Ghí a přepuštěné máslo. Proč jsou zdravé a v čem se od sebe liší

MagazínTereza Běhalová4. března 20212 minuty čtení
Ghí a přepuštěné máslo

Foto: Unsplash

V receptech především indické kuchyně můžete často narazit na surovinu zvanou ghí. Jedná se vlastně o přepuštěné máslo, které znaly už naše prababičky. Avšak toto tvrzení není úplně přesné. Obě suroviny se totiž od sebe liší.

Ještě před několika lety u nás ghí bylo téměř neznámým pojmem. Do většího povědomí se dostalo až díky rostoucí popularitě indické kuchyně. Ta se totiž bez něj prakticky neobejde.

Rozdíly existují

V čem se liší klasické přepuštěné máslo od ghí? V obou případech se v podstatě jedná o téměř 100% tuk. Úplně obyčejné základní máslo obsahuje jen 83 % tuku, zbytek připadá na vodu, syrovátku a laktózu.

Zásadní rozdíl ale spočívá v délce vaření. Přepuštěné máslo se vaří jen do okamžiku, kdy se začne vypařovat voda, od níž se oddělí mléčná sušina a usadí se na dnu hrnce. Oproti tomu indické ghí se vaří déle, takže sušina začne karamelizovat. Díky tomu má nahnědlou barvu a také silně aromatickou vůni připomínající ořechy.

Proč je ghí tak oblíbené?

Nesporné jsou jeho zdravotní benefity, čehož mimochodem využívá i ájurvédská medicína. V první řadě ghí obsahuje důležité vitamíny A, D, E a K. Najdeme v něm i kyselinu linolovou, která přispívá k ochraně svalů, podporuje odbourávání tělesného tuku a má i protirakovinové účinky. Kyselina máselná pak chrání především střeva, působí protizánětlivě a pomáhá udržovat správnou hladinu inzulinu v organismu.

Ghí je na rozdíl od obyčejného másla vhodné i pro lidi s intolerancí laktózy a kaseinu. Další výhodou je, že 100% tuk se jen tak nezkazí. V lednici klidně vydrží i několik měsíců až jeden rok. Ghí je možné zakoupit v obchodech se zdravou výživou, ale jeho přípravu klidně zvládnete i doma.

Jak si vyrobit domácí přepuštěné máslo

  • Vložte do rendlíku kvalitní nesolené máslo
  • Nechte ho rozehřát na velmi mírném plameni
  • Asi 20 minut až půl hodiny by mělo jemně probublávat
  • Na povrchu se začne tvořit pěna, kterou je nutné sbírat
  • Když se na dně rendlíku objeví zlatohnědá usazenina, vypneme sporák
  • Necháme trochu zchladnout
  • Ještě za tepla pak hmotu zcedíme přes plátýnko nebo plenu
  • Ghí uskladníme v čisté nádobě ze silnějšího skla
  • Necháme přibližně jeden den stát, aby dostatečně ztuhlo

Jak ghí používat

Hotové ghí poté můžete použít v kuchyni např. při restování zeleniny, jako základ na polévku, omáčku nebo na jíšku, ale i na dochucení, zjemnění nebo omaštění knedlíků, bramborové kaše nákypů, palačinek, buchet a dalších pokrmů. Výhodou přepuštěného másla oproti běžnému je, že se nepřepaluje ani při vysokých teplotách kolem 250 stupňů Celsia.

Nepřehlédněte

Léčivá síla kaštanů. Podzimní zamyšlení Terezy Běhalové • Měla jsem to štěstí, že jsem zažila svoji prababičku. Hodně mě toho naučila, ale na některé věci jsem postupem času zapomněla. Letos při jedné z podzimních procházek se mi však něco znovu vybavilo. A to přesně ve chvíli, kdy jsem procházela pod jírovcem.

