20. 8. 1890: Stavba nové silnice, řádění blesku a nález na Žižkově

Před lety v PrazePražskýDEN.cz20. srpna 20203 minuty čtení

Foto: Archiv

Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Nová silnice

Stavba silnice pod Letnou do Buben setkává se s netušenými překážkami a narazila zejmena na velký odpor správní rady občanské plovárny, která hodlala hořejší část svého pozemku obci pražské jen za velkou cenu přepustiti a to ještě za podmínkou, obdrží-li za výměnu pozemky bývalé zahrady fysiokratické společnosti. Na tuto podmínku nemohla z vážných důvodů obec pražská vejíti a odprodala zmíněné pozemky zemskému výboru k vystavení ústavů nadace hraběte Straky.

Zemský sněm povolil obci pražské subvenci na stavbu silnice pod Letnou s tou podmínkou, započne-li se ještě letos s přípravnými pracemi a bude-li silnice napotom do dvou let až k mostu císaře Františka Josefa vystavěna. Poněvadž veškerá vyjednávání minula se žádoucím výsledkem, musila obec pražská pomýšleti na zhotovení jiného projektu k vystavění velice nutné této silnice, která zřízením ústředním jatek a dobytčího trhu v Holešovicích, bude tvořiti pohodlnou a přímou komunikaci, jak s Malou stranou tak i se Smíchovem, Košířemi a okolními obcemi a jen vystavením této silnice dá se vůbec zprostředkovati kýžené spojení Smíchova s Holešovicemi.

Vypracován tudíž nový projekt, který bude ovšem vyžadovati mnohem většího nákladu, nežli původní projekt. Stavba nové silnice projektuje se totiž na levém břehu Vltavy od Řetězové lávky až k mostu císaře Františka Josefa. Před občanskou plovárnou zřídily by se podjezdy v pobřežní zdi, jimiž by se koupající dostali pohodlně na hladinu Vltavy, kdežto vojanské plovárně by projekt tento nebyl nikterak na úkor. Projekt tento dostal se ve včerejší schůzi technické komise na přetřes a usnešeno, předložiti jej městské radě ku schválení. – Národní listy, 20. 8. 1890

Řádění blesku

Večer dne 3. t. m. sjel blesk do stodoly statkáře p. Svobody v Pohoří okr. vinohradského a zapálil. Snořela celá usedlost i s letošní sklizní. Pohořelý utrpěl 3000 zl. škody a není pojištěn. Dalšímu rozšíření ohně zabránili hasiči z Jílového. Ráno dne 5. t. m. sjel blesk do stodoly statkáře p. Urbana ve Lhotě u Vinohradů a zapálil. Shořela stodola i s veškerou lelošní sklizní. Pohořelý páčí si škodu na 2000 zl. a jest jen na 500 zl. pojištěn. Oheň uhasili hasiči ze Zlatníku. — V půlnoci dne 3. t. m. sjel blesk do domu p. Koutníka v Pojedech u Jičína, zapálil a shořela střecha a zásoby sena. Škoda obnáší 800 zl., pohořelý jest na 600 zl. pojištěn. Na místo požáru dostavili se hasiči ze Žitovlice a Bošína. – Národní listy, 20. 8. 1890

[related-post id=“32866″]

Nešťastný pád

Josef Kurzweil, 35letý klempíř z Uhřiněvsi, zasazoval odkapní rouru, sklouzl a spadl s řebříku tak nešťastně, že zlomil si pravou nohu. — Anna Kefortová, 69letá vdova po krejčím, bytem v domě »u Orla« na Karlově náměstí, spadla včera se schodů a zlomila si levou nohu. Těžce zranění byli dopraveni do všeobecné nemocnice. – Národní listy, 20. 8. 1890

Nález

Včera odpoledne nalezena byla v Budlovského ulici na Žižkově malá kožená peněženka se 42 a půl kr., granátovým prstenem, malým klíčkem a zástavním lístkem znějícim na jmeno Farník. Majitel nechť hlásí se u p. Jana Dvořáka na Žižkově, Budlovského ulice čís. 211. – Národní listy, 20. 8. 1890

Nepřehlédněte

Legenda českého zemědělství. Před 80 lety vyjel traktor Svoboda Diesel-Kar 12 • Přesně před 80 lety na česká pole poprvé vyjel jeden z nejrozšířenějších a nejoblíbenějších pomocníků malých a středních rolníků první poloviny dvacátého století – traktor Svoboda Diesel-Kar 12. Na tento typ pak navázalo několik úspěšných řad zemědělských strojů Svoboda, než byla v roce 1948 firma znárodněna. Ikonický traktor zdobí také vchod do hlavní výstavní budovy muzea v Praze na Letné.

