Chřipka se od běžného nachlazení liší. Jak ji poznat a úspěšně vyléčit?

LifestylePražskýDEN.cz28. února 20194 minuty čtení

Foto: Archiv

Chřipková onemocnění mnoho lidí podceňuje, i když na chřipku a komplikace, které způsobuje, u nás ročně zemřou zhruba dva tisíce lidí. „Každý si rád počte o ničivých infektech typu Eboly, píší se o nich romány. Ebola ale zabíjí své oběti v počtu desetitisíců, zatímco chřipka v počtech statisíců,“ upozorňuje MUDr. Silvie Knoppová, vedoucí lékařka se specializací pediatrie z kliniky Canadian Medical.

Rozpoznat chřipku od běžného nachlazení lze velmi jednoduše. „Nachlazení začíná postupně jako rýma, kašel, bolest v krku, může se přidat teplota. Chřipka oproti tomu je typická svým rychlým začátkem. Mezi hlavní příznaky patří vysoká teplota, s jejím nástupem může být zimnice či třesavka, dále bolesti hlavy, nevolnost, extrémní únava či malátnost, bolesti svalů, kloubů,“ pokračuje lékařka.

Chřipku přitom není radno podceňovat. Především u velmi malých dětí, těhotných žen, seniorů a chronicky nemocných lidí může vyvolat nežádoucí komplikace, nejčastěji zápal plic. „U chronicky nemocných pacientů se obáváme zhoršení základního onemocnění, například u pacientů s chronickými onemocněními dýchacího systému jsou častější tzv. nasedající infekce neboli bakteriální superinfekce. Chroničtí kardiaci nezvládají horečky malým dětem zase hrozí rychleji dehydratace,“ vypočítává hrozící potíže MUDr. Knoppová.

Na chřipku antibiotika nezabírají

U chřipky se vždy léčí jen příznaky. Antibiotika nepomáhají, protože jsou účinná proti onemocněním vyvolaným bakteriemi, ovšem chřipka je virového původu. Existují i takzvaná antivirotika. Ta v některých případech pomoci mohou, ale musí být nasazena včas, ideálně první den nemoci, a vždy o tom rozhoduje lékař.

„Při chřipce by ho měl vždy vyhledat člověk trpící nějakou chronickou nemocí plic, srdce, ledvin, s metabolickými onemocněními, s neurologickými onemocněními, člověk se sníženou funkcí imunitního systému, rodič s malým dítětem a vůbec každý, jehož celkový stav je při chřipce zásadně změněn,“ zdůrazňuje Knoppová.

Základem léčby je tedy klidový režim, dostatek tekutin, lehčí strava a léčba konkrétních příznaků. Nejdůležitější a věčnou lékařskou i „babskou“ radou je: „vypotit se“. „Bez přísného klidového režimu a dostatečné hydratace nepomůže nic. Netrpí-li člověk žádným chronickým onemocněním a dodržuje-li dostatečný pitný režim, pak mu horečka mezi 38-39 ˚C neuškodí a není vždy nutné ji úzkostlivě srážet. Na druhou stranu u lidí s chronickým onemocněním, u malých dětí či seniorů je třeba zvažovat, zda jejich organismus nezatíží přespříliš,“ říká MUDr. Knoppová.

Horečku pak lze zmírnit buď léky či fyzikálními metodami chlazení (zábaly či sprcha vlažnou vodou). Z léků je běžně dostupný paracetamol či ibuprofen. Pro dospělé se nabízí i přípravky na bázi acylpyrinu či aspirinu a další léky. „Zásadní je ale vědět, že každé zvýšení tělesné teploty s sebou nese nutně vyšší nároky organismu na příjem tekutin. Bez dostatečné hydratace budeme s horečkou bojovat marně,“ zdůrazňuje lékařka. Samozřejmě existuje celá řada podpůrných prostředků, které organismu pomáhají. „Zde mívá často každý individuální zkušenost, někdo nedá dopustit na zázvor, jiný na produkty z česneku, med, vitamíny, bylinkové směsi k uvolnění kašle.“

Kašel při chřipce

Samotný kašel při chřipce není nemoc, ale příznak. „Je-li suchý, pak kromě dostatečné hydratace si můžeme pomoci léky z řad antitusik, při vlhkém kašli mukolytik. Pokud se s kašlem objevují i potíže s dýcháním, dušnost, bolesti na hrudi, je nezbytné vyšetření u lékaře,“ zdůrazňuje MUDr. Knoppová. Běžné úlevové léky na kašel nezkracují dobu trvání kašle, mohou však snížit dráždění dýchacích cest a ztlumit kašel během noci. A pokud vás při chřipce bolí klouby, uleví vám běžně dostupná nesteroidních antirevmatika, jako je například ibuprofen.

