Post Bellum

Nepřehlédněte

Osobnost novináře Julia Fučíka přibližuje nová výstava ReporTvář • Národní muzeum otevírá ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů novou výstavu s názvem ReporTvář Julia Fučíka, která bude k vidění od 21. srpna do 31. října 2020 v Národním památníku na Vítkově. Slovní hříčka v názvu výstavy odkazuje na její dvě hlavní linie: Reportáž, psanou na oprátce a vizuální prezentaci Julia Fučíka ve veřejném prostoru.

Praha 2 odhalila pamětní desku hrdinovi druhého odboje Karlu Pavlíkovi • Pamětní deska se jménem kapitána Karla Pavlíka visí od čtvrtka na domě č. 19 v ulici Na Folimance v Praze 2. Hrdina druhého odboje se proslavil především obranou Czajánkových kasáren den před okupací naší republiky nacisty dne 14. března 1939, ale i mnoha dalšími odbojovými aktivitami. Dům v Nuselském údolí byl jeho posledním útočištěm před zatčením v roce 1942 a následnou popravou v Mauthausenu.

Odhalení desky se uskutečnilo tento čtvrtek.

Památník Jana Palacha ve Všetatech slavnostně otevřen • Národní muzeum včera slavnostně otevřelo Památník Jana Palacha ve Všetatech. Ode dneška se mohou návštěvníci zdarma podívat do nevšedního prostoru, který vznikl na místě původního domu rodiny Palachových, a navštívit i novou expozici, která ukazuje dobu a čin Jana Palacha v kontextu událostí 20. století.

Chlapci a chlapi. Natáčení armádní agitky bylo pro herce skutečnou vojnou • Osmdesátá léta dvacátého století se pomalu chýlí ke konci, ale komunistický režim si ještě moc nepřipouští, že ho brzy čeká definitivní konec. Na generálním štábu Československé lidové armády si právě lámou hlavu nad tím, jak zlepšit obraz vojska v očích veřejnosti a především branců. Nápad na sebe nenechá čekat. Začíná tak vznikat seriál Chlapci a chlapi.

Seriál Chlapci a chlapi

Prvorepublikový den na Vítkově připomene 100. výročí vzniku Československa • V neděli 2. září pořádá městská část Praha 3 na vrchu Vítkov Prvorepublikový den, který připomene dobu a atmosféru předválečného Československa. Od 10 do 18 hodin mohou návštěvníci zhlédnout výstavu veteránů, nahlédnout do autentického vojenského tábora československého vojska a četnictva, potěžkat bajonet, přilbu nebo jen prohlédnout pohlednice z fronty na výstavě artefaktů z bojišť 1. světové války. Bude ale postaráno i o zábavu, která zavede návštěvníky do venkovní žižkovské hospody Jedové chýše, kde kromě dívek lehkých mravů a Pepíků budou v akci i policejní inspektoři, kteří pozatýkají padoucha Šedivého Tónu s dalšími lumpy. Se všemi si nakonec můžete nakonec zatančit, vypít pivo, dát si taliana nebo jen vyslechnout rozhovor. „Jedná se o zcela unikátní příležitost, jak zažít staré časy na Žižkově a poznat celkovou atmosféru první republiky. Těším se na přehlídku automobilů z let 1918-1945 československé výroby, ale i na ukázky života vojáků a četníků, ale i legionářů, kteří se výrazně zasloužili o vznik Československa. Obzvlášť v dnešní době je důležité, abychom si připomněli, na jakých demokratických principech vznikl náš stát. Ideje, na kterých vyrostlo Československo a naše země se k nim po roce 1989 hrdě hlásí, můžou být kdykoli ohroženy a je nutno je bránit za každou cenu,“ uvedl starosta Alexander Bellu. O další zábavu se postarají komedianti, kteří pobaví děti i dospělé. Hudební doprovod obstarají Hašlerka nebo Swing Melody orchestr, zlatý věk československého filmu připomene imitátor Václav Faltus se svým vystoupením Hvězdy Barrandova. Podívanou slibuje i promenáda v dobových plavkách a módní přehlídka šatstva z doby našich prababiček. Nebude chybět ani dobový trh s prvorepublikovými lahůdkami a sladkostmi. Vzpomínkový den bude zakončen koncertem houslového virtuóza Ivana Ženatého, který se bude konat od 18 hodin ve Slavnostním sále Národního památníku na Vítkově. Vstupenky je možné vyzvednout od 6. srpna v Informačním centrum Prahy 3 (Milešovská 1). Vstupné na celou akci i koncert je zdarma. [gallery size="full" columns="1" ids="11656"] Program 10:00 Original Alva Vinariko Orchestra 10:40 Móda 1. republiky – módní přehlídka 11:00 Hašlerka – staropražské kuplety 11:30 Vojenská přehlídka a výcvik vojska 12:00 Jízda veteránů 12:20 Original Alva Vinariko Orchestra 13:00 Hvězdy Barrandova v podání Václava Faltuse 13:20 Tančírna - výuka i ukázka nejenom charlestonu 13:40 Zatýkání "Šedivýho Tóny v Jedové chýši" 14:00 Hašlerka – staropražské kuplety 14:30 Vojenská přehlídka a výcvik vojska 15:00 Hvězdy Barrandova v podání Václava Faltuse 15:30 Přehlídka dobových plavek i šatů 16:00 Swing Melody orchestr I. 16:30 Tančírna - výuka i ukázka nejenom charlestonu 17:00 Hvězdy Barrandova v podání Václava Faltuse 17:30 Swing Melody orchestr II. 18:00 Vojenská přehlídka k ukončení akce 18:00 koncert Ivan Ženatý – Národní památník Vítkov

