Svatováclavská koruna

Nepřehlédněte

Rouška jako svědectví doby. Národní muzeum zahájilo novou výstavu • Národní muzeum začalo záhy po vypuknutí pandemie COVID-19 shromažďovat nejrůznější předměty, které tento výjimečný stav současné společnosti reflektují. A jedním z nejvýraznějších symbolů dnešní doby jsou bezpochyby roušky. Výstava zaměřená právě na ně je k vidění od pondělí 25. května 2020 v Historické budově Národního muzea.

Praha zítřka. Podívejte se, jak bude město vypadat za několik málo let • Centrum architektury a městského plánování (CAMP) znovu otevírá okno do stavební budoucnosti. Nová výstava představí přes 60 projektů, které mohou změnit tvář Prahy. Dojde na dopravní stavby, moderní architekturu i veřejné budovy. Mnoho z projektů veřejnost doposud neměla možnost vidět. Výstava má bohatý doprovodný program, který začíná tematickou přednáškou o stavbě linky metra D. Výstava Praha zítra představuje několik desítek projektů, které mohou výrazným způsobem změnit tvář Prahy. Jde o projekty různých měřítek, různého účelu a v různých stádiích přípravy. Od prvních nápadů přes záměry v pokročilém stádiu přípravy až po ty, které se v těchto dnech právě dokončují. V novém cyklu výstavy nebudou chybět nezveřejněné vizualizace Smíchovského lihovaru, přestavba bývalé továrny MEOPTA na pražských Cibulkách nebo nejnovější vizualizace Modřanského cukrovaru a Nuselského pivovaru. „Mnoho projektů na výstavě veřejnost uvidí poprvé. Jsem velmi ráda, že se nám podařilo vytvořit z CAMPu místo, kam si lidé chodí pro odpovědi na otázku, jak se Praha bude rozvíjet,“ říká primátorka hl. m. Prahy Adriana Krnáčová. [gallery columns="1" link="none" size="full" ids="6616,6617"] Kromě soukromých projektů výstava také představí důležité veřejné investice jako výstavbu metra D, rekonstrukci Malostranského náměstí, nové vstupy do Výstaviště v Holešovicích nebo rekonstrukce Šlechtovy restaurace. [gallery columns="1" link="none" size="full" ids="6618,6619"] „Pokračování výstavy je dalším krokem k vytvoření databáze všech stavebních záměrů v Praze, která bude přístupná fyzicky v CAMPu i virtuálně na webu. Lidé tak budou mít kompletní přehled o tom, co se ve městě plánuje,“ říká náměstkyně primátorky hl. m. Prahy Petra Kolínská. [gallery columns="1" link="none" size="full" ids="6620,6621"] Komentované prohlídky, o které byl v minulosti velký zájem, doplní i tematické večery. Ty se zaměří na jednotlivé projekty nebo jejich přínos pro Prahu. [gallery columns="1" link="none" size="full" ids="6622,6623"] Součástí výstavy je i dokumentární video Místa, která čekají nabízející netradiční pohled na transformační území Prahy. Rozlohu těchto míst IPR spočítal na neuvěřitelných 1 466 hektarů, přičemž ta nejdůležitější a největší území mají rozlohu až 234 ha. To je ekvivalent 50 Václavských náměstí. Abychom mohli tato území „nikoho“ úspěšně rozvíjet, musíme v první řadě poznat jejich současný stav. [gallery columns="1" link="none" size="full" ids="6624,6625"] „Speciální pozornost věnujeme dnes nevyužívaným lokalitám. Mám na mysli obnovu přírody na březích Vltavy kolem Císařského ostrova nebo plány na vznik městských čtvrtí na bývalých nádražích,“ uvádí k výstavě Ondřej Boháč, ředitel IPR Praha. Kdy a kde? Výstava se koná v Centru architektury a městského plánování (Vyšehradská 51, Praha 2). Začíná 6. března a potrvá až do 4. května 2018. Přístupná je každý den od 9 do 21 hodin kromě pondělí, vstup je zdarma.

