Ovocné knedlíky miloval i Jan Neruda. Připravit opravdové staročeské není žádná velká věda

MagazínTomáš Marný3. prosince 20192 minuty čtení

Ovocné knedlíky patří mezi poklady naší kuchyně.

Foto: Archiv

Knedlíky v nejrůznějších podobách najdeme nejen v celé Evropě, ale třeba i v daleké Číně. Tamní kuchaři je vařili už dávno před námi. Naše klasické plněné knedlíky na sladko známe přibližně 300 let.

Každý fanoušek české kuchyně by jistě přísahal, že knedlík je český vynález. Omyl. I když to hezky zní, už i samotné slovo knedlík je převzaté z německého „knödel“. O jejich skutečný prapůvod se tak stále přou Češi, Rakušané a Němci. Mezitím knedlíky dobyly svět a v současnosti existují ve stovkách nejrůznějších variant v mnoha zemích světa.

V naší bohaté historii najdeme zmínky o knedlících již ve středověku. Tehdy se připravovaly ve formě koulí nebo šišek, obvykle však z posekaného masa, spojeného luštěninami a namočeným pečivem. Zhruba před 300 lety jsme se pak konečně dočkali klasických knedlíků z mouky.

Xiaolongbao – vzdálená čínská obdoba našich plněných knedlíků. Foto: Archiv

Nepřekonatelná ovocná klasika

Mezi klasické pokrmy české kuchyně patří neodmyslitelně ovocné knedlíky. Poprvé se v kuchařských knihách objevují již v 17. století, původně se švestkami a smažené.

Později se objevily i klasické knedlíky vařené, s dalším ovocem, obvykle sypané mákem nebo tvarohem. Ve vyšší společnosti se knedlíky polévaly smetanou nebo máslem. Naši předkové je pak krajově nazývali například „obálky“ nebo „kulivále“. Není divu, že ovocné knedlíky uchvátily i Jana Nerudu, který o nich napsal dokonce jeden ze svých fejetonů.

[related-post id=“5254″]

Jiný kraj, jiný knedlík

Těsto můžete využít klasické kynuté, tvarohové, krupicové, žemlové, bramborové nebo odpalované. Klasiku pak představují zejména kynuté nebo tvarohové knedlíky s meruňkami, sypané moučkovým cukrem a strouhaným tvarohem, bohatě zalité máslem. V Rakousku nebo Bavorsku se pak můžete setkat i s variantou, kdy se knedlíky obalují v osmažené strouhance nebo drcených piškotech.

Ovocný knedlík obalený ve strouhance. Foto: Archiv

Ty opravdu staročeské tvarohové ideálně připravíte ze 2 balíčků polotučného tvarohu, 2 vajec, 200 gramů hrubé mouky, strouhanky ze 4 rohlíků, 200 gramů tvrdého tvarohu a 100 gramů másla. Do hotového těsta balíme půlky meruněk a ihned házíme do vařící vody, kde je necháme jen do té doby, než vyplavou napovrch, cca 5-8 minut. Na talíři je propícháme, aby se nesrazily, a pak již posypeme cukrem, tvarohem a přelijeme máslem podle chuti.

Nepřehlédněte

Smíchovská náplavka bude hostit festival středomořské kuchyně • V sobotu 15. srpna 2020 budete moci ochutnat speciality z několika oblíbených středozemních destinací na jednom místě.

Hlávkův most slaví narozeniny. Jako první v Čechách byl postaven z betonu • Uběhlo již 107 let od slavnostního otevření mostu spojujícího pražské části Karlín a Holešovice přes ostrov Štvanice. Přestože výstavbu Hlávkova mostu komplikovaly spory dvou tehdejších stavebních škol, vznikla jedinečná stavba dokládající urbanistický rozvoj hlavního města. V minulosti most sloužil jako hlavní dopravní tepna do holešovických jatek, dnes je páteřní komunikací pražské dopravy. V příštích letech jej čeká, stejně jako další mosty přes Vltavu, rozsáhlá rekonstrukce.

Průběh stavby most zachycuje fotografie z roku 1910.

Drtivá pandemie ruské chřipky řádila i u nás. Dobový popis hodně připomíná současnost • Historie ukazuje, že světové pandemie nejsou ničím novým. Například mezi lety 1889 až 1893 řádila po celém světě tzv. ruská chřipka. Při pročítání článků v dobových novinách můžeme nalézt hned několik podobností s naší nepříjemnou současností.

Spadne někdy Eiffelova věž? Naši předci nepočítali, že vydrží tak dlouho • Eiffelova věž patří mezi nejznámější symboly Paříže i celé Francie. Ve své době ji lidé považovali za malý zázrak. Jak ale dokládá článek z Národních listů ze srpna 1891, příliš se nepředpokládalo, že by mohla vydržet stát až do 21. století.

Lahodná pečená slanina. Až zjistíte, proč tak voní, možná vás rychle přejde chuť • Šťavnatá pečená slanina. Kdo by její lákavé vůni odolal? Vždy si na ní pochutnáme s výčitkami svědomí, protože tušíme, že zrovna dvakrát zdravá není. Víte ale, co přesně z ní dělá tak výjimečnou lahůdku?

Pečená slanina je pro mnoho lidí neodolatelná.

