9. 4. 1889: Velký spor o osvětlení mezi Prahou a Žižkovem a stavba muzea

Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Praha a Žižkov

Nedá se popříti, že obec pražská poctivě se namáhá, aby získala si přízeň obyvatelstva předměstského a že horlivě a s uznání hodnou obratnosti razí dráhu myšlence, jež každého Čecha povznáší, myšlence veliké jednotné Prahy. Jako svého času velice posloužilo se této veliké Praze ztrestáním Vinohradů, jež měly býti dle důmyslného plánu známých pánův na pražské radnici »vyžíznivěny«, zrovna tak posilněna bude akce, čelící ku připojení se předměstí k obci pražské, naivními protesty a hrozbami, jimiž donucen má býti Žižkov zavésti osvětlení plynové a vzdáti se přijatého již projektu světla elektrického. Poněvadž obec pražská náhodou má na území žižkovském plynárnu, domnívala se, že předměstí toto bude nuceno odebírati pražský plyn za jakýchkoliv podmínek. Však náhodou přestal již býti plyn vrcholem světla a zástupcové Žižkova, této nejnovější městské obce, domnívají se, že poslouží obyvatelstvu lépe, když pořídí osvětlení nejmodernější a bez odporu mnohem výdatnější a při tom ne dražší než je osvětlení plynové. Obyvatelstvo souhlasí zcela s tímto plánem, poplatníci proti němu ničehož nenamítají, až na obec pražskou, jež zapomenula při tom patrně na své povznesené postavení v řadě obcí českých i na povinnosti sousedské, a jež zapřevší úplně hrdost svou co »caput regni« postavila se na stanovisko rozmrzelého fabrikanta, jemuž ušel výdělek. Každý napřed ví, že protest obce pražské proti elektrickému světlu v Žižkově nebude míti úspěchu a že nedůstojno je veleobce pražské hroziti menší obci sousední, že z této přeložena bude správa plynárny, to každý cítí — však zdá se a uvidíme tak i z jiných případův, že na Staroměstské radnici ztratilo se dle všeho měřítko pro to, co se sluší a co ne. – Národní listy, 9. 4. 1889

Oheň

Včera odpoledne kolovala v Praze zpráva, že celá řada domů na návrší nad Horní Krčí jest v plamenech. Záhy na to odjeli hasiči vinohradští, vršovičtí, michelští, nuselsko-pankráčtí a z okolí na místo neštěstí, jež označoval hustý kouř. Nehořelo v Krči, nýbrž stranou od obce Kundratice za silnicí jílovskou v osadě, zvané Jalové Dvory neb Drcálka, sestávající ze skupiny 7 domků, těsně vedle sebe na návrší vystavených. Oheň vyšel z neznámé příčiny v nárožním domku Ehrenbergra a rozšířil se záhy tak, že zachvátil také domek Nešlehy. Přibylé hasičské sbory měly velice obtížnou práci, poněvadž byla veliká nouze o vodu k hašení a musily se obmeziti pouze na zachránění ostatních velice ohrožených domků, což se po úsilovné práci a nadlidlidském namáhání konečně přece podařilo. Oba hořící domky musily býti ponechány svému osudu. – Národní listy, 9. 4. 1889

[related-post id=“18647″]

Stavba českého musea

Provedení dlažby dvorů v nové budové musejní z kamene řevnického zadáno zemským výborem firmě Kafka a Ruth. Provedení mramorové dlažby vestibulu a podestu hlavního schodiště svěřeno firmě Cianiho s vypočtěným nákladem 5840 zl., mramorové dlažby pantheonu firmě Nütten & Co. nákladem 9828 zl. a obložení stupnic soklů a krycích desk v parapetech chodby L. Šaldovi za částku 496 zl. 80 kr. Na železnou konstrukci knihovny téže budovy vypsáno ofertní řízení. Provedení dalších pissoirů zadáno firmě Pupp a Škárka, truhlářské práce při klosetech zadány J. Navrátilovi v Karlíně. Nové jednotné ceny pro práce kamenické na rampu byly schváleny. Provedení ostění mramorového dveří pantheonu svěřeno akc. společnosti oberalmské. K vyplnění cviklů v hlavním schodišti bude k návrhu prof. Schulze místo určených věnců užito medailonů s podobiznami českých panovníků. Aby se mohlo přistoupiti k zadání malířských prací, dají se dva menší sály na zkoušku vymalovati. – Národní listy, 9. 4. 1889