Netradiční bramborové recepty z časů našich prababiček

MagazínTereza Běhalová10. ledna 20202 minuty čtení

Foto: Archiv

Brambory jsou dnes poměrně opomíjenou potravinou. Tím, že jsou nenáročné na pěstování, jich naši předci měli dostatek i v dobách neúrody a hladomorů. Dokázaly přitom nejen zasytit, ale i dodat řadu potřebných látek a minerálů. Není proto divu, že ve starých kuchařkách najdeme stovky a tisíce nejrůznějších receptů na jejich zpracování. Přečtěte si výběr receptů z počátku 20. století, které otiskl časopis Česká hospodyně.

Bramborový závin

½ kg bramborů se uvaří, ještě horké se oloupají a na prkně válečkem rozmělní nebo mlecím strojkem proženou. Když vychladnou, dá se do nich 100 gramů mouky, 2 žloutky a štipec solí, hodně se to vypracuje a na konec vyválí na hřbet nože silně. Dvě velké, na koláčky pokrájeně cibule se zatím na omastku do zlatova udusí, s 5 lžícemi strouhané válečné buchty, zvláště upražené se posype cibule na bramborovém těstu rozhozená a těsto se svine jako při obyčejném závinu, dobře se zabalí do ubrousku a nechá se 20 minut vařit v osolené vodě tak, že ubrousek je zavěšen na držadle vařečky přes hrnec položené. Třeba ubrousek za tu dobu obrátit, aby se obsah všude stejně povařil. Hotový závin se na míse roztrhá vidličkou. Je velmi sytý a dobrý a chutná zvláště pánům, kteří nemilují slazené pokrmy.

Bramborové karbanátky

Zpěň 70 gramů másla a rozmíchej do něho 250 gramů strouhanky z dobrých, moučnatých a za studena ustrouhaných bramborů s 3 žloutky, trochou soli a muškátu. Udělej z toho karbanátky malé. na prst tlusté, obal je vejcem a žemlí a usmaž na másle po obou stranách do hněda. Mohou se požívati o sobě, i jako chutná příloha k dušeninám, pečením i jiným pokrmům s hojnou omáčkou.

Bramborové buchtičky

Asi půl kilogramu bramborů uvařených a ustrouhaných zadělej s dvěma vejci a okořeň to pepřem, muškátem a novým kořením. Těsto vyválej na koláč asi 2 centimetry vysoký, vykrájej z něho čtverhránky, na tyto rozlož ovocnou marmenádu a cípy přehrň. Buchtičky upec na pekáči, máslem vymaštěném.

[related-post id=“13031″]

Brambory připravené na panský způsob

Ve slupce uvařené brambory se oloupají, nakrájí na silnější koláčky, do kastrolu se dá lžice másla rozpustit, přidá se šťáva z jednoho citronu, čajová lžička jemně usekané petržele, něco sekané pažitky, sůl a brambory při mírném teple se v tom 10 minut velice pozorně míchají.

Obalované brambory

Nepříliš moučnaté brambory vaříme se slupkou, pak je oloupáme, rozřežeme na silné terče, omočíme v rozkloktaném vejci a obalíme strouhanou houskou. Pak osmažíme terče v pánvi s horkým máslem na obou stranách světlehnědě a používáme jich jako obložení k masovým jídlům a zeleninám.

Recepty vyšly v časopisu Česká hospodyně v letech 1908–1913.

Nepřehlédněte

Večerníček slaví 55. narozeniny. Legendární znělka je světově unikátní • Kdo by neznal kluka v papírové čepici, který den co den přijíždí na nejrůznějších dopravních prostředcích za dětmi, aby jim popřál dobrý večer a dobrou noc. Letos je mu už 55 let, ale stále neztratil nic ze své kouzelné roztomilosti.

27. 6. 1890: Praha a Královské Vinohrady jednají o úpravě vzájemných hranic • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Jed jménem rafinovaný cukr. Proč nám škodí a čím ho nahradit • Kávu si osladím o trochu víc? Každý asi tuší, že bílý rafinovaný cukr není zrovna nejzdravější. Jen málokdo se ho ale dokáže vzdát. Když chceme něco osladit, máme ho zafixovaný jako první volbu. Přitom dnes již existuje řada zdravějších alternativ.

