Nejúspěšnější TV pořad měl 5 miliónů diváků. Peoplemetry měří sledovanost už 22 let

ZajímavostiKristián Vích30. května 20193 minuty čtení

Foto: Archiv

V neděli 12. října 1997 večer seděla více než polovina obyvatel Česka před televizními obrazovkami. Krátce před 20. hodinou většina z nich netrpělivě očekávala, kdy už „to“ konečně začne. A pak se objevila zpěvačka Lucie Bílá, ovšem tentokrát v poněkud netradiční roli moderátorky.

Vydatná reklamní kampaň se soukromé stanici Nova vyplatila. Jak se zjistilo druhý den, estrádní pořad Miss desetiletí (na CSFD.cz je dnes ohodnocen mizernými 19 procenty) zcela ovládl éter. V jednu stejnou chvíli ho sledovalo přesně 4,727 milionů diváků starších 15 let, což zhruba 80 % všech lidí, který v daný moment byli u obrazovek. A protože se dívaly i děti, celkový počet diváků byl bez několika tisíc rovných pět miliónů. Žádný jiný pořad tento rekord dosud nepřekonal.

Tyto velmi přesné údaje vypovídají mnohé o vkusu českých diváků na konci tisíciletí a v budoucnu proto jistě poslouží i historikům. Nebylo by je ale možné získat bez tzv. peoplemetrů – přístrojů určených pro elektronické měření sledovanosti. V Česku se tento systém začal používat přesně před 22 lety.

První podoba peoplemetru používaného u nás od roku 1997. Foto: Nielson Admosphere

Historie měření

Televizní vysílání se celosvětově rozšířilo ve 40. letech minulého století, zejména pak po druhé světové válce. Zpočátku vlastnili televizor jen bohatí, ale to se začalo rychle měnit. Například v USA vzrostl počet majitelů televizí již v roce 1947 na jeden milion a o rok později zde byl poprvé zaveden systém kabelové televize.

První televizní reklama byla odvysílána americkou stanicí NBC už v roce 1941. A právě zadavatelé inzerce chtěli mít přehled o tom, ke kolika lidem se jejich sdělení dostalo. Začala se proto měřit televizní sledovanost. Zpočátku šlo pouze o běžný socio-demografický dotazníkový průzkum. Respondenti byli buď dotazováni telefonicky, nebo si vedli tzv. „divácké deníčky“. U nás se tímto způsobem zjišťovala sledovanost až do roku 1997.

[related-post id=“18226″]

Ale už v roce 1949 (přesně před 70 lety) přišel Američan Arthur Charles Nielsen s měřícím přístrojem, který sledoval aktivitu televizoru – kdy byl zapnutý a na jaký kanál byl naladěn. Nielsen nainstaloval zařízení do 1100 domácností. Získaný vzorek divácké obce byl dostatečně reprezentativní, aby umožňoval generalizaci ratingů na celou americkou společnost.

První skutečné peoplemetry představila na konci sedmdesátých let firma Audits of Great Britain. V roce 1984 se začaly začaly používat ve Velké Británii a Itálii. Od respondentů bylo vyžadováno, aby se přihlašovali a odhlašovali, kdykoliv začnou nebo přestanou televizi sledovat.

Modernější podoba peoplemetru z let 2013 až 2017. Foto: Nielson Admosphere

Peoplemetry v Česku

Od 90. let minulého století se začala měřit sledovanost televize elektronicky za použití peoplemetrů ve většině vyspělých zemích. Česá republika se připojila 2. června 1997. Ze začátku se televizní kanály identifikovaly podle svojí vysílací frekvence, ale později byla tato technologie nahrazena vyspělejšími a sofistikovanějšími systémy na bázi kódování (značkování) vysílaného obsahu.

V současné době je nejrozšířenější metodou tzv. audiomatching, neboli porovnání zvukových stop. I přesto, že všechny významné společnosti na poli měření sledovanosti televize vyvinuly alternativní osobní měřidla, takzvané „fixní“ peoplemetry stále zůstávají základní stavební jednotkou téměř všech měření televizní sledovanosti na světě.

Pokud jste nikdy neměli to štěstí a výzkumná společnost si vaši rodinu na měření nevybrala, nemusíte být smutní. Historické peoplemetry i jejich modernější verze si můžete na vlastní oči prohlédnout v Národním technickém muzeu v Praze, které je do svých sbírek zařadilo coby svědectví o významu a vlivu televize na společnost ve 20. a 21. století.