Takhle to bude v Praze vypadat už za několik let.

Slovenské národní povstání očima výstavy Národního muzea • Slovenské národní povstání představuje jeden z nejvýznamnějších mezníků slovenských dějin. Nově otevřená fotografická výstava v Národním památníku na Vítkově s názvem Armáda v povstání – Slovenské národní povstání 1944 svým návštěvníkům tuto událost detailněji přiblíží. Prohlédnout si ji můžete až do dubna 2020.

Milan Rastislav Štefánik. Spoluzakládal republiku, zemřel strašlivou smrtí • Patřil mezi skupinku mužů, bez nichž by samostatná Československá republika nevznikla. Jeho život ale předčasně ukončila letecká tragédie. Šlo o náhodu, nebo úmysl? Milan Rastislav Štefánik (* 21. července 1880), rodák z vesnice Košariská na západním Slovensku. Astronom, vojenský letec a brigádní generál ozbrojených složek Francouzské republiky. Muž, bez něhož by samostatné Československo možná ani nevzniklo. Věděli jste, že i Štefánik působil v našem hlavním městě? Když ke konci 19. století maturuje na sarvašském lyceu s vyznamenáním, je rozhodnutý pro studium v Praze na technické univerzitě, obor stavební inženýrství. Na školu je přijat a posléze začíná jeho působení v metropoli Českého království. Školu ale nedokončuje, jelikož ho zaujala astronomie. Ta se toho času vyučuje na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde jako řádný profesor působil Tomáš Garrigue Masaryk. Zde se nechává Štefánik zapsat a stává se stoupencem Masarykovy myšlenky. Detvan a láska k národu V Praze působí v době jeho studia slovenský spolek Detvan, který velkou měrou přispívá k rozvoji národního povědomí pražských slovenských studentů. Na začátku nového století je zvolen za předsedu tohoto spolku. Společně s Vavro Šrobárem a dalšími se snaží informovat českou společnost o Slovensku a pomaďaršťování slovenského etnika. Zde začíná Štefánik svou redaktorskou činnost, díky které myšlenka česko-slovenské vzájemnosti nadále nabírá na popularitě v české společnosti. [gallery size="full" columns="1" link="none" ids="13567"] Astronom Největším Štefánikovým snem je však Paříž a kariéra vědce v oboru astronomie. V roce 1904 proto odchází z Prahy a v Paříži se zařazuje jako vědecký pracovník. Ze začátku ho trápí existenční problémy, ale vše se díky pomoci přátel a vlastnímu úsilí brzy zlepšuje. V jeho nejúspěšnějším roce 1906 vydává hned 7 vědeckých prací a jeho renomé začíná stoupat. Příchod války Příchodem války je Štefánik nucen respektovat tento stav a nastoupit na frontu. Kvůli svému zdravotnímu stavu to však není možné hned. Nejprve tedy nastupuje na vojenskou leteckou školu, kde získává diplom pilota a hodnost desátníka. Poté je vyslán na západní frontu. Bojuje s nasazením pro věc, ví totiž, že tato válka může být příležitostí k osamostatnění Slováků a Čechů. Nějaký čas bojuje i na srbské frontě. Organizátor Československé národní rady Po návratu do Paříže v druhé polovině války se seznamuje s vícero vlivnými osobnostmi francouzské politiky a naprosto se ztotožňuje s myšlenkami Masaryka a Beneše. Díky konexím jim domlouvá schůzky s francouzskými politiky, kteří mohou pomoci uspíšit vznik samostatného států Čechů a Slováků. On sám se zasloužil především o vytvoření zárodků československého vojska a o působení československých odbojových organizací. Udržuje diplomatické styky napříč politickým spektrem tehdejší Evropy. [gallery size="full" columns="1" link="none" ids="13566"] Atentát? Po válce se má stát ministrem ozbrojených sil, avšak 4. května 1919 při svém návratu do již samostatného Československa umírá při tragické nehodě svého letadla v obci Ivanka pri Dunaji u Bratislavy. Dodnes se spekuluje, zda to nebyla ze strany československých elit záměrná likvidace. Podle jiných teorií se měl stát obětí střetu francouzských a italských geopolitických zájmů ve střední Evropě. Nepřímým důkazem atentátu má být údajně pitevní zpráva, průběh nehody i fakt, že svědecké výpovědi z místa tragédie byly vyšetřujícími orgány ignorovány. Velmi pravděpodobným důvodem nehody byl nešťastný omyl obsluhy protiletadlové obrany. Tato verze popisuje sestřelení letadla vlastní protivzdušnou obranou, neboť Československo bylo tou dobou ve válečném stavu s Maďarskem a letadlo se Štefánikem na palubě bylo označeno italskou trikolórou, jež je identická s maďarskou.