Načerpejte energii před zimou • S nastupujícím podzimem a blížící se zimou se u mnoha lidí vyskytují pocity únavy a nedostatku energie. Sychravé počasí a nedostatek slunečního světla vám na náladě jistě nepřidá. A to vás ještě čeká předvánoční shon a stres. Jak získat dostatek energie na překlenutí tohoto nepříjemného období roku?

Do babyboxu v pražském Hloubětíně někdo odložil několikaměsíční holčičku • Do babyboxu v pražském Hloubětíně někdo ve středu pozdě odpoledne odložil několikaměsíční holčičku. Informoval o tom zakladatel české sítě babyboxů Ludvík Hess. Dítě dostalo jméno Zuzanka.

Ovocné knedlíky miloval i Jan Neruda. Připravit opravdové staročeské není žádná velká věda • Knedlíky v nejrůznějších podobách najdeme nejen v celé Evropě, ale třeba i v daleké Číně. Tamní kuchaři je vařili už dávno před námi. Naše klasické plněné knedlíky na sladko známe přibližně 300 let.

Na oči číhají po čtyřicítce nejrůznější nástrahy • Ačkoli lékaři dnes už dokážou téměř zázraky, stejně je vždycky lepší problémy se zrakem nemít. Pro ochranu svého zraku přitom můžeme leccos udělat sami. Základem je nepodceňovat prevenci. Zejména pak po 40. roce života, kdy i naše oči začínají postupně stárnout a mohou se objevovat různá oční onemocnění, některá i velmi vážná. 

Citlivost antigenních testů je nízká, pokud test není opakovaný, potvrdila studie • V odběrovém centru Fakultní nemocnice Motol proběhla na konci února studie, jejímž cílem bylo stanovit citlivost antigenních testů v režimu, který je blízký scénáři preventivního testování. Potvrdilo se, že tyto testy nezachytí ani polovinu pozitivních bezpříznakových jedinců, pokud nejsou opakovány.

Bramborový salát jako časovaná bomba. Pozor na hrášek, vejce i uzeniny • Vánoce a konec roku si snad nikdo nedokáže představit bez bramborového salátu, chlebíčků a jednohubek u silvestrovských oslav. Mnoho pochutin chystáme do zásoby a obvykle je jíme i několik dnů, jako třeba bramborový salát. Ovšem pozor! V řadě potravin číhají zákeřné mikroorganismy, které nás mohou hodně potrápit a způsobit nákazu.

Praha spouští vlastní kampaň na podporu očkování • Vedení Prahy představilo kampaň, která má za cíl zvýšit ochotu lidí nechat se naočkovat proti nemoci covid-19. Kreativní koncept pro město zdarma připravila agentura DDB Prague.

Brzy můžeme být za vodou, říká Jaroslav Flegr. Je ale nutná jedna podmínka • Evoluční biolog a parazitolog Jaroslav Flegr často na sociálních sítích komentuje situaci kolem koronavirové pandemie. Část lidí mu za jeho názory tleská, další by byli nejraději, kdyby mlčel.

Zdravotní benefity květáku: Konejšivá chuťová extáze a pozitivní účinky pro tělo a mysl • Oslňující bílá barva, jemná textura a skvělá chuť - to je květák, zelenina, která má ve světě zdravé výživy stále více své místo na slunci. A není divu! Tato pokladnice výživných látek nabízí širokou škálu zdravotních výhod pro tělo i mysl. Nenechte se zmást svou skromnou povahou, květák je opravdovým supertalentem v kategorii zeleniny a jeho zdravotní přínosy jsou podpořeny vědeckými výzkumy.

Tajemství stoletých lidí není zase tak záhadné. Musíte ale dodržovat všechny zásady • Věčný život je snem mnoha lidí, ale co kdybychom vám řekli, že existuje sedm jednoduchých věcí, které vás mohou přiblížit k této metě? Ano, je to možné! Zde jsou tipy, které byste měli začít praktikovat hned teď, abyste se mohli dožít neuvěřitelných 100 let plných zdraví a radosti.

