Zdena Vařechová

Nepřehlédněte

Cirkus Humberto. Natáčení seriálu stálo krev, pot a slzy stovky lidí • „Pojďte a shlédněte vyprávění z minulého věku, kdy prabáby našich pradědů byly ještě dětmi. Vydejme se na cestu s lidmi, kteří křižovali Evropu, protože jejich osudem se stal cirkus. Nalezli v něm nejen obživu, ale i smysl života.“ Úvodní slova pronášená hercem Radovanem Lukavským v kombinaci s hudbou nadčasového Karla Svobody způsobují divákům husí kůži.

Seriál Cirkus Humberto patří do zlatého fondu televize.

Chlapci a chlapi. Natáčení armádní agitky bylo pro herce skutečnou vojnou • Osmdesátá léta dvacátého století se pomalu chýlí ke konci, ale komunistický režim si ještě moc nepřipouští, že ho brzy čeká definitivní konec. Na generálním štábu Československé lidové armády si právě lámou hlavu nad tím, jak zlepšit obraz vojska v očích veřejnosti a především branců. Nápad na sebe nenechá čekat. Začíná tak vznikat seriál Chlapci a chlapi.

Seriál Chlapci a chlapi

Nejúspěšnější TV pořad měl 5 miliónů diváků. Peoplemetry měří sledovanost už 22 let • V neděli 12. října 1997 večer seděla více než polovina obyvatel Česka před televizními obrazovkami. Krátce před 20. hodinou většina z nich netrpělivě očekávala, kdy už „to“ konečně začne. A pak se objevila zpěvačka Lucie Bílá, ovšem tentokrát v poněkud netradiční roli moderátorky.

Poslední dopis Milady Horákové je vystaven v Národním muzeu • V Pantheonu Historické budovy Národního muzea je až do 10. července k vidění první a poslední strana dopisu, který napsala Milada Horáková těsně před svou popravou 27. června 1950.

70 let od komunistického puče připomíná unikátní online výstava • Muzeum hlavního města Prahy připravilo při příležitosti 70. výročí komunistického státního převratu v Československu on-line výstavu Únor 1948 v Praze. Projekt přibližuje cestu k tragickému milníku novodobých československých dějin, který stojí na prahu totalitního režimu, a předznamenává tak průběh celé druhé poloviny 20. století. Záměrem výstavy je představit události v Praze během vyhroceného politického dění ve dnech 20.–25. února 1948, které vyplnila vládní krize vyvolaná jednáním o sérii případů zneužívání bezpečnostních složek tehdejšími komunisty. Ta nakonec pod tlakem politických represí vyústila v rozhodnutí prezidenta Edvarda Beneše přijmout demisi ministrů tří nekomunistických stran a potvrdit návrh předsedy vlády Klementa Gottwalda na složení nové komunistické vlády. Kritické únorové dny jsou v on-line výstavě představeny dobovými fotografiemi, reprodukcemi vybraných textových dokumentů a v menší míře úryvky denního tisku. Webová výstava přitom sleduje události únorového dění ve dvou rovinách: v té první je pozornost obrácena především k veřejnému dění v centru Prahy, zejména k manifestacím, projevům komunistických představitelů a k činnosti ozbrojených složek Lidových milicí v pražských ulicích. V té druhé je zachyceno jednání tehdejší politické reprezentace, ať již na celostátním sjezdu závodních rad v Průmyslovém paláci, na schůzi Ústředního akčního výboru Národní fronty nebo na Pražském hradě při setkání předsedy vlády Klementa Gottwalda s prezidentem Edvardem Benešem 25. února 1948. Celkový rámec výstavy doplňuje série dobových plakátů, na nichž je tzv. „Vítězný únor“ prezentován jako předmět dobové propagandy v průběhu následujících 40 let. Výstava je přístupná na adrese www.muzeumprahy.cz.

Jiří Ovčáček bude mít vlastní televizní pořad na TV Barrandov • Mluvčí prezidenta republiky Jiří Ovčáček se již brzy stane televizním moderátorem. Na obrazovkách TV Barrandov bude mít od podzimu svůj pravidelný pořad, do kterého si bude zvát hosty dle vlastního výběru.

Jane Seymour alias Doktorka Quinnová vypadá i po 30 letech od natáčení stále fantasticky • Před 27 lety se na televizních obrazovkách v USA objevil seriál Dr. Quinnová. Historická sága o statečné lékařce, která se potýká s drsným prostředím amerického divokého západu druhé poloviny 19. století, si rychle získala miliony diváků. Představitelka hlavní role, britská herečka Jane Seymour, vypadá i po téměř třech desítkách let od natáčení pořád úžasně. 

Jane Semour a Joe Lando vytvořili v seriálu pár.

Žena za pultem. Kultovní seriál pohoršoval sexuální obscénností. Hrát měla původně jiná herečka • Když se řekne Žena za pultem, každý si okamžitě vybaví Jiřinu Švorcovou. Málokdo ale ví, že roli statečné prodavačky, která si bez mrknutí oka hravě poradí s protivnými zákazníky, slizkým exmanželem a pubertální dcerou tzv. „na přes držku“ (a ještě u toho – jakoby jen tak mimochodem – zvládne uchlácholit několik bolavých dušiček) měla původně hrát úplně jiná herečka.

Saskia Burešová: Analogová královna vládne televiznímu éteru už 52 let • Podepsala snad smlouvu s ďáblem? V české kotlině nenajdeme žádnou jinou ženu, která by se více než půl století pravidelně objevovala na televizních obrazovkách a ještě při tom vypadala stále skvěle. Saskia Burešová totiž několik desítek let nestárne. V čem je její tajemství? A věděli jste, že krása jí paradoxně hodně uškodila?

