Jídelníček Čechů se za posledních třicet let výrazně proměnil

MagazínPražskýDEN.cz3. prosince 20192 minuty čtení

Skladba surovin v jídelníčku obyvatel Česka se mění.

Foto: Archiv

Češi si v posledních třiceti letech více oblíbili obiloviny, luštěniny, zeleninu a ovoce. Poklesla naopak spotřeba konzumního mléka, masa, brambor a cukru. V roce 2018 činila spotřeba potravin, včetně potravinových ztrát a odpadů, 789,7 kg na obyvatele, což je o 17,4 kg méně než v roce 1989. Data zveřejnil Český statistický úřad.

Na spotřebu potravin měly vliv socioekonomické faktory jako liberalizace cen, tempo růstu reálné mzdy, pestřejší nabídka potravin na trhu a v neposlední řadě také změna stravovacích návyků, životního stylu a omezení samozásobení.

Od roku 1989 došlo k výrazné změně stravovacích návyků především u masa. „Dříve se zkonzumovalo 30,0 kg hovězího masa na obyvatele, dnes spotřeba hovězího masa představuje 8,7 kg. Naopak u drůbežího masa došlo k nárůstu spotřeby z 13,0 kg v roce 1989 na rekordních 28,4 kg v roce 2018,“ srovnává Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu.

Více rostlinných tuků

V průběhu třiceti let se změnila i struktura spotřeby pekárenských výrobků. „V roce 1989 spotřeba chleba dosahovala 56,8 kg na obyvatele a pšeničného pečiva 33,0 kg. Tento poměr se otočil a dříve oblíbený chléb dosáhl v roce 2018 spotřeby 39,3 kg a pšeničné pečivo 51,3 kg,“ říká Renata Vodičková, vedoucí oddělení statistiky zemědělství ČSÚ. Mezi roky 1989 a 2018 poklesla spotřeba kravského konzumního mléka o 33,5 l na hodnotu 57,9 l na osobu v roce 2018. Změnila se i struktura spotřeby tuků. U živočišných tuků klesla během posledních třiceti let o 41,3 %, naopak spotřeba rostlinných tuků vzrostla o 41,6 %.

Maximálních hodnot v historii sledování spotřeby potravin na obyvatele bylo dosaženo v roce 2018 u rýže (6,6 kg), těstovin (8,2 kg), přírodních sýrů (11,6 kg), ostatních mléčných výrobků (34,9 kg), rostlinných jedlých tuků a olejů (17,7 kg), luštěnin (3,0 kg), kakaových bobů (2,6 kg) a nečokoládových cukrovinek (3,4 kg).

V roce 2018 meziročně vzrostla spotřeba obilovin v hodnotě mouky o 1,8 kg (+1,6 %), masa o 2,1 kg (+2,7 %), tuků a olejů o 0,2 kg (+0,6 %), ovoce o 4,1 kg (+5,0 %), minerálních vod a nealkoholických nápojů o 9,6 l (+4,0 %) a alkoholických nápojů o 1,9 l (+1,1 %). Naopak poklesla celková spotřeba mléka a mléčných výrobků o 0,7 kg (-0,3 %), brambor o 0,8 kg (−1,1 %) a cukru o 0,1 kg (-0,4 %).

Nepřehlédněte

Více peněz i lepší vztahy. Umístění postele může ovlivnit kvalitu života • Stává se vám, že se často probouzíte neodpočatí a unavení, přestože spánku věnujete dostatečně dlouhou dobu a dodržujete všechny zásady spánkové hygieny? Tento problém může způsobovat i zdánlivě taková „banalita“ jako je umístění postele v ložnici. Na kterou světovou stranu je nejvhodnější usínat?

Pesticidy na ovoci a zelenině zničíte v zázračně jednoduchém roztoku • Někteří lidé oplachují jablka z obchodu před konzumací pod tekoucí vodou, jiní je pouze otřou rukávem. Studie vědců z University of Massachusetts ale zjistila, že ani jedna z těchto metod není příliš účinná, pokud chcete z jablka odstranit zdraví škodlivé pesticidy.

Pálení žáhy snadno zaženete. Stačí potraviny, které máte doma • Pocit nepříjemného pálení za hrudní kostí nebo v hrdle postihne čas od času každého. A když se k tomu přidá ještě říhání a pocit na zvracení, obvykle hledáme rychlý a účinný způsob, jak se potíží zbavit.

Pražská záchranka bude mít dvě nová výjezdní stanoviště • Síť výjezdových stanovišť Zdravotnické záchranné služby hlavního města Prahy (ZZS HMP) se rozroste. Zástupci Prahy se dohodli s vedením pražské záchranky a řediteli Nemocnice sv. Alžběty Na Slupi a Nemocnice Na Františku na zřízení dvou výjezdových stanovišť v prostorách těchto nemocnic.

