23. 1. 1889: Varování před cestou na pražský Nebozízek. Může jít o život!

Před lety v PrazePražskýDEN.cz23. ledna 20193 minuty čtení

Foto: Archiv

Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Zimní procházky po Praze a okolí

V zimě, kdy nemožno delších výletů podnikati, přece si rádo pražské obyvatelstvo, jež je po celý den nuceno tráviti v dusném příbytku, vyjde po Praze a do nejbližšího okolí na procházku, aby na čerstvém vzduchu pookřálo. Zejména sady na Letné a Stromovka bývají dosti četně navštěvovány. Cesty jsou tam upraveny a také o zahřátí a občerstvení procházejících se je v kavárně na Letné a ve Stromovce postaráno. Za to ale Nebozízek je v zimě hotovou pouští, ač v samém městě se nachází. Jen jedna cestička je upravena a žlutým pískem posypána, všecky ostatní cesty jsou sněhem zaváty a dojdeš-li po posypané cestičce až k restauraci, v domnění, že si tam odpočineš – zeje na tě prázdnota. A přece jest procházka po Nebozízku i v zimě jedna z nejlepších, zdáť se, jako bychom zabloudili někam do hor, s nichž rozkošný jest pohled na zamrzlou hladinu Vltavy, a na domy, ulice a náměstí pražská sněhem pokrytá. Nebozízek je nyní, jak známo, spojen s Petřínem. Kdežto v létě zpáteční cestu Petřínem do Prahy lze co nejlépe odporučiti, varujeme každého, kdo na Nebozízek v zimě zabloudí, aby tuto zpáteční cestu volil. Jde tam skutečně o život jako někde v Krkonoších. Za každým druhým krokem noha sklouzne a kdo jen trochu neopatrně vykročí, padne, poněvadž není se kde zadržeti. Již dávno mělo býti u zdi, kolem schodů na Petřín vedoucích, železné zábradlí, jehož je i v letě třeba. Vždyť tam dochází v letě mnoho starších lidí, kteří stěží do vrchu mohou jíti a zábradlí bylo by jim velmi vhod. Chce-li obec, jejíž majetkem Nebozízek jest, aby pražské obyvatelstvo z něho prospěch mělo a tam na procházku chodilo, musí se v první řadě postarati o pohodlný přístup. Pak také hostinec na Nebozízku, který městské radě spůsobil již tolik starosti, tak že musí neustále z nájemného slevovati, bude navštěvován, nájemce také lépe pochodí, čímž jen obec získá. – Národní listy, 23. 1. 1889

Denní trhy na maso

Ve včerejší městské radě bylo oznámeno, že místodržitelství schválilo opravy tržního řádu pro Prahu, obzvlášť trhu na dobytek a na maso. Hlavní oprava záleží v tom, že bude možná maso na trhu každý den prodávati, nikoliv jako dosud dvakráte v týdnu. K návrhu pana Audolenského bylo zároveň usnešeno, dožádati magistrát, aby pilně přihlížel, by maso dovážené na trh i z trhu, bylo vždy přikryto bílou přikrývkou. – Národní listy, 23. 1. 1889

[related-post id=“15554″]

Nové poštovní známky

Dle všeho dojde již záhy k vydání nových známek poštovních; oddělení pro poštu a telegraf v ministerstvu obchodu zabývá se již po delší dobu touto záležitostí, vydání nových známek poštovních jest v principu již přijato, a stane se bezpochyby během tohoto roku skutkem. Zároveň má býti zavedeno používání poštovních známek při zásilkách poštovních a budou za tím účelem vydány úplně nové druhy známek. Opatření toto zjednoduší velice manipulaci při odevzdávání zásylek poště, čímž poslouží se jak obecenstvu, tak i úřednictvu a pošťovnímu personálu. Při proudu však, jaký za nynější éry vládní panuje, lze se sotva nadíti, že známky ty, jak by se slušelo a patřilo, budou opatřeny také českým označením. – Národní listy, 23. 1. 1889

Nepřehlédněte

15. 10. 1889: Sebevražda z nešťastné lásky a šílený návštěvník divadla • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

30. 3. 1889: Spalování mrtvol plynem, krádeže drůbeže a zatarasené mostní oblouky • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Muzeum paměti XX. století povede historik Jan Kalous • Správní rada pražského Muzea paměti XX. století zvolila do funkce ředitele této instituce historika PhDr. Jana Kalouse, PhD. Ten byl poslední čtyři měsíce pověřen jejím vedením. Nejvyšší kontrolní orgán muzea vybíral ze čtyř uchazečů. Volba nakonec dopadla jednomyslně.

