13. 2. 1890: Rekonstrukce hostince, oheň v písárně a pokusy o sebevraždu

Před lety v PrazePražskýDEN.cz13. února 20202 minuty čtení

Foto: Archiv

Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Nové stavby v Praze

V pondělí dne 10. t. m. odbýváno komissionelní řízení na přestavbu známého zájezdního hostince »u černého orla«. Hostinec tento v držení nájemce p. J. Šebka bude přestavěn v elegantní hotel s výčepem plzeňského piva. Zmizí tedy opět jeden z nejstarších hostinců, v nichž zejmena naši venkované za svého pobytu v Praze se scházívají. Prostranný dvůr »černého orla« proměněn bude v úpravnou zahradu s krytými verandami, zadní křídlo nynějších prostranných koňských stájí bude přestaveno na hostinské, vším komfortem zařízené místnosti. Taktéž první patro bude úplně přestavěno a řada 30 pokojů značným nákladem pro cestující připravena. Nynější hostinské místnosti budou značně rozšířeny a vesměs nově upraveny. Nově zařízený hôtel p. J. Šebka bude již v květnu t. r. otevřen. Stavba svěřena staviteli p. Fr. Vošahlíkovi v Praze. – Národní listy, 13. 2. 1890

Oheň

Mechanik p. Gustav Hřebčík odešel včera v poledne ze své písárny v domě čís. 251–I. na Betlémském náměstí. Asi za půl hodiny na to valil se z pisárny kouř. Oheň oznámen hasičům staroměstským a vinohradským, kteří záhy se dostavili, dvéře vypáčili a oheň v brzku uhasili. Přivolaný p. Hřebčík udal, že před svým odchodem ničeho podezřelého nepozoroval, že oheň vznikl patrně vypadením žhavého uhlí z kamen. V písárně ohořely pult, pohovka a zničeny různé mechanické výrobky a stroje. Škoda páčí se na 100 zl. – Národní listy, 13. 2. 1890

[related-post id=“28186″]

Pokusy sebevraždy

Kateřina Bittmannová, 37letá dělnice z Kozojed u Králové Městce, podřezala si v úterý ve Všestudech velkým kuchyňským nožem krk a zranila se tak nebezpečně, že musila býti do všeobecné nemocnice odvežena. Neblahé hmotné poměry dohnaly ji k zoufalému skutku. — Václav Černý, 69letý hudebník z Radnice u Rakovníka, bytem v domě čís. 589—II., byl od několika roků stižen nezhojitelným neduhem, stal se nervosním a měl fixní ideu, že jest pronásledován. Včera dopoledne přišel do lázní a zavřel se do kabiny. Když ani za hodinu nevycházel a na klepání na dveře ani se neozýval, byly dveře vypáčeny. Nešťastník nalezen ve vaně bez vědomí, maje proříznutý krk i tepnu pravé ruky. Zkrvácená břitva ležela na podlaze. Přivolaný lékař p. dr. Zeissner poskytl mu pomoci a dal jej odnésti do všeobecné nemocnice. Pokus sebevraždy spáchal v návalu okamžitého šílenství. – Národní listy, 13. 2. 1890

Nepřehlédněte

Čím trpěl Antonín Dvořák před smrtí? Domněnku potvrdil vědecký rozbor • Pozůstalost Antonína Dvořáka, kterou spravuje Národní muzeum v rámci Českého muzea hudby, obsahovala donedávna neznámý vzorek léku, který skladatel užíval krátce před svou smrtí. Ve spolupráci se Státním ústavem pro kontrolu léčiv došlo po více než sto letech k jeho přesné identifikaci. Potvrdilo se tak to, co bylo dlouhá léta jen předmětem spekulací – že tento významný český skladatel trpěl před svou smrtí mimo jiné i zánětem močových cest.