Milan Rastislav Štefánik. Spoluzakládal republiku, zemřel strašlivou smrtí • Patřil mezi skupinku mužů, bez nichž by samostatná Československá republika nevznikla. Jeho život ale předčasně ukončila letecká tragédie. Šlo o náhodu, nebo úmysl? Milan Rastislav Štefánik (* 21. července 1880), rodák z vesnice Košariská na západním Slovensku. Astronom, vojenský letec a brigádní generál ozbrojených složek Francouzské republiky. Muž, bez něhož by samostatné Československo možná ani nevzniklo. Věděli jste, že i Štefánik působil v našem hlavním městě? Když ke konci 19. století maturuje na sarvašském lyceu s vyznamenáním, je rozhodnutý pro studium v Praze na technické univerzitě, obor stavební inženýrství. Na školu je přijat a posléze začíná jeho působení v metropoli Českého království. Školu ale nedokončuje, jelikož ho zaujala astronomie. Ta se toho času vyučuje na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde jako řádný profesor působil Tomáš Garrigue Masaryk. Zde se nechává Štefánik zapsat a stává se stoupencem Masarykovy myšlenky. Detvan a láska k národu V Praze působí v době jeho studia slovenský spolek Detvan, který velkou měrou přispívá k rozvoji národního povědomí pražských slovenských studentů. Na začátku nového století je zvolen za předsedu tohoto spolku. Společně s Vavro Šrobárem a dalšími se snaží informovat českou společnost o Slovensku a pomaďaršťování slovenského etnika. Zde začíná Štefánik svou redaktorskou činnost, díky které myšlenka česko-slovenské vzájemnosti nadále nabírá na popularitě v české společnosti. [gallery size="full" columns="1" link="none" ids="13567"] Astronom Největším Štefánikovým snem je však Paříž a kariéra vědce v oboru astronomie. V roce 1904 proto odchází z Prahy a v Paříži se zařazuje jako vědecký pracovník. Ze začátku ho trápí existenční problémy, ale vše se díky pomoci přátel a vlastnímu úsilí brzy zlepšuje. V jeho nejúspěšnějším roce 1906 vydává hned 7 vědeckých prací a jeho renomé začíná stoupat. Příchod války Příchodem války je Štefánik nucen respektovat tento stav a nastoupit na frontu. Kvůli svému zdravotnímu stavu to však není možné hned. Nejprve tedy nastupuje na vojenskou leteckou školu, kde získává diplom pilota a hodnost desátníka. Poté je vyslán na západní frontu. Bojuje s nasazením pro věc, ví totiž, že tato válka může být příležitostí k osamostatnění Slováků a Čechů. Nějaký čas bojuje i na srbské frontě. Organizátor Československé národní rady Po návratu do Paříže v druhé polovině války se seznamuje s vícero vlivnými osobnostmi francouzské politiky a naprosto se ztotožňuje s myšlenkami Masaryka a Beneše. Díky konexím jim domlouvá schůzky s francouzskými politiky, kteří mohou pomoci uspíšit vznik samostatného států Čechů a Slováků. On sám se zasloužil především o vytvoření zárodků československého vojska a o působení československých odbojových organizací. Udržuje diplomatické styky napříč politickým spektrem tehdejší Evropy. [gallery size="full" columns="1" link="none" ids="13566"] Atentát? Po válce se má stát ministrem ozbrojených sil, avšak 4. května 1919 při svém návratu do již samostatného Československa umírá při tragické nehodě svého letadla v obci Ivanka pri Dunaji u Bratislavy. Dodnes se spekuluje, zda to nebyla ze strany československých elit záměrná likvidace. Podle jiných teorií se měl stát obětí střetu francouzských a italských geopolitických zájmů ve střední Evropě. Nepřímým důkazem atentátu má být údajně pitevní zpráva, průběh nehody i fakt, že svědecké výpovědi z místa tragédie byly vyšetřujícími orgány ignorovány. Velmi pravděpodobným důvodem nehody byl nešťastný omyl obsluhy protiletadlové obrany. Tato verze popisuje sestřelení letadla vlastní protivzdušnou obranou, neboť Československo bylo tou dobou ve válečném stavu s Maďarskem a letadlo se Štefánikem na palubě bylo označeno italskou trikolórou, jež je identická s maďarskou.