Poklad v kuchyni a rezervoár zdravých látek. Červená čočka je jednoduše skvělá • Je malá a nenápadná. A dlouho byla v západním světě i neprávem opomíjená. To se ale v posledních letech mění. Červená čočka není jen skvělou přísadou do rozmanitých kulinářských pokrmů, ale také rezervoárem mnoha zdravých látek, které náš organismus potřebuje.

Láska a přátelství jsou pro lidské zdraví mnohem důležitější, než si myslíte • Přátelství, to je někdy víc, než láska, zpívá Petr Rezek v notoricky známé písničce. Vědci z celého svět se shodují, že pokud člověk často trpí pocity osamělosti a nejrůznějšími splíny, je větší pravděpodobnost, že se to projeví oslabením imunitního systému. Oproti tomu lidé, kteří se dostatečně socializují, jsou nejen zdravější, ale dožívají se i vyššího věku. K čemu dalšímu jsou přátelé a partneři ještě dobří?

Nedostatek hořčíku nepodceňujte. Tělo si o něj samo řekne • Aby naše tělo správně fungovalo, potřebuje k tomu celou řadu látek a minerálů. Jedním z nejdůležitějších je hořčík. Na jeho nedostatek vás může upozornit hned několik symptomů.

Odběrové místo na Mariánském náměstí provádí PCR testy ze slin • Na Mariánském náměstí v Praze 1 bylo otevřeno nové odběrové místo. Testovat se zde mohou lidé jak pomocí antigenní metody, tak i formou PCR testu neinvazivní metodou odběrem vzorku ze slin.

Rakovina sítnice postihuje nejmenší děti. Lékaři z Motola zkusili revoluční léčbu • Zcela nový způsob aplikace cytostatika poprvé v ČR použili lékaři FN Motol při léčbě 3leté Elenky s nádorovým onemocněním sítnice. Jedná se o přímou injekční aplikaci cytostatik do oka pacienta, která umožňuje docílit ve sklivci dostatečné koncentrace léku a zvyšuje tak pravděpodobnost úspěšného vyléčení. Dosud byla tato metoda dostupná pouze v několika zahraničních centrech a nyní se dostává i k českým pacientům.