7. 8. 1890: Nebezpečné stromy, týrání koňů a oběšený učen • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

OBRAZEM: Na nároží Staroměstské radnice se vrátila socha Madony • Madona ze Staroměstské radnice je už opět na svém místě. Dělníci ji tam nainstalovali ve čtvrtek dopoledne za pomoci jeřábu. Na jihovýchodní nároží byla osazena již několikátá kopie, tentokrát je však na první pohled k nerozeznání od původní sochy ze 14. století. Autorem je sochař René Tikal. Instalovaná socha madony váží zhruba 350 kg a je prakticky v životní velikosti. „Figura Panny Marie má typické gotické esovité prohnutí, v pravé ruce přidržuje Ježíška, na hlavě má pak korunu a v levé ruce žezlo. Jsem velice rád, že se tato socha opět vrátila na své místo a věřím, že ji ocení všichni návštěvníci nejen orloje, ale také Staroměstského náměstí. Jde o věrnou kopií sochy ze 14. století, která bude ozdobena pozlacenými atributy,“ řekl radní hl. m. Prahy Jan Wolf. Na nároží Staroměstské radnice se vystřídalo několik kopií, ta poslední pochází z roku 1988 a jde o umělý kámen. Dochovaná kopie z umělého kamene bude vystavena na připravované výstavě o rekonstrukci věže, následně bude podrobena restaurátorskému zásahu a dále umístěna v suterénu Staroměstské radnice. Originál sochy je uložen v Muzeu hlavního města Prahy a pochází ze 14. století. [gallery size="full" columns="1" ids="12270,12271,12272"]

20. 3. 1868: Pražané močí na ulici. Chybí totiž veřejné toalety • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Znečišťování ulic Pozoruje se vůbec za poslední doby, že ulice pražské, zvláště užší a odlehlejší velice bývají znečištěny a také výkaz policejní svědčí, že neobyčejně mnoho lidí bývá zadržováno pro znečišťování ulic od strážníkův policejních. Zkušenost ta mohla by konečně přiměti příslušné úřady obecní, aby dbali o brzké zřízení náležitého počtu pissoirů v ulicích pražských, neníť v tom ohledu snad žádné větší město tak zanedbáno jako Praha; ovšemť že by pissoiry ty nesměly být tak primitivně stavěny, jako byly ony ohyzdy z doby Vankovské. – Národní listy, 20. 3. 1868 Nalezená kostra Při kopání základu nového domu vedle hostince „u anglické královny“ nalezena předevčírem odpůldne v zemi na sáh hloubky spuchřelá rakev s kostrou, dosti zetlelou. Tamtéž nalezena zasypaná studně a několik tajemných výklenkův. Dle zkoušek, zatloukáním v násyp konaných, lze se domnívati, že později přijde se ještě na klenbu. Na místě tom vůbec „židovskou zahradou“ zvaném nacházel sa dříve hřbitov židovský. – Národní listy, 20. 3. 1868 [related-post id="7604"] K výstraze Již po delší dobu provádí v Praze jistý šejdíř zlodějské své kousky. Výdává se za řeznického chasníka a co takový najímá si byt u rodin, jež mu na slovo věří a co nájemníka jej přijmou. Sotva že se ale v najatém příbytku ohledne, žádá hospodyni o velký železný hrnec aneb jinou nádobu a sice za tou příčinou, že prý od svého bratra uzenáře sádlo dostane, které jí pak lacino přenechá. Touto vyhlídkou bývá hospodyně obyčejně přemluvena a dá podvodníkovi k žádosti jeho ještě šálek, by mohl hrnec do něho svázati. Podvodnlk zaobalí opatrně hrnec a odejde, by se více nevrátil. Šejdiřským tímto spůsobem byla předešlý týden ošizena jistá domovnice na nábřeží, předevčírem pak opět ve vrabčí ulici jedna soukromnice. – Pražský denník, 20. 3. 1868

Velký diamantový podvod z konce 19. století. Fintu obchodníků odhalil chemický pokus • Mohlo by se zdát, že nekalé obchodní praktiky některých prodejců jsou výhradně problémem současnosti. Jak ale dokládá dobový novinový článek z dubna 1891, opak je pravdou. Nepoctivci se snaží vydělat na svých zákaznících nejspíš už od té doby, co lidé mezi sebou začali obchodovat. Přečtěte si, jak Národní listy referovaly o případu z Antverp.

