Ústřední ředitel Jan Zelenka, první muž Husákovy normalizační televize

ZajímavostiTereza Běhalová24. května 20193 minuty čtení
Jan Zelenka šéfoval Československé televizi úctyhodných dvacet let.

Jan Zelenka šéfoval Československé televizi úctyhodných dvacet let.

Foto: Archiv

Podobu televizního vysílání v 90. letech u nás výrazně formoval Vladimír Železný, spoluzakladatel a ředitel soukromé TV Nova. Ten ale zdaleka nedosáhl takového vlivu, jaký měl v médiích v předchozích dvou dekádách Jan Zelenka, ústřední ředitel Československé televize.

Historie rozlišuje lidi na dobré a špatné. A pak je pár výjimek, které nemůžeme zařadit nikam. Jedním z nich je i Jan Zelenka, výrazná osobnost naší mediální scény, která určovala obsah i formu televizního vysílání v Československu v 70. a 80. letech.

Narodil v roce 1923. Vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy a v roce 1955 se stal prvním šéfredaktorem nově vzniklého listu Večerní Praha. V 60. letech působil v Československé tiskové kanceláři a nějaký čas také zastával pozici šéfredaktora populárních Květů. Vrchol jeho kariéry ale přišel až s normalizací v roce 1969.

Normalizační ředitel

Zelenka do televize nastoupil s jasným zadáním od KSČ – nejprve vyhodit všechny pracovníky, kteří kritizovali politický a společenský vývoj po srpnové okupaci, následně uvést obsah vysílání do souladu s novou stranickou ideologií. Úkolu se zhostil velmi iniciativně, sám například okamžitě začal uvádět propagandistický pořad Pět u číše vína, v němž vedl agilní rozhovory s čelními představiteli státu. Možná právě zde se začal rodit předobraz pro soudobé pořady Jaromíra Soukupa na TV Barrandov.

„V šedesátých letech nám ředitel Pelikán nechával volnost a po ‚bratrské okupaci‘ to ještě dva tři roky doznívalo. Ale s nástupem Zelenky začalo pořádně a od podlahy mrznout,“ vzpomínal Gustav Opustil, dramaturg mnoha úspěšných pořadů ze 60. let.

Zásahy do vysílání byly často až směšně přehnané. Například v roce 1970 musela být z třídílné hry Alexander Dumas starší vypuštěna hláška Dumasovy ženy „Do země vtrhli Prusové!“, protože by prý „P“ na začátku slova mohl divák přeslechnout. Skeče v zábavných pořadech hlídala speciální komise a všechny pořady se také musely nově schvalovat 30 dní před vysíláním, aby se k divákům nedostal „závadný obsah”. Tajemníci na ÚV KSČ mohli být spokojeni, díky novému řediteli si televize téměř dokonale osvojila autocenzuru.

[related-post id=“12966″]

(Všeho)schopný manažer

Ačkoliv byl Zelenka oddaný komunista „Husákovec“, který bez skrupulí vyhazoval nepohodlné pracovníky, díky jehož pečlivé práci byla do miliónů diváků dvě desítky let „nalévána“ propaganda nejhrubšího zrna, nelze mu upřít usilovnou snahu o rozvoj televize.

Vytvářel krátkodobé i dlouhodobé plány a dokázal od vedení KSČ získat nejrůznější formy podpory, včetně nemalých finančních prostředků na tvorbu nákladných pořadů. Některé z nich byly částečně oproštěny od komunistické ideologie a své diváky si nacházejí i ve 21. století. V televizi také praktikoval na svou dobu pokrokové metody manažerského řízení.

Jako někdejší publicista je autorsky podepsán i pod řadou pořadů, z nichž některé vydržely ve vysílání i po jeho odchodu z televize – například Hudba z respiria (1971 až 1991), Vysílá studio Jezerka (1974 až 1990) nebo Křeslo pro hosta (1980 až 1989). A málokdo ví, že z jeho hlavy pochází námět i název cestovatelského pořadu Objektiv, který se vysílá dodnes.

Odchod z televize

Poměry ve společnosti se v roce 1989 začaly postupně uvolňovat a všichni už tak nějak cítili, že „něco je ve vzduchu“. Jan Zelenka odešel v červenci ze zdravotních důvodů do důchodu. Mohl na sebe být pyšný. Málokomu se poštěstí, aby mohl dvacet let určovat, na jaké pořady se budou dívat milióny diváků a kdo je bude vyrábět. Zanechal tím za sebou nesmazatelnou (a ne vždy pozitivní) stopu, která je dodnes otisknutá v každém z nás.

