Nepřehlédněte
Rychleji do hrobu díky špatným návykům. Změňte je, než bude pozdě • Kdo by nechtěl prožít dlouhý a spokojený život v plném zdraví? Všichni víme, že pro to musíme něco dělat. Není to ale jen vyvážená a pestrá strava, co je nutné si hlídat. Do hry vstupují i některé špatné návyky, které život podstatně zhoršují, nebo dokonce zkracují. A my si je přitom často neuvědomujeme.
Šest nalezených mrtvol za dva dny. Praha má za sebou víkend smrti • Praha má za sebou tragický víkend. Na různých místech metropole bylo krátce po sobě objeveno hned několik bezvládně ležících těl bez známek život. Policisté všechny případy vyšetřují, dosavadní výsledky naznačují, že mezi zemřelými jsou s největší pravděpodobností čtyři osoby bez přístřeší.
Chřipka zabila v Praze už deset lidí. Hygienici radí, jak onemocnění předcházet • Na území hlavního města Prahy se situace hlášených onemocnění chřipkou v uplynulém týdnu téměř nezměnila. Ve věkové skupině školních dětí a mladých dospělých (6–14 let a 15–24 let) a také ve skupině 60+ došlo k mírnému vzestupu počtu hlášených onemocnění, v ostatních věkových skupinách nemocnost naopak klesla. Významně klesl podíl onemocnění chřipkou vůči onemocnění ostatními respiračními viry. Za letošní chřipkovou sezónu má Hygienická stanice hlavního města Prahy dosud hlášeno 30 těžkých průběhů chřipky s nutností hospitalizace nemocných na ARO a JIP a bohužel i 10 úmrtí. Ohroženi jsou především senioři „Hospitalizaci si vyžádalo onemocnění u dětí do 14 let v 6 případech, u dospělých do 59 let v 6 případech a v 18 případech u dospělých nad 60 let věku. Úmrtí byla zaznamenána 1 x ve věku do 59 let a 9 x ve věku nad 60 let,“ sdělila ředitelka protiepidemického odboru Hygienické stanice hlavního města Prahy MUDr. Zdeňka Jágrová. [related-post id="6207"] Chřipka není viróza „Na rozdíl od běžné virózy vás u chřipky zaskočí její rychlý nástup – náhle nemůžete udělat ani krok, příšerně vás bolí klouby a teplota je nad 38 stupni C. Ostatní příznaky chřipky jsou podobné viróze. Chřipka je jedním z nejčastějších lidských onemocnění, ale nikdy by se neměla podceňovat. Za loňskou chřipkovou sezónu zemřelo jen v Praze 29 osob," říká šéf pražských hygieniků Jan Jarolímek. [related-post id="6255"] Jak se nenakazit? Hygienici doporučují vyhýbat se místům s větší koncentrací lidí. Důlěžité je dodržování základních pravidel, jako je kýchání do kapesníku nebo mytí rukou po jízdě hromadnou dopravou. Od běžné virózy se chřipka odlišuje rychlým nástupem, bolestí kloubů a horečkou nad 38 stupňů.
Bolest ze smrti blízkého člověka trvá dlouho. Zmírnit ji může včasná prevence • Každý z nás dluží přírodě svoji smrt, napsal kdysi Sigmund Freud. Jakkoliv se to může zdát nespravedlivé, kruté a nepochopitelné, jednou tento svět nakonec opustíme všichni. Bez výjimky. Lidé paradoxně většinou přijímají svou vlastní smrtelnost mnohem lépe, než odchod blízkých lidí. Jak se tedy se ztrátou blízkého člověka vyrovnat?
Lobotomie mozku. Drastická lékařská metoda dělala z lidí mrzáky • Když se řekne lobotomie, představíme si drastický lékařský úkon. Během třicátých až osmdesátých let minulého století ji podstoupily desítky tisíc lidí po celém světě. Při tomto operativním neurochirurgickém zákroku jsou přerušena nervová vlákna spojující mozkový lalok s ostatními částmi mozku. Část pacientů se sice zbavila duševních nemocí, většinu z nich ale kontroverzní metoda nadosmrti zmrzačila. Odkud se lobotomie vzala a jaké drastické následky způsobovala?
Bára (32): Kolaps mě naučil změnit přístup k životu. Člověk musí myslet nejdřív sám na sebe • Dlouhodobý stres a nepřiměřené nároky mohou po čase vést až k celkovému vyčerpání a kolapsu. Své o tom ví asistentka Bára (32), která se nejdřív musela dostat na úplné dno, aby pak mohla úspěšně otočit kormidlem života a vydat se lepší cestou.
Když měsíc nebudete pít alkohol, tohle se stane s vaším tělem • Omezit pití alkoholu nebo s ním úplně přestat je častým novoročním předevzetím. Ne každý ale zvládne takový režim dodržovat. Sklenička dobrého pití je přece tak lákavá. Možná pro vás ale máme motivaci.