12. 7. 1890: Neznámý darebák nařezává boty pražským ženám • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

10. 6. 1890: Hořící vagon, nepoctivý nálezce a neoprávněný rybolov • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

2. 4. 1889: Poplach v německém divadle a ruská výprava do Tibetu • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

30. 3. 1868: Smíchov požaduje finanční náhradu po svém bývalém vedení • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Usnesení Smíchovský obecní výbor usnesl se na sobotní své schůzi, že požádá ministerstvo, aby bez prodlení počala stavba železnice smíchovsko-rakovnické s nádražím na Smíchově, zároveň ale aby ten, komu stavba ta svěřena bude, dostal za úlohu, uhlí nedovážeti dráž, než jak nabídli se bratří Kleinové. Městská rada smíchovské by byla ráda odporučila p. Kleina, aby jemu stavba svěřena byla, ale dr. Prachenský a jiní členové výboru se tomu opřeli. ― Mimo jiné se obecní výbor též usnesl, že nepožene sice bývalého ředitele kanceláře p. Mikše před trestní soud, to ale u občanského soudu na něm vymáhat bude, by vrátil obci 539 zl. 14 ½ kr., které se v obecní pokladně nedostávají. Také usnešeno, že má bývalý purkmistr dr. Kink nahradit obci 76 a p. Portheim 71 zl. – Pražský denník, 30. 3. 1868 Telegraficky Kněžna Johana Auerspergová, choť nejvyššího maršálka zemského, porodila v sobotu ráno dcerušku. ― Ve čtvrtek zemřel na Hradčanech sekretář i notář arcibiskupské konsistoře důst. p. P. Jeroným Höniger v 73 roku svého věku na vysílení. ― V měšťanské besedě pražské byl zvolen za předsedu opět p. Huleš, a za náměstka jeho p. Hanke. ― Zouška na mostě pod Letnou, jakou asi tíži unese, ustanovena jest prozatím na den 15. dubna. ― Na Smíchově bude zřízena telegrafní šlace s denní i noční službou a zvláštní poštovní výpravna. – Pražský denník, 30. 3. 1868 [related-post id="8414"] Opařené dítě V Držkově u Tanvaldu vařila ve středu, 25. t. m. kupcova 18letá dcera oběd a vrazila do hrnce s vařicí vodou tak silně, že se hrnec roztloukl a voda na 5letou sestřičku, která u kamen v košilce stála, se vylila. Opařené dítě zemřelo ještě téhož dne v strašných bolestech. – Pražský denník, 30. 3. 1868

8. 3. 1890: Praha upravuje vyhlášku stanovující výšku nových budov • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Festival Barevná devítka nabídne chutě a vůně ze všech koutů světa • Rozmanitou hudbu i vůně koření a jídla z celého světa přinese již tradiční multikulturní festival Barevná devítka. Jubilejní 15. ročník klade velký důraz právě na exotickou gastronomii, kdy pokrmy budou přímo před návštěvníky připravovat nejlepší šéfkuchaři – finalisté prestižní soutěže MasterChef. Na hlavní scéně si dáte ochutnávku world music v podobě žhavých kubánských rytmů nebo afrických bubnů. Součástí festivalu bude také přehlídka české hudby a tradičních řemesel Celé Česko na devítce. Akce proběhne v sobotu 31. srpna 2019 v pražském parku Podviní ve Vysočanech a vstup je zdarma.

Odkud přišel Halloween? Původně keltská tradice ovládla celý svět • Blíží se Halloween. V posledních letech se tento anglosaský svátek stále více prosazuje i u nás. Víte ale, proč se vlastně slaví a jaká je jeho historie? Vydejte se s námi to zjistit!

