímu výboru smíchovskému podnět ku hlučným rozpravám, anto německá menšina spatřovala v návrhu, aby jedna ulice se nazývala »ulicí Palackého«, jakož i ve jmenech ostatních čtyř ulic, urážku citu německého. Pan Forchheimer navrhoval, aby se nazvala míněná ulice ulicí císařovny Alžběty. Při hlasování byly ale návrhy většiny přijaty a tak bude pět ulic smichovských míti jmena ulice Palackého (naproti plzeňské silnici), Vltavská (naproti hospodě „na Knížecí“), Jungmannova (směrem ke Košířům), Havlíčkova (také tam) a Husova (podél zahrady hraběte Kinského). – Pražský denník, 15. 5. 1868 [related-post id="10064"] Výstava Věci zakoupené a darované pro bazar ve prospěch zbudování české národní síně našich krajanů Čechů a Moravanů v Chicago v Americe vystaveny budou v místnostech klubních »u Halánků« dne 15., 16., 17. a 18. května od 9 hodin ráno do 6 hodin večer. – Pražský denník, 15. 5. 1868

Pylon před Národním muzeem byl po desítkách let dokončen • Před Novou bodovou Národního muzea se již řadu let vyjímá necelých 30 metrů vysoký ocelový pylon, který nebyl až doposud zcela dokončen. Nyní Národní muzeum tento pomník dokončilo a vdechlo mu tak původně zamýšlenou podobu. Celé dílo bylo slavnostně představeno veřejnosti symbolicky na státní svátek 17. listopadu.

18. 8. 1889: Uzenáři proti hostinským, výzdoba kavárny a paroplavba na Vltavě • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

10. 3. 1868: Na dobytčím trhu se prodávalo zkažené hovězí maso. Odvezli ho k likvidaci • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Zabavené maso Včerejšího dne byly na pražský trh dobytčí čtyři čtvrtě masa hovězího (vážíce 339 liber) na prodej přivezeny, které však při lékařském prohlížení co nezdravé a k požívání za nespůsobilé uznány byly. Za tou příčinou bylo maso zabaveno a rasu k zničení odevzdáno. – Národní listy, 10. 3. 1868 Dobročinný skutek Včera odpoledne ubíral se Karlovou ulici jistý starý chudobný muž; pojednou však slabostí sklesl na dlažbu. Právě okolojdoucí duchovní přispěl ihned starci ku pomoci a ustrnuv se nad ním dal jej v přivolané drožce na své outraty do nemocnice k milosrdným sestrám na Malou stranu k dalšímu ošetřováné dovezti. – Pražský denník, 10. 3. 1868 [related-post id="6487"] Otevírají se kašny Dřevěné přikryvky na pražských kašnách, jež slouží k tomu, by po čas zimy voda v nich nezmrzla, počaly se včerejším dnem odstraňovati a do obecního dvora co skladiště těchto příkrovů dovážeti. – Pražský denník, 10. 3. 1868 Situace na Vltavě Rozvodněná Vltava počiná se zponenáhla do obyčejného svého řečiště vraceti. Voda stále opadává a klesla včera večer na 35 palců, pročež převoz přes řeku bude již opět co nejdříve zaveden. – Pražský denník, 10. 3. 1868

Nová podoba Libeňského mostu podle hnutí ANO. Jak se vám líbí? • Kandidát na primátora za hnutí ANO Petr Stuchlík zveřejnil na svém Facebooku vizualizaci nového Libeňského mostu.

22. 10. 1868: Od daleké cesty za americkým snem neodrazuje ani nastávající zima • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

9. 7. 1890: Velká hospodská rvačka, spojení s cizinou a stávka truhlářských pomocníků • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

4. 11. 1889: Přejeté dítě, mrtvola bez hlavy a utonulá mladá dívka • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

10. 4. 1889: Obrovská drzost německých studentů medicíny a smrt nadějného inženýra • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

5. 11. 1868: Manželka přes inzerát se nemusí vždycky vyplatit • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

30. 11. 1868: Dvouletého chlapce ve Dvorcích u Prahy vážně pokousal pes • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.