Poslední dopis Milady Horákové je vystaven v Národním muzeu

Kam vyrazit v PrazeKristián Vích • 29. června 2020 • 1 minuta čtení

Foto: Národní muzeum

V Pantheonu Historické budovy Národního muzea je až do 10. července k vidění první a poslední strana dopisu, který napsala Milada Horáková těsně před svou popravou 27. června 1950.

„Jdu s hlavou vztyčenou – musí se umět i prohrát. To není hanba. I nepřítel nepozbyde úcty, je-li pravdivý a čestný. V boji se padá, a co je jiného život než boj,“ stojí na posledních řádcích dopisu, který doktorka Horáková napsala před 70 lety.

K zatčení Milady Horákové došlo 27. září 1949. Veřejný „politický“ proces s ní a jejími dvanácti kolegy probíhal od 31. května do 8. června 1950 a byl zinscenován komunisty po vzoru sovětských procesů ve 30. letech.

Milada Horáková byla na základě vylhaných obvinění odsouzena k smrti a oběšena na dvoře pankrácké věznice časně ráno 27. června 1950. Nepomohly ani žádosti o milost u prezidenta Gottwalda od řady světových osobností jako byl Albert Einstein nebo Winston Churchill.

[related-post id=“31281″]

Kromě vystavené části dopisu byl na fasádu Historické budovy Národního muzea zavěšen portrét připomínající zločin, který byl na Miladě Horákové před 70 lety spáchán. Národní muzeum se tak stejně jako řada dalších institucí připojilo k iniciativě „Milada 70: Zavražděna komunisty“.

Vstoupit do diskuze

dějiny Historická budova Národního muzea historie justiční vražda justiční zločin komunismus Milada Horáková Národní muzeum politická vražda

Nepřehlédněte

4. 5. 1889: Spor o název Stromovky, závadné maso a nový pražský most • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

31. 8. 1890: Dopaden muž, který poničil květinový záhon • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

15. 2. 1890: Lanové dráhy v Praze, nová divadelní aréna a sekání ledu na Vltavě • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

3. 7. 1890: Praha pošle věnec na hrob polského básníka Mickiewicze • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

29. 11. 1868: Tragédie na svatbě. Ženich zemřel, nevěsta je ve vážném stavu • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

5. 5. 1889: Přednáška Františka Křižíka a tragický konec jedné lásky • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

8. 10. 1889: Nová škola na Žižkově, karlínské divadlo a spojení s Vídní • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

27. 7. 1890: Nové podniky v Praze a náhlé úmrtí květinářky • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

10. 8. 1890: Nové poznatky o rakovině a zákaz sokolského průvodu • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

8. 1. 1868: Jak pražské zastupitelstvo volilo nového purkmistra • Pražští zastupitelé si na začátku roku 1868 zvolili nového purkmistra. Stal se jím advokát Karel Leopold Klaudy. Přečtěte si, jak o volbě přesně před 150 lety referovaly Národní listy.

6. 5. 1889: Smrtelný pád dítěte z okna a sebevražda na Karlově náměstí • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Smutný osud Vladimíra Menšíka. Do poslední chvíle rozdával radost, trpěl ale obrovskými bolestmi • Často bývá označován za jednoho z nejlepších a nejnadanějších českých herců a bavičů všech dob. Vladimír Menšík bezesporu patří mezi umělce, které obdařil sám Bůh. Od jeho předčasné smrti uběhlo již 31 let. A letos v říjnu by oslavil 90. narozeniny.

Podskalská celnice na Výtoni bude mít v sobotu otevřeno zdarma • V sobotu 21. září proběhne další ročník pouličních sousedských slavností Zažít město jinak. Muzeum hlavního města Prahy se k této akci připojuje volným vstupem do Podskalské celnice na Výtoni od 10 do 18 hodin a doprovodným programem nejen pro rodiny s dětmi. Návštěvníci se mohou těšit na komentovanou vycházku Podskalím, tematickou hru pro děti či kreativní dílny zaměřené na výrobu autorských placek.

