Marie Terezie

Nepřehlédněte

19. 6. 1890: Z nešťastné lásky se chtěla zastřelit. Revolver ale selhal • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

30. 8. 1868: Chudou stařenu na Petříně brutálně napadl zahradník • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Vrátil se Z Ameriky se vrátil chalupník Antonín Smukovský z Fridrichova u Kutné Hory, jenž před třemi roky svůj majetek prodal a do státu Illinois v sev. Americe se vystěhoval. Rodina jeho ale tam byla častými nemocemi navštěvována a když i o všecko přišel, navrátil se v pátek se ženou a s pěti dětmi do vlasti nazpátek. Líčení jeho o amerických poměrech by bylo nejlepší výstrahou pro ony, kdož pořád ještě v Americe ráje vidí. Všecky vábivé zprávy v psaních sem docházejících jsou prý pouhá lež, neboť největší část českých vystěhovalců se tam v kruté bídě nalezá. – Pražský denník, 30. 8. 1868 Surovost Ve čtvrtek ráno šla jistá 76letá stařena z Oujezda na Petřín, kde u hostince Hasenburku hledala na smetišti hadry a papíry. Dle udání jejího přišel prý k ni zahradník a dal jí takovou ránu, že na zem se skácela a pak ještě ji pokopal. Následkem poranění do hlavy musela stařena do nemocnice odnešena býti. – Pražský denník, 30. 8. 1868 Neštěstí Přejet byl včera dopoledne na svatováclavském náměstí jistý sklenářský učenník. Byl poražen od koně, jehož předběhnouti chtěl, a obě kola povozu přes ležícího přejely. Těžce poraněný byl odnešen do všeobecné nemocnice. – Pražský denník, 30. 8. 1868 [related-post id="12238"] Pokousaná domovnice Od psa pokousána byla předevčírem do ruky jedna domovnice v ulici u nádraží, tak že musel být lékař hned zavolán. Pes, jenž gen. řediteli Š. náležel, byl odevzdán pohodnému. – Pražský denník, 30. 8. 1868

30. 10. 1868: Stařenu přepadla padoucí nemoc a hladina Vltavy stoupá • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

14. 4. 1868: Karlínští protestují proti dani z jmění • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Slavnost Slavnost v Emausích se za včerejšího dne jak náleží vydařila, ačkoli ještě v neděli málo naděje na příznivou změnu povětří bylo. Od časného jitra brali se četní zástupové ze všech částí Prahy a z venkovského okolí k Emausům, kde pak po celý den neobyčejně čilý život panoval. Celé Karlovo náměstí bylo poseto boudami, mezi nimiž tisícové lidu se procházeli. Zvláště hlučno bylo na hořejší části náměstí, kde pouť a vejce prodávány byly. Chrám Páně v Emausích pak byl taktéž po celý den zbožným lidem přeplněn. Jasná ač poněkud chladná pohoda podporovala výborně slavnost tuto a lze očekávati, že podobně příznivé povětrnosti se dostane dnešní slavnosti Slamníku v Bubenči. – Pražský denník, 14. 4. 1868 Proti dani z jmění Karlínská městská rada usnesla se, že v brzku svolá k schůzi obecní výbor a učiní návrh, aby protestoval proti zamyšlené nové dani z jmění jednak pamětním spisem k zemskému výboru, jednak přímo adresou na J. M. krále českého. – Též sládci pražští zamýšlejí ohraditi se spůsobem přiměřeným proti finančním plánům páně Brestlovým. – Národní listy, 14. 4. 1868 [related-post id="9341"] Peníze za ubytování Pražský magistrát žádal u vlády, aby obec pražská dostávala za stálé ubytování důstojníků vojenských náhrady dle třídy druhé, jež jsou vyšší než dosavadní náhrady dle třídy třetí, aneb aby jí k dosavadním náhradám přidáno bylo úhrnem asi 25.000 zl. ročně. Říšské ministerium vojenství tu žádost pro letos odmítlo, anto již říšská rada má předlohu o novém upravení této záležitosti po celé říši. – Pražský denník, 14. 4. 1868 Třetí most Na třetí most pražský dopřán minulé neděle za poplatek dvou krejcarův každému přístup. Jaké ohromné množství lidstva přišlo na na most podívat, ukazuje výtěžek 90 zlatých za jediný ten den. Včera se na mostě už ale pracovalo. – Národní listy, 14. 4. 1868

