Před 130 lety: Žena neunesla rozchod a chrstla muži kyselinu do obličeje

Před lety v PrazePražskýDEN.cz12. února 20193 minuty čtení

Foto: Archiv

Neopětovaná láska bolí a člověk se s ní těžko vyrovnává. Někdy dokonce tak moc, že zhrzení lidé jednají jako smyslu zbavení. Jistá žena z Prahy chrstla do obličeje svému „milému“ kyselinu sírovou do obličeje, aby už si nikdy žádnou jinou lásku nenašel. Přečtěte si, jak celý incident líčily pražské noviny přesně před 130 lety.

Msta uražené ženy

Jakub Weber, 30letý strojník z Vídně, bytem v domě č. 570 na Žižkově, zamiloval se do 28leté květinářky Josefiny Kamererové z Prahy, bydlící ve Vítkově ulici v Karlíně, jíž slíbil sňatek. Záhy se však lásky její nabažil a milostný poměr na dobro s ní přerušil. Marně namáhala se květinářka, aby si srdce jeho opětně dobyla. Když seznala, že všecko domlouvání i prosby její jsou marny, nadbíhala mu, plísnila a vyhrožovala, že mu kyselinou sírkovou vypálí oči, aby se nemohl na žádnou ženskou ani podívati. Hrozbu svou vykonala včera k 8. hodině večer. Číhala v Karlově ulici na Žižkově na Webra, který se svým soudruhem, dvacetiletým Moricem Kaisrem a dvěma vojíny vesele k domovu se ubíral. Z nenadání zaskočila mu Kamererová cestu a vykřiknuvši nadávku, již nelze opakovati, vychrstla mu z hrnéčku do obličeje kyselinou sírkovou, která rozlila se nejen po obličeji Webrovu, nýbrž zasáhla také obličej Kaisrův. Oba klesli za bolestného výkřiku k zemi. Také oba vojínové byli popáleni. Rozlícená žena vyňala pak z kapsy dávku jedu, již požila a k zemi klesla. Strážníci dopravili zraněné muže i květinářku, která na zemi se svíjela na policejní komisařství, kde přivolaný lékař poskytl jim pomoci a dal je dopraviti do všeob. nemocnice. Zranění Webrovo jest těžké. Obličej jeho jest do polovice spálený i nastala obava, že jedno oko jeho nebude možno zachrániti. Také poranění Kaisrovo jest dosti povážlivé. Kromě toho utrpěli všickni škodu na šatech, které jsou popáleny. Kamererové byl ihned poskytnut protijed, který výborně účinkoval, tak že za několik dnů bude propuštěna z nemocnice, odkud odebeře se do vyšetřovací vazby trestního soudu. – Národní listy, 12. 2. 1889

Vzácné stáří

V Přibišicích u Benešova zemřela vdova paní Eleonora Neumannová ve vzácném věku 104 roků. Byla až do poslední doby života svého čilá a zdravá. – Národní listy, 12. 2. 1889

[related-post id=“16392″]

Sněhy a vánice

Včera chumelilo se po celý takořka den vesele, jako o vánocích, a Praha zahálila se brzy v sněhový háv. Odevšad z kraje docházejí zprávy o značných sněhových vánicích, kteréž přerušily místy i železniční spojení, a navály zejména v krajích výše položených značné množství sněhu. Hospodáři jsou spokojeni, že napadl sníh, neboť v polích beze sněhu hrozila v nastávající době střídavých mrazů a oblev ozimu, bez toho již značně poškozenému, úplná zhouba. — Včera po celý den v Praze měla tramway mnoho práce s překonáváním této živelní překážky a se zachováním jízdního řádu. – Národní listy, 12. 2. 1889

Nepřehlédněte

15. 7. 1889: Nehoda na stavbě a pokus staré žebračky o sebevraždu • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

6. 5. 1889: Smrtelný pád dítěte z okna a sebevražda na Karlově náměstí • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Austrálie má obrovský problém. Řešení marně hledá přes 130 let • Australský kontinent už od konce předminulého století decimují přemnožení králíci. Ti spotřebují enormní množství vegetace, což připravuje místní dobytek a původní býložravce o potravu, ale také vede k erozím a splachu úrodné půdy. Každoroční škody zemědělců se počítají v miliardách korun.

3. 11. 1889: Grand hotel bez provozovatele a návštěvnost pražských hřbitovů • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

18. 10. 1889: Tajemný dům na Maltézském náměstí a zranění Pražané • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Památník Karla Čapka přichystal novou stálou expozici. Zaměří se i na Ferdinanda Peroutku • Středočeské muzeum věnované životu a dílu spisovatele Karla Čapka a jeho ženy, herečky Olgy Scheinpflugové, se připravuje na novou sezónu. Odstartovat má akcí věnovanou výročí Rádia Svobodná Evropa. Nabídne ale i několik dalších novinek.

Osud historicky první ženy zachycené na fotografii. Dožila se mimořádného věku • Příslušníci řady domorodých kmenů kdysi věřili, že fotografie kradou duše. Některé více izolované kmeny se dokonce portrétování brání dodnes. Ten, kdo vlastní podobiznu vaší tváře, má nad vámi údajně moc. Kdo ale byla žena, která o svou duši přišla jako první v historii?