Léčivá síla kaštanů. Podzimní zamyšlení Terezy Běhalové • Měla jsem to štěstí, že jsem zažila svoji prababičku. Hodně mě toho naučila, ale na některé věci jsem postupem času zapomněla. Letos při jedné z podzimních procházek se mi však něco znovu vybavilo. A to přesně ve chvíli, kdy jsem procházela pod jírovcem.

Na Smíchovské náplavce můžete ochutnat speciality asijské kuchyně • Již pátý ročník největší přehlídky exotických chutí a vůní Asia Food Fest se uskuteční v sobotu 12. května 2018 na Smíchovské náplavce. Kromě populární polévky pho, budete moci ochutnat malajskou laksa, ramen či tom yum. Kuchaři vám ve svých wok pánvích připraví např. bun bo nam bo, kung pao, pad thai, stir fry či pad kee mao. Dochucovat se bude sezamovou, sojovou, arašídovou a chilli omáčkou. Jídla budou podtržena vůní a chutí koriandru, šafránu, galangy, zázvoru a kari. Servírovat se budou i chuťovky jako knedlíčky gyoza, pelmeně, plněné závitky, dim sum, satay, kimči, chačapuri, grilované krevety, apod. Kdy a kde Asia Food Fest se koná v sobotu 12. května 2018 od 10:00 do 18:00 hod. na Smíchovské náplavce (Praha 5). Vstupné je 50 Kč, děti do 12 let a držitelé průkazu ZTP mají vstup zdarma.

Veterinární kontrola v tržnici Sapa odhalila desítky kilogramů závadných potravin • Inspektoři Státní veterinární správy společně s Policií ČR kontrolovali prodejce živočišných produktů v areálu SAPA v Praze–Libuši. Při jedné z kontrol zjistili, že prodejce skladoval a prodával více než 80 kilogramů potravin neznámého původu.

Chlebíček vznikl úplnou náhodou. Ládoval se jím Burian i Werich, zabíjel kolaboranty • Už více než sto let patří obložený chlebíček k základům české kuchyně. Fenomenální pokrm nemůže chybět na žádné rodinné oslavě nebo společenské události. Čím to, že si získal takovou oblibu? A jakou roli sehrál v českých dějinách?

Komik Vlasta Burian prý pořádal legendární chlebíčkové párty.

Zažeňte špatnou náladu. I v karanténě můžete prožívat štěstí • Pandemie koronaviru opět zahnala většinu lidí do domácí izolace. Současná situace představuje velký nápor na psychiku. Není přitom výjimkou, že se s ní těžce vyrovnávají i jinak odolní jedinci. Co dělat, abyste se doma nezbláznili?

Nejlepší drinky tohoto léta? Gin a tonik v nových podobách • Gin, destilát, který zachutnal už královně Viktorii, zažívá v posledních letech renesanci. Zároveň v kombinaci s tonikem tvoří skvělý letní drink. Patříte mezi ty, kdo propadli chuti osvěžující kombinace ginu s tonikem? Letošní léto přináší do této nesmrtelné kombinace opět nové trendy.

Pražští hygienici si posvítili na kvalitu fritovacích olejů ve stáncích • Na sledování kvality olejů při fritování v rámci příprav smažených pokrmů v nejrůznějších provozovnách nabízejících stravovací služby se v nedávné době zaměřila Hygienická stanice hlavního města Prahy.

Fritování je oblíbený způsob přípravy pokrmů.

Krájení cibule bez pláče. Vyzkoušejte triky zkušených hospodyněk • Cibule patří mezi základní ingredience mnoha receptů. Její nevýhodou ovšem je, že při krájení způsobuje slzení a pálení očí. Naštěstí existuje několik snadných triků, jak tomu zabránit.

