7. 12. 1889: Zdražení kávy a podrobnosti k tragédii v cukrovaru

Před lety v PrazePražskýDEN.cz7. prosince 20192 minuty čtení

Foto: Archiv

Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Zdražení kávy

Nepříjemná zvěst pro naše hospodyňky. Následkem vzpružení republikánských zásad a konečného jich vítězství v Brasilii budou domácnosti naše poškozeny v důležitém a velmi citlivém odstavci domácího pořádku — páni obchodníci totiž oznamují, že následkem událostí brasilských budou nuceni zvýšiti bezpochyby ceny kávy, což dle zkušeností nabytých znamená, že ceny ty budou na jisto zvýšeny. Zdá se, že ponenáhlu blížíme se, alespoň pokud se tkne kávy, prvotnímu stavu: káva bude se prodávati jako drahé koření, a hospodyně budou ji odpočítávati po zrnkách. K vůli změně mají někdy také velké příčiny takovéto nepříjemné malé výsledky. Že by však hrozila případná stávka v pití kávy, toho se od dam přece jen nadíti nemůžeme. – Národní listy, 7. 12. 1889

Tragédie v cukrovaru

O velkem neštěstí v cukrovaru ve Zvoleňovsi přicházejí na jevo tyto podrobnosti: Na cukerní půdě uloženo bylo asi 4000 metrických centů surového cukru. Z nenadání povolil litý, železný sloup a část půdy v délce 60 a v šířce 40 metrů sřítila se do přízemí, když trámy velikou tíhu nemohly snésti. Také stroje byly částečně zasypány, tak že práce v cukrovaru musila se zastaviti. V přízemí pracovalo devět dělníků, kteří byli vesměs zasypáni. Ostatní dělníci jali se ihned pracovati na jich zachránění. Bohužel bylo 5 dělníků vytaženo již jako mrtvoly. Těžkých zranění utrpěli čtyři dělníci, kterým p. dr. Burda poskytl lékařské pomoci. Ze zabitých dělníků byli 2 ženatí a zanechali 6 nezaopatřených dítek. Neštěstí oznámeno okresnímu hejtmanství i okresnímu soudu v Slaném. Zemská úrazová pojišťovna vyslala na místo komisi, která má provésti potřebné vyšetření. – Národní listy, 7. 12. 1889

[related-post id=“25577″]

Mikulášské a vánoční slavnosti

Mikulášskou slavnost uspořádal včera v 5 hod. odpoledne v Konviktě pro chudé školní dítky škol u sv. Jiljí a Havla dobročinný spolek »Ochrana«. Slavnosti obcovalo četné obecenstvo, zejména dámy a členové spolku. Po přednesu sborů, jež řídil pan Kačaba, měl katecheta p. dr. Filip ku shromážděným vřelé proslovení a vzdal dobrodincům za poskytnuté příspěvky zasloužené díky. Na to následovalo poděkování 39 dítek. Každé z podělených děvčat obdrželo sukni, jupku, šátek, punčochy a střevíce a chlapci zimník, kalhoty, klobouk, punčochy a boty, každé dítko vánočku, ořechy, jablka a sešity ku psaní a dívka, která vzdala díky dobrodincům, obdržela zlatý křížek. – Národní listy, 7. 12. 1889

Nepřehlédněte

21. 10. 1889: Následek rychlé jízdy, sebevraždy v Praze a zraněný kočí • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

15. 9. 1889: Moderní hasičský žebřík, telefonické spojení s Vídní a ztráta peněz • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

1. 6. 1890: Na trh budou uvedeny nové doutníky. Kvalita byla vyzkoušena ve světě • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

6. 3. 1890: Nový bořící přístroj, krádeže v knihovně a náhlé úmrtí mladého muže • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Pražské planetárium slaví šedesátiny a pomýšlí na rozšíření • Již šest desetiletí odhaluje svým návštěvníkům pražské planetárium tajemství vesmíru. Jeho návštěvu zprostředkovává nejen digitální projekcí na největší promítací plochu v ČR, ale také reálnými prožitky. 

Jak nenápadně zjistit skutečný věk ženy? Zkuste rady našich předků • Tázat se dámy na její skutečný věk je i v dnešní době považováno za poněkud nezdvořilé. A nejinak tomu bylo už v dobách našich předků. Národní listy otiskly v dubnu roku 1901 článek, který zvědavým mužům nabízí řešení. Zároveň ale jeho autor dodává, že ne vždy to bude fungovat.

