Terminál 1

OBRAZEM: Před 50 lety se otevřel Terminál 1 pražského letiště • Uplynulo přesně 50 let od otevření Terminálu 1. Jeho výstavba severně od tehdejšího letiště započala v roce 1960. Veřejnosti se nový pražský letištní terminál slavnostně otevřel 15. června 1968 za přítomnosti tehdejšího prezidenta Ludvíka Svobody. Výsledná podoba Terminálu Sever vzešla z návrhů skupiny architektů vedených významným architektem Karlem Fiskalkem. Odbavovací hala severní části letiště byla postavena z železobetonového skeletu s užitkovou plochou 21 559 m2. U hlavního vstupu od parkovišť byla společná příletová a odletová hala, která sloužila pro tuzemský i zahraniční provoz, odletové a celní haly a odletové čekárny spolu s bufetem. [gallery size="full" columns="1" ids="11047"] Dále se zde nacházely prostory pro výpravnu společnosti ČSA, banku, cestovní kancelář, první pomoc, kancelář policie a poštu. V odbavovací hale sloužil místní rozhlas a informační tabule, které informovaly cestující i zaměstnance letiště a leteckých společností. [gallery size="full" columns="1" ids="11050"] Pod podlažím odbavovací plochy byly umístěny třídírny zavazadel, spolu se sklady pošty, leteckých kanceláří a prostory potřebné pro technické služby související s odbavováním letadel a cestujících. Dále se zde nacházely sanitární prostory, pokoje pro nemocné a matky s dětmi, doplňující prostory a sprchy. [gallery size="full" columns="1" ids="11049"] Na odbavovací plochu směřovaly nástupní galerie, pomocí kterých se cestující mohli dostat ke stání letadel. Nástupní Galerie A, která se nacházela východním směrem poskytovala nástupní prostor pro zahraniční lety.

Terminál 1.

Nepřehlédněte

4. 5. 1890: Rozjezd jara v Praze, vystoupení beduínů a vlakem přejetá žena • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

28. 10. 1889: Sebevražda v hotelu, pokus o otravu a svěcení nové budovy • Na konci 19. století nebyl život zrovna jednoduchý a mnoho lidí se proto uchylovalo k dobrovolnému odchodu ze světa. Dokládají to i dobové novinové články. Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

29. 11. 1889: Sypání chodníků pískem, divadlo na Žižkově a problémy se zásilkami z Turecka • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

WizzAir zavádí novou leteckou linku z Prahy do Moldavska • Nízkonákladová letecká společnost WizzAir dnes oznámila, že v rámci zimního letového řádu bude létat mezi Prahou a Kišiněvem. Nová přímá linka do hlavního města Moldavska bude v provozu od 18. prosince 2019 dvakrát týdně, vždy ve středu a v neděli.

Pražské metro C projde zásadní proměnou, aby zvládalo více cestujících • Nová linka metra D nejspíš nebude jediná s plně automatickým provozem. Praha uvažuje, že by soupravy bez strojvedoucích mohly jezdit i na přetížené lince C. Výběrové řízení na dodavatele automatického systému bude vypsáno nejspíš v průběhu příštího roku.

25. 11. 1889: Buršácká maškaráda, nocleh s překážkami a milovník kožichů • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

11. 3. 1890: Náruživý milovník, pomoc chudým měšťanům a rvačka v Klimentské ulici • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

3. 6. 1868: Sebevražda ženě opět nevyšla. Zkusí to příště znovu? • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Déšť Vydatný déšť, který po celý předešlý měsíc se nedostavil, následkem čehož velké sucho povstalo, se konečně předevčírem večer při bouřce spustil, čímž nemálo veškeré rostlinstvo se občerstvilo. Ač byl déšť tento valný, byla po jeho ukončení v krátce dlažba v Praze opět suchá, důkaz to, jak země již vyprahlá byla. Toužebně očekávaný tento déšť nebyl však po chuti některým výletníkům, kteří v tento den v okolí pražském se nalezali, a jím přepadení byli. Skrz na skrz promoklí dorazili do Prahy. – Pražský denník, 3. 6. 1868 Pokus sebevraždy Choť jistého bývalého důstojníka, paní Kateřina P., jež na Ječné ulici bydlí, přeřezala si v neděli svatodušní k večeru žíly na rukou, chtějíc se usmrtiti. Byla ale ještě v čas postižena, další řezání jí zabráněno a když jí lékař rány zavázal, dovežena jest do nemocnice. Tatáž paní už před některým časem napila se vitriolu, chtějíc si smrt udělati; ale i tu jí bylo ještě pomožíno. – Pražský denník, 3. 6. 1868 [related-post id="10717"] V opilosti zemřel Mladý jeden nádenník, Josef K., v Praze, pil nesmírně mnoho kořalky a to jej stálo konečně život. V sobotu šel úplně opilý na lešení jednoho domu, který se na Karlovu náměstí staví a spadl po hlavě dolů; a však šťastně ještě padl, an si nic neudělal; za nedlouho ale nalezen jest v jednom koutě na staveništi naprosto opilý, tak že jej museli donest do nemocnice; zde vypustil brzy ducha; zemřev na otrávení líhovinami. – Pražský denník, 3. 6. 1868