Na Ukrajině mají lepší zeleninu než u nás. Farmářskou tržnici okupují překupníci, říká šéfkuchař David • Radek David patří mezi českou kulinářskou elitu. Jako jeden z prvních špičkových šéfkuchařů objel celou řadu českých farem a implementoval jejich produkty do svých slavných restaurací La Veranda a Babiččina zahrada v Praze. Nově se stará ještě o The Bistro v Londýnské ulici. Serveru PražskýDEN.cz poskytl exkluzivní rozhovor. Na pražské gastronomické scéně se pohybujete přes dvacet let. Prošel jste kuchyní hotelu Hilton, hotelem Adria, restauracemi Kampa Park, Rybí trh, Alcron. Všechno jsou to známé pražské podniky, které ve své době udávaly trendy. Jak se v průběhu posledních dvaceti let změnila pražská gastronomická scéna? Hodně moc. Spousta kluků odjela do zahraničí, kde se učili u ještě větších kluků. Pak se vrátili a přinesli nový vítr. Za druhé – díky sociálním sítím je možnost nakouknout do každé hospody, co vaří. Lze taky objednávat knihy ze světa a jezdit na stáže. I já se každoročně jezdím učit. Hlavně do Londýna, který je pro mě nejvíc inspirativní. Pak třeba do Provence, kde jsem měl možnost působit v restauraci La Chassagnette, která má svoji vlastní zahradu. Každé ráno tam zahradnice sklidí to, co je nejvíc zralé. Přivezou to do kuchyně na dvoukoláku a kuchaři z toho vaří. Byl jsem i v Piemonte v restauraci Violetta, kde jsem vařil se sedmdesátiletou babičkou. V Londýně jsem prošel restaurace Dinner by Heston Blumethal, Marcus, Story, Typing Room, Pied a Terre, Alyn Williams, L'Autre Pied, Ametsa with Arzak Instruction, The Ledbury, Latium… Není škoda, že tu nikdo nezvedá slávu prvorepublikových podniků typu lahůdkářství Jana Paukerta, hotelu Šroubek, či původního Alcronu? Takovou tu starou, sice těžší, ale klasickou českou kuchyni? Občas se tu objeví pokus. Ale brzo zanikne. Paukert tak chvilku fungoval. Alcron funguje, ale na moderní bázi. Nedávno otevřeli Myšáka. Já si ještě pamatuji rybárnu Vaňha, ale i buffet Koruna. Je jiná doba, jiné nároky a jiné stravovací zvyklosti. [gallery size="full" columns="1" ids="12110"] V poslední době v Praze rostou jako houby po dešti fast casual bistra. Je to trend, který lze pozorovat i v dalších velkých městech Evropy? Jak si vybrat dobré bistro na večeři? Máte nějaký tip na dobré bistro v Praze, kam i vy sám rád zajdete? Bohužel na to nemám čas. Pokud nejsem v našich restauracích La Veranda, Babiččina zahrada a The Bistro, tak jsem na Ukrajině v Kyjevě, kde máme další restaurace a kam jezdím šestkrát až sedmkrát ročně měnit jídelní lístky. A pokud nejsem ani tam, tak jsem na stáži nebo s majitelem a týmem lidí na výletě za poznáváním jiného regionu, originální chuti tamních jídel. Vaše restaurace La Veranda a Babiččina zahrada patří ke stálicím pražské gastronomie. Co u vás na menu zákazníci najdou? Za prvé – nejsou moje. Jelikož jsem executive chef, tak to znamená, že jsem šéfkuchař pro všechny restaurace. Jídelní lístek se mění často podle sezóny. V Babiččině zahradě je to asi deset jídel, které neměníme. Například hovězí tatarák, který meleme přímo u stolu, kulajdu, přes noc pomalu pečenou kachnu, svíčkovou, ale i dukátové buchtičky nebo plněné knedlíky. V La Verandě se mění vždy skoro celý jídelní lístek. Zůstávají jen dvě položky – náš legendární tatarák a čokoládový fondánt s malinami. Zbytek je vždy dle toho, co je v dané sezóně nejlepší. [gallery size="full" columns="1" ids="12113"] Posledním přírůstkem do rodiny vašch restaurací je právě The Bistro v Londýnské ulici. Jak vzniká vůbec takový koncept bistra? A jak to děláte, že máte hned od otevření plno? V tuto chvíli jsou to silná slova. Pravda je taková, že hned po otevření se tam všichni nahrnuli. Nyní pořád pracujeme s polednem. Přemýšlíme, jak přilákat lidi na zajímavé jídlo, protože v minulosti byla v místě jiná restaurace, která fungovala pouze na večeře. Náš slogan je „More taste“, jelikož nabízíme malé snacky, mezze. Pak máme malou nabídku jídel, kterou každý týden měníme. [gallery size="full" columns="1" ids="12111"] Mimo pražských podniků máte ještě osm restaurací Fajna Familia na Ukrajině. Dá se srovnávat Praha a Kyjev? V čem se pražská gastronomická scéna liší od té kyjevské? Může český šéfkuchař na Ukrajině uspět? Může, ale musí trochu sklopit hlavu. Lidé jsou tam jiní. Teprve nyní se tam začínají otevírat menší podniky s rozmanitější gastronomií. Za druhé – na Ukrajině mají v sezóně mnohem lepší zeleninu než my. Nepotrpí si na žádný excesy, ale mají rádi dobré jídlo. Nemusí být tolik kreativní, ale musí být hezky a zajímavě naservírované. Jak to všechno stíháte? Praha, Kyjev, stáže, rodina a děti? Je to plánování. Jsou měsíce, kdy rozjíždím čtyři menu ve čtyřech různých konceptech. Ale pak jsou měsíce, kdy se to snažím rodině a dětem vynahradit. [gallery size="full" columns="1" ids="12112"] Byl jste jeden z prvních v Praze, který začal spolupracovat s malými farmáři. Co říkáte na rozmach farmářských trhů? Máte nějaké oblíbené? Ano. A je to dobře. Ale pořád je to nic. Po 30 letech od revoluce nemáme nic. Máme nekvalitní zeleninu v krámech. Podívejte se, v Kyjevě je skoro pět miliónů obyvatel a je tam přes padesát tržišť, možná ještě víc, které fungují každý den. Koupíte tam ryby, maso, koření, ovoce a zeleninu, mléčné výrobky, uzeniny, vejce, med... A Praha má jeden a půl miliónů obyvatel a jedno tržiště – jedna hala a v ní pár farmářů, zbytek jsou překupníci. Funguje od pondělí do soboty. Náplavky, kulaťáky a farmářské trhy jednou, dvakrát za týden to nespasí. Je to škoda, protože na Ukrajině jsou lidé zvyklí nakupovat a vybírat to nejlepší, aby pak doma uvařili to nejlepší jídlo. I přes nabitý program si stále najdete čas na řadu kuchařských kurzů. Máte v nabídce i něco pro opravdové Pražany odkojené Vltavou? To nemám. Školím u Romana Vaňka v Prakulu, v Gourmet Academy, v nádherném obchodě Potten & Pannen a v Zemědělském muzeu, kde je krásná kuchyně. Všude učím něco jiného. Takže u Romana třeba zeleninová jídla, králíka nebo piemontskou kuchyni, v Gourmet academy menu pro požitkáře, v Zemědělském muzeu „Nedělní oběd“, „Babiččiny recepty“. A jakmile začne sezóna, tak chřest. [gallery size="full" columns="1" ids="12119"] Kdybyste měl jmenovat někoho z vašich kuchařských kolegů v Praze, ke komu byste zašel na snídani, oběd a večeři? Na snídani do Café Savoy za Lukášem Frenclem. Na oběd s rodinou jednoznačně do Babiččiny zahrady na kachničku, a kdyby ke kolegovi, tak do SIA za Jirkou Štiftem. Na večeři s přáteli do Zas a znovu za Petrem Hajným, případně do Noi, Sasazu. Na poslední jídlo před smrtí do Grand Cru za Honzíkem Punčochářem.

