2. 10. 1889: Přejetý kůň, následky ženské zvědavosti a sebevražda mladého muže

Před lety v PrazePražskýDEN.cz2. října 20192 minuty čtení

Foto: Archiv

Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Přejetý kůň

Před nějakou dobou tábořila cikánská tlupa Růžičků blíže Josefova. Jak mívají cikáni ve zvyku, odpřáhli své koně, svázali jim pevně přední nohy, aby nemohli prchnouti a nechali je na erárních lukách volně se pásti. Dva z koňů dostali se na železniční trať, kdež překvapeni byli nočním vlakem. Jeden, jehož pouta byla volnější, unikl, druhý byl zachvácen a na několik kusů roztrhán. Cikáni ujeli, aby vyhnuli se zákonnému stihání. – Národní listy, 2. 10. 1889

Ženská zvědavost

Na tu nemoc, zvědavost totiž, trpívá slabé pohlaví obzvláště. Mnozí to alespoň říkají. Františka, tak ji titulují jak doma tak i jinde, s kým v záležitosti služební ve styk přijde, slouží u paní Anny Vinčové. Na práci mnoho nemá, za to ale s plnou pečlivostí měla se starat o osmiměsíčního synáčka svých pánů. Do 8. září mohla být každé své družce vzorem. Pečovala náležitě o dítko a paní si ji také při každé příležitosti vychvalovala. Až nešťastného dne 8. září ! Hned z rána převrhla slánku a sůl rozsypala. Vyzná se poněkud v babských pořekadlech a mezi těmi, které nějaké neštěstí v zápětí mají, nalezla i tu převrženou sůl. Chvějíc se, počítala každou minutku, která den krátí. Přejde-li dnešní den bez nehody, bude opět spokojené mysli. Druhého dne se jí nemůže již nic státi. V těch ženských pověrách se to tak výslovně praví. Milostpaní připravovala kávu a postavila žhavý nápoj s hrncem na stůl, na kterémž si Arnoštek za dozoru Františky hrál. Najednou se ve dveřích objeví soused a výmluvným jazykem vypravuje paničce jakousi směšnou historii. Františka má také tu nemoc, zvědavost totiž. Při veselé povídce mistra souseda poohlédla se ku dveřím a pak už nemohla odolat. Dívala se na vyprávěče dále, nepozorujíc svěřené jí dítko. Je to klouče malé, ale po čerchmantech zvědavé. Sáhlo si pro hrnec s horkou kávou a to tak upřímně, že jej převrhlo. Obsah opařil je notně, že osm dní v bolestech poleželo. Františka octla se těchto dnů před okresním soudem, obžalována jsouc veřejným žalobcem pro přestupek proti bezpečnosti těla. Soudce, adjunkt pan Kloubek, odsoudil ji vzhledem k četným polehčujícím okolnostem pro přestupek $ 431. tr. z. do vězení na 48 hodin. – Národní listy, 2. 10. 1889

[related-post id=“23676″]

Zastřelil se

V lese u Michle byl v neděli ráno nalezen zastřelený mladý muž. Jak se nyní úřadně zjistilo, jest to 27letý barvíř koží František Planer z Horušic u Čáslavi, bytem č. 126 v Žižkově a zaměstnaný u p. Jos. Pekandla. Příčina sebevraždy jest nejspíše nešťastná láska. Mrtvola pohřbena na hřbitově na Pankráci. – Národní listy, 2. 10. 1889

Nepřehlédněte

10. 11. 1889: Zřízení ústřední elektrické stanice v Praze a dostavba kasáren na Újezdě • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

20. 7. 1890: Vynález telefonního automatu a sebevražda nešťastných milenců • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

30. 4. 1890: Otcovské napomenutí cyklistům a voda na Vltavě • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

6. 11. 1889: Podrážděná husa a krvavá noční rvačka na Vinohradech • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

1. 10. 1868: Obstárlá ženština z Prahy se málem utopila ve Vltavě • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Muzeum paměti XX. století povede historik Jan Kalous • Správní rada pražského Muzea paměti XX. století zvolila do funkce ředitele této instituce historika PhDr. Jana Kalouse, PhD. Ten byl poslední čtyři měsíce pověřen jejím vedením. Nejvyšší kontrolní orgán muzea vybíral ze čtyř uchazečů. Volba nakonec dopadla jednomyslně.

Konzumace brambor je v některých případech vysoce nebezpečná • Brambory si vydobyly pevné místo v české kuchyni i v našem jídelníčku již před stovkami let. A přestože v poslední době se do popředí zájmu dostávají i různé „nové“ netradiční přílohy, bramborám stále ani zdaleka nesahají tzv. „po kotníky“. Občas ale jejich konzumace může být velmi nebezpečná.

Nádraží Praha-Bubny se promění. Vznikne zde Památník ticha • Nádraží Praha-Bubny čeká v budoucnu velká proměna. V rámci revitalizace zde vznikne Památník ticha. Připomínat bude vyhlazování židovského obyvatelstva nacisty. Právě z tohoto pražského nádraží totiž odjížděly transporty do ghett a koncentračních táborů. Hlavní město zahájilo přípravu výběrového řízení na zhotovitele celého záměru.