23. 7. 1889: Zkažené maso na trhu, pokousané dítě a mrtvola ve Vltavě • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

15. 2. 1890: Lanové dráhy v Praze, nová divadelní aréna a sekání ledu na Vltavě • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

28. 11. 1868: Kvůli nepozornosti chůvy přišlo dítě o život • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

22. 3. 1890: Stavba nového nábřeží, přejetý mladík a popálená hokyně • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

19. 8. 1890: Utonulí ve Vltavě, přejeté děti a popálený hostinský • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

3. 10. 1889: Údržba dlažby kolem tramvajových tratí a nová pravidla pro vojáky • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

3. 4. 1868: Do Ameriky nakonec nejeli. Měli falešné peníze • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Nedojeli do Ameriky Do Prahy přijela včera ráno z Podmokel venkovská rodina sedmi osob, která nedávno byla od Pacova vystěhovala se do Ameriky; v Bremách ale ji pokalo to neštěstí, že byla stovka, kterou platit chtěli, nepravá a tudíž neplatná, coz mělo za následek, že vystěhovalci museli nechat Ameriku Amerikou vrátit se domů. – Pražský denník, 3. 4. 1868 Samovražda Včera v poledne střelil se v domě č. p. 1069-II. na Poříčí důstojnický sluha Ant. Adamec, jistého setníka od pěšího pluku arcivévody Karla z bambitky do prsou a dopraven bez sebe do nemocnice vojenské. Z listu od něho zanechaného lze souditi, že dohnala ho ku kroku tomu láska nešťastná, jelikož pro vázanost vojenskou ovšem nebyl s to „proměněním stavu” uskutečniti obapolné vřelé přání. Dotčený pan setník má se svými sluhy zvláštní osud. Je to v krátké době již druhý sluha vojenský, co se v službě jeho zbavil života. – Národní listy, 3. 4. 1868 Laciný host Do jistého hostince na náměstí Václavském přišel včera z rána slušně oděný host, žádaje pokoj „na celý rok.” Že žádosti jeho nebylo lze vyhověti, usadil se v hostinci, a vypiv 8 sklenic piva, snědl k tomu trojí jídlo a zahrál si též kulečník, kterýžto účet celkem 1 zl. 86 kr. obnášel. Když pak sklepník viděl, s jakým ptáčkem se setkal a tento k brzkému odchodu se měl, odstranil se do průjezdu, a ejhle, za chvilku vyhrnul se host, utíkaje. Leč sklepník ho zachytil a do hostince zpět vedl, žádaje na něm zaplacení. Tu ustrnuli se hosté nad zbloudilcem a zaplatili účet jeh, načež tento se odklídil. – Národní listy, 3. 4. 1868 [related-post id="8681"] Operace pro chudé Do ústavu slepců na Hradčanech připuštěni budou bezplatně také letos a sice v neděli 17. května chudí lidé, kteří mají bělmo na očích a rádi by byli uzdraveni. Kdo se chtějí podrobit operaci oční, nechť se o den dříve, tedy na sv. Jana Nep. dostaví k lékaři p. dr. Hasnerovi v č. 995 na Františkovu nábřeží neb k řediteli ústavu, šl. Ottnenkronovi a druhého dne do ústavu samého na Hradčanech č. 104. – Pražský denník, 3. 4. 1868 Žebračka Sběh lidu spůsobily včera v poledne dvě potulující se zenštiny na Poříčí. Potloukaly se tam po domích žebrotou, an jedna paní, u níž jedna ze ženštin žebrala, pohřešila peníze, kteréž na stolku ležeti měla. Krádeží touto byla v podezření žebračka, i běžela hned za ní a šťastně ji dohonila. Tulačka však zapírala, že by jaké peníze byla vzala a teprvé když viděla zástup lidu se shromažďovati, vstoupila do domu, kde se dala od okradené prohledati. Ta však u žebračky nenašla mimo několik krejcarů žádných jiných peněz, načež zebračku na svobodu propustila. – Pražský denník, 3. 4. 1868

19. 9. 1889: Uniformy pro úředníky, doktor bez diplomu a nová restaurace • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

21. 5. 1889: Omrzelost životem dohnala mladého muže k sebevraždě • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Nejslavnější české slovo robot nevymyslel Karel Čapek • Před pár dny uplynulo 82 let od smrti spisovatele Karla Čapka. Řada lidí mu připisuje autorství slova „robot“, kterým se po celém světě označují uměle vytvořené stroje, jejichž účelem je nahradit lidskou práci. Skutečným autorem slova je ovšem někdo jiný.

