13. 2. 1890: Rekonstrukce hostince, oheň v písárně a pokusy o sebevraždu

Před lety v PrazePražskýDEN.cz13. února 20202 minuty čtení

Foto: Archiv

Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Nové stavby v Praze

V pondělí dne 10. t. m. odbýváno komissionelní řízení na přestavbu známého zájezdního hostince »u černého orla«. Hostinec tento v držení nájemce p. J. Šebka bude přestavěn v elegantní hotel s výčepem plzeňského piva. Zmizí tedy opět jeden z nejstarších hostinců, v nichž zejmena naši venkované za svého pobytu v Praze se scházívají. Prostranný dvůr »černého orla« proměněn bude v úpravnou zahradu s krytými verandami, zadní křídlo nynějších prostranných koňských stájí bude přestaveno na hostinské, vším komfortem zařízené místnosti. Taktéž první patro bude úplně přestavěno a řada 30 pokojů značným nákladem pro cestující připravena. Nynější hostinské místnosti budou značně rozšířeny a vesměs nově upraveny. Nově zařízený hôtel p. J. Šebka bude již v květnu t. r. otevřen. Stavba svěřena staviteli p. Fr. Vošahlíkovi v Praze. – Národní listy, 13. 2. 1890

Oheň

Mechanik p. Gustav Hřebčík odešel včera v poledne ze své písárny v domě čís. 251–I. na Betlémském náměstí. Asi za půl hodiny na to valil se z pisárny kouř. Oheň oznámen hasičům staroměstským a vinohradským, kteří záhy se dostavili, dvéře vypáčili a oheň v brzku uhasili. Přivolaný p. Hřebčík udal, že před svým odchodem ničeho podezřelého nepozoroval, že oheň vznikl patrně vypadením žhavého uhlí z kamen. V písárně ohořely pult, pohovka a zničeny různé mechanické výrobky a stroje. Škoda páčí se na 100 zl. – Národní listy, 13. 2. 1890

[related-post id=“28186″]

Pokusy sebevraždy

Kateřina Bittmannová, 37letá dělnice z Kozojed u Králové Městce, podřezala si v úterý ve Všestudech velkým kuchyňským nožem krk a zranila se tak nebezpečně, že musila býti do všeobecné nemocnice odvežena. Neblahé hmotné poměry dohnaly ji k zoufalému skutku. — Václav Černý, 69letý hudebník z Radnice u Rakovníka, bytem v domě čís. 589—II., byl od několika roků stižen nezhojitelným neduhem, stal se nervosním a měl fixní ideu, že jest pronásledován. Včera dopoledne přišel do lázní a zavřel se do kabiny. Když ani za hodinu nevycházel a na klepání na dveře ani se neozýval, byly dveře vypáčeny. Nešťastník nalezen ve vaně bez vědomí, maje proříznutý krk i tepnu pravé ruky. Zkrvácená břitva ležela na podlaze. Přivolaný lékař p. dr. Zeissner poskytl mu pomoci a dal jej odnésti do všeobecné nemocnice. Pokus sebevraždy spáchal v návalu okamžitého šílenství. – Národní listy, 13. 2. 1890

Nepřehlédněte

14. 8. 1890: Z domnělého zloděje se vyklubalo roztomilé překvapení • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Pamětní deska barona Ringhoffera bude odhalena příští týden na Smíchově • Starosta Prahy 5 Pavel Richter a zástupce starosty Lukáš Herold zvou veřejnost na slavnostní odhalení pamětní desky barona Františka II. Ringhoffera, který byl starostou Smíchova v letech 1861 až 1865 a budoval zde světově proslulou továrnu na výrobu železničních vagonů. Pamětní deska bude slavnostně odhalena v pátek 27. dubna v 11 hodin na adrese Plzeňská 10 (OC Nový Smíchov).