Trápí vás zarudlá a podrážděná pokožka? Řešení je snadné a stojí pár korun • Objevila se vám vyrážka či zarudnutí na pokožce i přesto, že jste na sobě měli oblíbené tričko vyprané v pracím prášku a v aviváži, kterou dlouhodobě používáte? Věnujte tomu pozornost, alergie na prací prášek se může objevit kdykoliv. Pomůže praní s dostatečným mácháním i změna prostředku.

Potlačovaný vztek poznáte snadno. Zakročte včas a vyhněte se fatálním následkům • Více než když jindy jsme vystaveni enormnímu tlaku. Světová pandemie, rozdělená společnost a nastupující ekonomická krize způsobují rozvrat dosavadního společenského života. A když se k tomu nyní přidává ještě nevlídné zimní počasí a nedostatek slunečního světla, máme ty nejlepší předpoklady prožívat návaly vzteku. Jenomže ne všichni se s nimi vyrovnávají stejně.

Cyklisté podceňují zásady bezpečnosti. V Česku jich loni zemřelo téměř 40. Na co si dát pozor? • Jarní počasí tradičně láká cyklisty k prvním vyjížďkám na kole. Po zimě je ale potřeba jízdní kolo důkladně zkontrolovat a oživit si také základní bezpečnostní pravidla jízdy po cyklostezkách a veřejných komunikacích. Odborníci upozorňují, že obezřetnost je rozhodně na místě. Jen v loňském roce zahynulo na českých silnicích 38 cyklistů. O rok dříve to bylo ještě o 8 víc.