Nepřehlédněte

Nová vánoční pohádka se natáčela pomocí unikátní hollywoodské technologie • O příběhy s dobrým koncem nebude na televizních obrazovkách o letošních Vánocích nouze. Česká televize odvysílá tři premiérové pohádky. Jednou z nich bude i příběh O léčivé vodě.

Hlasatelky se vrací na obrazovky. ČT spustí nový kanál pro seniory • Česká televize spouští v pondělí 23. března nový program ČT3. Důvodem je především snaha televize pomoci nejohroženější skupině - starším lidem, kteří jsou v této době nuceni zůstávat doma.

Večerníček slaví 55. narozeniny. Legendární znělka je světově unikátní • Kdo by neznal kluka v papírové čepici, který den co den přijíždí na nejrůznějších dopravních prostředcích za dětmi, aby jim popřál dobrý večer a dobrou noc. Letos je mu už 55 let, ale stále neztratil nic ze své kouzelné roztomilosti.

Česká televize pořádá ve svém sídle na Kavčích horách Den otevřených dveří • Ve středu 8. května budete mít jedinečnou šanci si prohlédnout, kde a jak vznikají známé televizní pořady. Česká televize pořádá ve svých studiích V Praze, Brně a Ostravě již tradiční Den otevřených dveří.

Karel Smyczek slaví životní jubileum. Zákeřná nemoc ho prý vůbec nezměnila • Jméno režiséra Karla Smyczeka je neodmyslitelně spjato s populárními filmy a seriály. Na svém kontě má tituly jako Sněženky a machři, Lotrando a Zubejda, Třetí patro, Bylo nás pět, Místo nahoře nebo Dobrá čtvrť. Velká část jeho tvorby je však zaměřena na dětské diváky a v neposlední řadě se prosadil i jako herec.

Vlak dětství a naděje. Helenu Růžičkovou málem nahradila jiná herečka. Proč byl seriál v trezoru? • „Nic ty se neboj, dítě moje zlatý! Na tragickej život jsem já pes!“ Nezapomenutelná věta Heleny Růžičkové ze seriálu Vlak dětství a naděje téměř zlidověla. Přitom chybělo málo a znali bychom ji v podání úplně jiné herečky. Jak na natáčení vzpomíná Tereza Brodská? A proč seriál cenzura na několik let zamkla do trezoru?

Stanislav Zindulka a Helena Růžičková v seriálu Vlak dětství a naděje.

Kultovní hlasatel Miloš Frýba. Zmizel z obrazovky a stal se záhadou • Píše se rok 1968 a do Československé televize nastupuje jako elektroefektář, tedy tvůrce elektrických efektů, třiadvacetiletý pohledný blonďák Miloš Frýba. Málokdo tuší, že už za pár let se z něj stane hvězda obrazovky.

Miloš Frýba jako programový hlasatel.

Žena za pultem. Kultovní seriál pohoršoval sexuální obscénností. Hrát měla původně jiná herečka • Když se řekne Žena za pultem, každý si okamžitě vybaví Jiřinu Švorcovou. Málokdo ale ví, že roli statečné prodavačky, která si bez mrknutí oka hravě poradí s protivnými zákazníky, slizkým exmanželem a pubertální dcerou tzv. „na přes držku“ (a ještě u toho – jakoby jen tak mimochodem – zvládne uchlácholit několik bolavých dušiček) měla původně hrát úplně jiná herečka.

Část diváků brzy přijde o televizní signál. Problém to může být hlavně pro seniory, říká psycholožka • Místo oblíbených televizních pořadů jen černá obrazovka. Přesně to hrozí už na konci listopadu části diváků, kteří dosud nejsou připraveni na nový vysílací standard DVB-T2. Vypínání stávající pozemní vysílací sítě začne již 27. listopadu v Praze a středních Čechách a do poloviny roku 2020 postupně čeká celou Českou republiku.

Jane Seymour alias Doktorka Quinnová vypadá i po 30 letech od natáčení stále fantasticky • Před 27 lety se na televizních obrazovkách v USA objevil seriál Dr. Quinnová. Historická sága o statečné lékařce, která se potýká s drsným prostředím amerického divokého západu druhé poloviny 19. století, si rychle získala miliony diváků. Představitelka hlavní role, britská herečka Jane Seymour, vypadá i po téměř třech desítkách let od natáčení pořád úžasně. 