28. 11. 1889: Benefiční večer, smrtelná nehoda a první sníh v Praze • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

21. 11. 1889: Oblíbenost Sokola je na vzestupu. Cvičí úplně všichni • Na konci 19. století žili lidé úplně jinak než my. Namísto sociálních sítí se sdružovali v nejrůznějších spolcích a organizacích, přičemž každý si mohl vybrat, co bylo jeho srdci a povaze nejbližší. Značnou popularitu si vydobyl tělovýchovný Sokol, kde se dle svědectví dobového tisku setkávali lidé z nejrůznějších společenských vrstev.

2. 4. 1868: Praha se okrášluje. Vysazují se nové záhony a stromořadí • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Okrášlování PrahyV sadech na pražských hradbách jest nyní více dělníků jich okrášlováním zaměstnáno. Na některých místech se vysazují nová stromořadí a záhony květinové se upravují a novými plaňkami ohražují. Podobná úprava se provádí v tamních hostincích a kavárnách, kde již vše k přijmutí hostů pod širým nebem připraveno jest. Elegantní budky na hradbách rozestavené, v nichž se sodová voda k pití prodává, byly již také otevřeny. – Pražský denník, 2. 4. 1868 Z nemocnice do trestniceJeden kupecký mládenec z Buben odcizil vloni v říjnu značnou částku peněz a uprchl. Když pak později se vrátil do Prahy a stíhána se viděl zatykačem, koupil si jedu a na Karlovu náměstí se chtěl otráviti. Nepodařilo se mu to ale a tak přišel do nemocnice. Nyní kdyz se uz vyhojil, dodán jest trestnímu soudu. – Pražský denník, 2. 4. 1868 [related-post id="8865"] Nezdárná dceraNa Vyšehradě má jeden obuvník dceru, ta ale v tyto dny poprala se s otcem, potloukla jej a vzavši si několik peřin, z domu uprchla. V úterý podařilo se policii vypátrati nynější její byl na Pankráci, načež jsou jí peřiny opět odňaty. Soudní vyšetřování s ní zavedeno. – Pražský denník, 2. 4. 1868 Nová školaStavba nové vyšehradské školy se blíží k úplnému ukončení, tak že tento měsíc vysvěcena bude. Ve vnitřních prostorách, kde mimo školu na čtyři třídy a opatrovnu rozdělenou, téz byty pro učitele a prozatímní radnice se nalezati budou, pronajmou se ostatní byly soukromníkům. Část dosud stojící staré radnice bude na přes rok stržena. Vedle nové budovy stojící chatrče se strhují a na jich místě nový velký činžovní dům zbuduje, k němuž se již základy staví. Novými těmito stavbami získá značně Vyšehrad, který až do nedávna tak vesnickou tvářností vynikal. Jelikož ku veřejné dražbě, v níž budova staré školy prodána býti měla, žádný kupec se nedostavil, bylo toto stavení jednomu živnostníkovi na několik roků pronajmuto. – Pražský denník, 2. 4. 1868

1. 9. 1868: Kudy povede koňská dráha v Praze? Provozovat ji chce šest společností • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Koňská železnice v Praze Koňská železnice po Praze bude bezpochyby vedena od státního nádraží přes senovážné náměstí, ulicí Jindřišskou, náměstí svatováclavské, ulicí Vodičkovou a kolem mastných krámů přes ulici Spálenou do Žitné ulice, odtud pak Podskalím až pod Vyšehrad k budoucímu železničnímu mostu u budoucí dráhy spojovací. Alespoň prý tento plán při městské radě ze všech předložených nejvíce se líbí. O provedení a užívání železnice té hlásilo se až dosud šest společností. – Národní noviny, 1. 9. 1868

Bitva o pivovar 2018. Přijďte se podívat na rozehnání pochodu henleinovců! • U Pivovaru Kolčavka se v sobotu 15. září uskuteční další ročník vojensko-historické akce Bitva o pivovar, tentokrát s podtitulem „Dny zrady”. Akce, kterou pořádá MČ Praha 9, letos připomene 80. výročí od tragických událostí v roce 1938 v československém pohraničí. Od 12 do 16 hodin budou probíhat přehlídky módy 30. let. Těšit se můžete i na výstavu a komentované prezentace uniforem a zbraní techniky tehdejší Československé armády a německého Wehrmachtu. Bojová rekonstrukce událostí ze září 1938 začíná v 15 hodin. Ve 21 hodin se uskuteční večerní ukázka rozehnání pochodu "henleinovců".