Ze Štefánikova letadla zůstaly jen trosky.

Pražský novoroční ohňostroj připomene 100 let Československa • První den roku 2018 rozzáří Prahu ohňostroj v národních barvách, který zakončí tóny české hymny. Z Letné bude odpálen přesně v 18 hodin.

Toaletní papír tu nebyl odjakživa. Lidé místo něj používali různé bizarní věci • Toaletní papír je jednou z věcí, které používáme hned několikrát denně. Ale napadlo vás, jak tato zdánlivě banální věc vlastně přišla na svět? A jak lidé řešili hygienu v dřívějších dobách? Předsudky nyní nechme stranou, tohle totiž bude hodně zajímavý výlet do dávné i nedávné historie.

Státní symboly, jak je možná neznáte. Startuje nová výstava v Národním muzeu • Státní symboly reprezentují naši republiku, vycházejí z jejích tradic, historie a kultury. Národní muzeum připravilo jako první výstavu po ukončení nouzového stavu výstavu Symboly. Ta se věnuje všem státním symbolům České republiky, ukazuje jejich původ, zajímavosti jejich vzniku a zejména pak jejich proměnu od roku 1918 po současnost.

Techniky učení divadelního textu na začátku minulého století • Práce divadelních herců je mimořádně náročná na paměť. Do hlavy musí dostat často i stovky stran textu a nikdy je nezapomenout. Jak to dělali britští umělci na přelomu 19. a 20. století dokládá novinový článek ze srpna 1901. Není pochyb o tom, že i jejich současníci nejspíš používají podobné techniky učení.

Poslechněte si poslední rozhovor s Janem Palachem. Upálil se před 49 lety na protest proti okupaci • Jan Palach, student historie a politické ekonomie pražské filozofické fakulty se 16. ledna 1969 okolo 13:30 polil hořlavinou a upálil před budovou pražského Národního muzea, na protest proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy. Bylo mu 21 let. S rozsáhlými popáleninami byl převezen na Kliniku popálenin Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v pražské Legerově ulici, kde po třech dnech zemřel.

Jan Palach na fotografii z tabla mělnického gymnázia.

Národní divadlo zažije největší koncert v dějinách • Národní divadlo se na jeden večer stane středobodem české kultury. Stane se tak v rámci unikátního koncertu Národ sobě – kultura tobě, iniciovaného pořadateli hudebního festivalu Metronome Prague. Odehraje se v sobotu 27. února, kdy se na prknech objeví více než 200 různých účinkujících.

Na Hradě budou v polovině ledna vystaveny korunovační klenoty • U příležitosti 25. výročí vzniku České republiky a na počátku jubilejního roku 2018, ve kterém si připomínáme 100. výročí založení Československa, budou ve Vladislavském sále Pražského hradu od 16. do 23. ledna 2018 mimořádně vystaveny české korunovační klenoty.

Svatováclavská koruna, Královské žezlo a Královské jablko.

