Jmelí má magickou moc a zázračné léčivé účinky, ale jen za určitých podmínek

ZajímavostiTereza Běhalová9. prosince 20183 minuty čtení

Foto: Archiv

Jmelí zavěšené v domácnosti patří k tradičním vánočním zvykům. Od nepaměti je tato rostlina považována za magickou a lidé jí připisují zázračnou moc. Kromě toho má však i prokazatelné léčebné účinky.

Traduje se, že polibek pod jmelím na Štědrý den zaručí lásku až do příštích Vánoc. Do domácnosti také nosí štěstí, odvahu, radost a ochranu před nemocemi, ovšem pouze tomu, kdo je jím obdarován, ne tomu, kdo si jej sám koupí.

Zvyk líbání pod jmelím má původ pravděpodobně v Anglii a k nám se dostal ze sousedního Německa. Například v Norsku je jmelí symbolem usmíření.

Dar od bohů

Jako o „kouzelném proutí“ se o jmelí zmiňují již starodávné indické básně. V dobách antiky se věřilo, že otevírá brány do podsvětí, a proto se kladlo do hrobů zesnulým. Pohanští Slované nazývali jmelí „metlou duchů“ a odháněli jím zlé síly, nemoci, uřknutí, zloděje a požáry.

Největší úctě se jmelí těšilo u starých Keltů, kteří věřili, že se jedná o dar bohů. Pod stromy, na nichž jmelí rostlo, proto přinášeli své oběti. Během speciálních obřadů poté rostliny po úplňku seřezávali zlatými srpy a využívali je k léčení nejrůznějších nemocí a neplodnosti lidí, ale i zvířat.

Podle rané křesťanské legendy bývalo jmelí kdysi stromem, z něhož Josef vyřezal kolébku pro Ježíška. Po třiatřiceti letech pak strom porazili Římané a z jeho kmene vyrobili kříž, na kterém Ježíše ukřižovali. Strom se hanbou zmenšil v malé keříky, které jsou nuceny žít z jiných stromů. Zahrnuje však dobrem všechny, kdož pod ním projdou.

Lék „na všechno“

Léčebné účinky jmelí jsou známé již od starověku. Například Hippokratés bylinu předepisoval na podrážděnou slezinu. V 19. století anglický botanik a bylinář Nicholas Culpeper doporučoval jmelí ke zjemnění tvrdnoucí sleziny a k vyléčení starých oparů. Současně jej radil užívat při epilepsii a mrtvici.

Jmelí se ale překvapivě používá i v současné medicíně – například ke snížení krevního tlaku, proti arterioskleróze, poruchám vegetativního nervového systému či k podpůrné léčbě některých nádorových onemocnění.

Podle lidového léčitelství údajně také působí močopudně, tlumí bolesti hlavy, závratě, pocity návalu krve do hlavy, reguluje vylučování žluči a ovlivňuje činnost slinivky břišní. Zároveň má protirevmatické účinky, potlačuje zvýšenou činnost štítné žlázy, pomáhá při tělesném a duševním přetížení, tlumí hučení v uších, zastavuje krvácení, omezuje výskyt křečových žil nebo bércových vředů a mírní příznaky stáří. V minulosti se jím léčil i mor a syfilis.

Navzdory častým tvrzením není prokázáno, že by jmelí bylo jedovaté. Při požití většího množství bobulí a listů ovšem může dojít k podráždění střev, bolesti břicha a silnému průjmu. Vážnější průběh může mít otrava u kojenců a těhotných žen.

[related-post id=“14766″]

Poloparazit listnatých stromů

Jmelí se ve skutečnosti poloparazit. Pomocí haustorií se napojuje na cévní systém hostitelských stromů a odčerpává z nich vodu s výživnými látkami. Zvlášť starší kusy jmelí prakticky nelze zničit, neboť kořeny rostou pod kůrou a noří se hluboko do kmene. U velmi silně napadených stromů pa mohou odumírat větve.

Nejčastěji jmelí najdeme v korunách opadavých listnatých stromů, například na topolech, lípách, akátu či na jabloních. Na každém stromě přitom vypadá trochu jinak. Z lípy bývá jmelí placaté s drobnými listy. Asi největší a nejkrásnější keříky rostou na topolu.

