Na oči číhají po čtyřicítce nejrůznější nástrahy

Ačkoli lékaři dnes už dokážou téměř zázraky, stejně je vždycky lepší problémy se zrakem nemít. Pro ochranu svého zraku přitom můžeme leccos udělat sami. Základem je nepodceňovat prevenci. Zejména pak po 40. roce života, kdy i naše oči začínají postupně stárnout a mohou se objevovat různá oční onemocnění, některá i velmi vážná. 

Přibližně po 40. roce života začneme postupně vidět špatně na čtení. Zpočátku tento problém vyřeší oddálení textu, ale postupně se člověk bez brýlí už vůbec neobejde. A většinou teprve to nás donutí se objednat k očnímu lékaři na vyšetření. Rozhodně bychom však tuto situaci neměli řešit jen nákupem levných brýlí v drogerii.

„Pravidelné preventivní prohlídky zraku jsou však důležité, a to i tehdy, kdy žádný problém nepociťujete,“ říká MUDr. Andrea Janeková z Očního centra Praha a dodává: „Vaše oko totiž může trápit zvýšený nitrooční tlak, který vy sami nijak nepociťujete. Pokud není vysoký nitrooční tlak hlídán a léčen, může být příčinnou vzniku zeleného zákalu neboli glaukomu, který bývá nazýván i jako tichý zloděj zraku. Pacient totiž při něm necítí žádnou bolest či jiné obtíže a bez povšimnutí tak dochází k váženému poškození zrakového nervu a může vést až ke ztrátě zraku.“

Včasná diagnóza je klíčová pro léčbu

Právě kvůli kontrole nitroočního tlaku oční lékaři zdůrazňují nutnost návštěvy u lékaře – nejpozději mezi 40. a 45. rokem věku. Po 50. roce života pak doktorka Janeková doporučujeme podstoupit i tzv. OCT vyšetření (CT sítnice), které poskytuje podrobné informace o stavu sítnice včetně jejích jednotlivých vrstev a umožňuje tak lépe stanovit správnou diagnozu.

Díky OCT vyšetření tak dnes lékaři dokáží včas zachytit velmi vážná oční onemocnění jako je věkem podmíněná makulární degenerace (VPMD), glaukom, diabetická retinopatie, makulární díra a další onemocnění sítnice, sklivce či zrakového nervu.

[related-post id=“25369″]

Po šedesátce je pak důležité oční vyšetření i z důvodu případného zachycení šedého zákalu, který lidem zhoršuje vidění a tím i kvalitu života.

„Šedý zákal nelze odstranit nijak jinak než operací a neexistuje jiný způsob jeho léčby,“ vysvětluje MUDr. Andrea Janeková a radí: „Pacient by operaci neměl zbytečně odkládat a měl by ji podstoupit ve chvíli, kdy jej šedý zákal omezuje v běžném životě.“

Operace šedého zákalu včetně základní nitrooční čočky je plně hrazena všemi zdravotními pojišťovnami. Zákrok je zcela bezbolestný, provádí se ambulantně a pacient již druhý den na oko vidí. Díky moderní medicíně a nejnovějším technologiím se v dnešní době jedná o jednu z nejbezpečnějších operací vůbec.

Časté poruchy zraku

Vetchozrakost (odborně Presbyopie)
Způsobuje špatné vidění na blízko – na čtení a objevuje se kolem 45. roku života. Důvodem je, že stárnutím začne lidské oko ztrácet schopnost akomodovat neboli zaostřovat na blízkou vzdálenost.

Zelený zákal (odborně Glaukom)
Patří k častým očním onemocněním, které je však velmi závažné a bývá nazýváno jako „tichý zloděj zraku“. Důvodem je, že při zeleném zákalu dochází k postupné degeneraci a odumírání zrakového nervu, avšak pacient žádné příznaky nepociťuje.

Šedý zákal (odborně Katarakta)
Vzniká nejčastěji v důsledku stárnutí lidské oční čočky a většinou postihuje osoby ve věku 60 až 75 let. Při šedém zákalu dochází k zakalení čiré lidské oční čočky a to pak brání průchodu světelných paprsků na sítnici, a člověk si tak připadá, jako by viděl přes mlhu.

Věkem podmíněná makulární degenerace (VPMD)
Patří k nejzávažnějším onemocněním sítnice a je nejčastější příčinou těžké ztráty zraku až slepoty u starších lidí. Při makulární degeneraci dochází k postižení tzv. žluté skvrny (centrální části oční sítnice).