Korunovační klenoty jsou po dvou letech vystaveny pro veřejnost • Sedm klíčníků včera odemklo Korunní archiv ve Svatováclavské kapli, aby vyzvedli české korunovační klenoty. Ty jsou ode dneška až do 23. ledna vystaveny ve Vladislavském sále. Vstupné je zdarma.

Svatováclavská koruna, Královské žezlo a Královské jablko.

Elegantní semetrika Růžena Šlemrová. Život slavné herečky je zahalen tajemstvím • Růžena Šlemrová zanechala v prvorepublikové kinematografii nesmazatelnou stopu, přestože se většinou musela spokojit jen s vedlejšími rolemi. Nejčastěji ztvárňovala komické postavy vážených dam z lepší společnosti v honosných róbách a drahých špercích. O skutečném životě této výrazné herečky toho ale paradoxně víme jen velmi málo.

Noblesní a elegantní. Taková byla Růžena Šlemrová.

Nejstarší státní symbol představuje nová výstava Národního muzea • Národní muzeum se připravuje na možné znovuotevření. Pro návštěvníky přichystalo v Historické budově zcela novou výstavu s názvem Lvem mě nazývají. Ta podrobně představuje náš nejstarší státní symbol.

Podkarpatská Rus tématem nové výstavy v Národním památníku na Vítkově • Národní muzeum ve středu zahájilo v Národním památníku na Vítkově novou výstavu s názvem „Podkarpatská Rus – součást našich dějin“, která představuje toto unikátní území v dobových souvislostech. Výstava je otevřena bude pro návštěvníky otevřena až do února 2020.

Speciální vlak opět přiveze prezidenta Masaryka z exilu do vlasti • České dráhy ve spolupráci s Československou obcí legionářskou a Národním technickým muzeem pořádají 21. a 22. prosince unikátní rekonstrukci příjezdu prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka z exilu zpět do vlasti.

TGM po příjezdu do Prahy v prosinci 1918.

Některá pražská divadla zůstanou zavřená až do konce roku • Divadla zřizovaná hlavním městem Prahou oznámila, že zůstanou pro diváky zavřená až do konce roku 2020, a to bez ohledu na možné změny ve vládních opatřeních. Do té doby se soustředí na přípravu nového programu a online vysílání.

Hlediště mnohých pražských divadelních scén zůstanou bez diváků až do konce tohoto roku.