19. 4. 1868: Stařenu přejela drožka. Z úst jí stříkla krev • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Přejetí Předevčirem odpoledne byla jistá stařena na svatováclavském náměstí od prudce jedoucího povozu poražena, při čemž jedno kolo nešťastné přes prsa přejelo. Krev jí z úst hned vyhrkla, tak že bez sebe ležeti zůstala, i musela v přivolané drotce do všeobecné nemocnice k léčení dopravena býti. Neopatrný vozka byl pak k zodpovídání pohnán. – Pražský denník, 19. 4. 1868 Loď utonula Ve čtvrtek dopoledne potopila se opětně jedna loď obilím naplněná na Vltavě, a sice nad Roztoky, kdež vběhla na mělčinu. Zdá se, ze časté tyto nehody, skoro na jednom a témže místě se udavší, totiž mezi Roztoky a Libšicemi, z jiných příčin pocházejí, než snad nějakým nezaviněným spůsobem. V krátkém čase se tam již čtvrtá loď s nákladem obilí potopila a každý její majetník byl tak vysoce pojištěn, že skoro více náhrady obdržel, než škoda potopením se lodě a obilí obnášela. Nynější příznivá výška vody, která lodím i na takových místech proplouti dovoluje, kde nižší vody nelze plouti, podporuje tuto domněnku, že nehody tyto jen ze špekulace se provádějí. – Pražský denník, 19. 4. 1868 [related-post id="9497"] Hon na vydru Vydra se objevila včera dopoledne ve Vltavě nad Podskalí. Byl ovšem ihned na vzácné toto zvíře hon učiněn, a však bez výsledku. Ostražitá vydra cítíc nebezpečenství, nedala se více svým pronásledovníkům spatřiti, ač tyto několik hodin na číhání byli. Zalezla bez pochyby do skalin u břehu. – Pražský denník, 19. 4. 1868

4. 9. 1868: Úřady varují občany monarchie před cestou do Ruska • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. K výstraze vystěhovalcům do Ruska Dle úředních zpráv nachází se v Petrohradě v okamžiku tomto nadobyčejně valný počet státních občanů rakouských, kteří tam žádného nemají zaměstnání a c. k. vyslanectví jakož i generální konsulát s žádostmi za podporu obtěžují. Jelikož v Rusku pro příslušníky cizích států jenom s velikými obtížemi výživy naleznouti možná, musí se pozornost obrátiti k tomu a varovati před tím, aby se nikdo neodvážil do Ruska jíti, nenašel-li tam dříve služby a nemá-li tam jisté vyhlídky k stálému zaměstnání. – Pražský denník, 4. 9. 1868 Podpora Ku povznešení chovu dobytka vykázalo ministerium orby zdejší vlast.-hosp. společnosti pro letošek podporu 9100 zl. ku povznešení chovu dobytka a sice tím ustanovením, aby z té sumy bylo odhodláno 6000 zl. na odměny při hospodářských výstavách, a 3100 zl. k zakoupení dobrých býků, kteréž budou dány obcím neb jednotlivým hospodářům. Výnos z někdejšího prodeje těchto býků bude opět odhodlán k zakoupení jiných. – Pražský denník, 4. 9. 1868 [related-post id="12252"] Nehoda Předevčírem k večeru vezl jistý vozka do Prahy ze smíchovského nádraží těžký náklad železničních kolejí. Nedaleko před Újezdskou branou zlomila se náprava u zadních kol a vůz ohromnou převahou stížen skácel se k zemi. Vyšvihnutím voje byl též jeden z koní k povozu zapřažených poraněn, takže musel vypřažen býti. Nemalé nebezpečí hrozilo samému vozkovi, který jen rychlým uskočením velké pohromě při kácení vozu se ušel. Později musel celý náklad na jiný vůz přeložen býti. – Pražský denník, 4. 9. 1868

9. 7. 1890: Velká hospodská rvačka, spojení s cizinou a stávka truhlářských pomocníků • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

8. 6. 1890: Most Františka Josefa bude muset být upraven, aby zvládl větší zátěž • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Máchův Máj vyšel poprvé před 185 lety. Kritici dílo zpočátku rozcupovali • Je 23. dubna 1836 a z pražské tiskárny Jana Spurného odchází do světa prvních 600 výtisků útlého sešitu veršů. Jejich autorem je víceméně neznámý mladý básník a beznadějný romantik Karel Hynek Mácha.