22. 6. 1890: Deštivé počasí snad už konečně vystřídá pravé léto • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Podskalská celnice na Výtoni bude mít v sobotu otevřeno zdarma • V sobotu 21. září proběhne další ročník pouličních sousedských slavností Zažít město jinak. Muzeum hlavního města Prahy se k této akci připojuje volným vstupem do Podskalské celnice na Výtoni od 10 do 18 hodin a doprovodným programem nejen pro rodiny s dětmi. Návštěvníci se mohou těšit na komentovanou vycházku Podskalím, tematickou hru pro děti či kreativní dílny zaměřené na výrobu autorských placek.

18. 3. 1868: Chybělo málo a žena by málem porodila přímo na ulici • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

3. 11. 1889: Grand hotel bez provozovatele a návštěvnost pražských hřbitovů • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

20. 2. 1890: Neštěstí sedmdesátileté stařeny a dobročinný oběd na Vinohradech • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

29. 4. 1868: Oslavy prvního máje v Bubenči zahájí velký koncert • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Slavnost prvního máje Slavnost prvního máje bude jako obyčejně v Bubenči velkým koncertem zahájena, který v tamní hostinské zahradě o 2. hod. odpoledne započne. Hostinský p. Pecold získal pro koncerty jež tam po celé léto vždy v neděli, v úterý a ve čtvrtek odbývány budou, hudební sbor pěšího pluku arcivévody Karla s kapelním mistrem p. Strebingerem. – Pražský denník, 29. 4. 1868 Pojmenování silnic V radě města Prahy uzavřeno, aby silnice, spojující silnici Belcrediovu se Stromovkou, pojmenována byla „silnicí Bělského“ a aby na obou těchto silnicích postaveny byly kamenné sloupy s jich jmeny. Také dán rozkaz úřadu stavebnímu a hospodářskému, aby nárožní nápisy v ulici trubní nahradil nápisem „ulice Alžbětina.“ – Národní listy, 29. 4. 1868 [related-post id="9783"]

Bob a Bobek budou vychovávat neukázněné cestující v MHD • Dopravní podnik představil novou výchovnou kampaň s názvem „Slušnost a bezpečnost“. Jejími hlavními hrdiny jsou oblíbené postavičky od výtvarníka Vladimíra Jiránka, tj. Bob a Bobek. Králíci z klobouku poučí cestující o slušném a bezpečném chování v pražské MHD. Kampaň bude trvat tři roky.

Oblíbení králíci z klobouku jsou tvářemi nové kampaně Dopravního podniku hl. m. Prahy.

Tramvaj Václava Havla vyjela do pražských ulic. Připomíná třicet let svobody • Do ulic hlavního města vyjela speciálně vyzdobená legendární tramvaj s číslem 8085. Připomíná třicáté výročí posledních týdnů roku 1989, kdy se měnilo politické směřování naší země, a také 30 let od kandidatury Václava Havla do funkce prezidenta, který ji použil při své prezidentské kampani. Výtvarný návrh nynější tramvaje podle dobových fotografií připravil autor loga Občanského fóra Pavel Šťastný. Tramvaj bude do konce roku jezdit ve všední dny jako historická linka 23 a o víkendech jako linka 2.