27. 11. 1868: Řádění podvodníků v Praze a zneuctění kostela • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

7. 11. 1889: Muž ze zámožné rodiny zmizel. Zůstaly po něm jen dluhy • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Vydrží váš vztah navěky? Správného životního partnera odhalíte jednoduchým testem • Říká se, že láska je slepá. A že ve stavu zamilovanosti hledíme na svět přes růžové brýle. Jak ale poznat opravdovou a osudovou lásku? Všem nešťastníkům, jimž se Amorův šíp zabodl hluboko do srdce, ale i těm, kteří již v partnerském svazku nějaký ten pátek žijí, nabízí odpověď Gary W. Lewandowski, odborník na vztahy a profesor psychologie z Monmouth University v New Jersey.

17. 8. 1889: Nehoda pří neopatrné jízdě, oheň na řetězovém mostě a dopadení podvodníka • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Olgu Hepnarovou museli k popravě dovléct násilím. Před 46 lety zabíjela náklaďákem na tramvajové zastávce • Připadala si jako otloukánek, jemuž okolí nerozumí a páchá na něm příkoří. Přesně před 46 lety, 10. července 1973, si Olga Hepnarová (†23) půjčila nákladní auto a na jedné z pražských ulic najela do davu lidí čekajících na tramvaj. Výsledkem hrůzného činu bylo 8 mrtvých a 12 zraněných. Za masovou vraždu soud Hepnarové uložil nejvyšší trest. V březnu 1975 byla jako poslední žena v Československu popravena.

Z původních Strašnic nezbylo skoro nic. Historii pražské čtvrti přiblíží nová výstava • Muzeum hl. m. Prahy pořádá od 25. 4. 2018 do 4. 11. 2018 v hlavní budově muzea výstavu Strašnice …zahrada Prahy, brána armád… Výstava je již osmým dílem mnohaletého projektu o pražských čtvrtích. Představuje oblast, která se stala součástí Velké Prahy až v roce 1922. Do té doby náležely Strašnice k pražskému předpolí, které bylo zasaženo prakticky každým obléháním, každou válkou či bitvou o Prahu. Vystavena budou fotografická, mapová, plánová a další vyobrazení, ale i další materiál, například předměty dokumentující činnost strašnického Sokola či stavbu strašnického kostela, archeologický materiál připomene nejstarší obyvatele strašnického prostoru, další předměty život ve Strašnicích před sto a více lety. S otevřením výstavy je již tradičně vydána stejnojmenná publikace. Zároveň jsou připraveny i doprovodné programy pro veřejnost i pro školy. Historie Strašnic v kostce Až do 19. století tvořily Strašnice součást zemědělského zázemí Prahy, od 14. do počátku 17. století se tu kromě polí rozkládaly rozsáhlé vinice a chmelnice, v pozdější době bylo pro tuto oblast charakteristické pěstování zelí. Původní nevelká ves ležící na důležitých obchodních cestách o několika málo číslech popisných se v 18. a 19. století postupně rozrůstala a na konci 18. století vznikly samostatné Nové Strašnice. Stavební boom zaznamenáváme od přelomu 19. a 20. století a během první poloviny 20. století se Strašnice staly důležitou rezidenční oblastí pražských středních vrstev. Na počátku 20. století získaly Strašnice tramvajové spojení s Prahou i železniční zastávku na důležité trati Praha–Benešov. Velkou proměnu zaznamenaly Strašnice v druhé polovině 20. století, kdy byla zastavěna již většina plochy strašnického katastru. Na přelomu čtyřicátých a padesátých let tu vzniklo sídliště Solidarita, poté vyrostla nová, z velké části panelová, výstavba i v dalších strašnických lokalitách – v Průběžné, Rybníčkách i jinde. V šedesátých až osmdesátých letech došlo ke zboření staré zástavby, z níž do dnešních dob zůstalo zachováno jen několik málo budov. Na počátku devadesátých let 20. století byl postaven a vysvěcen po šedesátiletém úsilí místních farníků ve Strašnicích kostel Neposkvrněného početí Panny Marie.

Strašnice na historické pohlednici.

Vyčarovat hezký den druhému člověku většinou nic nestojí • V dnešním hektickém světě často zapomínáme, jak velký vliv máme na druhé lidi. I malá a zdánlivě nevýznamná gesta mohou vytvořit řetězovou reakci pozitivní energie a způsobit, že se druhý člověk cítí opravdu dobře. Ať už je to úsměv, laskavá slova nebo drobné překvapení, vaše snaha dokáže udělat hezčí den nejen druhým, ale nakonec i vám.

8. 7. 1890: Špatná sklizeň ovoce, nehoda na železnici a prudký liják • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

19. 5. 1889: Praha chce přemístit ostatky Františka Palackého na Vyšehrad • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Míra IQ ovlivňuje, zda vstoupíte do manželství. U každého pohlaví ale jinak • Vysoká inteligence je všeobecně společností vnímána jako pozitivní a obdivuhodná. Psychologové však už několik desítek let upozorňují na fakt, že jedinci obdaření geniálním mozkem mohou mít zároveň i určité osobnostní limity.

Velký diamantový podvod z konce 19. století. Fintu obchodníků odhalil chemický pokus • Mohlo by se zdát, že nekalé obchodní praktiky některých prodejců jsou výhradně problémem současnosti. Jak ale dokládá dobový novinový článek z dubna 1891, opak je pravdou. Nepoctivci se snaží vydělat na svých zákaznících nejspíš už od té doby, co lidé mezi sebou začali obchodovat. Přečtěte si, jak Národní listy referovaly o případu z Antverp.

29. 8. 1890: Výstava japonských medvědů a případ zpronevěry • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

3. 6. 1890: Úprava Josefského náměstí a elektrické osvětlení na venkově • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.