Post Bellum

Nepřehlédněte

Nejslavnější česká neherečka Milada Ježková. K filmu se dostala neskutečnou náhodou • Až do svých 55 let žila úplně obyčejně. Pracovala jako brusička a soustružnice, dělala účetní v podniku Nářadí Vršovice a nějaký čas byla zaměstnaná v obchodě se stříbrem. Až jedno náhodné setkání jí obrátilo dosavadní život vzhůru nohama.

Korunovační klenoty jsou po dvou letech vystaveny pro veřejnost • Sedm klíčníků včera odemklo Korunní archiv ve Svatováclavské kapli, aby vyzvedli české korunovační klenoty. Ty jsou ode dneška až do 23. ledna vystaveny ve Vladislavském sále. Vstupné je zdarma.

Svatováclavská koruna, Královské žezlo a Královské jablko.

Bude to druhé Národní, pronesl ředitel Vinohradského divadla při slavnostním otevření • Nádherná secesní budova Vinohradského divadla stojí na svém místě už více než 112 let. Na její kráse se sice trochu podepsal zub času (zejména v interiéru), ale to by měla v příštích letech vyřešit kompletní rekonstrukce. Poté snad bude tato stavba stejně krásná, jako při slavnostním otevření dne 24. listopadu 1907. Jak se můžeme dočíst v dobovém tisku, tehdejší společnost neskrývala nadšení z nového kulturního svatostánku

Národní divadlo zažije největší koncert v dějinách • Národní divadlo se na jeden večer stane středobodem české kultury. Stane se tak v rámci unikátního koncertu Národ sobě – kultura tobě, iniciovaného pořadateli hudebního festivalu Metronome Prague. Odehraje se v sobotu 27. února, kdy se na prknech objeví více než 200 různých účinkujících.

Nová scéna dostane novou podobu. Rekonstrukce potrvá dva roky • Národní divadlo připravuje rekonstrukci Nové scény. Exteriér památkově chráněné brutalistní budovy zůstane víceméně zachován. Výraznější modernizace se ale dočká divadelní sál.

Skafandr Vladimíra Remka nebo sako Jana Kubiše. Na Hradě můžete spatřit české dějiny zblízka • Už jen do konce října probíhá v Jízdárně Pražského hradu unikátní výstava Doteky státnosti. K vidění je přibližně tisícovka unikátních předmětů dokumentujících výjimečné okamžiky našich novodobých dějin – například sako, které měl na sobě Jan Kubiš při Atentátu na Reinharda Heydricha nebo skafandr, ve kterém Vladimír Remek cestoval do vesmíru.