Jane Semour a Joe Lando vytvořili v seriálu pár.

Ústřední ředitel Jan Zelenka, první muž Husákovy normalizační televize • Podobu televizního vysílání v 90. letech u nás výrazně formoval Vladimír Železný, spoluzakladatel a ředitel soukromé TV Nova. Ten ale zdaleka nedosáhl takového vlivu, jaký měl v médiích v předchozích dvou dekádách Jan Zelenka, ústřední ředitel Československé televize.

Jan Zelenka šéfoval Československé televizi úctyhodných dvacet let.

Kamila Moučková a Jiřina Švorcová: Kamarádky, které se usmířily na poslední chvíli • Dvě výrazné ženy, jejichž osobní i profesní životy byly zásadně ovlivněny dějinami 20. století. Obě si zažily slávu, ale i drsný pád na dno. A obě svého času pojilo přátelství, přestože každá stála na jiné straně barikády. Po roce 1968 se jejich cesty na několik desítek let rozešly. K usmíření došlo až krátce před smrtí Jiřiny Švorcové.

Jiří Ovčáček bude mít vlastní televizní pořad na TV Barrandov • Mluvčí prezidenta republiky Jiří Ovčáček se již brzy stane televizním moderátorem. Na obrazovkách TV Barrandov bude mít od podzimu svůj pravidelný pořad, do kterého si bude zvát hosty dle vlastního výběru.

Televizní hlasatelka Zdena Vařechová. Kolegové ji nesnášeli, zemřela v zapomnění • Legendární televizní hlasatelka Zdena Vařechová (†60) dlouhá léta promlouvala z obrazovky k milionům diváků po celém Československu. Přesto nakonec zemřela zcela zapomenutá. Doplatila na to, že se až příliš podbízela tehdejšímu režimu.

Legendární televizní hlasatelka Milena Vostřáková. Kvůli jedné větě jí zničili celý život • Milena Vostřáková patřila v šedesátých letech minulého století k nejpopulárnějším tvářím televizní obrazovky. Stejně jako její kolegyně, i ona se stala ideálem ženské krásy. Divačky se podle ní líčily, oblékaly i česaly. Slibně nastartovanou kariéru ovšem na dvacet let přerušila jediná věta pronesená v živém televizním vysílání.

Chlapci a chlapi. Natáčení armádní agitky bylo pro herce skutečnou vojnou • Osmdesátá léta dvacátého století se pomalu chýlí ke konci, ale komunistický režim si ještě moc nepřipouští, že ho brzy čeká definitivní konec. Na generálním štábu Československé lidové armády si právě lámou hlavu nad tím, jak zlepšit obraz vojska v očích veřejnosti a především branců. Nápad na sebe nenechá čekat. Začíná tak vznikat seriál Chlapci a chlapi.

Seriál Chlapci a chlapi

Cirkus Humberto. Natáčení seriálu stálo krev, pot a slzy stovky lidí • „Pojďte a shlédněte vyprávění z minulého věku, kdy prabáby našich pradědů byly ještě dětmi. Vydejme se na cestu s lidmi, kteří křižovali Evropu, protože jejich osudem se stal cirkus. Nalezli v něm nejen obživu, ale i smysl života.“ Úvodní slova pronášená hercem Radovanem Lukavským v kombinaci s hudbou nadčasového Karla Svobody způsobují divákům husí kůži.

Seriál Cirkus Humberto patří do zlatého fondu televize.

Saskia Burešová: Analogová královna vládne televiznímu éteru už 52 let • Podepsala snad smlouvu s ďáblem? V české kotlině nenajdeme žádnou jinou ženu, která by se více než půl století pravidelně objevovala na televizních obrazovkách a ještě při tom vypadala stále skvěle. Saskia Burešová totiž několik desítek let nestárne. V čem je její tajemství? A věděli jste, že krása jí paradoxně hodně uškodila?

Nestárnoucí Saskia Burešová.

Televize Prima ukázala studio své nové zpravodajské stanice CNN • Přípravy na spuštění nové české zpravodajské stanice CNN Prima News pokročily do další fáze. TV Prima dnes odhalila vysílací studio a představila složení redakční rady, která vysílání bude řídit. I kvůli projektu se nejstarší česká komerční televizní stanice po mnoha letech přestěhovala z pražské Palmovky do nově zrekonstruované budovy na Vinohradské ulici.