Tajuplné historky z pražské židovské čtvrti, ze kterých vás bude mrazit • Pražská židovská čtvrť je odpradávna opředena mnoha záhadami. Josefov býval tajemný a uzavřený svět, o kterém se po Praze šířily nejrůznější báchorky a povídačky. Tohle jsou čytři nejděsivější z nich. Děti, které vstávají z hrobůV Josefově jednoho času začalo umírat velké množství dětí. Všichni si mysleli, že je to Boží trest. Nikdo však netušil, za co Bůh pražské Židy trestá. Rabi Löw si proto zavolal svého žáka a poručil mu sebrat rubáš jednomu z mrtvých dětí, které o půlnoci vstávají z hrobů. Když se mu to povedlo, okradený duch dítětě nemohl bez svého rubáše ulehnout a musel rabimu prozradit, které čtyři osoby z Josefova žijí nemravným způsobem života. Duch pak dostal svůj rubáš zpátky a nemravní lidé z Josefova byli potrestáni. Od té doby mor dětí v Josefově přestal. Tančící ŽidovkaV Praze kdysi stával divoký nevěstinec „U desíti panen“. Sjížděli se do něj bohatí obchodníci z nejširšího okolí. Jednou na Velký pátek, kdy celý křesťanský svět truchlí a v modlitbách vzpomíná na svého Vykupitele, konala se v nevěstinci sodoma sodomská až hrůza. Nejvíce vyváděla jedna čarokrásná Židovka, když tu vstoupila do domu postava v kápi a posměvačnou Židovku vyhnala karabáčem na ulici. „Tancuj – bezbožnice – tancuj až do soudného dne!“ Těmito slovy proklela postava spanilou ženu a ta od té doby tančí v ulicích a jakmile jí nějaký švarný mládenec padne do náručí, utancuje ho k smrti. [related-post id="5764"] Nepovedený obchodJeden mnich z Emauzského kláštera velmi toužil po světském životě, ale potřeboval k tomu hodně peněz. Slíbil mu je Žid z Josefova výměnou za nejsvětější svátost oltářní, kterou chtěl použít na čáry a kejkle proti svým nepřátelům. Domluvili se, ale jejich tajnou schůzku vyslyšel jeden z mnichů kláštera. S dalšími řeholníky hanebného mnicha zajali a předali soudu. Ten byl velmi krátký, mnichovi usekli hlavu na klášterním nádvoří a Žid byl rozčtvrcen a upálen na hranici. Oba od té doby chodí a straší na starých schodech poblíž chrámu sv. Kosmy a Damiána. [related-post id="4708"] Bludný varhaníkŽid, který přijal katolickou víru a stal se kaplanem u sv. Víta, před smrtí zatoužil ulehnout na Starém židovském hřbitově a odpočívat tak vedle své někdejší milenky. Za svou náboženskou nestálost byl ale potrestán. Každou noc o jedenácté hodině musí vstát z hrobu, přispěchat na vltavský břeh, kde na něj již čeká kostlivec. Ten ho pak v loďce převeze na Malou Stranu. Zpronevěřilý kněz pak u sv. Víta hraje tklivé písně na varhany a kostlivec šlape měchy.

O pražském židovském ghettu se toho ledacos vyprávělo...

20. 1. 1868: Vyšší škola dívčí v Praze chystá zavedení výuky tance • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

18. 7. 1889: Spalování mrtvol, smrt v blázinci a nabídka levné rakve • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

20. 4. 1868: Hledala štěstí v Praze, ale bída ji dohnala k sebevraždě • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Nebezpečná mýlka Manželka vyrábitele inkoustu v domě č. 689-I. v Králodvorské ulici bydlící, chtěla předevčírem večer rodině své připraviti punš. Sáhla do skříně, kdež vedle sebe stály dvě láhve stejné barvy i velkosti a podoby. Majíc ji za láhev s punčovinou okusila a požila něco z jedné, sklesla však jak zadušena k zemi. Vzalať místo pravé láhve nádobku s vodou čpavou (salmiakem). Že dostalo se ubohé brzké pomoci lékařské, bezpochyby zdráva vyvázne z nehody. – Národní listy, 20. 4. 1868 Pokus sebevraždy 0 samovraždu pokusila se včera po půlnoci neznámá ženština. Stála již na zábradlí můstku žofínského, kdy v pravý čas za šaty zachycena a s nemalou obtíží, jelikož tělo již přes zábradlí kleslo, na můstek vytažena. Vyznala se, že přišla z venkova do Prahy výživy poctivé si hledat a když té nenašla, že nejkrutší bída donutila ji k činu tomu; zachranitel a přítomní z ustrnutí ji obdarovali a propustili. – Národní listy, 20. 4. 1868 [related-post id="9545"] Divadelní staveniště Na staveništi pro velké národní divadlo jeví se nyní velmi čilý život. Přibližuje se kvapem doba slavnostní k položení základního kamene. Dělnický personál byl tam v poslední době značně rozmnožen a jest s velké části zaměstnán pumpováním vody, která v hloubce čtyř sáhů ve vykopané půdě se ještě objevuje. K základům v průčelí klade se ještě stavba betonová. Po celý den přihlížejí četní zástupové diváků na počáteční práci velkolepé budovy. –Pražský denník, 20. 4. 1868 Nehoda na řece Nehoda zastíhla předevčírem dopoledne několik plavců na Vltavě blíže Libně. Mocným proudem rozvodněné řeky stržena byla totiž loď v jezích ke břehu a značně utrpěla. Jeden z plavců násilným otřesením lodě těžce se při pádu v obličeji poranil. –Pražský denník, 20. 4. 1868