Den po tragédii. Požár Národního divadla oplakávají statisíce Čechů • „Včera před šestou hodinou večerní zastihlo národ český kruté, nevýslovné neštěstí. Chlouba Prahy, pýcha vlasti, naděje národa, skvělý pomník našeho znovuzrození, naše velké národní divadlo, k němuž se nesly tolikeré naděje, jest zničeno!“ Je sobota 13. srpna 1881. Magdalena, manželka obuvnického mistra Kučery ze Zbraslavi, právě vstává, aby svému muži připravila snídani. V rendlíku míchá čerstvě sesbíraná vajíčka, když v tom zaslechne křik: „Vstávejte, Češi, stalo se neštěstí! Shořelo nám divadlo!“ Magdalena, ještě trochu rozespalá, spráskne ruce, odhodí rendlík z pece a vyskočí před dům, aby si vyslechla tragické zvěsti, které mladíček s červeným šátkem kolem krku přiběhl sdělit. „Praví se, že se vzňalo nepozorností při letování měděné střechy. Dělník prý špatně ukryl pánev s rozžhaveným uhlím. Po šesté hodině vyskytly se známky ohně, a brzo na to stálo divadlo v jednom obrovském plemenu,“ předčítá chlapec rozechvěným hlasem, ale přece nahlas, aby ho všichni slyšeli, z nejčerstvějšího vydání Národních listů. [gallery size="full" columns="1" ids="11963"] Národní tragédie Český národ dostal toho dne ránu přímo do srdce. Spoustu let Češi snili o vlastním divadle. Dlouho na něj sbírali peníze. Od položení základního kamene uběhlo dlouhých 13 let. A teď, když sotva před dvěma měsíci odehrála se slavná premiéra Smetanovy Libuše, nachází se Národní divadlo v plamenech? Co je to za nejapný žert? [related-post id="11776"] Nevýslovný smutek Redaktoři Národních listů líčí tragédii velmi emotivně: „Po půl osmé hodině sřítila se část vnitřních klenb a záplava jisker vznesla se v obrovském ohnivém sloupu k nebesům. Požár pokračoval od střechy do vnitřních místností a zachvacoval nelítostně drahocenný nábytek a skvělou úpravu. Ze všech oken šlehaly ohnivé jazyky, ničící, co národ za dlouhá leta s láskou a obětavostí dohromady snášel a na čem lpělo tolik potu pracovného lidu. Co toto třesoucí se rukou píšeme, zuří zhoubný živel dále. Také sousední budovy a prozatímní divadlo jsou ohroženy. Zpráva o požáru rozlítla se po celém městě rychlostí blesku. Z počátku nechtěl nikdo děsné té pověsti věřit, až strašná skutečnost přesvědčila je o pravdě. Se všech stran hrnuly se k hořící budově davy lidu a na všech tvářích jevilo se zděšení. Plameny šlehaly z celé střechy a za několik okamžiků draly na již okny malírny.“ [gallery size="full" columns="1" ids="11964"] Každý se snažil divadlo zachránit „Hasičské spolky pražské i předměstské dostavily na záhy k požáru, leč pomoc jejich více neprospívala. Mocné proudy vody, vrhané do obrovské prostory divadelní, z níž sálaly plameny, proměnily se okamžitě v páru, aniž by byly přispěly k umírnění rozkáceného živlu, který ke všemu ještě podporován značným větrem. Také železná opona, která jeviště od skladiště dělila, nemohla již býti spuštěna, poněvadž prý klíč se nemohl najíti. – Marné bylo všecko namáhání hasičů, kteří vlezli na balkon, a okny do vnitř stříkali. O tři čtvrtě na 7. hod. vzňalo se provaziště a jeviště, pak sřítil se překrásný lustr, lože a galerie vzňaly se jedním plamenem a dílo zhouby bylo dokonáno. Konečně byli hasiči nuceni omeziti se na hájení budov sousedních a hořící divadlo ponechati jeho osudu. Střecha sřítila se před půl osmou hodinou, jedině železná její konstrukce rozžhavená žárem, výčnívala nad mohutnými zděmi, z nichž obrovský sloup ohně do výše se vznášel. Praha byla celá na nohou, davy lidu stály na nábřeží, na mostech a v ulicích, odkud se vyhlídka na divadlo otvírala a každý pohlížel bez dechu, na smrt polekán na hořící klenot vlasti! K požáru dostavil se pan správce místodržitelství polní podmaršál bar. Kraus, pan náměstek komandujícího generála polní podmaršál bar. Dumoulin, pan policejní ředitel ryt. Stejskal a četné vynikající osobnosti,“ popisují smutnou událost oné osudové srpnové noci Národní listy. „Dvanáctý srpen roku jedenaosmdesátého – požár Národního divadla! Bylo to v pátek, v nejčernější pátek našeho novodobého života národního. K nám na venkov došla zpráva o tom teprve v sobotu o polednách, a podnes vidím svého otce, jak hlavu ve dlaních seděl zdrcen u stolu, a maminka jak v koutku plakala,“ vzpomínal český básník, dramatik, překladatel, libretista a divadelní režisér Jaroslav Kvapil. [related-post id="11869"] Český národ se nedá! Požár byl pochopen jako celonárodní katastrofa. Vyvolal obrovské odhodlání pro novou sbírku, Za pouhých 47 dní byl vybrán milion zlatých. Na sbírku přispělo celkem 45 % lidí z Prahy. Nutno dodat, že nadšení národa neodpovídaly zákulisní boje, které se rozhořely po katastrofě. Původní architekt Josef Zítek byl odstaven a na rekonstrukční práce byl povolán jeho žák Josef Schulz. Ten prosadil rozšíření budovy o nájemný dům dr. Poláka, který stál za budovou bývalého Prozatímního divadla, začlenil tuto budovu do stavby Národního divadla a zároveň poněkud pozměnil prostorové dispozice hlediště, aby zlepšil viditelnost. S velkým citem ovšem respektoval styl Zítkovy budovy, a podařilo se mu tak spojit tři budovy různých autorů do absolutní stylové jednoty. Obnovené divadlo bylo otevřeno 18. listopadu 1883.  Opět se hrála Smetanova Libuše.

Národní divadlo v Praze.

Rodný dům Jana Palacha se mění na památník. Slavnostní otevření se blíží • V roce 2015 zakoupilo Národní muzeum chátrající objekt ve Všetatech a zahájilo práce na jeho přeměnu na důstojný Památník Jana Palacha. Na jeho novou podobu byla vypsána úspěšná architektonická soutěž. Součástí památníku má být expozice, která ukáže čin Jana Palacha v kontextu dějin 20. století. Slavnostní otevření je plánováno na konec září.

Vítězný návrh Památníku Jana Palacha.

