27. 5. 1890: Nová restaurace v Královské oboře a těžké zranění dělníků

Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Druhá restaurace v Král. Oboře

Svého času usnesl se, jak známo, zemský výbor, by se zřídila v Král. Oboře (ve Stromovce) druhá restaurace. Letošním rokem došel nájemní čas bývalému nájemci dvora ve Stromovce a na další dobu pronajat byl poplužní dvůr panu Josefu Bukovskému, jemuž zároveň povoleno zříditi ve dvoře druhou restauraci, kterou byl povinen svým nákladem vystavěti a zaříditi a po dobu 12 let bezplatně užívati. Restaurace jest nyní úplně dle návrhu, zemským výborem schváleného provedena. Ze staré jednopatrové sýpky ve dveře zřízeny dvě větší elegantní místnosti hostinské v přízemí, a v prvním patře zřízen letní byt; čásť dvora ohražena a zřízena tam zahrádka, kde prodává se mléko a smetana, vedle zdi ohradní zřízeny po obou stranách dvě kryté besídky ; zahrada před dvorem směrem ku spodní silnici rozšířena, novými stromy vysázena a úplně upravena, zároveň upraven též vodovod, do něhož voda přirozeným tlakem vedena jest ze studánky mezi Letnou a Král. Oborou. Hostinské místnosti jsou dobrými ventilacemi opatřeny. – Národní listy, 27. 5. 1890

Těžce raněni

V sobotu ráno trhali dělníci Frt. Petřík a Václav Miktín, zaměstnaní při stavbě místní dráhy březensko-verneřické střelným prachem vyčnívající skaliska. když jedna patrona dlouho se nevzňala, odebrali se k místu, kde byla zavrtána. V tom okamžiku patrona se vzňala a zranila chuďasy tak těžce, že stali se na vždy mrzáky. Frt. Petřík oslepl ihned na obě oči a kromě toho byla mu ruka roztříštěna ; Václav Miktín je taktéž v obličeji zraněn, a připraven bude nepochybně o zrak. Kromě toho utrpěl několik jiných povážlivých zranění. Nešťastníci byli odveženi do pražské všeobecné nemocnice. – Národní listy, 27. 5. 1890

Nedělní klid

Po příkladě svých kollegů na Václavském náměstí a v Karlíně hodlali také kupci ve čtvrti sv.-vojtěšské zavésti pro letní měsíce polodenní klid nedělní. Uskutečnění tohoto humanního úmyslu zmařil, jak se nám sděluje, pan J. R. Kettner, jenž v Jirchářích má filiálku a svůj souhlas k zamyšlené vzájemné úmluvě odepřel. – Národní listy, 27. 5. 1890

Živelní pohromy v Čechách

Píše se nám z Benešova ze dne 26. května t. r.: Dnes o 1. hod. odpoledne spustil se nad zdejší krajinou hrozný liják s krupobitím, kteréž na polích i lukách velikých škod natropilo. Jmenovitě utrpěla řepa i brambory, jakož i jetele a žita, která právě v plném květu se nalezala. Pšenice a jařiny tak citelně poškozeny nejsou i lze se nadíti, že se ještě zotaví. – Národní listy, 27. 5. 1890

Ze žárlivosti

Dnes časně ráno počíhal si mladý muž na 25letou služku Marii Stehlíkovu ze Ředice u Sedlec, zaměstnanou u mlynáře pana Klímy v Ruzíni. Když se vracela domů, přepadl ji a nožem ji pobodal. Stehlíkova utrpěla tak těžkého zranění, že musila býti do pražské všeobecné nemocnice dopravena. Žárlivost byla prý příčinou nerozvážného činu mladíkova. – Národní listy, 27. 5. 1890