18. 10. 1868: Dělníci na stavbě objevili velké ložisko kostí • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Pomatenec Sběh lidu spůsobil předevčírem večer jistý muž v mostecké ulici podivným svým chováním. Probíhal tam tudy bos a napolo oblečen ulici a do každého krámu vstoupiv mumlal nesrozumitelná slova. Brzo byl obklopen houfem lidu a mládeže, která počala podivína pronásledovati a po něm pokřikovati. Podrážděný muž jal se holí oháněti škubající jej mládež a vida se čím dále tím těsněji obklíčována, dal se na útěk přes kamenný most na ostrov Kampu, kde později od strážníka byl zachycen a na policii odveden. Tam jej odevzdali do lékařského ošetřování, an se na něm patrné známky šílenosti jevily. – Pražský denník, 18. 10. 1868 Ložiska kostí V prostřední jirchářské ulici kopají se základy k novému velkému domu. Prací touto zaměstnaní dělníci přišli v hloubi několika stop na veliké ložisko kostí, tak že je takřka lopatami nabírati mohli. Kosti tyto jsou promíchány s lidskými, větší však jich část pochází z hovězího dobytka. Okolnost, že v půdě se nalezly též pozůstatky z rakví, svědčí, že jindy hřbitov v těchto místech se nalezal. – Pražský denník, 18. 10. 1868 [related-post id="13821"] Velká úroda Vína v Uhřích se letos nesmírně mnoho urodilo. To dokazuje vývoz jeho nejen do ostatních krajin rakouských, nébrž i do ciziny. Tak do Prahy se každodenně dováží po železnici na sta košů s hrozny, jež někdy i víc liber váží. Že i do ciziny se náramně rozmáhá vývoz uherských hroznů, vysvítá z toho, že jeden peštský spolek zavázal se smlouvou 1400 centnýřů hroznů vyvezti do Ruska. – Pražský denník, 18. 10. 1868

21. 9. 1889: Nepoctivý služebník, historický nález a nezvykle chladné počasí • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

12. 4. 1868: Kočka zemřela steskem po své paničce • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Věrni i v smrti V Malkově u Kadaně zemřela koncem března stařena v 93. roce věku svého. Měla po dlouhá leta kočku, kterou nade vše si oblíbila. Když zemřela, nechtěla se kočka z postele zemřelé ani hnouti a o pohřbu nalezli oddané to zvíře pošlé v jednom koutku světnice. – Pražský denník, 12. 4. 1868   Stavba divadla Na staveništi národního divadla počne se už v úterý se stavbou základů v průčelí do Ferdinandovy třídy. Teprvé ve hloubce čtyř sáhů a třech stop pod dlažbou ulice dokopali se pevné půdy, na kteréž se základy položiti mohou. Do slavnosti svatojanské budou základy v průčelí položeny až po roveň ulice a do zdě portiku (výstupku) položen bude kámen základní. – Pražský denník, 12. 4. 1868 [related-post id="9240"] Navrátilí vystěhovalci V pátek ráno přijely po drážďanském vlaku do Prahy tři osoby, kteréž před 6 lety z Malína u Hory Kutné do Ameriky se byly vystěhovaly. Anaž prý v Americe všecka práce vázne, museli za posledních dob přisaditi, co si dřív uspořili a takž raději se zbytkem vrátili se do vlasti. – Pražský denník, 12. 4. 1868 Velikonoční nadílka Chudým u sv. Bartoloměje dostalo se k návrhu insšpektora pana Huleše za příčinou velkonočních svátků mimo obyčejnou stravu také koláčů, vepřové pečeně, kávy a piva. – Pražský denník, 12. 4. 1868

Proč se Praha jmenuje Praha? Vysvětlení je hned několik • Je to tak trochu záhada. Přesný původ slova Praha už se nejspíš nikdy nedozvíme. Přesto ale existuje několik hypotéz, jak naše hlavní město ke svému názvu vlastně přišlo.

V sobotu můžete ve Folimance navštívit unikátní protiatomový kryt • Zájemcům o historii hlavního města se v sobotu 16. listopadu 2019 opět naskytne možnost navštívit jeden z největších krytů civilní ochrany na území Prahy. Unikátní prostory si můžete prohlédnout od 9 do 15 hodin.