Přibývá dětí s cukrovkou. Za posledních 20 let se jejich počet ztrojnásobil • Stále více dětí onemocní diabetem 1. typu, jehož léčba je možná za pomocí inzulínu. Jen ve FN Motol byla od začátku roku cukrovka zjištěna u 30 pacientů. Příčiny tohoto trendu, se kterým se potýká i mnoho dalších zemí v Evropě, se dosud nepodařilo uspokojivě objasnit. Podle jedné z možných hypotéz (tzv. hygienická hypotéza) se tak děje z toho důvodu, že v kojeneckém a batolecím věku se dítě nedostává do styku s běžnými patogeny, které se přirozeně vyskytují v jeho okolí. V současné době existují nepřímé důkazy, že pokud se imunitní systém v raném věku nesetkává s běžnými infekty, může selhat ve své hlavní roli rozpoznávání mezi vlastním a cizím a způsobit následně některé z autoimunitních onemocnění, jako je například diabetes 1. typu. „Čistota za každou cenu a neúměrný strach, aby se dítě něčím nenakazilo, pak pro něj mohou mít zcela opačný efekt,“ říká prof. MUDr. Zdeněk Šumník, Ph.D., vedoucí lékař Diabetologického centra Pediatrické kliniky 2. LF UK a FN Motol. Diabetes neboli cukrovka v současné době postihuje přibližně každé pětisté české dítě. Nejčastějším typem je diabetes 1. typu, což je autoimunitní, na obezitě nezávislé onemocnění, které vyžaduje celoživotní léčbu inzulínem. To, že se cukrovka objevuje již v raném věku, představuje pro malého pacienta do budoucna opravdu závažný problém. Přibývá totiž těch, kteří prožijí prakticky celý život s diabetem, neobejdou se bez pravidelné aplikace inzulínu a je u nich větší pravděpodobnost pozdních komplikací, z nichž nejobávanější je postižení ledvin, očí a nervů. [related-post id="11244"] Zamezit rozvoji těchto závažných komplikací lze prostřednictvím dlouhodobého udržování hladiny krevního cukru v takové výši, aby co nejpřesněji kopírovala hodnoty zdravého člověka. To je však v praxi extrémně složité, protože diabetes 1. typu je u dětí velmi labilní. „Dochází k tomu, že krevní cukr často kolísá bez zjevných příčin a rodiče dětí musí reagovat na okamžitou situaci přidáním dávky inzulínu v případě vzestupu, nebo naopak dodáním rychlých cukrů při rychlém poklesu glykémie. Proto byli někteří rodiče nuceni měřit svým dětem krevní cukr glukometrem i 15x denně, což pro celou rodinu představovalo významnou zátěž organizační i psychickou,“ říká profesor Šumník. Tuto situaci se lékařům daří postupně účinně zlepšovat. Díky technologickému pokroku i částečné úhradě zdravotních pojišťoven se stále více v léčbě diabetu 1. typu uplatňují tzv. kontinuální monitory glykémie. Jde o malé přístroje, které měří koncentraci glukózy v těle pomocí senzoru zavedeného podkožně, a které pravidelně informují své nositele o aktuálních hodnotách. Údaje je možné přenést přes mobilní telefon k rodičům, kteří jsou informováni o aktuálním vývoji a mohou v případě potřeby včas zasáhnout. Systém má v sobě také zabudované alarmy, které dítě s diabetem upozorní, že se jeho krevní cukr dostává mimo doporučené rozmezí. Pokud je senzor navíc spojen s inzulínovou pumpou, může do určité míry automaticky ovládat dávkování inzulínu. [related-post id="11202"] Přesná klíčová data o léčbě českých diabetických dětí poskytuje národní registr dětského diabetu ČENDA, který byl spuštěn v roce 2013. Z jeho dat vyplývá, že za posledních 5 let se zlepšila kontrola diabetu u dětí natolik, že riziko vzniku pozdních komplikací pokleslo o více než 30 %. Klíčové parametry získané z registru ČENDA ukazují vynikající kvalitu péče a kontrolu diabetu zcela srovnatelnou s nejlepšími světovými centry. Nikoli náhodou bylo absolutně nejlepšího výsledku dosaženo v roce 2017, kdy se do praxe začaly zavádět kontinuální monitory glykémie. Na základě analýz je tak nezpochybnitelné, že tato nová technologie má na zlepšujícím se trendu významný podíl. Přestože zkušenost s touto technologií mělo dosud pouze 40 % českých dětí s diabetem 1. typu, z nichž přibližně 15 % ji využívá trvale, zlepšení u nich bylo zcela zásadní, skokové. To ukazuje na velký potenciál této metody při dalším zlepšování prognózy dětí s diabetem 1. typu.