26. 3. 1889: Nepovedený pohřeb a případy drzých pražských zlodějů • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

1. 5. 1868: V Praze začne fungovat unikátní továrna na tkalcovské zboží • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Nová strojnická továrna V Klementské ulici počali tyto dny bývalou továrnu Epsteinovu na kartouny přestavovali na velkolepou, parou hnanou továrnu na vyrábění tkalcovského zboží. Továrna tato, jež náleží bratřím Perutzovým, bude nyní značně rozíiřena a potřebné stroje, jako parní kotel a j. byly tam předvčírem přiváženy. Továrna tato jest první toho druhu v Praze. – Pražský denník, 1. 5. 1868 Nehoda Včera ráno rozbil vichr v týnské uličce okno a jedna střepina z lítajícího skla zasáhla dole jdoucí ženštinu do obličeje až krvácela. – Pražský denník, 1. 5. 1868 [related-post id="9804"] Rokování Obecní zastupitelstvo pražské rokovalo včera o návrhu žádosti k J. Vel. císaři pánu proti zavedení nových daní a prodeji státních statků. Proti návrhu tomuto mluvili pp. Schwab a Portheim, z nichž první prohlásil, že ústavní strana ve sboru se vzdá hlasování o předmětu tomto. Měšťanosta p. dr. Klaudy snažil se vyvrátiti námitky proti příslušnosti sboru v této věci. Při hlasování byl pak návrh velkou většinou přijat. Po delším rokování rozhodnul se sbor k návrhu p. Skrejšovského proti vyslání zvláštní deputace k císaři pánu a k odevzdání žádosti panu místodržitelovi. – Pražský denník, 1. 5. 1868

1. 1. 1869: Pražané oslavili Sylvestrovu noc v kostelích a hostincích • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

7. 2. 1868: Praha sčítá škody. Následky ničivé vichřice jsou obrovské • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Tajuplné historky z pražské židovské čtvrti, ze kterých vás bude mrazit • Pražská židovská čtvrť je odpradávna opředena mnoha záhadami. Josefov býval tajemný a uzavřený svět, o kterém se po Praze šířily nejrůznější báchorky a povídačky. Tohle jsou čytři nejděsivější z nich. Děti, které vstávají z hrobůV Josefově jednoho času začalo umírat velké množství dětí. Všichni si mysleli, že je to Boží trest. Nikdo však netušil, za co Bůh pražské Židy trestá. Rabi Löw si proto zavolal svého žáka a poručil mu sebrat rubáš jednomu z mrtvých dětí, které o půlnoci vstávají z hrobů. Když se mu to povedlo, okradený duch dítětě nemohl bez svého rubáše ulehnout a musel rabimu prozradit, které čtyři osoby z Josefova žijí nemravným způsobem života. Duch pak dostal svůj rubáš zpátky a nemravní lidé z Josefova byli potrestáni. Od té doby mor dětí v Josefově přestal. Tančící ŽidovkaV Praze kdysi stával divoký nevěstinec „U desíti panen“. Sjížděli se do něj bohatí obchodníci z nejširšího okolí. Jednou na Velký pátek, kdy celý křesťanský svět truchlí a v modlitbách vzpomíná na svého Vykupitele, konala se v nevěstinci sodoma sodomská až hrůza. Nejvíce vyváděla jedna čarokrásná Židovka, když tu vstoupila do domu postava v kápi a posměvačnou Židovku vyhnala karabáčem na ulici. „Tancuj – bezbožnice – tancuj až do soudného dne!“ Těmito slovy proklela postava spanilou ženu a ta od té doby tančí v ulicích a jakmile jí nějaký švarný mládenec padne do náručí, utancuje ho k smrti. [related-post id="5764"] Nepovedený obchodJeden mnich z Emauzského kláštera velmi toužil po světském životě, ale potřeboval k tomu hodně peněz. Slíbil mu je Žid z Josefova výměnou za nejsvětější svátost oltářní, kterou chtěl použít na čáry a kejkle proti svým nepřátelům. Domluvili se, ale jejich tajnou schůzku vyslyšel jeden z mnichů kláštera. S dalšími řeholníky hanebného mnicha zajali a předali soudu. Ten byl velmi krátký, mnichovi usekli hlavu na klášterním nádvoří a Žid byl rozčtvrcen a upálen na hranici. Oba od té doby chodí a straší na starých schodech poblíž chrámu sv. Kosmy a Damiána. [related-post id="4708"] Bludný varhaníkŽid, který přijal katolickou víru a stal se kaplanem u sv. Víta, před smrtí zatoužil ulehnout na Starém židovském hřbitově a odpočívat tak vedle své někdejší milenky. Za svou náboženskou nestálost byl ale potrestán. Každou noc o jedenácté hodině musí vstát z hrobu, přispěchat na vltavský břeh, kde na něj již čeká kostlivec. Ten ho pak v loďce převeze na Malou Stranu. Zpronevěřilý kněz pak u sv. Víta hraje tklivé písně na varhany a kostlivec šlape měchy.