Kryt Folimanka se pro veřejnost otevírá pravidelně každý měsíc.

30. 8. 1890: Krádež svíček v kostele a sebevražda manželského páru • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

2. 5. 1868: Mladá dívka náhle zemřela na Václavském náměstí. V kapse měla tři brambory • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Oslavy 1. máje První máj byl za včerejšího dne od časného rána az do poledne oslavován četnými hudebními kapelami zdejšími a venkovskými, jez po ulicích táhly a v domích hlučné své produkce za dobré zpropitné provozovaly. V některých zahradních hostincích byly k oslavení onoho dne hudební zábavy uspořádány a hned časně z rána hudba z nich zaznívala, by četných návštěvníků přivábila, kterých ale následkem chladné a nepříznivé včerejší povětrnosti velmi málo se dostavilo. – Pražský denník, 2. 5. 1868 Pokus sebevraždy Včera odpoledne skočila do Vltavy na Františku třicítiletá ženština, byla ale v čas vytažena a poněvadž se shledalo, že má padoucí nemoc a že je blbá, byla odevzdána do blázince. – Pražský denník, 2. 5. 1868 Náhlá smrt Ve středu v 8 hodin večer nalezena byla na sv. Václavském náměstí osmnáctiletá služka bez sebe na dlažbě a donešena jest na nosítkách na policejní strážnici. Okresní lékař uznal, to se ta osoba opila líhovinami a snad při tom otrávila. Ač se prostředky k uzdravení jejímu staly, předce po dvou hodinách ducha vypustila. V zástěrce nalezeny u ní tři vařené brambory. – Ve čtvrtek večer sklesnul v jedné karlínské vinárně 56letý železničný strážník Karel Chrastil náhle k zemi a přes všecku pomoc nebyl více k sobě přiveden. Mrtvola jeho byla rodině odevzdána. Týž byl v oné vinárně se dvěma známými vypil tři žejdlíky vína. – Pražský denník, 2. 5. 1868 [related-post id="9843"] Třetí most otevřen Třetí most pražský byl včerejším dnem veřejnosti odevzdán. Přechod přou něj jest nyní každému volný proti zaplucení vstupného, jež 1 kr. obnáší. Na mostních věžích vlají veliké prapory v českých barvách, v polovici mostu pak jsou ni řetězích vztýčeny dva prapory anglických barev. – Pražský denník, 2. 5. 1868 Kámen z Radhoště Základní kámen k národnímu divadlu přivezen byl ve čtvrtek po železnici do Prahy také z hory Radhoště na Moravě; jest to mohutný balvan 48 centů těžký a svalení jeho z hory Radhoště spojeno bylo s nebezpečím života. Kámen došel do Prahy ozdoben bílou stužkou a nesl nápis: »Ačkoliv Radhošť vzdálený, předce je s Vámi spojený.« – Pražský denník, 2. 5. 1868 Fotografie Fotografie hraběte Chorinského, otravené jeho manželky a travičky Julie Ebergényiové, všeobecně známých to osobností z possledního soudu vídeňského, jsou vyvěšeny za sklem v zdejších kněhkupectvích a vábí nemalé množství diváků. – Pražský denník, 2. 5. 1868

Rok 1891: Drsné soužití Eskymáků. Domácí násilí na mužích, útoky nožem i láskyplné usmiřování • Na konci 19. století nebyl svět tak propojený jako dnes. Lidé příliš necestovali, a tak si o vzdálených zemích a jejich obyvatelích většinou mohli pouze přečíst v knihách nebo novinách.

15. 11. 1889: Krádež příborů a požár v bytě bankovního úředníka • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Nové pražské pověsti: Poslední podzimní lísteček • Na konci listopadu bývají pražské ulice už většinou zahalené v mlze. Je to tajemný čas. Dny jsou krátké jako první láska a světla je tak moc málo, že by se klidně vešlo do krabičky od zápalek. Lidské duše potají vzpomínají, jak voněly všechny ty promarněné podzimy, zatímco poslední žlutý lísteček v celém širém městě se odtrhuje od rodné větvičky a vydává se na poslední cestu.