11. 9. 1868: Zemřela mlékařka ze Záběhlic. S rodinou už se rozloučit nestihla • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

18. 9. 1868: Pražská rodina si najala služku. Vyklubala se z ní zlodějka • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Tragédie O zasypání na Smichově na staveništi zahrady knížete Kinského dovídáme se, že mělo větší neštěstí za následek, než jsme včera pověděli. Když se hlína v gruntech sesypala, přitlačilo to 30letého dělníka Jos. Knížka z Třebenic na protější zeď, tak že se mu zlomil vaz a ubohý již jen co mrtvola vytažen jest. Zanechal po sobě vdovu a dvě malé dítky. Nádenník Martin Katzl byl velmi těžce poraněn na obou nohách a nadenník Josef Roman na rameně, tak že oba dopraveni jsou do nemocnice. Jediný Josef Kuklík vyvázl z nebezpečí a jen lehké poranění odnesl. Stavbu toho domu vede si železniční úředník pan Antonín Srb, jejž zastupuje tam obyčejně palír pan Štětka. Mrtvola zasypaného Knížka odnešena byla do košířské umrlčí komory. Včera v 1 hodinu s poledne prohlížela soudní komise zemská staveniště, kde dělníci zasypáni byli. Mrtvý Knížek pak byl včera o 3. hod. odpoledne lékařsky ohledáván. – Pražský denník, 18. 9. 1868 Zlodějka Jedna rodina v Králodvorské ulici v Praze přijala před pěti dny služku, rodilou z Hostinného. V úterý si služka ale přivstala, oblékla se do šatů paniných, vzala si za 80 zl. prádla a šatstva a 109 zl. na hotovosti a ujela pryč po železnici. Když se bratr okradené paní o chvíli později vrátil jiným vlakem do Prahy, nalezl v nádraží sestřina psa, který nejspíš služku byl doprovázel. Tak se aspoň zvědělo, kterým směrem zlodějka ujela. – Pražský denník, 18. 9. 1868 [related-post id="12409"] Výtržnost na Vltavě Výtržnost se udála předvčírem v poledne na Vltavě, kde před jezem u starom. mlýnů se nastavilo asi 50 plavců s vory, kteří před ustanovenou dobou skrze vrátka chtěli proplouti. Obecní strážník, jenž s jedním mlynářem jel na lodici k plavcům, aby pořádek zjednal, byl výhružkami obsypán a musel se vzdáliti. Na to plavci násilně otevřeli vrátka a plouli dále. Policejní úředník ale je pronásledoval a vyšetřil jmena jejich, aby proti nim vyšetřování bylo zavedeno. – Pražský denník, 18. 9. 1868

5. 9. 1889: Výlet hasičů skončil krvavou bitvou. Mezi raněnými jsou i děti • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Werichova vila bývala domovem i mnoha dalších slavných osobností • Při procházce po pražské Kampě si nelze nevšimnout domu, kterému dnes už nikdo neřekne jinak než Werichova vila. Známá budova je unikátní nejen svým umístěním, ale i bohatou historií a řadou slavných obyvatel. Nebydlel zde pouze Jan Werich, ale i další významné osobnosti české historie.

Manželku prodal za koně. Kuriózní případ z USA s nečekanou dohrou • Obchod s lidmi býval v dávné minulosti zcela běžný. Poněkud kuriózně přesto působí případ ze Spojených států, o němž v dubnu roku 1891 psaly pražské noviny. Jistý mladý farmář z Pensylvánie vyměnil svou manželku za koně. Jenomže celý obchod nakonec nedopadl příliš slavně. Přečtěte si, co se přesně stalo.

