Ovocné knedlíky miloval i Jan Neruda. Připravit opravdové staročeské není žádná velká věda

MagazínTomáš Marný3. prosince 20192 minuty čtení

Ovocné knedlíky patří mezi poklady naší kuchyně.

Foto: Archiv

Knedlíky v nejrůznějších podobách najdeme nejen v celé Evropě, ale třeba i v daleké Číně. Tamní kuchaři je vařili už dávno před námi. Naše klasické plněné knedlíky na sladko známe přibližně 300 let.

Každý fanoušek české kuchyně by jistě přísahal, že knedlík je český vynález. Omyl. I když to hezky zní, už i samotné slovo knedlík je převzaté z německého „knödel“. O jejich skutečný prapůvod se tak stále přou Češi, Rakušané a Němci. Mezitím knedlíky dobyly svět a v současnosti existují ve stovkách nejrůznějších variant v mnoha zemích světa.

V naší bohaté historii najdeme zmínky o knedlících již ve středověku. Tehdy se připravovaly ve formě koulí nebo šišek, obvykle však z posekaného masa, spojeného luštěninami a namočeným pečivem. Zhruba před 300 lety jsme se pak konečně dočkali klasických knedlíků z mouky.

Xiaolongbao – vzdálená čínská obdoba našich plněných knedlíků. Foto: Archiv

Nepřekonatelná ovocná klasika

Mezi klasické pokrmy české kuchyně patří neodmyslitelně ovocné knedlíky. Poprvé se v kuchařských knihách objevují již v 17. století, původně se švestkami a smažené.

Později se objevily i klasické knedlíky vařené, s dalším ovocem, obvykle sypané mákem nebo tvarohem. Ve vyšší společnosti se knedlíky polévaly smetanou nebo máslem. Naši předkové je pak krajově nazývali například „obálky“ nebo „kulivále“. Není divu, že ovocné knedlíky uchvátily i Jana Nerudu, který o nich napsal dokonce jeden ze svých fejetonů.

[related-post id=“5254″]

Jiný kraj, jiný knedlík

Těsto můžete využít klasické kynuté, tvarohové, krupicové, žemlové, bramborové nebo odpalované. Klasiku pak představují zejména kynuté nebo tvarohové knedlíky s meruňkami, sypané moučkovým cukrem a strouhaným tvarohem, bohatě zalité máslem. V Rakousku nebo Bavorsku se pak můžete setkat i s variantou, kdy se knedlíky obalují v osmažené strouhance nebo drcených piškotech.

Ovocný knedlík obalený ve strouhance. Foto: Archiv

Ty opravdu staročeské tvarohové ideálně připravíte ze 2 balíčků polotučného tvarohu, 2 vajec, 200 gramů hrubé mouky, strouhanky ze 4 rohlíků, 200 gramů tvrdého tvarohu a 100 gramů másla. Do hotového těsta balíme půlky meruněk a ihned házíme do vařící vody, kde je necháme jen do té doby, než vyplavou napovrch, cca 5-8 minut. Na talíři je propícháme, aby se nesrazily, a pak již posypeme cukrem, tvarohem a přelijeme máslem podle chuti.

Nepřehlédněte

12. 4. 1889: Požár v Karlíně a stavba paláce banky na Senovážném náměstí • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

10. 4. 1868: Kavárnu pod Letnou bude provozovat pan Procházka • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Drátař v ouzkostech Policejní strážník pozoroval ve středu odpoledne u Šlikova paláce malého drátaře, jak na kolemjdoucích žebře. I chtěl jej zatknouti. Jak to ale drátařík pozoroval a již vyváznutí neměl, odhodil pasti, které měl, a spatřiv, že je v prostřed ulice kanál otevřen, hajdy skočil do kanálu a zmizel. Kanálem pak běžel až pod uhelný trh, kdež nedaleko hostince »u Šturmů« zdráv zase vylezl. Strážník ho ovšem víc nedostal. – Pražský denník, 10. 4. 1868 Zpronevěření Vdova po jednom hostinském na Malé straně odevzdala před pěti lety jednomu obuvníkovi a jeho ženě dva kufry k uschování. Když je teď nazpět žádala, ukázalo se, že jsou kufry už dávno všeho prádla a šatstva zbaveny. – Pražský denník, 10. 4. 1868 [related-post id="9067"] Zabavené doutníky Ve středu byla u oujezdské brány zabavena bedna, která sem byla po plzeňské drázce přivezena. Bylo sice udáno, že se v ní nalezá sklo, ale při bližším prohledání se nalezlo v ní 105 liber cizozemských pašovaných doutníků, které ovšem zabaveny byly. – Pražský denník, 10. 4. 1868 Pronájem Kavárna pod Letnou, která svým krásným položením jakož i velmi pěknou úpravou zajisté vítaným bude místečkem Pražanům přešedším nový třetí náš most, pronajata bude kavárníkovi p. Procházkovi za 903 zl. roční činže. – Národní listy, 10. 4. 1868

24. 9. 1889: Problémy měšťanských škol v Praze a pomoc pro chudé vdovy • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Nakupujte jídlo tak, aby to nebolelo peněženku • Supermarkety a obchody s potravinami jsou jedním z mála míst, kde v současné době můžeme utrácet peníze. Řada lidí proto nakupuje jídlo v mnohem větším množství než obvykle. Co tedy dělat, abychom tyto výdaje udrželi v rozumných mezích?

22. 3. 1890: Stavba nového nábřeží, přejetý mladík a popálená hokyně • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Lahodná pečená slanina. Až zjistíte, proč tak voní, možná vás rychle přejde chuť • Šťavnatá pečená slanina. Kdo by její lákavé vůni odolal? Vždy si na ní pochutnáme s výčitkami svědomí, protože tušíme, že zrovna dvakrát zdravá není. Víte ale, co přesně z ní dělá tak výjimečnou lahůdku?