Ze Štefánikova letadla zůstaly jen trosky.

Výstava na střeše se věnuje uchovávání genetických zdrojů v zemědělství • Od 10. září až do 31. října mají návštěvníci Národního zemědělského muzea v Praze možnost zhlédnout výstavu Genetické zdroje: Klíč k zemědělské rozmanitosti. Jedná se o další z výstav, které muzeum pořádá na své střešní terase ve spolupráci s resortními organizacemi. Tentokrát je věnována problematice uchovávání genetických zdrojů v zemědělství.

Svět jehličnanů přibližuje letní výstava v Botanické zahradě • Jehličnany obývají naši planetu už od prvohor a od té doby se dokázaly vyrovnat s řadou změn a překážek. Dodnes jsou neodmyslitelnou součástí světové flóry. Jaká tajemství skrývá tato fascinující skupina dřevin? To prozradí letošní letní výstava v Botanické zahradě hl. m. Prahy.

Komentář: Stal se zázrak? Našlo se 8,6 miliard korun, o nichž nikdo neměl ani tušení • Andrej Babiš oznámil v pondělí ohromující zprávu. Ve státní kase se zničehonic našlo 8,6 miliardy korun. Zatím není jasné, kde byla tato horentní suma celou dobu schovaná. Premiér se ale pět dní před volbami do europarlamentu rozhodl, že peníze použije na navýšení rodičovského příspěvku.

Světově unikátní výstava zavede návštěvníky do starověkého Egypta • Starověký Egypt již stovky let přitahuje archeology z celého světa k odhalování jeho tajemství. Více jak tři tisíce let trvající a rozvíjející se civilizace nás neustále fascinuje svou vyspělostí, uměním, kulturou, filozofií a životním stylem.