Nepřehlédněte

16. 7. 1889: Amatérské fotografování jako nový koníček, požár v Karlíně a vypovězení cizinci • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

5. 5. 1890: Filipojakubská pouť na Smíchově a pokousaný chlapec • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

28. 3. 1889: Rozšíření Skořápkové ulice, jatka v Holešovicích a případ šíleného ovčáka • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Staroměstské náměstí ozdobí smrk z Kamenného Přívozu • Osmnáctimetrový smrk ztepilý, který čtyřicet let rostl na soukromém pozemku v obci Kamenný Přívoz, bude o letošních Vánocích zdobit pražské Staroměstské náměstí. Jeho kácení, převoz i zdobení letos poprvé zajišťuje městská společnost Technologie hlavního města Prahy (THMP). Strom do hlavního města již dorazil. Jeho dekorování bude dokončeno v pátek.

OBRAZEM: Unikátní Žižkovský betlém. Najdete v něm Oldřicha Nového, Rychlé šípy, Olgu Havlovou i TGM • Během adventu a ledna bude v Informačním centru Praha 3 vystavený Žižkovský betlém, který se letos opět rozrostl o další charismatické figurky. Slavnostní odhalení proběhne 3. prosince v 17 hodin.

22. 1. 1889: Drastické pokusy na psech. Jak dlouho vydrží naživu bez jídla? • Kvůli vědeckému bádání zemřelo v minulosti už mnoho zvířat. Jeden z kontroverzních pokusů kdysi provedl jistý francouzský vědec. Přečtěte si, o čem se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

70 let od komunistického puče připomíná unikátní online výstava • Muzeum hlavního města Prahy připravilo při příležitosti 70. výročí komunistického státního převratu v Československu on-line výstavu Únor 1948 v Praze. Projekt přibližuje cestu k tragickému milníku novodobých československých dějin, který stojí na prahu totalitního režimu, a předznamenává tak průběh celé druhé poloviny 20. století. Záměrem výstavy je představit události v Praze během vyhroceného politického dění ve dnech 20.–25. února 1948, které vyplnila vládní krize vyvolaná jednáním o sérii případů zneužívání bezpečnostních složek tehdejšími komunisty. Ta nakonec pod tlakem politických represí vyústila v rozhodnutí prezidenta Edvarda Beneše přijmout demisi ministrů tří nekomunistických stran a potvrdit návrh předsedy vlády Klementa Gottwalda na složení nové komunistické vlády. Kritické únorové dny jsou v on-line výstavě představeny dobovými fotografiemi, reprodukcemi vybraných textových dokumentů a v menší míře úryvky denního tisku. Webová výstava přitom sleduje události únorového dění ve dvou rovinách: v té první je pozornost obrácena především k veřejnému dění v centru Prahy, zejména k manifestacím, projevům komunistických představitelů a k činnosti ozbrojených složek Lidových milicí v pražských ulicích. V té druhé je zachyceno jednání tehdejší politické reprezentace, ať již na celostátním sjezdu závodních rad v Průmyslovém paláci, na schůzi Ústředního akčního výboru Národní fronty nebo na Pražském hradě při setkání předsedy vlády Klementa Gottwalda s prezidentem Edvardem Benešem 25. února 1948. Celkový rámec výstavy doplňuje série dobových plakátů, na nichž je tzv. „Vítězný únor“ prezentován jako předmět dobové propagandy v průběhu následujících 40 let. Výstava je přístupná na adrese www.muzeumprahy.cz.

3. 6. 1890: Úprava Josefského náměstí a elektrické osvětlení na venkově • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Kubistický klenot v srdci Prahy. Dům U Černé Matky Boží má zajímavý příběh • Kubistický šperk v centru Prahy byl postaven před více než 100 lety. Dům U Černé Matky Boží je úplně jiný než okolní historická zástavba, přesto je ale natolik krásný, že k ní skvěle ladí. Víte, jakou má historii? Vydejme se společně na malou historickou exkurzi!