Lékaři v Motole provedli unikátní operaci srdce, poprvé v Česku • Lepší dlouhodobá prognóza, menší lékové zatížení, větší léčebný efekt. To vše s sebou přináší nový chirurgický postup, který byl poprvé provedený u pacienta se srdeční vadou na Klinice kardiovaskulární chirurgie 2. LF UK a FN Motol.
Nepříjemná noční nemoc může způsobit nenávratné poškození zubů • Slyšeli jste už někdy o nemoci zvané bruxismus? Projevuje se skřípáním nebo zatínáním zubů během spánku a pacientům může způsobit obrovské škody. Jaké jsou příznaky a možnosti léčby?
Bolest kloubů nemusíte léčit jen syntetickými látkami. Existují i alternativní způsoby • Bolavé klouby trápí drtivou většinu seniorů, nevyhýbají se však ani mladším ročníkům. A zdravotníci často varují, že kvůli stále se snižující fyzické aktivitě dětí a mladých bude v budoucnu hůř. Prevencí kloubových onemocnění je zejména správná životospráva – udržování si zdravé váhy a vhodný pohyb. Pokud vás i tak tyto obtíže dostihnou, nemusíte se pro úlevu obracet jen na syntetické prostředky. Bolavým kloubům dlouhodobě pomůže i voda obohacená o molekulární vodík, kryoterapie nebo třeba jóga.
Badmintonista Petr Koukal vystoupí na semináři pro onkologické pacienty • Už podesáté se v Praze koná mezioborové onkologické kolokvium PragueONCO. Významnou součástí jeho programu je i v letošním roce pacientský seminář, který organizuje obecně prospěšná společnost Dialog Jessenius. Zahrnuje 9 přednášek, na kterých vystoupí odborníci se zkušenostmi s léčbou onkologických pacientů, ale i badmintonista Petr Koukal či bloggerka Tereza Schillerová. Pacientská sekce pro zájemce z řad veřejnosti je přístupná ve středu 23. ledna od 14 hodin.
25. 1. 1868: Totožnost oukladně zavražděného mladíka stále neznámá • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.
Záhadná smrt Bohumila Hrabala. Sebevražda, nebo nešťastná náhoda? • Před 23 lety zemřel za nejasných okolností Bohumil Hrabal. Legendární český spisovatel nepřežil pád z 5. patra ortopedické kliniky pražské Nemocnice Na Bulovce. Sebevražda, nebo nešťatsná náhoda? Spekulace přetrvávají už téměř čtvrt století.
Co všechno zahrnuje preventivní prohlídka u praktického lékaře • Češi nechodí na preventivní prohlídky. Přestože jsou pravidelné návštěvy praktického lékaře s přibývajícím věkem stále důležitější, podle průzkumů je ignoruje až 60 % dospělé populace. Mnozí lidé přiznávají, že lékaře nenavštěvují hlavně ze strachu, co je při prohlídce čeká.
Proč je nejíte častěji? Vlašské ořechy mají právem nálepku božské potraviny • Naši předci prý vlašské ořechy velmi uctívali. Díky vizuální podobnosti s lidským mozkem se věřilo, že mají schopnost předávat lidem boží moudrost. Také se tradovalo, že tato potravina pomáhá při různých problémech s hlavou. Co je na tom pravdy z hlediska současné vědy?
Drtivá pandemie ruské chřipky řádila i u nás. Dobový popis hodně připomíná současnost • Historie ukazuje, že světové pandemie nejsou ničím novým. Například mezi lety 1889 až 1893 řádila po celém světě tzv. ruská chřipka. Při pročítání článků v dobových novinách můžeme nalézt hned několik podobností s naší nepříjemnou současností.
Klíšťová encefalitida na vzestupu. Nemoc může vést až ke smrti • Zatímco do konce června bylo v České republice zaznamenáno 119 případů klíšťové encefalitidy, v červenci přibylo dalších 178 případů. Nejvíce nemocných přitom bylo evidováno ve Středočeském a Pardubickém kraji. Jižní Čechy – kraj s tradičně nejvyšším počtem případů – je na třetím místě. Na vině vysokého počtu nakažených je mimo jiné nízká proočkovanost, která je u nás pouze 25 %.
22. 1. 1868: Ve Vltavě plavala mrtvola, na břeh ji vytáhli rybáři • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.
V Česku se narodilo první dítě z transplantované dělohy • Ve čtvrtek 29. srpna se na Gynekologicko-porodnické klinice 2. LF UK a FN Motol narodil 27leté ženě s transplantovanou dělohou zdravý chlapeček. Završilo se tak úsilí speciálně vytvořeného týmu FN Motol pod vedením MUDr. Romana Chmela, Ph.D. a Institutu klinické a experimentální medicíny pod vedením doc. MUDr. Jiřího Froňka, Ph.D. FRCS.