Pečená slanina je pro mnoho lidí neodolatelná.

25. 2. 1868: Zmatek na sokolských šibřinkách. Obsluha šatny totálně nestíhala • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Zmatek v šatnici Letošní Šibřinky pražského Sokola, jež byly v sobotu odbývány, byly letos obzvlášť hlučně navštíveny, skončily se ale spůsobem pro některé hosty dost mrzutým. Když se totiž o 3. hod. v noci společnost chtěla rozcházeti a v šatnici nebylo lze návalu hostů rychle vyhověti, sáhli si někteří hosté sami pro své šaty a když zmýlil se který, hodil šat zase zpět. Z toho povstal zmatek, každý sáhal konečně po čem mohl, až pak na dovršení zmatku jeden věšák se zvrátil a šatstvem teprv notně zamíchal. Ti, kdož u garderoby byli, uznali konečně za dobré, vházeti šaty do tanečního sálu, aby si, komu co paří vzal. Mnoho hostí šlo bez vrchních šatů domů a takž se stalo, že ještě v neděli v poledne bylo přes 200 obleků v šatnici a že výbor novinami vyzývat musel, aby majetníci jich si pro ně přišli a aby, kdo cizí oblek vzal, zase jej vrátil. – Pražský denník, 25. 2. 1868 Marný poplach Předevčírem večer strhl se nemalý poplach v okolí žitné brány. Kdosi z obyvatelův domů tamějších maje vyhlídku na tělocvičnu Sokola našeho spozoroval za štítem mohútné budovy té vyšlehovati rudon zář a jiskry. Aniž by vzpomněl, že těsně při Sokolně jest továrna strojnická, v níž zhusta i za noci pracuje se u výhně, učinil pokřik, že v Sokolovně hoří; rychlostí blesku roznesla se děsivá zvěst po nejbližším okolí, lidé chvatali pro stříkačky, slovem poprask byl hotov. Než ale stříkačky přijely, již vidělo se, že poplach byl marný. V řečené továrně za Sokolnou vytápěli pec k tavení železa a při silném ohni ovšem plameny, dým i jiskry šlehaly z komína výhně, což ale pozorovateli připadalo s jeho stanoviště, jakoby oheň šlehal z krovu Sokolny. – Národní listy, 25. 2. 1868 [related-post id="6175"] Nekalá soutěž Vládní agitace pro „Pražský Denník“ provádí se už i ve školách! C. k. úřadové posílají ředitelům gymnasiálním dopisy, aby žáky na ten list upozornili! Co zbývá ještě dále? To, aby vláda ten přeušlechtilý žurnál udělala nutnou školní knihou. Nám by se to zdálo napoň poctivější, nežli když se vnucuje žáctvu “Pražský Denník“ s tim důvodem, že v něm najdou úřední vyhlášení o stipendiích!! Při maturitách nechať dělají žáci budoucně zkoušku z “Pražského Denníka“ místo z přírodopisu, nebotˇco se stipendií týče, tu z něho budou míti zisk pratenký: majíť ředitelové povinnost o každém uprázdněném stipendiu dáti vědomost, a vláda má povinnost, návěští takové ohlašovati také v listech jiných. – Národní listy, 25. 2. 1868

Národní muzeum představuje osobnost Milana Rastislava Štefánika • V Nové budově Národního muzea byla v úterý otevřena výstava s názvem „Milan Rastislav Štefánik: Generál-osvoboditel“. Návštěvníci se seznámí s touto výraznou osobností našich dějin a odhalí i méně známá fakta o Štefánikově životě.

20. 6. 1890: Výtržnost na Zeleném trhu a stavba přístaviště v Holešovicích • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

28. 1. 1868: Muži se rozbilo skleněné zboží. Reakce kolemjdoucích ho dojala k slzám • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

30. 7. 1890: Hrůzná tragédie na Letné, pohřešovaný chlapec a pobodaný čeledín • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

25. 11. 1889: Buršácká maškaráda, nocleh s překážkami a milovník kožichů • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

20. 1. 1868: Vyšší škola dívčí v Praze chystá zavedení výuky tance • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

5. 8. 1889: Exekuční novela, požár v obchodě a neopatrná střelba • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Zemědělské trhy na Letné nabídnou kvalitní lokální suroviny i streetfood • Září a říjen bude na muzejním dvorku Národního zemědělského muzea na Letné patřit podzimním trhům. Akce potěší zákazníky, kteří upřednostňují kvalitní lokální potraviny. Těšit se můžete i streetfood stánky s občerstvením.

7. 10. 1889: Na smrt vylekaná matka a cestující apoštolé spiritismu • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

26. 7. 1890: Nález podzemní chodby a pokus zoufalé ženy o sebevraždu • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

15. 1. 1868: Vážený pražský občan spáchal sebevraždu, spekuluje se o důvodech • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Spící prorok Edgar Cayce. V tranzu léčil lidi a odhaloval tajemství reinkarnace • Patří mezi nejslavnější léčitele a senzibily všech dob a jeho zázračné schopnosti si dodnes nedokážeme úplně vysvětlit. Řeč je o muži jménem Edgar Cayce. Za svůj život předal lidem téměř 14 tisíc nejrůznějších poselství. Většinou se jednalo o přesné určení příčin zdravotních problémů jeho pacientů a doporučení léčebného postupu. Občas ale nabízel i pohled za oponu našeho světa.

17. 6. 1890: Vyhlubování koryta Vltavy jde rychlým tempem. I díky technice • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.