S chřipkou bychom měli zcela jistě zůstat doma po dobu akutních příznaků. Bezprostředně po chřipce bývá navíc imunitní systém oslaben a člověk je proto náchylný znovu onemocnět. Proto je i po návratu do práce či do školy třeba dodržet rekonvalescentní režim a neskočit rovnýma nohama do plné zátěže. A pokud chřipka neustupuje a váš stav se zhoršuje, případně se přidávají nové příznaky, například bolesti na hrudi, ztížené dýchání, progredující kašel, vyhledejte ihned lékaře. „Může se i stát, že zdravému jedinci v případě nekomplikovaného průběhu nemusí nedoléčení chřipky způsobit nic vážného. Pro jeho okolí to ale může znamenat zásadní rozšíření nákazy,“ uzavírá MUDr. Silvie Knoppová.

Nepřehlédněte

Lahodná pečená slanina. Až zjistíte, proč tak voní, možná vás rychle přejde chuť • Šťavnatá pečená slanina. Kdo by její lákavé vůni odolal? Vždy si na ní pochutnáme s výčitkami svědomí, protože tušíme, že zrovna dvakrát zdravá není. Víte ale, co přesně z ní dělá tak výjimečnou lahůdku?

Pečená slanina je pro mnoho lidí neodolatelná.

Klíšťata útočí. Chraňte se dřív, než si vás najdou a bude pozdě • Vypadá to, že počasí se konečně umoudřilo. V příštích dnech nás čekají příjemné teploty, a tak mnozí vyrazí na vycházky do přírody. Stejně jako každý rok tam však můžeme narazit na parazita, který dokáže hodně zkomplikovat život.

Zásadní změna pro kuřáky. Mentolové cigarety v Česku končí. Škodí mnohem víc, než se může zdát • Kuřáci mentolových cigaret si od 20. května již svoji oblíbenou značku nekoupí. Mentolové cigarety, v posledních letech inovované o práskací kapsli, kouří až třetina dospělých kuřáků. Zákaz jejich prodeje ve všech zemích Evropské unie byl oficiálně odsouhlasen již před pěti lety. Nyní tak definitivně končí a zákaz se týká jak klasických mentolek, tak cigaret s mentolovou kapslí. Kuřáci si také výrazně připlatí. Od jara se zvýší spotřební daň na krabičce u všech cigaret o 12 až 13 korun.

Nástup demence může ovlivnit kvalita jídelníčku. Některé potraviny raději úplně vynechte • Nesprávný výběr potravin a životospráva mohou zásadně ovlivnit kvalitu života. Anglickým vědcům se v rozsáhlé studii podařilo prokázat, že obezita vede k úbytku šedé kůry mozkové a může se podílet i na rozvoji demence a Alzheimerovy choroby. Které potraviny tedy vybírat pro správné fungování mozku a celého organismu? A čeho se naopak vyvarovat?

Pozor na spolknuté předměty. Baterie a magnety mohou být pro děti smrtelně nebezpečné • Spolknutí drobného předmětu dítětem je noční můra snad každého rodiče. Podle zkušeností lékařů jsou to nejčastěji mince, drobné součásti hraček a bohužel také lithiové baterie a magnety. Spolknutý cizí předmět může být pro dítě smrtelně nebezpečný, zvláště pokud dítě spolkne knoflíkovou lithiovou baterii, dva a více magnetů současně, nebo magnet a jiný kovový předmět.

Jídelníček Čechů se za posledních třicet let výrazně proměnil • Češi si v posledních třiceti letech více oblíbili obiloviny, luštěniny, zeleninu a ovoce. Poklesla naopak spotřeba konzumního mléka, masa, brambor a cukru. V roce 2018 činila spotřeba potravin, včetně potravinových ztrát a odpadů, 789,7 kg na obyvatele, což je o 17,4 kg méně než v roce 1989. Data zveřejnil Český statistický úřad.

Kapavka, HIV, syfilis? Co všechno reálně můžete a nemůžete chytit na veřejných toaletách • Návštěva veřejných záchodů většinou není zrovna nejpříjemnějším zážitkem, který bychom s radostí vyhledávali. Občas ale příroda v nevhodný moment začne „volat“ tak naléhavě, že zkrátka nemáme žádnou jinou možnost. A i když jsou v dnešní době tato místa většinou pravidelně několikrát denně čištěna, řada lidí se přesto obává nákazy nejrůznějšími chorobami. Je ale tento strach oprávněný? Co nám na toaletách skutečně hrozí?

Je nutné se bát na veřejných toaletách?

Špatná péče o zuby může vést k cukrovce, mrtvici i rakovině, ukazují výzkumy • Dentální hygiena je důležitá nejen pro stav chrupu a parodontu, ale i pro zdraví celého organismu. Výzkumy předních mikrobiologů totiž stále častěji přinášejí důkazy o spojitosti onemocnění parodontu (tkání, které „drží“ zuby v čelistní kosti) s výskytem kornatění tepen, mrtvice, cukrovky, revmatoidní artritidy, rakoviny či s předčasnými porody.

Epidemie spalniček řádí v Praze. Nepodceňujte příznaky, varují hygienici • V minulém týdnu bylo v Praze zaznamenáno celkem 12 nových, laboratorně potvrzených případů onemocnění spalničkami. Informovala o tom Hygienická stanice hlavního města Prahy (HSHMP). V průběhu celého měsíce ledna v metropoli spalničkami nově onemocnělo 35 lidí. Již od roku 2018 v hlavním městě probíhá epidemický výskyt spalniček. Za rok 2018 pražští hygienici evidovali 103 nemocných.