19. 9. 1868: Mladík vrazil sokovi v lásce kudlu do ramene • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Soud se strážníkem Pro pokus vraždy souzen byl včera u zemského soudu obecní strážník z Číčovic, jenž povadiv se dne 3. května v hospodě s jakýmsi nádenníkem Južkem, počíhal si v noci na Južka a střelil po něm. U soudu řekl, ze mu nevědomky ručnice spustila. Svědkové ale dokázali, že mířil a tak jej soud, poněvadž poškozenému jen jeden brok do ramena vrazil, odsoudil pro zločin těžkého poškození na těle na dva měsíce těžkého žaláře, postem zostřeného. Státní zástupce viděl v tom pokus vraždy a navrhoval pět let těžkého žaláře. – Pražský denník, 19. 9. 1868 Můstek přes Vltavu Prostřední pilíř, přes nějž drátěný můstek přes Vltavu pnouti se bude, počne se v těchto dnech stavěti. Po desítidenním pumpování byla voda ze srubu odstraněna jakož i písek v hloupce 12 stop vykopán, tak že ve čtvrtek bylo již možno na pevnou půdu základy z betonu činiti, na kteréž teprv pískovcové balvany klásti se budou. Ve vykopané půdě dobylo se též mnoho velkých kamenů, jenž při stavbě pilíře se upotřebí. Stavivo k pilíři bude se břehu zvláštním strojem ke srubu dopravováno. Na vyrovnání a rozšíření břehu se strany staroměstské se stále pracuje a část jeho byla již vydlážděna. – Pražský denník, 19. 9. 1868 [related-post id="12633"] Pomsta žárlivého milovníka Předvčírem v noci vyšel z jedné hospody na malém náměstí staroměstském jistý myslivec s mladým děvčetem, s kterým si nedávno byl známost učinil. Ale sotva že pár kroků odešli, vrhl se tu jiný ošumělý mladík na myslivce a vrazil mu nůž do levého ramene. Myslivec vzdor těžké ráně ale ničemu přece chytil a odevzdal jej hlídce policejní. Ukázalo se, to to byl dřívější milovník oné dívky, které se ovšem myslivec více líbil než otrhaný ničema. – Pražský denník, 19. 9. 1868 Pominulý pes Řezník v Bubnech pan Bláha odevzdal předvčírem malostranskému pohodnému svého psa, poněvadž se na něm jevily známky pominulosti. C. k. policie pražská učinila hned v Bubnech potřebná opatření a dala pohodnému odevzdati ještě jiné tři psy, s nimiž byl onen pes toho dne běhal. Pan Bláha, jenž byl od něho do ruky škrábnut, dal se ihned lékařsky ošetřovati. – Pražský denník, 19. 9. 1868

Navážeme kontakt s Marťany? Lidé v 19. století věřili, že jednou se to podaří • Jsme ve vesmíru sami? Otázka, která lidstvu nedá spát už stovky let. Řešili ji i lidé na konci 19. století. V červenci 1891 Národní listy otiskly zajímavý příspěvek o tom, co si myslel francouzský astronom, přírodovědec a spisovatel Camille Flammarion.

29. 3. 1889: Nové názvy holešovických ulic a smrt bednářského pomocníka • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

7. 8. 1889: Dluhy v hostincích, upozornění pro pejskaře a zabavené doutníky • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

20. 1. 1889: Trest pro násilníka, sněhová nadílka a počet domů v Praze • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

9. 7. 1889: Těžce raněná dívka, nebezpečný zuřivec a případ vztekliny v Karlíně • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

24. 10. 1889: Pražské ženy děsí Jack Rozparovač. Některé ani nechtějí vycházet ven • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Druhy nádobí, které do myčky nikdy nedávejte. Mohly byste je nevratně zničit • Kdo si jednou pořídil myčku nádobí, už si bez ní nejspíš nedokáže představit život. Aby také ne, když tak krásně šetří čas, námahu i přírodu. Jediné, co člověk musí udělat, je vhodně naskládat nádobí, vložit tabletu na mytí, zavřít, zapnout a nechat stroj pracovat. A pochopitelně také vědět, co do myčky nádobí nikdy nedávat. 

Výstava na tramvajové koleji mapuje historii prostranství kolem Národního muzea a Čelakovského sadů • Dosud nevyužívaná tramvajová kolej mezi Historickou a Novou budovou Národního muzea se v těchto dnech stala místem konání výstavy s názvem „Proměny okolí budov Národního muzea a Čelakovského sadů“. Celkem 26 informačních panelů mapuje historii i současnost tohoto místa.

Záhadná hvězda prvorepublikových filmů Truda Grosslichtová. Nikdo netuší, jak přežila nacistické běsnění • Patřila k nejobsazovanějším, nejkrásnějším a nejpopulárnějším herečkám. V dobách první republiky natočila téměř tři desítky filmů. Působila nejen v Československu, ale i v zahraniční. Její jméno tehdy znali skoro všichni. Přesto se na herečku Trudu Grosslichtovou později téměř zapomnělo.

Truda Grosslichtová.

Otto Wichterle vadil nacistům i komunistům. Jeho revoluční vynález změnil vidění světa milionům lidí • Přesně před 108 lety se narodil světoznámý český chemik, vynálezce gelových kontaktních čoček a kandidát na Nobelovu cenu za chemii Otto Wichterle. Jeho životní příběh je neobyčejně pestrý, ale také trochu smutný. Větší úcty se mu totiž dostalo až po roce 1989. Výročí narození dnes připomíná dokonce i vyhledávač Google.

28. 3. 1889: Rozšíření Skořápkové ulice, jatka v Holešovicích a případ šíleného ovčáka • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.