Výstava Sluneční králové

Z původních Strašnic nezbylo skoro nic. Historii pražské čtvrti přiblíží nová výstava • Muzeum hl. m. Prahy pořádá od 25. 4. 2018 do 4. 11. 2018 v hlavní budově muzea výstavu Strašnice …zahrada Prahy, brána armád… Výstava je již osmým dílem mnohaletého projektu o pražských čtvrtích. Představuje oblast, která se stala součástí Velké Prahy až v roce 1922. Do té doby náležely Strašnice k pražskému předpolí, které bylo zasaženo prakticky každým obléháním, každou válkou či bitvou o Prahu. Vystavena budou fotografická, mapová, plánová a další vyobrazení, ale i další materiál, například předměty dokumentující činnost strašnického Sokola či stavbu strašnického kostela, archeologický materiál připomene nejstarší obyvatele strašnického prostoru, další předměty život ve Strašnicích před sto a více lety. S otevřením výstavy je již tradičně vydána stejnojmenná publikace. Zároveň jsou připraveny i doprovodné programy pro veřejnost i pro školy. Historie Strašnic v kostce Až do 19. století tvořily Strašnice součást zemědělského zázemí Prahy, od 14. do počátku 17. století se tu kromě polí rozkládaly rozsáhlé vinice a chmelnice, v pozdější době bylo pro tuto oblast charakteristické pěstování zelí. Původní nevelká ves ležící na důležitých obchodních cestách o několika málo číslech popisných se v 18. a 19. století postupně rozrůstala a na konci 18. století vznikly samostatné Nové Strašnice. Stavební boom zaznamenáváme od přelomu 19. a 20. století a během první poloviny 20. století se Strašnice staly důležitou rezidenční oblastí pražských středních vrstev. Na počátku 20. století získaly Strašnice tramvajové spojení s Prahou i železniční zastávku na důležité trati Praha–Benešov. Velkou proměnu zaznamenaly Strašnice v druhé polovině 20. století, kdy byla zastavěna již většina plochy strašnického katastru. Na přelomu čtyřicátých a padesátých let tu vzniklo sídliště Solidarita, poté vyrostla nová, z velké části panelová, výstavba i v dalších strašnických lokalitách – v Průběžné, Rybníčkách i jinde. V šedesátých až osmdesátých letech došlo ke zboření staré zástavby, z níž do dnešních dob zůstalo zachováno jen několik málo budov. Na počátku devadesátých let 20. století byl postaven a vysvěcen po šedesátiletém úsilí místních farníků ve Strašnicích kostel Neposkvrněného početí Panny Marie.

Strašnice na historické pohlednici.

Výstava Sluneční králové v Národním muzeu se blíží ke konci • Do konce výstavy Sluneční králové zbývají už jen dva týdny. Podívaná světového formátu je pro návštěvníky otevřena v Národním muzeu do 30. září tohoto roku. 

Výstava Sluneční králové

Mobilní signál v celém metru bude až za čtyři roky • Dozorčí rada Dopravního podniku hl. m. Prahy odsouhlasila smlouvu s konsorciem mobilních operátorů na pokrytí pražského metra mobilním signálem. Smlouva je na 20 let a operátoři Praze zaplatí částku 120 milionů korun bez DPH. Jako první bude signálem pokryta část trasy metra C v úseku Roztyly - Muzeum do konce října tohoto roku, přičemž pilotní projekt, který bude hotov do 15. září letošního roku, bude obsahovat celkem tři stanice a tři tunelové úseky. Celková síť pražského metra bude pokryta do roku 2022. „Jsem ráda, že to co se slibuje Pražanům už mnoho let, se konečně stane realitou a dohodu na pokrytí metra mobilním signálem se nám s konsorciem mobilních operátorů podařilo dojednat. Do konce října tohoto roku bude mobilním signálem pokrytý úsek linky C Muzeum – Roztyly, takže celkem se jedná o 8 stanic. Celé metro bude pokryto nejpozději do roku 2022," uvedla primátorka hl. m. Prahy Adriana Krnáčová. „Podařilo se dotáhnout složitá jednání s operátory a konečně můžeme splnit sen Pražanů o signálu v metru. Výsledek jednání považuji za velký úspěch, protože ještě před několika lety požadovali operátoři za instalaci signálu v metru nemalé peníze. Díky vyjednávání jsme vše dotáhli do stavu, že cestující budou moci v metru telefonovat a využívat datové služby a Praha navíc získá významné finanční prostředky,“ řekl náměstek primátorky pro dopravu, sport a volný čas Petr Dolínek. „Operátoři budou moci instalovat vyzařovací kabely a další technologie vždy pouze tři a půl hodiny denně, a to v noci, aby nebyl narušen provoz metra. Proto si pokrytí celé sítě vyžádá delší časový úsek,“ uvedl předseda dozorčí rady Dopravního podniku hl. m. Prahy a pražský zastupitel Lukáš Kaucký.

Poloviční vstupné do pražských muzeí a galerií pro držitele Lítačky • Praha chce podpořit kulturní instituce a přilákat do nich nové návštěvníky. Držitelé karty Lítačka tak mohou v červenci a srpnu navštívit vybraná pražská muzea a galerie s 50% slevou na vstupném.