Svět po krizi se musí zásadně změnit, říká papež a popisuje svou představu • Lidstvo musí po koronavirové krizi zpomalit a nalézt lepší způsob soužití. V článku zveřejněném ve čtvrtek v deníku The New York Times to píše papež František.

Operace tepny bez řezu skalpelem. Homolka drží světové prvenství v robotické cévní chirurgii • Pět až sedm malých vpichů namísto podélného řezu celé břišní stěny. Pacienti s výdutí nebo jiným závažným postižením břišní aorty či pánevních tepen nemusí podstupovat otevřenou operaci. Stačí jen miniinvazivní robotický zákrok.

Každý druhý člověk v Česku umírá na rakovinu nebo onemocnění srdce • V minulém roce zemřelo 112 920 obyvatel Česka. Více než polovina z nich zemřela v důsledku onemocnění srdce (32 %) nebo zhoubného nádoru (25 %). Trojici nejčastějších příčin úmrtí uzavírají cévní nemoci mozku s podílem 7 % na všech úmrtích. Nejnovější data zveřejnil Český statistický úřad.

Klíč k dlouhověkosti máme všichni na dosah ruky, tvrdí vědci z Harvardu • Prožít dlouhý a spokojený život je snem mnohých z nás. Moderní vědecké výzkumy dokazují, že každý člověk může do určité míry ovlivnit, kolika let se dožije.

Jak funguje DNA? Národní muzeum otevřelo výstavu Doba genová • Jak vlastně vypadá DNA a jakým způsobem se získává v laboratoři? A k čemu je její výzkum užitečný v muzejnictví? Nejen na tyto otázky se snaží odpovědět nová výstava s názvem Doba genová, která je k vidění od 19. července v Nové budově Národního muzea.

Jeden zaměstnanec s depresí ubere firmě 32 pracovních dní. Jak pečovat o duševní zdraví svých zaměstnanců? • Na 10. října připadá Světový den duševního zdraví. Tomu dle odborníků svědčí práce, na druhou stranu však samo zaměstnání nebo pracovní prostředí může k psychickým problémům napomáhat. Světová zdravotnická organizace odhaduje, že například depresí trpí celosvětově až 300 milionů lidí, kvůli čemuž přichází světová ekonomika každý rok o 1 bilion dolarů. Jak mohou zaměstnavatelé pomoci ke zlepšení či udržení duševního zdraví svých pracovníků?

Chuť jako nejdůležitější smysl. Funguje už před narozením a zásadně se mění s věkem • Jediný lidský smysl, při jehož absenci můžeme snadno zemřít, i když si to vůbec neuvědomujeme. V průběhu života se mění a může nás pořádně potrápit. Není to zrak, ani sluch, které vás asi napadnou jako první.

Světová zdravotnická organizace varuje před vlivem obrazovek na děti • Světová zdravotnická organizace (WHO) vydala doporučení týkající se denního režimu u dětí mladších pěti let. Jde o vůbec první takové doporučení, které WHO oficiálně publikovala. Doporučení obsahují například radu, aby v prvních dvou letech života dítě nevysedávalo před televizní obrazovkou či nehrálo počítačové hry, v dalších třech letech by dle názoru WHO takové aktivity neměly zabírat více než hodinu denně. WHO naopak vyzdvihuje význam pohybu a kvalitního spánku pro zdravý vývoj těch nejmladších.

Milovníci voňavých bylinek si přijdou na své v Národním zemědělském muzeu na Letné • Muzejní dvůr Národního zemědělského muzea provoní poslední dubnovou sobotu bylinky. Třetí ročník Bylinkového dne nabídne burzu bylinkového sortimentu, ale i bohatý doprovodný program.

Bolest kloubů nemusíte léčit jen syntetickými látkami. Existují i alternativní způsoby • Bolavé klouby trápí drtivou většinu seniorů, nevyhýbají se však ani mladším ročníkům. A zdravotníci často varují, že kvůli stále se snižující fyzické aktivitě dětí a mladých bude v budoucnu hůř. Prevencí kloubových onemocnění je zejména správná životospráva – udržování si zdravé váhy a vhodný pohyb. Pokud vás i tak tyto obtíže dostihnou, nemusíte se pro úlevu obracet jen na syntetické prostředky. Bolavým kloubům dlouhodobě pomůže i voda obohacená o molekulární vodík, kryoterapie nebo třeba jóga.

Nejčastější mýty o lidském mozku, kterým někteří stále věří • Staří Egypťané považovali za sídlo inteligence srdce. Lékaři v antickém Řecku ale později zjistili, že skutečné řídící centrum člověka se nachází v mozku. V dnešní době o tom již nelze pochybovat. Schopnosti, které má tento rosolovitý orgán, jsou až neskutečné. Přesto se však o něm mezi lidmi šíří několik mýtů, které se nezakládají na pravdě.

Lidský mozek.