4. 7. 1890: Přejetý dělník, americký svátek a slavnost v Měšťanské besedě • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Rodný dům Jana Palacha se promění na památník. Nahlédněte dovnitř • Ve středočeských Všetatech v domě, kde Jan Palach strávil své dětství, vzniká památník, který bude připomínat jeho život a sebeobětování i širší historické souvislosti jeho činu. Otevření je naplánováno na 21. srpna tohoto roku a připravuje ho Národní muzeum za podpory Ministerstva kultury podle vítězného architektonického návrhu společnosti MCA ateliér.

Vítězný návrh Památníku Jana Palacha.

1. 3. 1890: Nebezpečná střelba, zraněná dělnice a pokus o sebevraždu • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

24. 3. 1868: Žena neměla na jídlo pro děti, tak se pokusila zabít. Pražané ale ukázali dobré srdce… • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Oběť bídy Tyto dny v noci po osmé hodině vrhla se ženština jakás u Šipkových mlýnův do Vltavy. Stráž spozorovavši to, vytáhla samovražednici a že ještě bez sebe byla, odnesti ji dala na strážnici novoměstskou. Když ji zde přivedli k životu shledáno, že ubohá je vdova jmenem Anna Heinrichova, matka pěti malých dítek v čísle 423-2 bydlící a že jen bída nejvyšší dohnala ji k zoufalému činu. Všechna snaha její, aby pro sebe a dítky své vydělala si na chleb byla marna a žebrati chudák styděla se. Nemohouc již déle snesti nářku hladem mroucích dítek svých, umínila si, že zbaví se života. Nad sirotky snadže prý se předce někdo spíše slituje… Vyšetřovací úřadník přesvědčiv se o pravdivosti výroku a o poměrech ubohé, obdaroval nešťastnou matku a po příkladu jeho učinili i ostatní úřadníci městského komisariatu dolejšího nového města. – Národní listy, 24. 3. 1868 Slavnost položení základního kamene k divadlu národnímu K žádosti slavnostního výboru uvázal se ochotně výtečný náš skladatel hudební a ředitel Hlaholu pražského pan Karel Nendl v řízení celé pěvecké části při slavnosti položení základního kamene k divadlu národnímu. – Národní listy, 24. 3. 1868 [related-post id="7928"] Ošizená milenka Četný počet vojínů, nyní od zdejší obsádky na dovolenou do svých rodišl se ubírajících, zanechává zde též velký počet milenek, s kterýmiž byl časem na trampoty vojínské zapomínal. Jistý vojín se měl také na dovolenou odebrati, milenka jeho jej však tak horoucně milovala, že jí konečně slíbil zde ostati, pakli něco od ní na památku obdrží. Obradovaná služka i hned vyzvídala, co by miláčka potěšilo a ten se jí svěřil, že by si rád hodinky koupil. Ochotná služka dala mu i hned peníze na ně, v sobotu však ubohá zvěděla, že nevěrný milovník odtud na dovolenou se odebral a sice i s penězi, jež mu na hodinky dala. – Pražský denník, 24. 3. 1868 Zabloudilé dítě V neděli večer shromáždil u prašné brány asi čtyřletý hošík bolestným svým nářkem množství lidí kol sebe. Ztratil se matce v davu lidí na Josefském náměstí a vida se opuštěn na neznámém místě, dal se do pláče. Přístojící hleděli hocha potěšiti až konečně strážník ujmuv se chlapce na strážnici jej zavedl. – Pražský denník, 24. 3. 1868