9. 4. 1868: V Praze se objevilo pančované mléko. Za podvod hrozí vysoká pokuta • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Zabavení Veliká spotřeba mléka za nastávajících svátků spůsobuje, že již nyní se mléka nedostává, tak že zásoby do Prahy dovážené ani nestačí. Následkem tohoto nedostatku některé špekulující mlékárny hledí, by zásoby svého mléka rozličnými přídavky zdvojnásobnily, k čemuž ovšem nejlépe voda se hodí. By podvod tento nebyl tak spozorován, snaží se všelijakými přísadami přirozené barvy mléka dosíci. Šejdířsky takto provozovaná živnost byla včera ráno spozorována u jedné mlékařky v penízkové ulici, a pročež jí bylo všechno mléko na tak škodlivý spůsob připravené, pobráno a do kanálu vylito, ona sama pak za svlj podvod peněžitou pokutou potrestána. – Pražský denník, 9. 4. 1868 Otevírají se plovárny Plovárny a koupele na řece Vltavě počali v těchto dnech na některých místech jako u střeleckého ostrova, na Štvanici, na Smíchově budovati. Vojenská plovárna a koupel u jezovitské zahrady jest již z velké části postavena. – Pražský denník, 9. 4. 1868 [related-post id="9035"] Opravy týnského kostela Opravy na týnském kostele vykonávají se nyní v rozsáhlejší míře než dosud. Průčelí jeho na staroměstské náměstí jest na mnoha místech buď zcela neb z části opraveno. Jednotlivé gotické vížky a polovypukliny jsou úplně novými stavbami vynahraženy. Pod pavlanem nalezající se sochy a výstupky se také opravují. – Pražský denník, 9. 4. 1868 Bouřka, na kterou se čekalo Bouře táhla se včera odpoledne ve 4 hod. přes Prahu, spojena jsouc s vydatným deštěm, na nějž naši hospodáři už dlouho toužebně čekali. Bouře sama ale brzo zase se zatáhla. – Pražský denník, 9. 4. 1868

Medaile Lukáše Krpálka je dočasně vystavena pro veřejnost • Letošní olympijský vítěz v judu Lukáš Krpálek dočasně zapůjčil Národnímu muzeu svou zlatou medaili. Návštěvníci si ji mohou prohlédnout na výstavě Olympijské Tokio. Příliš času ale nemají. Už 3. října se vrátí zpátky svému majiteli.

13. 8. 1889: Sebevražda v hotelu, rvačka u Vltavy a stávka berlínských pekařů • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

18. 7. 1889: Spalování mrtvol, smrt v blázinci a nabídka levné rakve • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Aktivisté zahájili stavbu Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí • Akademický sochař Petr Váňa a jeho spolupracovníci ve středu dopoledne na Staroměstském náměstí odkryli dlažební kostky v místě, kde v minulosti stával Mariánský sloup. Tvrdí, že tímto krokem zahájili jeho obnovu. Na výrobě kopie dávno zničené památky pracují přes dvacet let.

Vzteklý osel zabil pět lidí. Projevy nákazy u zvířat jsou různé • V dřívějších dobách nebylo proti mnohým chorobám očkování. Smrtí pro člověka tak mohlo skončit třeba i obyčejné pokousání od psa nakaženého vzteklinou. O jednom velmi neobvyklém případu informují Národní listy z července roku 1891.

17. 6. 1890: Vyhlubování koryta Vltavy jde rychlým tempem. I díky technice • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Začala tradiční Matějská pouť. Její historie sahá hluboko do minulosti • Na Výstavišti v pražských Holešovicích v sobotu odstartovala Matějská pouť, první jarní akce podobného typu a rozsahu v Evropě. Návštěvníky letos láká na více než 100 atrakcí z Čech, Holandska i dalších států Evropy. Součástí jsou i farmářské trhy nebo bavorská restaurace.

3. 1. 1890: Chřipková epidemie dál kosí obyvatele Prahy • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Osud historicky první ženy zachycené na fotografii. Dožila se mimořádného věku • Příslušníci řady domorodých kmenů kdysi věřili, že fotografie kradou duše. Některé více izolované kmeny se dokonce portrétování brání dodnes. Ten, kdo vlastní podobiznu vaší tváře, má nad vámi údajně moc. Kdo ale byla žena, která o svou duši přišla jako první v historii?

Letadlo pomalejší než vlak. Vzdušný goliáš přepravoval Čechoslováky až do začátku 30. let • Těsně před koncem 1. světové války začala francouzská společnost Avions Henri et Maurice Farman pracovat na vývoji bombardéru, který by unesl 1 tunu bomb. Letoun s označením FF.60 konstruktéři úspěšně dokončili na konci roku 1918, jenomže to už byla válka dávno minulostí. Stroj proto v následujících letech sloužil pro civilní dopravu a dlouho s ním létali i cestující Československých státních aerolinií.

18. 8. 1890: Neobvykle velká slunečnice a odvážný skok do Vltavy • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.