1. 2. 1889: Zrušené zábavy, prudká vichřice a mladý sebevrah • Kvůli smrti korunního prince Rudolfa bylo zrušeno konání několika zábav. Prudká vichřice napáchala řadu materiálních škod. A do vazby se dostal mladík, který chtěl spáchat sebevraždu. Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Unikátní 400 let starý prapor z bitvy na Bílé hoře je k vidění v Praze • U příležitosti 400. výročí popravy 27 českých pánů na Staroměstském náměstí prezentuje Národní muzeum vůbec poprvé prapor, který byl přímou součástí bitvy na Bílé hoře. Jedinečný artefakt mohou návštěvníci díky spolupráci s italskými partnery vidět až do konce září v Muzejním komplexu Národního muzea na výstavě 1620. Cesta na Horu.

Osobnost novináře Julia Fučíka přibližuje nová výstava ReporTvář • Národní muzeum otevírá ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů novou výstavu s názvem ReporTvář Julia Fučíka, která bude k vidění od 21. srpna do 31. října 2020 v Národním památníku na Vítkově. Slovní hříčka v názvu výstavy odkazuje na její dvě hlavní linie: Reportáž, psanou na oprátce a vizuální prezentaci Julia Fučíka ve veřejném prostoru.

2. 8. 1889: Úmrtnost v Praze, dláždění ulice a sebevražda továrníkova syna • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

16. 10. 1889: Ztracený kabát, brutální řádění útočníků a zavražděné nemluvně • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

19. 9. 1868: Mladík vrazil sokovi v lásce kudlu do ramene • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Soud se strážníkem Pro pokus vraždy souzen byl včera u zemského soudu obecní strážník z Číčovic, jenž povadiv se dne 3. května v hospodě s jakýmsi nádenníkem Južkem, počíhal si v noci na Južka a střelil po něm. U soudu řekl, ze mu nevědomky ručnice spustila. Svědkové ale dokázali, že mířil a tak jej soud, poněvadž poškozenému jen jeden brok do ramena vrazil, odsoudil pro zločin těžkého poškození na těle na dva měsíce těžkého žaláře, postem zostřeného. Státní zástupce viděl v tom pokus vraždy a navrhoval pět let těžkého žaláře. – Pražský denník, 19. 9. 1868 Můstek přes Vltavu Prostřední pilíř, přes nějž drátěný můstek přes Vltavu pnouti se bude, počne se v těchto dnech stavěti. Po desítidenním pumpování byla voda ze srubu odstraněna jakož i písek v hloupce 12 stop vykopán, tak že ve čtvrtek bylo již možno na pevnou půdu základy z betonu činiti, na kteréž teprv pískovcové balvany klásti se budou. Ve vykopané půdě dobylo se též mnoho velkých kamenů, jenž při stavbě pilíře se upotřebí. Stavivo k pilíři bude se břehu zvláštním strojem ke srubu dopravováno. Na vyrovnání a rozšíření břehu se strany staroměstské se stále pracuje a část jeho byla již vydlážděna. – Pražský denník, 19. 9. 1868 [related-post id="12633"] Pomsta žárlivého milovníka Předvčírem v noci vyšel z jedné hospody na malém náměstí staroměstském jistý myslivec s mladým děvčetem, s kterým si nedávno byl známost učinil. Ale sotva že pár kroků odešli, vrhl se tu jiný ošumělý mladík na myslivce a vrazil mu nůž do levého ramene. Myslivec vzdor těžké ráně ale ničemu přece chytil a odevzdal jej hlídce policejní. Ukázalo se, to to byl dřívější milovník oné dívky, které se ovšem myslivec více líbil než otrhaný ničema. – Pražský denník, 19. 9. 1868 Pominulý pes Řezník v Bubnech pan Bláha odevzdal předvčírem malostranskému pohodnému svého psa, poněvadž se na něm jevily známky pominulosti. C. k. policie pražská učinila hned v Bubnech potřebná opatření a dala pohodnému odevzdati ještě jiné tři psy, s nimiž byl onen pes toho dne běhal. Pan Bláha, jenž byl od něho do ruky škrábnut, dal se ihned lékařsky ošetřovati. – Pražský denník, 19. 9. 1868

6. 10. 1889: Křivé obvinění, zastřelené dítě a nástěnný kalendář na příští rok • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

17. 6. 1890: Vyhlubování koryta Vltavy jde rychlým tempem. I díky technice • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

21. 5. 1889: Omrzelost životem dohnala mladého muže k sebevraždě • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