Den po tragédii. Požár Národního divadla oplakávají statisíce Čechů • „Včera před šestou hodinou večerní zastihlo národ český kruté, nevýslovné neštěstí. Chlouba Prahy, pýcha vlasti, naděje národa, skvělý pomník našeho znovuzrození, naše velké národní divadlo, k němuž se nesly tolikeré naděje, jest zničeno!“ Je sobota 13. srpna 1881. Magdalena, manželka obuvnického mistra Kučery ze Zbraslavi, právě vstává, aby svému muži připravila snídani. V rendlíku míchá čerstvě sesbíraná vajíčka, když v tom zaslechne křik: „Vstávejte, Češi, stalo se neštěstí! Shořelo nám divadlo!“ Magdalena, ještě trochu rozespalá, spráskne ruce, odhodí rendlík z pece a vyskočí před dům, aby si vyslechla tragické zvěsti, které mladíček s červeným šátkem kolem krku přiběhl sdělit. „Praví se, že se vzňalo nepozorností při letování měděné střechy. Dělník prý špatně ukryl pánev s rozžhaveným uhlím. Po šesté hodině vyskytly se známky ohně, a brzo na to stálo divadlo v jednom obrovském plemenu,“ předčítá chlapec rozechvěným hlasem, ale přece nahlas, aby ho všichni slyšeli, z nejčerstvějšího vydání Národních listů. [gallery size="full" columns="1" ids="11963"] Národní tragédie Český národ dostal toho dne ránu přímo do srdce. Spoustu let Češi snili o vlastním divadle. Dlouho na něj sbírali peníze. Od položení základního kamene uběhlo dlouhých 13 let. A teď, když sotva před dvěma měsíci odehrála se slavná premiéra Smetanovy Libuše, nachází se Národní divadlo v plamenech? Co je to za nejapný žert? [related-post id="11776"] Nevýslovný smutek Redaktoři Národních listů líčí tragédii velmi emotivně: „Po půl osmé hodině sřítila se část vnitřních klenb a záplava jisker vznesla se v obrovském ohnivém sloupu k nebesům. Požár pokračoval od střechy do vnitřních místností a zachvacoval nelítostně drahocenný nábytek a skvělou úpravu. Ze všech oken šlehaly ohnivé jazyky, ničící, co národ za dlouhá leta s láskou a obětavostí dohromady snášel a na čem lpělo tolik potu pracovného lidu. Co toto třesoucí se rukou píšeme, zuří zhoubný živel dále. Také sousední budovy a prozatímní divadlo jsou ohroženy. Zpráva o požáru rozlítla se po celém městě rychlostí blesku. Z počátku nechtěl nikdo děsné té pověsti věřit, až strašná skutečnost přesvědčila je o pravdě. Se všech stran hrnuly se k hořící budově davy lidu a na všech tvářích jevilo se zděšení. Plameny šlehaly z celé střechy a za několik okamžiků draly na již okny malírny.“ [gallery size="full" columns="1" ids="11964"] Každý se snažil divadlo zachránit „Hasičské spolky pražské i předměstské dostavily na záhy k požáru, leč pomoc jejich více neprospívala. Mocné proudy vody, vrhané do obrovské prostory divadelní, z níž sálaly plameny, proměnily se okamžitě v páru, aniž by byly přispěly k umírnění rozkáceného živlu, který ke všemu ještě podporován značným větrem. Také železná opona, která jeviště od skladiště dělila, nemohla již býti spuštěna, poněvadž prý klíč se nemohl najíti. – Marné bylo všecko namáhání hasičů, kteří vlezli na balkon, a okny do vnitř stříkali. O tři čtvrtě na 7. hod. vzňalo se provaziště a jeviště, pak sřítil se překrásný lustr, lože a galerie vzňaly se jedním plamenem a dílo zhouby bylo dokonáno. Konečně byli hasiči nuceni omeziti se na hájení budov sousedních a hořící divadlo ponechati jeho osudu. Střecha sřítila se před půl osmou hodinou, jedině železná její konstrukce rozžhavená žárem, výčnívala nad mohutnými zděmi, z nichž obrovský sloup ohně do výše se vznášel. Praha byla celá na nohou, davy lidu stály na nábřeží, na mostech a v ulicích, odkud se vyhlídka na divadlo otvírala a každý pohlížel bez dechu, na smrt polekán na hořící klenot vlasti! K požáru dostavil se pan správce místodržitelství polní podmaršál bar. Kraus, pan náměstek komandujícího generála polní podmaršál bar. Dumoulin, pan policejní ředitel ryt. Stejskal a četné vynikající osobnosti,“ popisují smutnou událost oné osudové srpnové noci Národní listy. „Dvanáctý srpen roku jedenaosmdesátého – požár Národního divadla! Bylo to v pátek, v nejčernější pátek našeho novodobého života národního. K nám na venkov došla zpráva o tom teprve v sobotu o polednách, a podnes vidím svého otce, jak hlavu ve dlaních seděl zdrcen u stolu, a maminka jak v koutku plakala,“ vzpomínal český básník, dramatik, překladatel, libretista a divadelní režisér Jaroslav Kvapil. [related-post id="11869"] Český národ se nedá! Požár byl pochopen jako celonárodní katastrofa. Vyvolal obrovské odhodlání pro novou sbírku, Za pouhých 47 dní byl vybrán milion zlatých. Na sbírku přispělo celkem 45 % lidí z Prahy. Nutno dodat, že nadšení národa neodpovídaly zákulisní boje, které se rozhořely po katastrofě. Původní architekt Josef Zítek byl odstaven a na rekonstrukční práce byl povolán jeho žák Josef Schulz. Ten prosadil rozšíření budovy o nájemný dům dr. Poláka, který stál za budovou bývalého Prozatímního divadla, začlenil tuto budovu do stavby Národního divadla a zároveň poněkud pozměnil prostorové dispozice hlediště, aby zlepšil viditelnost. S velkým citem ovšem respektoval styl Zítkovy budovy, a podařilo se mu tak spojit tři budovy různých autorů do absolutní stylové jednoty. Obnovené divadlo bylo otevřeno 18. listopadu 1883.  Opět se hrála Smetanova Libuše.

Národní divadlo v Praze.