Pozitronová tomografie slaví výročí. Unikátní metodu provedli lékaři v Česku poprvé před 20 lety

21. srpna 2019 ∙ 11:32
PražskýDEN.cz
Foto: Nemocnice Na Homolce

Přesně před 20 lety, 25. srpna 1999, provedli lékaři v pražské Nemocnici Na Homolce první vyšetření pacienta pomocí PET neboli pozitronové emisní tomografie. Jednalo se o vůbec první využití této metody nukleární medicíny v postkomunistické Evropě. PET centrum Praha, které Homolka vybudovala ve druhé polovině devadesátých let ve spolupráci s Ústavem jaderného výzkumu Řež, bylo unikátní tím, že šlo o modelový projekt podporovaný Mezinárodní agenturou pro atomovou energii. Tím, že se osvědčilo v klinické praxi, otevřelo cestu pro další rozšiřování PET technologie do zdravotnických zařízení u nás i v zahraničí.

„Podařilo se nám vzbudit zájem klinických partnerů, prosadit plnou úhradu z veřejného zdravotního pojištění a zvyšujícími se odběry povzbudit výrobce radiofarmak, bez nichž by tato technologie nebyla k ničemu,“ říká doc. MUDr. Otakar Bělohlávek, CSc., primář oddělení nukleární medicíny a PET centra Nemocnice Na Homolce. 

Technicky sofistikovaná a logisticky nesmírně komplikovaná pozitronová emisní tomografie vstoupila během 20 let vývoje do širokého povědomí indikujících lékařů a stala se relativně dobře dostupnou. Podle Bělohlávka v mnoha případech přináší zásadní diagnostické informace, které mění či potvrzují zvažované, velmi nákladné terapeutické postupy, mnohdy i velmi zatěžující a rizikové pro pacienty s obtížně léčitelnými nemocemi.

PET vyžaduje těsnou spolupráci lékařů s výrobci radiofarmak

Pozitronová emisní tomografie je zobrazovací metoda využívající ionizujícího záření. Pacientovi se do žíly injekcí aplikuje velmi malé množství mírně radioaktivní látky, kterou jednotlivé buňky v těle hromadí v různé míře, např. nádorové a zánětlivé buňky jí nasají mnohem více než buňky zdravé. Poté se snímá záření vycházející z těla pacienta pomocí PET skeneru, dnes už pomocí moderních hybridních PET/CT skenerů, a sleduje se rozložení radioaktivity v těle. Místa, která „více svítí“, jsou podezřelá. Vyšetření je náročné po organizační stránce, protože se musí počítat s poločasem rozpadu používaných radiofarmak. 

„Radiofarmaka, která používáme, jsou značena radioaktivním fluorem 18F, který má poločas rozpadu 110 minut, což znamená, že od okamžiku výroby je ho za prvních 110 minut polovina, za dalších 110 minut čtvrtina, pak osmina, šestnáctina a tak dále. Jakmile se tedy vyrobí, musí se velmi rychle dopravit k nám a my ho musíme rychle využít. Radiofarmaka vybíráme specificky pro každé vyšetření a odebíráme je aktuálně od tří různých dodavatelů, z nichž jeden je až v Rakousku,“ vysvětluje Bělohlávek. 

Budova PET centra. Foto: Nemocnice Na Homolce

PET centrum Praha byl průkopnický projekt

Vznik PET centra Praha v Nemocnici Na Homolce podporovala Mezinárodní agentura pro atomovou energii. Šlo o modelový projekt, jehož cílem bylo zjistit, zda je vhodné implementovat tak nákladnou technologii jako PET i do zemí na podobném stupni ekonomického rozvoje, na jakém byla tehdejší postkomunistická Česká republika. Ještě v tomtéž roce Homolka prokázala obrovský diagnostický potenciál PET a dosáhla toho, že vyšetření začala hradit pojišťovna. Až do roku 2003 pak bylo PET centrum na Homolce jediným pracovištěm svého druhu v ČR.