19. 11. 1889: Řešení nedostatku lékařů a odpor proti pivním tlakostrojům • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

27. 5. 1889: Zabavený nemocný kůň, zaplavená ulice a neštěstí v blázinci • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

13. 10. 1889: Falešné certifikáty na maso, drzé zlodějky a stavba nábřeží • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

4. 11. 1868: V Praze řádí zlodějka, která okrádá malé děti • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

23. 9. 1889: Splašený kůň v Jindřišské ulici a výtržník v noční kavárně • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Nejčastější chyby při přípravě bramborové kaše. Záleží hlavně na způsobu vaření • Bramborová kaše patří právem mezi nejoblíbenější přílohy. Její příprava je časově trochu náročnější. Zároveň vyžaduje dodržení určitých postupů, aby výsledná chuť byla vyladěná k dokonalosti. Na co všechno tedy v kuchyni myslet?

Bramborová kaše

15. 7. 1890: Ve Španělsku se šíří cholera. České obce musí přijmout několik opatření • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

15. 4. 1889: Mladý muž spáchal sebevraždu v hotelu. Důvod vysvětlil v dopise na rozloučenou • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Dokonalá bramborová kaše. V čem je to tajemství? • Dobře připravená bramborová kaše je kombinací několika faktorů, které společně dohromady vytvářejí její charakteristickou chuť a texturu.

Bramborová kaše

Tajemství banánů. Proč jsou zahnuté a rostou nahoru? • Přemýšleli jste někdy nad tím, proč jsou banány zahnuté? A proč narozdíl od většiny plodů ovocných stromů a navzdory zákonům gravitace rostou směrem nahoru?

Pražské planetárium slaví šedesátiny a pomýšlí na rozšíření • Již šest desetiletí odhaluje svým návštěvníkům pražské planetárium tajemství vesmíru. Jeho návštěvu zprostředkovává nejen digitální projekcí na největší promítací plochu v ČR, ale také reálnými prožitky. 

23. 2. 1868: Mladý student pedagogiky zadržen kvůli padělání peněz • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Most je už skoro hotovýTřetí most pražský se blíží za nynější příznivé povětrnosti rychle k svému úplnému ukončení. Podlaha mostu jest již úplně položena, tak že se bude moci v nejbližších dnech vozová cesta dlážditi dubovými špalíčky. Postranní chodníky pro pěší začnou se též v krátkém čase dlážditi a to sice dlažbou mosaikovou, kteráž práce jest svěřena zdejšímu mistru dlaždickému p. Vejrostkovi. V těchto dnech bylo započato kladením železných žlábků podél chodníků a pokračováno v zřizování vkusnho zábradlí kolem mostních pilířů. Obecenstvu se dovoluje přístup na most a přechod přes něj za dobrovolný poplatek, jejž vybírají stážníci stavby. V posledních dnech byl most četně navštěvován, jmenovitě času odpoledního, kdy celé zástupy lidu přes most se ubírají, by užili ve svěžím vzduchu krásné vyhlídky s mostu i s Letné se jevící. S dlažbou ulice Eliščiny počne se jak mile tomu povětrnost dovolí. Na stavbách celnice a nedaleké kavárny pod Letnou se též usilovně pracuje. – Pražský denník, 23. 2. 1868 Padělatel zlatekPředevčírem byl u jednoho krupaře na Malé straně zadržen 17letý kandidát učitelství Jaromír Š., jenž chtěl falešnou zlatku udati. Policie prohledávala ještě téhož dne v jeho bytu v »lázni« a nalezla tam v jedné knize několik padělaných šestáků, několik olejem napuštěných archů papíru k dalšímu padělání, tuše atd. Mladík se na to přiznal, že skutečně padělání toho se dopustil a byl tudíiž zemskému soudu odevzdán. – Pražský denník, 23. 2. 1868 VýročíZlatou svatbu slaviti bude pozejtří, v úterý o půl 9. hod. u křižovníků Jan Bouček se svou ženou Terezií, s kterou byl před 50 lety u sv. Petra oddán. Staří manželé žijí prý v nuzných poměrech a takž se snad najdou citliví lidé, kteří jim k zlaté svatbě nějakým darem přispějí. – Pražský denník, 23. 2. 1868 [related-post id="6050"] Ženich dopadenNevěsta ze Zbraslavi, které ženich, jak známo, před samou svatbou s penězi uprchl do Prahy, konečně se už dopídila uprchlého, ale nevíme, zdaž má z něho velké potěšení. Ve čtvrtek jej pražská policie postihla v židovském městě, potloukajícího se tam s nějakou ženštinou. Peníze byly už ty tam a ženich, jsa následkem své divoké lásky nemocen, dopraven jest do pražské nemocnice. – Pražský denník, 23. 2. 1868 PoplachVčera dopoledne roznesla se zvěst, že v nádraží oheň vypukl, a skutečně novoměstští hasiči s ruční stříkačkou do nádraží běželi. Oheň, který v jedné tamní budově vyšel, bylvšak hned v zárodku od dělníků udušen. – Pražský denník, 23. 2. 1868

5. 12. 1889: Spor o pozemky mezi Vinohrady a Prahou a noční řádění buršáků • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

23. 8. 1890: Chytání koček na Karlově náměstí a sebevražda milenců • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

25. 3. 1890: Nový vynález, umělecká výstava a popálený hnanec • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.