18. 11. 1889: Smrtelný pád, noční rvačka a nadílka pro chudé děti • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Milan Rastislav Štefánik. Spoluzakládal republiku, zemřel strašlivou smrtí • Patřil mezi skupinku mužů, bez nichž by samostatná Československá republika nevznikla. Jeho život ale předčasně ukončila letecká tragédie. Šlo o náhodu, nebo úmysl? Milan Rastislav Štefánik (* 21. července 1880), rodák z vesnice Košariská na západním Slovensku. Astronom, vojenský letec a brigádní generál ozbrojených složek Francouzské republiky. Muž, bez něhož by samostatné Československo možná ani nevzniklo. Věděli jste, že i Štefánik působil v našem hlavním městě? Když ke konci 19. století maturuje na sarvašském lyceu s vyznamenáním, je rozhodnutý pro studium v Praze na technické univerzitě, obor stavební inženýrství. Na školu je přijat a posléze začíná jeho působení v metropoli Českého království. Školu ale nedokončuje, jelikož ho zaujala astronomie. Ta se toho času vyučuje na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde jako řádný profesor působil Tomáš Garrigue Masaryk. Zde se nechává Štefánik zapsat a stává se stoupencem Masarykovy myšlenky. Detvan a láska k národu V Praze působí v době jeho studia slovenský spolek Detvan, který velkou měrou přispívá k rozvoji národního povědomí pražských slovenských studentů. Na začátku nového století je zvolen za předsedu tohoto spolku. Společně s Vavro Šrobárem a dalšími se snaží informovat českou společnost o Slovensku a pomaďaršťování slovenského etnika. Zde začíná Štefánik svou redaktorskou činnost, díky které myšlenka česko-slovenské vzájemnosti nadále nabírá na popularitě v české společnosti. [gallery size="full" columns="1" link="none" ids="13567"] Astronom Největším Štefánikovým snem je však Paříž a kariéra vědce v oboru astronomie. V roce 1904 proto odchází z Prahy a v Paříži se zařazuje jako vědecký pracovník. Ze začátku ho trápí existenční problémy, ale vše se díky pomoci přátel a vlastnímu úsilí brzy zlepšuje. V jeho nejúspěšnějším roce 1906 vydává hned 7 vědeckých prací a jeho renomé začíná stoupat. Příchod války Příchodem války je Štefánik nucen respektovat tento stav a nastoupit na frontu. Kvůli svému zdravotnímu stavu to však není možné hned. Nejprve tedy nastupuje na vojenskou leteckou školu, kde získává diplom pilota a hodnost desátníka. Poté je vyslán na západní frontu. Bojuje s nasazením pro věc, ví totiž, že tato válka může být příležitostí k osamostatnění Slováků a Čechů. Nějaký čas bojuje i na srbské frontě. Organizátor Československé národní rady Po návratu do Paříže v druhé polovině války se seznamuje s vícero vlivnými osobnostmi francouzské politiky a naprosto se ztotožňuje s myšlenkami Masaryka a Beneše. Díky konexím jim domlouvá schůzky s francouzskými politiky, kteří mohou pomoci uspíšit vznik samostatného států Čechů a Slováků. On sám se zasloužil především o vytvoření zárodků československého vojska a o působení československých odbojových organizací. Udržuje diplomatické styky napříč politickým spektrem tehdejší Evropy. [gallery size="full" columns="1" link="none" ids="13566"] Atentát? Po válce se má stát ministrem ozbrojených sil, avšak 4. května 1919 při svém návratu do již samostatného Československa umírá při tragické nehodě svého letadla v obci Ivanka pri Dunaji u Bratislavy. Dodnes se spekuluje, zda to nebyla ze strany československých elit záměrná likvidace. Podle jiných teorií se měl stát obětí střetu francouzských a italských geopolitických zájmů ve střední Evropě. Nepřímým důkazem atentátu má být údajně pitevní zpráva, průběh nehody i fakt, že svědecké výpovědi z místa tragédie byly vyšetřujícími orgány ignorovány. Velmi pravděpodobným důvodem nehody byl nešťastný omyl obsluhy protiletadlové obrany. Tato verze popisuje sestřelení letadla vlastní protivzdušnou obranou, neboť Československo bylo tou dobou ve válečném stavu s Maďarskem a letadlo se Štefánikem na palubě bylo označeno italskou trikolórou, jež je identická s maďarskou.

Ze Štefánikova letadla zůstaly jen trosky.

2. 7. 1890: V základech domu ze 17. století byl nalezen vzkaz na pergamenu • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

18. 7. 1890: Pramenitá voda v Praze, prudký liják s krupobitím a postřelený muž • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Zoo Praha oslaví 90. výročí swingem, křtem knihy a bohatým doprovodným programem • Praha má již 90 let svou vlastní zoologickou zahradu. Její brány se poprvé otevřely 28. září 1931 a od té doby vyrostla v mimořádně oceňovanou instituci. Výročí si zoo připomene bohatým program.