O pražském židovském ghettu se toho ledacos vyprávělo...

14. 4. 1868: Karlínští protestují proti dani z jmění • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Slavnost Slavnost v Emausích se za včerejšího dne jak náleží vydařila, ačkoli ještě v neděli málo naděje na příznivou změnu povětří bylo. Od časného jitra brali se četní zástupové ze všech částí Prahy a z venkovského okolí k Emausům, kde pak po celý den neobyčejně čilý život panoval. Celé Karlovo náměstí bylo poseto boudami, mezi nimiž tisícové lidu se procházeli. Zvláště hlučno bylo na hořejší části náměstí, kde pouť a vejce prodávány byly. Chrám Páně v Emausích pak byl taktéž po celý den zbožným lidem přeplněn. Jasná ač poněkud chladná pohoda podporovala výborně slavnost tuto a lze očekávati, že podobně příznivé povětrnosti se dostane dnešní slavnosti Slamníku v Bubenči. – Pražský denník, 14. 4. 1868 Proti dani z jmění Karlínská městská rada usnesla se, že v brzku svolá k schůzi obecní výbor a učiní návrh, aby protestoval proti zamyšlené nové dani z jmění jednak pamětním spisem k zemskému výboru, jednak přímo adresou na J. M. krále českého. – Též sládci pražští zamýšlejí ohraditi se spůsobem přiměřeným proti finančním plánům páně Brestlovým. – Národní listy, 14. 4. 1868 [related-post id="9341"] Peníze za ubytování Pražský magistrát žádal u vlády, aby obec pražská dostávala za stálé ubytování důstojníků vojenských náhrady dle třídy druhé, jež jsou vyšší než dosavadní náhrady dle třídy třetí, aneb aby jí k dosavadním náhradám přidáno bylo úhrnem asi 25.000 zl. ročně. Říšské ministerium vojenství tu žádost pro letos odmítlo, anto již říšská rada má předlohu o novém upravení této záležitosti po celé říši. – Pražský denník, 14. 4. 1868 Třetí most Na třetí most pražský dopřán minulé neděle za poplatek dvou krejcarův každému přístup. Jaké ohromné množství lidstva přišlo na na most podívat, ukazuje výtěžek 90 zlatých za jediný ten den. Včera se na mostě už ale pracovalo. – Národní listy, 14. 4. 1868

8. 3. 1890: Praha upravuje vyhlášku stanovující výšku nových budov • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