3. 3. 1868: Stavba třetího pražského mostu se blíží do finále • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. K stavbě třetího mostu pražského V nejbližších dnech počne se na spodní podlahu mostu, která již úplně ukončena jest, svrchní podlaha klásti. Tato bude záležeti z dubových špalíčků, jež v tesařském závodě p. Lanny se zdělávají. Špalíčků těchto jest už přes 150 sáhů nařezáno a dobrota dříví ručí za mnohaletou trvanlivost. Na chodníky mostu se upraví dlažba v podobě parketů. Zábradlí kol mostních pilířů jest již zcela zasazeno. Nyní se staví železné sloupy před vchodem na most. Mostní zábradlí po celé své délce bude lemováno oblým dřevem. V neděli po celý den se hemžilo na tisíce diváků na mostě, kteří si velkolepou jeho stavbu prohlíželi. Příznivé počasí vábilo vůbec množství Pražanů toho dne na venkovský zdravější vzduch, leč výlet tento byl však brzo deštěm odpoledním a prudkým vichrem nemile pokažen, tak že ohromné množství výletníků muselo hledati útočiště v restauracích a hostincích. Povozům není ovšem dosud přechod přes most dovolen, neboť teprvé po hlavní nákladní zkoušce bude jízda otevřena. Částečné zkoušky se již ostatně několikráte vykonaly, buď s povozy neb kočáry, jak při rychlé i zdlouhavé jízdě. Předešlého týdne se po mostě dvakráte zdejší vojenská obsádka k cvičení ubírala. Výsledek těchto prozatimních zkoušek byl vždy uspokojující. Městského převozu u občanské plovárny, jenž v neděli opět otevřen byl, se následkem volného přechodu přes tento most též velmi zřídka užívá.  – Pražský denník, 3. 3. 1868 Podivný host Domovník jednoho domu na Ferdinandově třídě spozoroval v neděli dopoledne podivnou postavu na střeše a domníval se tím spíše, že to je zloděj, anto ta postava se hleděla za komínem skrýti. I počala honba na tohoto domnělého zloděje, ačkoliv bylo těžko se mu přiblížiti. Nenadále ale spozorováno, že má zloděj na krku provaz a že vlastně není nic jiného nežli opice. Tu se ovšem spůsob honu změnil, domovník se dal na půdě do kousání jablek a opice, chtějíc také jablko slezla po střeše na půdu, kdež vzdor kousání svému byla chycena. Bez pochyby utekla někde v sousedství svému pánu.  – Pražský denník, 3. 3. 1868 [related-post id="6375"] Schůze zastupitelstva Obecní zastupitelstvo pražské odbývalo včera schůzi, v níž nejdříve p. dr. Škarda se tázal, proč je u magistrátu tak velký počet denních písařů zaměstnán. Měšťanosta p. dr. Klaudy odpověděl, že teď jen 12 písařů nad obyčejný počet zaměstnáno jest, a to jen proto, aby noví úředníci nemuseli býti zřizováni. P. Makovský se tázal na spůsob vybírání mýta na novém mostu, načež p. měšťanosta odvětil, že dosavadní vybírání se neděje od obce, že však most už brzo v majetek a správu obce přejde. Dr. Rieger opět se tázal, jak to vypadá se zkouškou nákladní na tomto mostě, a zda-li by to nebylo dostatečnou zkouškou, když tyto dny dva pluky vojska přes most táhly? Pak si stěžoval p. dr. Škarda, proč obecná plynárna nevydává české kvitance. Měšťanosta slíbil, že stížnosti té odpomoženo bude. Pánové Hampejs a Martin hájili láci obecního plynu a poslední prohlásil, že za čtyři měsíce 41 zl. uspořil. Na to byli zvoleni do komise ke zkoušení účtů plynárny pánové dr. Škarda, Duchs, dr. Junek, Turek a Kellner. Návrh na postoupení místa ku zřízení pomníku Jungmannova byl jednohlasně přijat. Proti návrhu, aby se povolilo 200 dukátů na dostihy koní na Smíchově, mluvil p. dr. Grégr, pravě, že by dostihy tyto neměly podporovány býti. P. Martin mluvil v opáčném smyslu, načež pan měšťanosta sdělil, že městská rada proto tuto cenu navrhla, poněvadž císař pán loňskou vyhranou cenu chudým pražským věnoval, a mimo to platí prý cena tato jen pro domácí koně. Na to byl návth městské rady velkou většinou přijat a tím schůze skončena.  – Pražský denník, 3. 3. 1868 Smrt nádeníka Náhlou smrtí zemřel v sobotu večer na policejní strážnici malostranské nádeník Jan Poláček. Týž byl zatknut pro žebrání a na strážnici náhle těžce onemocněl. Než jej dopravili v truhle do nemocnice, byl již mrtvolou.  – Pražský denník, 3. 3. 1868