14. 3. 1868: Pražské parky a sady se už připravují na příchod jara • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Pohřeb Při pohřbu zlatníka Nováka, jenž se byl blízko všeobecné nemocnice zastřelil, udála se včera odpoledne výtržnost, an kněž z němocnice nevěda, že přátelé zesnulého chtějí nad rakví zapěti, bez ohledu na ně vykropoval a tím mezi přítomnými pohoršení spůsobil. Ženské pohlaví šlo při výčitkách knězi činěných ovšem bezohledněji dále. – Pražský denník, 14. 3. 1868 Přípravy na jaro Za jarního počasí nynějšího počínají se sady na rozličných místech v Praze upravovati. Na Karlovu náměstí byly včerejšího dne střechy, jimiž v zimě tamní vodomety přikryté jsou, odstraněny a vodomety samy čištěny. V sadech pak jest více dělníků zaměstnáno připravováním půdy pro květiny. Totéž samé platí o sadech na Františkovu náměstí, na náměstí Karlinském a jinde. Na hradnách pražských se pracuje v okrašlování a upravování sadů a stromořadí; mimo to také se v tamních restauracích přípravy činí k brzkému otevření těchto místností. – Pražský denník, 14. 3. 1868 [related-post id="6853"] Nemoc Náhlou nemocí překvapen byl včera v poledne jistý vojín na stráž se ubírající. Sklesl bez sebe na zem a zůstal bez pohnutí ležeti. Bylo mu ihned pomáháno, načež po delší době se vojín tak dalece vzpamatoval, že mohl do kasáren dojíti. – Pražský denník, 14. 3. 1868 Podivný nález Včera ráno byl na břehu Vltavy u jezovitské zahrady na Malé straně nalezen oblek dělostřeleckého poddůstojníka, také šavle a čepice jeho se při tom nalezaly. Myslí se, že se tu někdo utopil. – Pražský denník, 14. 3. 1868

3. 1. 1869: Třicetiletý muž spáchal sebevraždu. Ještě před smrtí stihl říct důvod • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

27. 1. 1868: Na cestě do Ameriky zemřelo na mor přes 100 lidí • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

18. 11. 1889: Smrtelný pád, noční rvačka a nadílka pro chudé děti • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Milan Rastislav Štefánik. Spoluzakládal republiku, zemřel strašlivou smrtí • Patřil mezi skupinku mužů, bez nichž by samostatná Československá republika nevznikla. Jeho život ale předčasně ukončila letecká tragédie. Šlo o náhodu, nebo úmysl? Milan Rastislav Štefánik (* 21. července 1880), rodák z vesnice Košariská na západním Slovensku. Astronom, vojenský letec a brigádní generál ozbrojených složek Francouzské republiky. Muž, bez něhož by samostatné Československo možná ani nevzniklo. Věděli jste, že i Štefánik působil v našem hlavním městě? Když ke konci 19. století maturuje na sarvašském lyceu s vyznamenáním, je rozhodnutý pro studium v Praze na technické univerzitě, obor stavební inženýrství. Na školu je přijat a posléze začíná jeho působení v metropoli Českého království. Školu ale nedokončuje, jelikož ho zaujala astronomie. Ta se toho času vyučuje na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde jako řádný profesor působil Tomáš Garrigue Masaryk. Zde se nechává Štefánik zapsat a stává se stoupencem Masarykovy myšlenky. Detvan a láska k národu V Praze působí v době jeho studia slovenský spolek Detvan, který velkou měrou přispívá k rozvoji národního povědomí pražských slovenských studentů. Na začátku nového století je zvolen za předsedu tohoto spolku. Společně s Vavro Šrobárem a dalšími se snaží informovat českou společnost o Slovensku a pomaďaršťování slovenského etnika. Zde začíná Štefánik svou redaktorskou činnost, díky které myšlenka česko-slovenské vzájemnosti nadále nabírá na popularitě v české společnosti. [gallery size="full" columns="1" link="none" ids="13567"] Astronom Největším Štefánikovým snem je však Paříž a kariéra vědce v oboru astronomie. V roce 1904 proto odchází z Prahy a v Paříži se zařazuje jako vědecký pracovník. Ze začátku ho trápí existenční problémy, ale vše se díky pomoci přátel a vlastnímu úsilí brzy zlepšuje. V jeho nejúspěšnějším roce 1906 vydává hned 7 vědeckých prací a jeho renomé začíná stoupat. Příchod války Příchodem války je Štefánik nucen respektovat tento stav a nastoupit na frontu. Kvůli svému zdravotnímu stavu to však není možné hned. Nejprve tedy nastupuje na vojenskou leteckou školu, kde získává diplom pilota a hodnost desátníka. Poté je vyslán na západní frontu. Bojuje s nasazením pro věc, ví totiž, že tato válka může být příležitostí k osamostatnění Slováků a Čechů. Nějaký čas bojuje i na srbské frontě. Organizátor Československé národní rady Po návratu do Paříže v druhé polovině války se seznamuje s vícero vlivnými osobnostmi francouzské politiky a naprosto se ztotožňuje s myšlenkami Masaryka a Beneše. Díky konexím jim domlouvá schůzky s francouzskými politiky, kteří mohou pomoci uspíšit vznik samostatného států Čechů a Slováků. On sám se zasloužil především o vytvoření zárodků československého vojska a o působení československých odbojových organizací. Udržuje diplomatické styky napříč politickým spektrem tehdejší Evropy. [gallery size="full" columns="1" link="none" ids="13566"] Atentát? Po válce se má stát ministrem ozbrojených sil, avšak 4. května 1919 při svém návratu do již samostatného Československa umírá při tragické nehodě svého letadla v obci Ivanka pri Dunaji u Bratislavy. Dodnes se spekuluje, zda to nebyla ze strany československých elit záměrná likvidace. Podle jiných teorií se měl stát obětí střetu francouzských a italských geopolitických zájmů ve střední Evropě. Nepřímým důkazem atentátu má být údajně pitevní zpráva, průběh nehody i fakt, že svědecké výpovědi z místa tragédie byly vyšetřujícími orgány ignorovány. Velmi pravděpodobným důvodem nehody byl nešťastný omyl obsluhy protiletadlové obrany. Tato verze popisuje sestřelení letadla vlastní protivzdušnou obranou, neboť Československo bylo tou dobou ve válečném stavu s Maďarskem a letadlo se Štefánikem na palubě bylo označeno italskou trikolórou, jež je identická s maďarskou.