26. 4. 1868: Mrtvoly ve Vltavě přibývají každý den • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Utopenec Utopenec vyloven byl v pátek odpoledne z Vltavy u smíchovského přívozu a poněvadž bylo tělo jeho již značně ohnilé, ležel zajisté ve vodě již delší dobu. Poznali v něm dělníka Fr. Trunečka z Bechčína, posledně na Smíchově bydlivšího, který asi před devíti nedělemi z domu odešel a víc se nevrátil. – Pražský denník, 26. 4. 1868 Podivná shoda Včera asi o půlpáte hodině ráno přiběhla asi 20letá mladice pečlivě do šátku zaobalená na most a zde nedaleko sochy sv. Jana skočila do Vltavy, kdež pod vodou zmizela. Plavci okamžitě pospíšili si na lodích, aby ji, možno-li zachovali., avšak co týčkami ve vodě hledali, vylovili tělo asi 45leté ženštiny, které muselo už asi tři dny ve vodě ležeti. – Pražský denník, 26. 4. 1868 [related-post id="9673"] Přednášky na Smíchově Zejtra v pondělí o půl 8. hodině přednáší pan Alois Studnička v místnostech průmyslové školy „o oceli vůbec, o vyrábění ocele cementové v Anglicku zvláště a o postupu výroby nožů kapesních, krájecích a břitev v Sheffieldu.“ Přístup jest dospělým volný. – Národní listy, 26. 4. 1868

Tajemství věčného mládí slavné francouzské herečky. O obličej a vlasy denně důkladně pečovala • Když slavná francouzská herečka Sarah Bernhardt navštívila v roce 1888 Prahu, obecenstvo Národního divadla ji přijalo s obrovským nadšením a spisovatel Jaroslav Vrchlický k jejímu uvítání dokonce napsal oslavný fejeton. Pozornost strhávala nejen svým talentem, ale i mimořádně mladistvým vzhledem.

16. 10. 1868: Zámožná žena z Prahy se oběsila na černém šátku • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Sebevražda Včera dopoledne o 10. hod. oběsila se v bytu svém v králodvorské ulici zámožné vdova Marie H. z příčin dosud neznámých. Odeslala před tím svou služku do trhu, pravíc jí při odcházení, že půjde později na Malou stranu svou přítelkyni navštívit. Když se služka z trhu vrátila, zastala svou paní ještě doma, jak v pokoji uklízela a šatstvo na věšáku urovnávala. Jsouc v domnění, že se paní k návštěvě obléká, nevšimla si dále, co se v pokoji dálo. Když ale paní z pokoje dlouho nevycházela a úplné ticho v něm nastalo, bylo jí to podivné i šla se do pokoje podívat. Dvéře do pokoje, ač byly otevřeny, nechtěly povoliti, tak že dívka nepokojem hnaná, mocí do nich vrazila, a do pokoje vstoupila. Jaké ale bylo její uleknutí, když spatřila paní svou na černem šátku poloklečící na věšáku viseti, a v obličeji již celou zčernalou. Na její pokřik sběhli se ihned lidé a sejmuli nešťastnici s věšáku. Všechny prostředky k životu ji přivésti zůstaly však marné. Mrtvola její byla odnešena do nemocnice. – Pražský denník, 16. 10. 1868 Sbírka na vdovu V úterý byl na Smichově pohřben řezník Leopold Winternitz, vyznání izraelského, jenž zanechal po sobě vdovu s osmi sirotky, ale žádné jmění. Proto zavedli vyznávači víry izraelské hned nad hrobem sbírku pro vdovu a její sirotky i sebrali v půl hodině 325 zl. – Pražský denník, 16. 10. 1868 [related-post id="13649"] Vražda novorozence Děcká mrtvola nalezena byla ve středu v 5 hodin odpoledne v jednom otevřeném novém hrobě na protestantském hřbitově za Karlínem; nalezl ji invalida, jenž bydlí na vojenském hřbitově. Dítě bylo do plátna zaobaleno, přes plátno bílá zástěra prostřena a vše to do ubrousku pevně zašito. Růžek od ubrousku byl uříznut. Lékař shledal, že dítě bylo novorozené a provázkem uškrceno. Bylo to děvčátko. Po pachateli té vraždy se již pátrá. – Pražský denník, 16. 10. 1868