Další zajímavosti o Janu Zelenkovi

  • Byl velmi vzdělaný, získal titul docenta a později se stal i profesorem
  • V KSČ zastával různé významné stranické posty
  • Dlouhodobě zasedal v nejvyšším zákonodárném sboru
  • V roce 1973 získal Řád práce, roku 1983 Řád Vítězného února
  • Většina zaměstnanců tehdejší televize na něj nevzpomínala v dobrém
  • Zemřel 21. února 1998 v Praze

Nepřehlédněte

Cirkus Humberto. Natáčení seriálu stálo krev, pot a slzy stovky lidí • „Pojďte a shlédněte vyprávění z minulého věku, kdy prabáby našich pradědů byly ještě dětmi. Vydejme se na cestu s lidmi, kteří křižovali Evropu, protože jejich osudem se stal cirkus. Nalezli v něm nejen obživu, ale i smysl života.“ Úvodní slova pronášená hercem Radovanem Lukavským v kombinaci s hudbou nadčasového Karla Svobody způsobují divákům husí kůži.

Seriál Cirkus Humberto patří do zlatého fondu televize.

Chlapci a chlapi. Natáčení armádní agitky bylo pro herce skutečnou vojnou • Osmdesátá léta dvacátého století se pomalu chýlí ke konci, ale komunistický režim si ještě moc nepřipouští, že ho brzy čeká definitivní konec. Na generálním štábu Československé lidové armády si právě lámou hlavu nad tím, jak zlepšit obraz vojska v očích veřejnosti a především branců. Nápad na sebe nenechá čekat. Začíná tak vznikat seriál Chlapci a chlapi.

Seriál Chlapci a chlapi

Česká televize pořádá ve svém sídle na Kavčích horách Den otevřených dveří • Ve středu 8. května budete mít jedinečnou šanci si prohlédnout, kde a jak vznikají známé televizní pořady. Česká televize pořádá ve svých studiích V Praze, Brně a Ostravě již tradiční Den otevřených dveří.

Vlak dětství a naděje. Helenu Růžičkovou málem nahradila jiná herečka. Proč byl seriál v trezoru? • „Nic ty se neboj, dítě moje zlatý! Na tragickej život jsem já pes!“ Nezapomenutelná věta Heleny Růžičkové ze seriálu Vlak dětství a naděje téměř zlidověla. Přitom chybělo málo a znali bychom ji v podání úplně jiné herečky. Jak na natáčení vzpomíná Tereza Brodská? A proč seriál cenzura na několik let zamkla do trezoru?

Stanislav Zindulka a Helena Růžičková v seriálu Vlak dětství a naděje.

My všichni školou povinní. Během natáčení zemřela Dana Medřická. Hrát měl i Tomáš Holý • Se začátkem školního roku televizní stanice pravidelně reprízují dnes už kultovní seriál My všichni školou povinní. Určitě budete souhlasit, že hned při poslechnu úvodní melodie Petra Hapky se v člověku probudí nostalgie, prapodivná smutná nálada a někdy možná až úzkost. Čím to, že si tento seriál i po letech udržuje obrovský zájem diváků?

Legendární televizní hlasatelka Milena Vostřáková. Kvůli jedné větě jí zničili celý život • Milena Vostřáková patřila v šedesátých letech minulého století k nejpopulárnějším tvářím televizní obrazovky. Stejně jako její kolegyně, i ona se stala ideálem ženské krásy. Divačky se podle ní líčily, oblékaly i česaly. Slibně nastartovanou kariéru ovšem na dvacet let přerušila jediná věta pronesená v živém televizním vysílání.

Žena za pultem. Kultovní seriál pohoršoval sexuální obscénností. Hrát měla původně jiná herečka • Když se řekne Žena za pultem, každý si okamžitě vybaví Jiřinu Švorcovou. Málokdo ale ví, že roli statečné prodavačky, která si bez mrknutí oka hravě poradí s protivnými zákazníky, slizkým exmanželem a pubertální dcerou tzv. „na přes držku“ (a ještě u toho – jakoby jen tak mimochodem – zvládne uchlácholit několik bolavých dušiček) měla původně hrát úplně jiná herečka.

Část diváků brzy přijde o televizní signál. Problém to může být hlavně pro seniory, říká psycholožka • Místo oblíbených televizních pořadů jen černá obrazovka. Přesně to hrozí už na konci listopadu části diváků, kteří dosud nejsou připraveni na nový vysílací standard DVB-T2. Vypínání stávající pozemní vysílací sítě začne již 27. listopadu v Praze a středních Čechách a do poloviny roku 2020 postupně čeká celou Českou republiku.

Jiří Ovčáček bude mít vlastní televizní pořad na TV Barrandov • Mluvčí prezidenta republiky Jiří Ovčáček se již brzy stane televizním moderátorem. Na obrazovkách TV Barrandov bude mít od podzimu svůj pravidelný pořad, do kterého si bude zvát hosty dle vlastního výběru.