20. 6. 1890: Výtržnost na Zeleném trhu a stavba přístaviště v Holešovicích • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

4. 12. 1889: Mikulášský trh v Praze, sněhová kalamita a křivé udání • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Památník letců z 2. světové války na ruzyňském letišti dostal novou podobu • Pomník obětem druhé světové války v Ruzyni se dočkal po více jak 43 letech rekonstrukce. Za své náklady jej nechalo opravit Letiště Praha. Nový památník vytesaný z české Vahlovické žuly upomíná na významné hrdiny letectví. Ti se v bojích druhé světové války nejen zasloužili o vítězství Spojenců nad nacistickým Německem, ale i na vybudování civilního letectví u nás. Památník je umístěn v areálu JIH Letiště Praha naproti Úřadu civilního letectví.

Nejslavnější české slovo robot nevymyslel Karel Čapek • Před pár dny uplynulo 82 let od smrti spisovatele Karla Čapka. Řada lidí mu připisuje autorství slova „robot“, kterým se po celém světě označují uměle vytvořené stroje, jejichž účelem je nahradit lidskou práci. Skutečným autorem slova je ovšem někdo jiný.

18. 9. 1889: Časná zima, placení hudebného a spojení s Vídní • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

9. 5. 1868: Stařena se udávila knedlíkem. Přivolaný lékař už jen konstatoval smrt • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Udávila se knedlíkem Ve čtvrtek večer jedla jistá 63letá stařena, vdova, knedlíky a jeden kus jí tak nešťastně uvázl v hrdle, že dřív než pomoc přišla, udávení následovalo. Lékař nalezl již jen mrtvolu. – Pražský denník, 9. 5. 1868 Upozornění O slavnosti národního divadla bude celé Františkovo nábřeží, hned od mlýnů počínaje a Ferdinandova střída až ku klášteru Voršilskému od 8 hodin ráno po celou dobu průvodu uzavřeno obecenstvu; také na železném mostě bude přechod zastaven. Průvod vyjde od invalidovny v 9 hodin. Dosud přihlášeno bylo k slavnosti této 133 pěveckých spolků, 170 hudebních sborů a přes 2000 koní. – Pražský denník, 9. 5. 1868 [related-post id="9939"] Výprava z Budějovic K slavnosti národního divadla do Prahy odeberou se z Budějovic po lodi dne 10. t. m. tamní dámy a vezmou do základu k národnímu divadlu kámen z Trocnova, kde se vůdce husitů Jan Žižka narodil. Z Doudleb se zašle též základní kámen a z plavských mohyl něco země. – Pražský denník, 9. 5. 1868 Pokus sebevraždy Včera večer vypila mladá jedna dívka ve svíčkové ulici značnou částku vitriolu, že ji byl milý její opustil. Byla odnešena do nemocnice, kdež pochybují, že by při životě byla zachována. – Pražský denník, 9. 5. 1868

Netradiční bramborové recepty z časů našich prababiček • Brambory jsou dnes poměrně opomíjenou potravinou. Tím, že jsou nenáročné na pěstování, jich naši předci měli dostatek i v dobách neúrody a hladomorů. Dokázaly přitom nejen zasytit, ale i dodat řadu potřebných látek a minerálů. Není proto divu, že ve starých kuchařkách najdeme stovky a tisíce nejrůznějších receptů na jejich zpracování. Přečtěte si výběr receptů z počátku 20. století, které otiskl časopis Česká hospodyně.