1. 2. 1868: V Praze zuří silný vítr, sychravé zimní počasí mnozí řeší sebevraždami • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Češi vezou na EXPO mimořádné dílo Laterny magiky. Chce varovat i uchvátit pokročilými efekty • Už za pár dní uvidí návštěvníci světové výstavy EXPO v Dubaji unikátní představení pražské Laterny magiky. Inscenaci s názvem Robot Radius tvůrci připravili speciálně pro tuto příležitost. Jejich zadání znělo jasně – vytvořit současné a technologicky vizionářské dílo.

Zemřel herec Jan Skopeček (†94), představitel otce Potůčka a manžel Věry Tichánkové • Ve věku nedožitých 95 let zemřel Jan Skopeček. Diváci si ho mohou pamatovat hlavně jako otce Potůčka ze seriálu Tři chlapi v chalupě. Během své dlouholeté kariéry ztvárnil několik desítek menších rolí, například ve filmech S čerty nejsou žerty, 2Bobule nebo Kameňák. Informaci jako první přinesla stanice CNN Prima News.

Speciální vlak opět přiveze prezidenta Masaryka z exilu do vlasti • České dráhy ve spolupráci s Československou obcí legionářskou a Národním technickým muzeem pořádají 21. a 22. prosince unikátní rekonstrukci příjezdu prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka z exilu zpět do vlasti.

TGM po příjezdu do Prahy v prosinci 1918.

Záhadná hvězda prvorepublikových filmů Truda Grosslichtová. Nikdo netuší, jak přežila nacistické běsnění • Patřila k nejobsazovanějším, nejkrásnějším a nejpopulárnějším herečkám. V dobách první republiky natočila téměř tři desítky filmů. Působila nejen v Československu, ale i v zahraniční. Její jméno tehdy znali skoro všichni. Přesto se na herečku Trudu Grosslichtovou později téměř zapomnělo.

Truda Grosslichtová.

V Praze vznikly nové tramvajové koleje. Jezdit se po nich ale zatím nebude • Dělníci v těchto dnech dokončují stavbu nového úseku tramvajových kolejí ve Vinohradské ulici mezi historickou a novou budovou Národního muzea. Tento úsek však zatím není napojen na stávající kolejovou síť, a tak po něm tramvaje zatím jezdit nebudou.

Památník Jana Palacha ve Všetatech slavnostně otevřen • Národní muzeum včera slavnostně otevřelo Památník Jana Palacha ve Všetatech. Ode dneška se mohou návštěvníci zdarma podívat do nevšedního prostoru, který vznikl na místě původního domu rodiny Palachových, a navštívit i novou expozici, která ukazuje dobu a čin Jana Palacha v kontextu událostí 20. století.

Toaletní papír tu nebyl odjakživa. Lidé místo něj používali různé bizarní věci • Toaletní papír je jednou z věcí, které používáme hned několikrát denně. Ale napadlo vás, jak tato zdánlivě banální věc vlastně přišla na svět? A jak lidé řešili hygienu v dřívějších dobách? Předsudky nyní nechme stranou, tohle totiž bude hodně zajímavý výlet do dávné i nedávné historie.

Nejstarší státní symbol představuje nová výstava Národního muzea • Národní muzeum se připravuje na možné znovuotevření. Pro návštěvníky přichystalo v Historické budově zcela novou výstavu s názvem Lvem mě nazývají. Ta podrobně představuje náš nejstarší státní symbol.

Národní divadlo uvede nové nastudování Kytice. V hlavních rolích František Němec a Iva Janžurová • Klasická básnická sbírka Karla Jaromíra Erbena, jejíž symbolika je svázána s přírodou, každodenní venkovskou zkušeností a tradicí, je zároveň souborem vášnivých a smyslných příběhů plných nadpřirozena a děsuplných přízraků. Národní divadlo nyní připravilo pro diváky zcela nové nastudování.

Trápení slavné Antonie Nedošinské. Život jí komplikovala matka, závist i nacisté • Nebyla krásná jako Adina Mandlová či Lída Baarová, přesto ji zbožňují miliony diváků. A to díky rolím laskavých a milujících maminek. Asi vás nepřekvapí, že taková byla Antonie Nedošinská i ve skutečném životě. Osud se s ní ale bohužel občas vůbec nemazlil.

Antonie Nedošinská

Den, kdy komunisté zbavili funkce prezidenta Svobodu. Měl v tom prsty kariérista Husák? • „Nemůže-li president Československé socialistické republiky vykonávat svůj úřad delší dobu než 1 rok, Federální shromáždění může zvolit nového presidenta Československé socialistické republiky na nové funkční období.“ Takhle zní ústavní zákon č. 50/1975 Sb., který dne 28. května 1975 přijali českoslovenští zákonodárci. Tzv. „Lex Svoboda” v praxi znamenal, že těžce nemocný armádní generál Ludvík Svoboda může být okamžitě zbaven funkce prezidenta. Na jeho místo o den později nastoupil Gustáv Husák.

Dva rivalové. Generál Ludvík Svoboda a kariérista Gustáv Husák.