Ze Štefánikova letadla zůstaly jen trosky.

26. 11. 1889: Nebezpečný žebrák, smrt na kolejích a nález tobolky • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

11. 3. 1868: Žena nedbalostí způsobila požár obchodu. Uvnitř byl uzamčený pes • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Vražda na Letné K tajemné vraždě na Letné, která posud odhalena není, vyšetřilo se, že knoflíky, jež zavražděný měl na svém kabátě, výhradně se zhotovují v Jablonci. Tytéž jsou zdělány z pryskiřice a kolofonia a nalezá se na nich co tovární znak bič ve spůsobu písmeny R zatočený. – Pražský denník, 11. 3. 1868 Žebrák Sběh lidu spůsobil včera odpoledne jistý mladý ničema v ulici pod kamenným mostem. Potloukal se po domích žebrotou, přičemž jej policejní strážník zastíhl a znaje jej co prohnaného zloděje chtěl jej zatknouti. Klučina se však strážníkovi opřel a vší mocí se bránil. Na štěstí přispěl jiný strážník soudruhu svému v zatýkání výrostka, tak že spojenému úsilí obou se podařilo zpouzejícíhi se chlapíka dovléci na malostranskou strážnici, kamž je množství lidu následovalo. – Pražský denník, 11. 3. 1868 [related-post id="6489"] Krádež Včera časně z rána vkradl se jakýsi tulák do jednoho hostince na haštalském námstí, chtěje v něm bezpochyby své nekalé řemeslo provozovati. A však ničehov nenaleznuv, co by snadno odnesti mohl a nechtě se s prázdným odebrati, uzmul v průjezdě visicí lampu a chtěl s ní uprchnouti. Na ulici byl však zadržán a přivolanému strážníku odevzdán. – Pražský denník, 11. 3. 1868 Zapomětlivá krámská Když v neděli večer krámská jednoho pekaře odcházela ze skladu na Široké ulici, zapomněla odstranit hrnec s uhlím a vzít svého psa s sebou. O 10. hod. v noci slyšeli lidé kolem jdoucí, že pes v krámě kňučí, pročež dali krám otevříti. Byl ale již svrchovaný čas; od uhlí počal již stůl hořeti a pes ležel jakoby pošlý u dveří. Proti zapomětlivé krámské zakročeno u policie. – Pražský denník, 11. 3. 1868

Slavný oscarový herec ztvární Nicolase Wintona v celovečerním filmu • Už více než 80 let uplynulo od hrdisnkého činu sira Nicolase Wintona, který zachránil 669 převážně židovských dětí z okupovaného území Československa před transportem do koncentračních táborů tím, že jim zajistil odjezd vlakem do Spojeného království. Dojemný příběh nyní znovu ožije na plátnech kin.

10. 9. 1868: Léto pomalu končí. Pražské plovárny se začnou brzy rozebírat • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

11. 4. 1889: Zřízení fontány u Rudolfina a rekonstrukce Týnského chrámu • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.