Dům U Černé Matky Boží.

Nová výstava připomíná hrdinství českého národa během Pražského povstání • Uplynulo 78 let od atentátu na Reinharda Heydricha. Tento čin byl zásadní pro uznání československé exilové vlády a pro obnovení Československa v roce 1945. Češi však během válečných let prokázali své hrdinství i při mnoha jiných událostech. S jednou z nich se můžete nově seznámit i v Národním muzeu.

11. 3. 1890: Náruživý milovník, pomoc chudým měšťanům a rvačka v Klimentské ulici • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

23. 5. 1889: Případ týraného chlapce, pohřešovaný obuvník a nešťastný pád ze žebříku • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Letadlo pomalejší než vlak. Vzdušný goliáš přepravoval Čechoslováky až do začátku 30. let • Těsně před koncem 1. světové války začala francouzská společnost Avions Henri et Maurice Farman pracovat na vývoji bombardéru, který by unesl 1 tunu bomb. Letoun s označením FF.60 konstruktéři úspěšně dokončili na konci roku 1918, jenomže to už byla válka dávno minulostí. Stroj proto v následujících letech sloužil pro civilní dopravu a dlouho s ním létali i cestující Československých státních aerolinií.

Praha hledá vánoční strom. Autor vítězného tipu může získat slušné peníze • Rtuť pražských teploměrů se v těchto dnech doslova vaří. Ale to nic nemění na skutečnosti, že za čtyři měsíce už budeme pomalu usedat ke štědrovečerní tabuli. Praha proto již usilovně hledá strom pro letošní adventní trhy na Staroměstském náměstí.

Manželku prodal za koně. Kuriózní případ z USA s nečekanou dohrou • Obchod s lidmi býval v dávné minulosti zcela běžný. Poněkud kuriózně přesto působí případ ze Spojených států, o němž v dubnu roku 1891 psaly pražské noviny. Jistý mladý farmář z Pensylvánie vyměnil svou manželku za koně. Jenomže celý obchod nakonec nedopadl příliš slavně. Přečtěte si, co se přesně stalo.

22. 6. 1890: Deštivé počasí snad už konečně vystřídá pravé léto • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Praha hledá vánoční strom pro Staroměstské náměstí. Ve hře je 10 tisíc korun • Pořadatel největších vánočních trhů v České republice, společnost Taiko, vyhlašuje už posedmé soutěž o nejvhodnější strom pro Vánoční trhy v centru Prahy 2018. Dominantu Staroměstského náměstí může přihlásit každý. Autor vítězného tipu získá odměnu 10 tisíc korun. „Stačí být jeho majitelem, nebo jen o hezkém jehličnanu vědět a dát nám tip. Náš tým už se o vše postará. Vítěz obdrží symbolickou finanční odměnu,“ uvádí společnost Taiko na svém webu. Návrhy můžete zasílat na webu trhypraha.cz/vanocni-strom až do 15. září. Ideálním stromem, který organizátoři hledají, je smrk ztepilý. Může se nacházet na soukromém pozemku i veřejném prostranství. Zasílat lze tipy na stromy, které je nutné z bezpečnostních důvodů pokácet, případně stojí na stavebních pozemcích. Růst může kdekoli v Česku, ale místo musí být dobře přístupné pro těžkou techniku. Strom musí být zdravý, o jeho umístění na vánočních trzích rozhodnou dendrologové. Nazdobený vánoční strom se na Staroměstském náměstí letos poprvé slavnostně rozsvítí 1. prosince.

První semafor v Praze začal fungovat před 90 lety. Lidem hodně vadil • V roce 1930 byla v Praze nainstalována první automatická světelná signalizace, a to ve středu Václavského náměstí, kam ústí ulice Vodičkova a Jindřišská. Do té doby byla doprava na křižovatkách řízena pouze pokyny strážníka a od roku 1927 také ručně přepínanými semafory.

28. 2. 1890: Kdo nezaplatí daň ze psa, o zvíře nenávratně přijde • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

5. 4. 1889: Bourání Václavské trestnice a strašlivá smrt na kolejích • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.