2. 3. 1868: Kdo skutečně vynalezl ruchadlo? Spory o autorství jsou snad u konce • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Dláždění Dláždění v Praze, jež posud konalo se buď na účet obce neb na účet některé z obou plynáren, převezme nyní obec sama ve svou správu, jen aby všeliké dlaždičské práce byly stejny a rychle se prováděly. Dozor nad dlažbou na Starém, Novém i Židovském městě povede pan rada Bláha a dlaždení řidit bude p. Bock. – Pražský denník, 2. 3. 1868 Nehoda Včera dopoledne vkročil do týnského chrámu Páně jistý mladík maje za to, že na dobro uhasl doutník, kterýž do náprsní kapsy uschoval. Doutník však ještě hořel a mladík za chvíli byl upozorněn na zápach hořící látky. Hned si rozepnul kabát a s ustrnutím shledal, jak se mu spod něho kouř valí. Rychlým svleknutím kabátz a uhašením hořící části ušel mladík dalšímu nebezpečí. – Pražský denník, 2. 3. 1868 [related-post id="6378"] Kdo jest pravým vynálezcem ruchadla? Výtečný ten nástroj, jimžto učiněn v orbě nesmírný pokrok, přivlastnili sobě mnozí lidé potahujíce bez práva na sebe čest jeho nalezení. Teď zjištěno svědectvími věrohodnými a nepochybnými, že nálezci jsou čeští rolníci a řemeslníci, bratranci Veverkové z Rybitví, kteří nález ten učinili již v letech 1818-1819. Těmto tedy patří čest. – Pražský denník, 2. 3. 1868 Kezditlačitel Předevčírem večer hnal kýs honák několik volů malostranskou branou mostní. V tu chvíli, když s klienty svými zahýbal se kolem věže mostní, jeden z volů splašil se a přitlačil honáka tak důrazně ke zdi, že ubohý značně porouchán sklesl k zemu a odnešen býti musel. –Národní listy, 1. 3. 1868 Pražané budou mít plovárnu Občanská plovárna pod Letnou počne se již v těchto dnech budovati, a již dnes se začne s přípravními pracemi. – Pražský denník, 2. 3. 1868

Na opravený Negrelliho viadukt se vrací vlaky. Ve své době byla stavba světovým unikátem • Správa železnic dokončila rekonstrukci historického Negrelliho viaduktu. Vlaky se na něj vrátí v pondělí 1. června. Památkově chráněný most slouží dopravě v hlavním městě již od roku 1850.

22. 3. 2868: Dělníci poblahopřáli továrníkovi Benkemu ke jmeninám • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Ze Smíchova Dělníci zaměstnaní v továrně našeho podnikavého průmyslníka p. Josefa Benkeho prokázali mu v den jmenin jeho pěknou domácí slavností upřímnou lásku a úctu svou, jakéž dobyl si u nich svou vlídností a srdečností k lidu pracovnímu. Sešli se ráno 19. t. m. v dílně, kamž byli si pozvali též několik pp. členů pražského „Hlaholu“ a když byli tito zapěli Jelenův sbor „Dlouho buď zdráv“ mluvčí dělníkův přednesl p. Benkemu upřímné blahopřání, na kteréž tento neméně vroucně děkoval; hlaholem písní českých a provoláním zdaru skončili dělníci tu slavnost nelíčenou, jakých bohdejž bylo by ve všech dílnách našich. – Národní listy, 22. 3. 2868 Porod na ullci Včera po půlnoci byla služka Marie P. z Bratrovic (okr. křivoklátského) na Hradčanech bolestmi porodnímí překvapena a musela na policejní strážnici dopravena býti, kde zdravé děvče porodila. Matka i dítě byly do nemocnice dopraveny. – Pražský denník, 22. 3. 2868 [related-post id="7730"] Výtečné divadlo Bergheerovo divadlo na senovážném náměstí těší se stále větší oblíbenosti u obecenstva pražského, jak dokazuje četná návštěva, jaké se mu denně dostává. Majitel jeho pan Bergheer hledí si přízeň tuto také zachovati častou změnou ve svých představeních, které vždy jiná překvapující oddělení divákům předvádějí, a vesměs zasloužilou pochvalou odměněna bývají. Nynější představení, které nad prvnější svou rozmanitostí vyniká, bude jen do zýtřka odbýváno, načež eskamotér s novými a, jak se dovídáme, ještě zajímavějšími kusy před obecenstvo předstoupí. – Pražský denník, 22. 3. 2868