Saskia Burešová: Analogová královna vládne televiznímu éteru už 52 let • Podepsala snad smlouvu s ďáblem? V české kotlině nenajdeme žádnou jinou ženu, která by se více než půl století pravidelně objevovala na televizních obrazovkách a ještě při tom vypadala stále skvěle. Saskia Burešová totiž několik desítek let nestárne. V čem je její tajemství? A věděli jste, že krása jí paradoxně hodně uškodila?

Nestárnoucí Saskia Burešová.

Nejúspěšnější TV pořad měl 5 miliónů diváků. Peoplemetry měří sledovanost už 22 let • V neděli 12. října 1997 večer seděla více než polovina obyvatel Česka před televizními obrazovkami. Krátce před 20. hodinou většina z nich netrpělivě očekávala, kdy už „to“ konečně začne. A pak se objevila zpěvačka Lucie Bílá, ovšem tentokrát v poněkud netradiční roli moderátorky.

Kamila Moučková a Jiřina Švorcová: Kamarádky, které se usmířily na poslední chvíli • Dvě výrazné ženy, jejichž osobní i profesní životy byly zásadně ovlivněny dějinami 20. století. Obě si zažily slávu, ale i drsný pád na dno. A obě svého času pojilo přátelství, přestože každá stála na jiné straně barikády. Po roce 1968 se jejich cesty na několik desítek let rozešly. K usmíření došlo až krátce před smrtí Jiřiny Švorcové.

Hlasatelky se vrací na obrazovky. ČT spustí nový kanál pro seniory • Česká televize spouští v pondělí 23. března nový program ČT3. Důvodem je především snaha televize pomoci nejohroženější skupině - starším lidem, kteří jsou v této době nuceni zůstávat doma.

Večerníček slaví 55. narozeniny. Legendární znělka je světově unikátní • Kdo by neznal kluka v papírové čepici, který den co den přijíždí na nejrůznějších dopravních prostředcích za dětmi, aby jim popřál dobrý večer a dobrou noc. Letos je mu už 55 let, ale stále neztratil nic ze své kouzelné roztomilosti.

Nová vánoční pohádka se natáčela pomocí unikátní hollywoodské technologie • O příběhy s dobrým koncem nebude na televizních obrazovkách o letošních Vánocích nouze. Česká televize odvysílá tři premiérové pohádky. Jednou z nich bude i příběh O léčivé vodě.

Karel Smyczek slaví životní jubileum. Zákeřná nemoc ho prý vůbec nezměnila • Jméno režiséra Karla Smyczeka je neodmyslitelně spjato s populárními filmy a seriály. Na svém kontě má tituly jako Sněženky a machři, Lotrando a Zubejda, Třetí patro, Bylo nás pět, Místo nahoře nebo Dobrá čtvrť. Velká část jeho tvorby je však zaměřena na dětské diváky a v neposlední řadě se prosadil i jako herec.

Televizní hlasatelka Zdena Vařechová. Kolegové ji nesnášeli, zemřela v zapomnění • Legendární televizní hlasatelka Zdena Vařechová (†60) dlouhá léta promlouvala z obrazovky k milionům diváků po celém Československu. Přesto nakonec zemřela zcela zapomenutá. Doplatila na to, že se až příliš podbízela tehdejšímu režimu.

Televize Prima ukázala studio své nové zpravodajské stanice CNN • Přípravy na spuštění nové české zpravodajské stanice CNN Prima News pokročily do další fáze. TV Prima dnes odhalila vysílací studio a představila složení redakční rady, která vysílání bude řídit. I kvůli projektu se nejstarší česká komerční televizní stanice po mnoha letech přestěhovala z pražské Palmovky do nově zrekonstruované budovy na Vinohradské ulici.

Jane Seymour alias Doktorka Quinnová vypadá i po 30 letech od natáčení stále fantasticky • Před 27 lety se na televizních obrazovkách v USA objevil seriál Dr. Quinnová. Historická sága o statečné lékařce, která se potýká s drsným prostředím amerického divokého západu druhé poloviny 19. století, si rychle získala miliony diváků. Představitelka hlavní role, britská herečka Jane Seymour, vypadá i po téměř třech desítkách let od natáčení pořád úžasně. 

Jane Semour a Joe Lando vytvořili v seriálu pár.

Kultovní hlasatel Miloš Frýba. Zmizel z obrazovky a stal se záhadou • Píše se rok 1968 a do Československé televize nastupuje jako elektroefektář, tedy tvůrce elektrických efektů, třiadvacetiletý pohledný blonďák Miloš Frýba. Málokdo tuší, že už za pár let se z něj stane hvězda obrazovky.

Miloš Frýba jako programový hlasatel.