Nestárnoucí Saskia Burešová.

Bolševická bestie řádí jako tyfus, bojíme se žít, napsali čeští zemědělci v roce 1957 • Národní zemědělské muzeum získalo zcela unikátní předmět – nápis z roku 1957, autentický popis hrůz kolektivizace na českém venkově. Vzkaz byl vepsán přímo na dřevo při výrobě dveří, pravděpodobně truhlářem. Při řezání dřeva na podpal jej našli dědici rodinného statku na Prostějovsku. Muzeologové nápis považují za jeden z nejautentičtějších dokladů utrpení lidí na venkově.

Socialistická recitátorka Pelikánová sklízí dodnes jen posměch. Její život byl smutný a tragicky skončil • Odkaz socialistické recitátorky Ludmily Pelikánové přetrval i čtvrt století po její smrti. I když úplně jinak, než by sama chtěla. Může za to hlavně legendární vystoupení v pořadu Křeslo pro hosta, které dodnes koluje na internetu a baví desítky tisíc lidí.

Nová vánoční pohádka se natáčela pomocí unikátní hollywoodské technologie • O příběhy s dobrým koncem nebude na televizních obrazovkách o letošních Vánocích nouze. Česká televize odvysílá tři premiérové pohádky. Jednou z nich bude i příběh O léčivé vodě.

Karel Smyczek slaví životní jubileum. Zákeřná nemoc ho prý vůbec nezměnila • Jméno režiséra Karla Smyczeka je neodmyslitelně spjato s populárními filmy a seriály. Na svém kontě má tituly jako Sněženky a machři, Lotrando a Zubejda, Třetí patro, Bylo nás pět, Místo nahoře nebo Dobrá čtvrť. Velká část jeho tvorby je však zaměřena na dětské diváky a v neposlední řadě se prosadil i jako herec.

Praha plánuje vybudovat Muzeum paměti XX. století • Praha by mohla mít v budoucnu muzeum, které by připomínalo zásadní historické události minulého století. Podobné instituce už mnoho let fungují v jiných světovým metropolích – například Muzeum II. světové války v Gdaňsku, Dům teroru v Budapešti či Topografie teroru v Berlíně.

Otto Wichterle vadil nacistům i komunistům. Jeho revoluční vynález změnil vidění světa milionům lidí • Přesně před 108 lety se narodil světoznámý český chemik, vynálezce gelových kontaktních čoček a kandidát na Nobelovu cenu za chemii Otto Wichterle. Jeho životní příběh je neobyčejně pestrý, ale také trochu smutný. Větší úcty se mu totiž dostalo až po roce 1989. Výročí narození dnes připomíná dokonce i vyhledávač Google.

Mléková polévka, játrová omáčka. Připomeňte si blafy ze socialistické školní jídelny • Školní jídelna bývala v dřívějších dobách pro většinu dětí postrachem. Stravování v těchto zařízeních nicméně doznalo v posledních letech mnoha změn. Díky osvětě známých kuchařů pronikají i do kdysi zatuchlého prostředí moderní trendy a suroviny. Starší ročníky si ale jistě dobře pamatují na to, jak to bylo dříve.

Praha chce koupit dům, kde zemřel Jan Palach a farář Josef Toufar • Vedení pražského magistrátu oznámilo, že chce začít jednat o odkupu bývalého Borůvkova sanatoria v Legerově ulici. Komplex dvou budov by se měl v budoucnu proměnit na důstojné místo, které by připomínalo historické milníky Česka v průběhu dvacátého století.

Borůvkovo sanatorium v Legerově ulici již delší dobu chátrá. Jana Palacha a Josefa Toufara připomíná kresba designéra Otakara Duška.

Den, kdy komunisté zbavili funkce prezidenta Svobodu. Měl v tom prsty kariérista Husák? • „Nemůže-li president Československé socialistické republiky vykonávat svůj úřad delší dobu než 1 rok, Federální shromáždění může zvolit nového presidenta Československé socialistické republiky na nové funkční období.“ Takhle zní ústavní zákon č. 50/1975 Sb., který dne 28. května 1975 přijali českoslovenští zákonodárci. Tzv. „Lex Svoboda” v praxi znamenal, že těžce nemocný armádní generál Ludvík Svoboda může být okamžitě zbaven funkce prezidenta. Na jeho místo o den později nastoupil Gustáv Husák.

Dva rivalové. Generál Ludvík Svoboda a kariérista Gustáv Husák.

Část diváků brzy přijde o televizní signál. Problém to může být hlavně pro seniory, říká psycholožka • Místo oblíbených televizních pořadů jen černá obrazovka. Přesně to hrozí už na konci listopadu části diváků, kteří dosud nejsou připraveni na nový vysílací standard DVB-T2. Vypínání stávající pozemní vysílací sítě začne již 27. listopadu v Praze a středních Čechách a do poloviny roku 2020 postupně čeká celou Českou republiku.

Vraždu Milady Horákové připomínají plakáty na pražských budovách • Letos uplynulo 70 let od vykonstruovaného soudního procesu a popravy doktorky Milady Horákové. Ta byla za údajné spiknutí a velezradu popravena komunistickým režimem 27. června 1950 v 5:35 hodin ráno na dvoře pankrácké věznice. Smutnou kapitolu našich dějin chce připomenout občanská iniciativa „Milada 70: Zavražděna komunisty“.