Lítačka funguje v Praze od roku 2016.

Praha bude mít náměstí Miloše Formana. Už se rozhodlo o místu • Pražští radní schválili název dosud nepojmenovaného prostranství nedaleko Dvořákova nábřeží. Plácek za za hotelem InterContinental Prague  se bude nově jmenovat náměstí Miloše Formana po nedávno zesnulém filmovém režisérovi.

Historii českého divadla přibližuje nová výstava v Národním muzeu • Zajímá vás, co přesně se skrývá pod označením divadelní cedule a co dalšího mohou návštěvníkům nabídnout bohaté fondy Divadelního oddělení Národního muzea? Pak si určitě nenechte ujít výstavu s názvem Račte vstoupit do divadla, která je k vidění od 13. prosince 2019 v Nové budově Národního muzea.

Adriana Krnáčová chystá knižní thriller ze zákulisí pražské politiky • Bývalá pražská primátorka Adriana Krnáčová se pouští na spisovatelskou dráhu. Už letos v dubnu by měl vyjít její knižní thriller ze zákulisí pražské politiky s názvem Hydra.

Výstava na ruzyňském letišti připomíná osobnost Václava Havla • U příležitosti výročí 30 let od sametové revoluce byla na Letišti Václava Havla Praha otevřena fotografická výstava vyjadřující spojení Václava Havla, letiště a létání. Výstava vznikla ve spolupráci Letiště Praha a Knihovny Václava Havla a je volně přístupná pro všechny cestující a návštěvníky ve veřejné části pražského letiště.

Nová výstava připomíná výročí samostatného lotyšského státu • Národní muzeum otevřelo 1. září v Národním památníku na Vítkově panelovou výstavu s názvem „We want to be free, we will be free!“, která mapuje historii utváření lotyšského státu. V souvislosti s tím také připomíná osudy států Litvy, Estonska, Polska a Finska, k jejichž založení či obnově došlo po první světové válce. V rozmezí let 2017 až 2018 tak všechny země oslavily 100. výročí své samostatné existence.

Výstava Sluneční králové zůstává i nadále otevřena. Platí ale několik opatření • Mimořádná mezinárodní výstava o době starověkého Egypta Sluneční králové bude za přísných hygienických podmínek i nadále přístupná pro návštěvníky muzea. Dohodl se na tom ministr kultury Lubomír Zaorálek s Hlavní hygieničkou ČR Jarmilou Rážovou. Vstup v omezeném počtu a vyhrazených koridorech, tak bude umožněn návštěvníkům pouze na základě časové rezervace a za podmínky použití respirátoru třídy FFP2 nebo KN95, který každý návštěvník obdrží v ceně vstupenky při vstupu do muzea.  

Výstava Sluneční králové

Prahu dnes čeká největší stávka taxikářů v dějinách • Tisíce taxikářů budu dnes v ulicích Prahy demonstrovat proti službám typu Uber. Konkrétní podobu protestů nikdo ze zástupců taxikářů neupřesnil. Vyloučit se tak nedá hromadná pomalá protestní jízda a snaha o blokování dopravy v metropoli.

Den, kdy komunisté zbavili funkce prezidenta Svobodu. Měl v tom prsty kariérista Husák? • „Nemůže-li president Československé socialistické republiky vykonávat svůj úřad delší dobu než 1 rok, Federální shromáždění může zvolit nového presidenta Československé socialistické republiky na nové funkční období.“ Takhle zní ústavní zákon č. 50/1975 Sb., který dne 28. května 1975 přijali českoslovenští zákonodárci. Tzv. „Lex Svoboda” v praxi znamenal, že těžce nemocný armádní generál Ludvík Svoboda může být okamžitě zbaven funkce prezidenta. Na jeho místo o den později nastoupil Gustáv Husák.

Dva rivalové. Generál Ludvík Svoboda a kariérista Gustáv Husák.