OBRAZEM: Metro A slaví výročí. Pražanům slouží přesně 40 let. V mnoha ohledech je unikátní • Přesně před 40 lety začala Pražanům sloužit nová linka metra A. Stavba začala v roce 1973 a slavnostní otevření prvního úseku mezi stanicemi Leninova (dnes Dejvická) a Náměstí Míru proběhlo 12. srpna 1978. Byla to tehdy velká sláva. Výstavba metra měla velkou politickou i společenskou prioritu, slavnostního přestřižení pásky se zúčastnil sám prezident ČSSR Gustáv Husák. A dělníci už v té době pracovali na stavbě dalších částí. [gallery size="full" columns="1" ids="11874"] Rozšiřování V den uvedení do provozu byla linka metra A dlouhá 4,7 km a měla 7 stanic. V roce 1980 přibyly stanice Jiřího z Poděbrad, Flora a Želivského. V červenci 1987 byl otevřen třetí úsek do stanice Strašnická a v roce 1990 přibyla stanice Skalka. [gallery size="full" columns="1" ids="11879"] Další prodloužení na severovýchod o stanici Depo Hostivař s využitím existující spojky do depa proběhlo v roce 2006. Nejnovější úsek z Dejvické do Motola byl otevřen v dubnu 2015. V současné době má linka A 17 stanic, celková délka je 17,13 km a vlaková souprava ji projede přibližně za půl hodiny. Hlasatelkou linky je už od jejího zprovoznění Světlana Lavičková. [gallery size="full" columns="1" ids="11878"] Na trase A metro poprvé překonalo vodní překážku v podobě Vltavy. První podchod pražského metra pod Vltavou se nachází v hloubce 14 metrů pod dnem řeky. Na trase je také téměř 190metrový úsek s největším povoleným sklonem 40 promile, a to mezi stanicemi Náměstí Míru a Muzeum. [gallery size="full" columns="1" ids="11877"] Stanice prvního úseku jsou unikátní Nejstarší stanice metra A mají většinou jen jediný výstup, ačkoliv byly navrženy tak, aby bylo možné v případě potřeby druhý dobudovat. Původní plány počítaly s dostavbou v 90. letech, ale nakonec se od nich ustoupilo. Například nejhlouběji položená stanice v celé síti pražského metra – Náměstí Míru (53 m pod povrchem) – by teoreticky mohla mít výstup na Vinohradské třídě. [related-post id="11776"] Interiéry stanic působí tak trochu exkluzivně a tajemně. Podíl na tom má důmyslně navržený způsob zacházení se světelnými zdroji a vhodný výběr použitých materiálů na obklady stěn spolu s celkovým barevným laděním. Cestování linkou I. A mělo mj. symbolizovat, že se cestující pohybuje pod historickým centrem města. Ikonické hliníkové obložení stanic metra A navrhl hlavní architekt pražského metra Jaroslav Otruba. Střídání dutých a vypouklých desek mělo za cíl tříštit zvukové vlny od podvozků projíždějících souprav. Základní barva celé linky je zlatavá champagne. Barevné ztvárnění navrhl grafik Jiří Rathouský. [gallery size="full" columns="1" ids="11880"] Na výzdobě se nešetřilo Pokud cestující projede všechny stanice, může se pokochat pohledem na desítky uměleckých děl a architektonických výtvarných prvků. Z metra se stala galerie tehdejšího umění. Může za to obrovský společenský význam stavby za předchozího režimu a dobový stavební zákon, který u veřejných staveb nařizoval vynaložit až čtyři procenta z rozpočtu na výzdobu. [related-post id="11202"] Jezdily jen čtyři vagóny V době, kdy začalo metro na trase A pravidelně jezdit, nebyl nápor na dopravu v metropoli tak velký jako dnes. Proto stačilo, že soupravy měly jen čtyři vagony. Před čtyřiceti lety to vypadalo jinak i v kabině strojvedoucího. Nikdy nejezdil sám, ale s pomocníkem. Ten hlídal, jestli jsou zavřeny všechny dveře, a také další zdánlivé "drobnosti", které už má v dnešní době na starosti počítač. Nástupiště stanic se podobala spíš železničním zastávkám. Každé měli na starosti dozorčí v hnědé uniformě s plácačkou, kteří vlaky odbavovali. Ve špičce, kdy soupravy jezdily každé tři čtyři minuty, proto měli poměrně dost náročnou službu. [gallery columns="1" size="full" ids="11875"] Metro jako válečný úkryt Trasa A byla na rozdíl od nejstaršího "céčka" zahrnuta do plánu ochranného systému metra. V případě válečného ohrožení měly stanice sloužit jako kryt, každá se dala neprodyšně uzavřít lidé by v ní v bezpečí vydrželi nejméně 72 hodin. [gallery columns="1" size="full" ids="11876"] Kam dál? V současné době je veškerá pozornost směřována na projekt výstavby linky D. Dalšího rozšíření se proto linka A jen tak nedočká. Zamýšlené prodloužení na ruzyňské letiště, či případná odbočka na Zahradní Město, je hudbou daleké budoucnosti.

Unikátní kryt Folimanka se o víkendu opět zdarma otevře pro návštěvníky • Zajímá vás historie? Již tuto sobotu 16. března 2019 můžete opět vyrazit na prohlídku jednoho z největších krytů civilní ochrany na území hlavního města. Unikátní prostory si můžete prohlédnout od 9 do 15 hodin.

Kryt Folimanka se pro veřejnost otevírá pravidelně každý měsíc.

Protiatomový kryt Folimanka bude tuto sobotu opět zpřístupněn veřejnosti • Zájemcům o historii hlavního města se v sobotu 16. února 2019 opět naskytne možnost navštívit jeden z největších krytů civilní ochrany na území Prahy. Unikátní prostory si můžete prohlédnout od 9 do 15 hodin.

Kryt Folimanka se pro veřejnost otevírá pravidelně každý měsíc.

1. 2. 1889: Zrušené zábavy, prudká vichřice a mladý sebevrah • Kvůli smrti korunního prince Rudolfa bylo zrušeno konání několika zábav. Prudká vichřice napáchala řadu materiálních škod. A do vazby se dostal mladík, který chtěl spáchat sebevraždu. Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.