18. 6. 1890: Pouliční automaty prodávají životní pojištění i frťany kořalky • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Ženy zakázaly hospody. Muži se odstěhovali a město zbankrotovalo • Muži na celém světě odjakživa rádi navštěvují hospody, což ale bývá trnem v oku jejich manželkám. Tento odvěký spor se stal dokonce osudným jednomu americkému městečku na počátku minulého století. O kuriózním případu napsaly v Praze vydávané Národní listy v srpnu roku 1901.

29. 8. 1890: Výstava japonských medvědů a případ zpronevěry • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Před 130 lety: Žena neunesla rozchod a chrstla muži kyselinu do obličeje • Neopětovaná láska bolí a člověk se s ní těžko vyrovnává. Někdy dokonce tak moc, že zhrzení lidé jednají jako smyslu zbavení. Jistá žena z Prahy chrstla do obličeje svému „milému“ kyselinu sírovou do obličeje, aby už si nikdy žádnou jinou lásku nenašel. Přečtěte si, jak celý incident líčily pražské noviny přesně před 130 lety.

16. 10. 1868: Zámožná žena z Prahy se oběsila na černém šátku • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Sebevražda Včera dopoledne o 10. hod. oběsila se v bytu svém v králodvorské ulici zámožné vdova Marie H. z příčin dosud neznámých. Odeslala před tím svou služku do trhu, pravíc jí při odcházení, že půjde později na Malou stranu svou přítelkyni navštívit. Když se služka z trhu vrátila, zastala svou paní ještě doma, jak v pokoji uklízela a šatstvo na věšáku urovnávala. Jsouc v domnění, že se paní k návštěvě obléká, nevšimla si dále, co se v pokoji dálo. Když ale paní z pokoje dlouho nevycházela a úplné ticho v něm nastalo, bylo jí to podivné i šla se do pokoje podívat. Dvéře do pokoje, ač byly otevřeny, nechtěly povoliti, tak že dívka nepokojem hnaná, mocí do nich vrazila, a do pokoje vstoupila. Jaké ale bylo její uleknutí, když spatřila paní svou na černem šátku poloklečící na věšáku viseti, a v obličeji již celou zčernalou. Na její pokřik sběhli se ihned lidé a sejmuli nešťastnici s věšáku. Všechny prostředky k životu ji přivésti zůstaly však marné. Mrtvola její byla odnešena do nemocnice. – Pražský denník, 16. 10. 1868 Sbírka na vdovu V úterý byl na Smichově pohřben řezník Leopold Winternitz, vyznání izraelského, jenž zanechal po sobě vdovu s osmi sirotky, ale žádné jmění. Proto zavedli vyznávači víry izraelské hned nad hrobem sbírku pro vdovu a její sirotky i sebrali v půl hodině 325 zl. – Pražský denník, 16. 10. 1868 [related-post id="13649"] Vražda novorozence Děcká mrtvola nalezena byla ve středu v 5 hodin odpoledne v jednom otevřeném novém hrobě na protestantském hřbitově za Karlínem; nalezl ji invalida, jenž bydlí na vojenském hřbitově. Dítě bylo do plátna zaobaleno, přes plátno bílá zástěra prostřena a vše to do ubrousku pevně zašito. Růžek od ubrousku byl uříznut. Lékař shledal, že dítě bylo novorozené a provázkem uškrceno. Bylo to děvčátko. Po pachateli té vraždy se již pátrá. – Pražský denník, 16. 10. 1868