Výstava na tramvajové koleji mapuje historii prostranství kolem Národního muzea a Čelakovského sadů • Dosud nevyužívaná tramvajová kolej mezi Historickou a Novou budovou Národního muzea se v těchto dnech stala místem konání výstavy s názvem „Proměny okolí budov Národního muzea a Čelakovského sadů“. Celkem 26 informačních panelů mapuje historii i současnost tohoto místa.

24. 3. 1890: Nezdařený podvod, smrt staršího muže a opilý truhlář • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

15. 8. 1890: Na Žižkově řádí epidemie spalniček. Zavádí se opatření • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

17. 6. 1890: Vyhlubování koryta Vltavy jde rychlým tempem. I díky technice • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

31. 8. 1868: Muž se chtěl se zastřelit, ale kulka zůstala trčet v oku • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Amerikánský souboj v Praze V prvním průchodním domě z Ovocného trhu do Celetné ulice, v tak zvaném Štokhause, bylo v noci na včerejšek o 3. hodině slyšet střelnou ránu z příbytku vysloužilého setníka pana Lva Krampovského. Sousedé hned vrazili do pokoje k setníkovi a nalezli jej, jak na pohovce sedě, mokrým šátkem si obličej krví politý zastírá. Vedle něho ležela na stole šestihlavňová pistole, z níž byla z jedné hlavně rána vystřelena. Nešťastník si pistoli namířil na čelo, kule však vrazila pouze do kůže spodní a zůstala v levém oku sedět. Oko to ovšem hned vyteklo. Když se uděšení lidé tázali setníka, proč tak jednal, vyňal tento z tobolky černou kuličku a doložil, že tak učinit musel následkem amerikánského souboje. Okresní lékař dr. Urban, jenž v tomže domě bydlí, obvázal postřelenému ránu a hned dána jest vojenskému úřadu zpráva o celém případě. Rána je sice nebezpečná ale nikoliv naprosto smrtelná. K vlastní žádosti zůstal postřelený prozatím ve svém bytě. O podnětu k souboji vypravují si lidé rozličné věci. Dle jedněch pohádal prý se setník Krampovský před několika dny s některými pány tak, že následovalo na to vyzvání na souboj. Předmětem hádky bylo prý, že týž setník chtěl vstoupit do ruského vojska. – Pražský denník, 31. 8. 1868 Poplatek přes nový most Poněvadž se často stalo, že vojenští důstojníci mimo službu a i v průvodu civilistů nechtěli zaplatit mostné přes nový most, požádala městská rada c. k. gen. velitelství, aby nějak stručně upozornilo vojáky na stanovení o vojsku platná, načež to upozornění bude u mostu vyvěšeno. – Pražský denník, 31. 8. 1868 [related-post id="12243"] Sebevražda V noci na sobotu zastřelil se v kasárnech josefských jeden závodčí od pěšího pluku arcivévody Karla. Příčina této sebevraždy není známa. – Včera v noci oběsil se v kanálské zahradě vysloužilý voják a zednický tovaryš Josef Blažek. Mrtvola, která ráno od zámečnického tovaryše Srpa nalezena byla, jest odnešena do umrlčí komory ve Volšanech. – Pražský denník, 31. 8. 1868 Kontrola Prohledáváno bylo v pátek na Vyšehradě u všech hokynářů, řezníků, pekařů a hospodských a při té příležitosti zabaveny byly dva koše nezralého ovoce a necimentované závaží. – Pražský denník, 31. 8. 1868

13. 4. 1889: Nezdařený útěk z vězení a velocipedy pro děti v městském parku • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Rodina věznila dívku v prasečím chlévě. Strávila tam patnáct let • Celý svět byl před lety v šoku z příběhu Rakušanky Nataschy Kampusch, kterou 8 let věznil ve sklepě její únosce Wolfgang Priklopil. I v minulosti přitom v Evropě docházelo k podobným ohavným případům. O jednom takovém napsaly v Praze vydávané Národní listy v září roku 1901.

22. 3. 1890: Stavba nového nábřeží, přejetý mladík a popálená hokyně • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

2. 1. 1890: Řádění chřipky v Praze, výbuch petroleje a brutální pomsta bývalé manželky • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

5. 4. 1889: Bourání Václavské trestnice a strašlivá smrt na kolejích • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Proč se Praha jmenuje Praha? Vysvětlení je hned několik • Je to tak trochu záhada. Přesný původ slova Praha už se nejspíš nikdy nedozvíme. Přesto ale existuje několik hypotéz, jak naše hlavní město ke svému názvu vlastně přišlo.