Pracoviště si po celou svou dvacetiletou historii stále udržuje tuzemský primát v počtu prováděných vyšetření a objemem poskytovaných služeb stále patří k největším v Evropě. Ročně tu lékaři vykonají více než 7 500 vyšetření, loni jich bylo téměř 8 000. Nejčastějším důvodem k vyšetření jsou onkologická onemocnění, ale PET centrum na Homolce pomáhá i při lokalizování skrytých zánětlivých ložisek v těle nebo při diagnostice epileptických záchvatů, bolestí páteře či Alzheimerovy demence.

Jablko denně dokáže divy. Proč nesmí chybět ve vašem jídelníčku

Říká se, že když sníme alespoň jedno jablko denně, můžeme se vyhnout návštěvě doktora. Jsou ale zdravotní benefity jablek skutečně tak zázračné? Na co všechno v našem těle působí? Ne nadarmo se jablko stalo symbolem pevného zdraví. Už naši předci věděli, že posiluje imunitu, účinně bojuje proti infekcím, detoxikuje a regeneruje organismus a zlepšuje náladu. Pravidelnou konzumací jablek asi nejvíce prospějeme našemu trávicímu systému. Šťavnaté biblické plody totiž obsahují látku zvanou pektin. Jedná se […]

Používáte opalovací krém správně? Vyhněte se nejčastějším chybám

Léto je v plném proudu a my si tak můžeme dosyta užívat hřejivých slunečních paprsků. Všichni víme, že bez opalovacího krému se vystavujeme velkému riziku. V ohrožení jsou ale i ti, kteří opalovací krém používají špatně. Na co je potřeba při opalování myslet? Správná volba UV faktoru Na trhu je celá řada opalovacích krémů, ale každý z nich se liší. Pokud plánujete strávit na sluníčku celé odpoledne, určitě nebude stačit krém s ochranným faktorem 20. Ten poslouží tak maximálně […]

Účinky jahod na lidské zdraví. Proč se vyplatí jíst je v sezóně?

Sezóna jahod je v plném proudu. České zahrádky jsou v těchto dnech doslova obsypány červenými plody, které znali již staří Římané. Možná vás překvapí, že pro širokou konzumaci se jahody začaly používat až v pozdním středověku, kdy byly pěstovány převážně mnichy. Toto ovoce je velmi bohatým zdrojem vitamínu C. Jeho obsah je srovnatelný s citrusovými plody. Najdeme v něm ale i vysoký podíl organických kyselin jako například kyseliny jablečné, citrónové, chininové, šťavelové, salicylové či ellagové, která působí […]

Klíšťata útočí. Chraňte se dřív, než si vás najdou a bude pozdě

Vypadá to, že počasí se konečně umoudřilo. V příštích dnech nás čekají příjemné teploty, a tak mnozí vyrazí na vycházky do přírody. Stejně jako každý rok tam však můžeme narazit na parazita, který dokáže hodně zkomplikovat život. Klíšťata se probouzejí při teplotách okolo 8 až 10 stupňů Celsia. Jejich sezóna je tedy nyní již v plném proudu. Kde se klíšťata vyskytují Domovem klíštěte obecného jsou především trávy a křoví o minimální výšce 20 cm. Setkat se s ním můžete nejen […]

Změňte melodii budíku. Bude se vám lépe vstávat a stoupne výkonnost, tvrdí australští vědci

Problémy s ranním vstáváním trápí velkou část populace. Mnozí zvládnou jen s obtížemi vylézt z postele, a některé dokonce neprobere ani dlouhé a opakované zvonění budíku. Na vině je řada faktorů, ale podle vědců je důležitá i melodie, kterou si pro své probuzení zvolíme. Nový výzkum australských vědců z RMIT Uniuversity v Melbourne zjistil, že pro notorické zaspávače se vůbec nehodí zvuk klasického pípání budíku ani poplašný alarm. Lépe řečeno, tyto zvuky se nehodí se téměř pro nikoho. Zkuste […]

X Zavřít