Na Ukrajině mají lepší zeleninu než u nás. Farmářskou tržnici okupují překupníci, říká šéfkuchař David • Radek David patří mezi českou kulinářskou elitu. Jako jeden z prvních špičkových šéfkuchařů objel celou řadu českých farem a implementoval jejich produkty do svých slavných restaurací La Veranda a Babiččina zahrada v Praze. Nově se stará ještě o The Bistro v Londýnské ulici. Serveru PražskýDEN.cz poskytl exkluzivní rozhovor. Na pražské gastronomické scéně se pohybujete přes dvacet let. Prošel jste kuchyní hotelu Hilton, hotelem Adria, restauracemi Kampa Park, Rybí trh, Alcron. Všechno jsou to známé pražské podniky, které ve své době udávaly trendy. Jak se v průběhu posledních dvaceti let změnila pražská gastronomická scéna? Hodně moc. Spousta kluků odjela do zahraničí, kde se učili u ještě větších kluků. Pak se vrátili a přinesli nový vítr. Za druhé – díky sociálním sítím je možnost nakouknout do každé hospody, co vaří. Lze taky objednávat knihy ze světa a jezdit na stáže. I já se každoročně jezdím učit. Hlavně do Londýna, který je pro mě nejvíc inspirativní. Pak třeba do Provence, kde jsem měl možnost působit v restauraci La Chassagnette, která má svoji vlastní zahradu. Každé ráno tam zahradnice sklidí to, co je nejvíc zralé. Přivezou to do kuchyně na dvoukoláku a kuchaři z toho vaří. Byl jsem i v Piemonte v restauraci Violetta, kde jsem vařil se sedmdesátiletou babičkou. V Londýně jsem prošel restaurace Dinner by Heston Blumethal, Marcus, Story, Typing Room, Pied a Terre, Alyn Williams, L'Autre Pied, Ametsa with Arzak Instruction, The Ledbury, Latium… Není škoda, že tu nikdo nezvedá slávu prvorepublikových podniků typu lahůdkářství Jana Paukerta, hotelu Šroubek, či původního Alcronu? Takovou tu starou, sice těžší, ale klasickou českou kuchyni? Občas se tu objeví pokus. Ale brzo zanikne. Paukert tak chvilku fungoval. Alcron funguje, ale na moderní bázi. Nedávno otevřeli Myšáka. Já si ještě pamatuji rybárnu Vaňha, ale i buffet Koruna. Je jiná doba, jiné nároky a jiné stravovací zvyklosti. [gallery size="full" columns="1" ids="12110"] V poslední době v Praze rostou jako houby po dešti fast casual bistra. Je to trend, který lze pozorovat i v dalších velkých městech Evropy? Jak si vybrat dobré bistro na večeři? Máte nějaký tip na dobré bistro v Praze, kam i vy sám rád zajdete? Bohužel na to nemám čas. Pokud nejsem v našich restauracích La Veranda, Babiččina zahrada a The Bistro, tak jsem na Ukrajině v Kyjevě, kde máme další restaurace a kam jezdím šestkrát až sedmkrát ročně měnit jídelní lístky. A pokud nejsem ani tam, tak jsem na stáži nebo s majitelem a týmem lidí na výletě za poznáváním jiného regionu, originální chuti tamních jídel. Vaše restaurace La Veranda a Babiččina zahrada patří ke stálicím pražské gastronomie. Co u vás na menu zákazníci najdou? Za prvé – nejsou moje. Jelikož jsem executive chef, tak to znamená, že jsem šéfkuchař pro všechny restaurace. Jídelní lístek se mění často podle sezóny. V Babiččině zahradě je to asi deset jídel, které neměníme. Například hovězí tatarák, který meleme přímo u stolu, kulajdu, přes noc pomalu pečenou kachnu, svíčkovou, ale i dukátové buchtičky nebo plněné knedlíky. V La Verandě se mění vždy skoro celý jídelní lístek. Zůstávají jen dvě položky – náš legendární tatarák a čokoládový fondánt s malinami. Zbytek je vždy dle toho, co je v dané sezóně nejlepší. [gallery size="full" columns="1" ids="12113"] Posledním přírůstkem do rodiny vašch restaurací je právě The Bistro v Londýnské ulici. Jak vzniká vůbec takový koncept bistra? A jak to děláte, že máte hned od otevření plno? V tuto chvíli jsou to silná slova. Pravda je taková, že hned po otevření se tam všichni nahrnuli. Nyní pořád pracujeme s polednem. Přemýšlíme, jak přilákat lidi na zajímavé jídlo, protože v minulosti byla v místě jiná restaurace, která fungovala pouze na večeře. Náš slogan je „More taste“, jelikož nabízíme malé snacky, mezze. Pak máme malou nabídku jídel, kterou každý týden měníme. [gallery size="full" columns="1" ids="12111"] Mimo pražských podniků máte ještě osm restaurací Fajna Familia na Ukrajině. Dá se srovnávat Praha a Kyjev? V čem se pražská gastronomická scéna liší od té kyjevské? Může český šéfkuchař na Ukrajině uspět? Může, ale musí trochu sklopit hlavu. Lidé jsou tam jiní. Teprve nyní se tam začínají otevírat menší podniky s rozmanitější gastronomií. Za druhé – na Ukrajině mají v sezóně mnohem lepší zeleninu než my. Nepotrpí si na žádný excesy, ale mají rádi dobré jídlo. Nemusí být tolik kreativní, ale musí být hezky a zajímavě naservírované. Jak to všechno stíháte? Praha, Kyjev, stáže, rodina a děti? Je to plánování. Jsou měsíce, kdy rozjíždím čtyři menu ve čtyřech různých konceptech. Ale pak jsou měsíce, kdy se to snažím rodině a dětem vynahradit. [gallery size="full" columns="1" ids="12112"] Byl jste jeden z prvních v Praze, který začal spolupracovat s malými farmáři. Co říkáte na rozmach farmářských trhů? Máte nějaké oblíbené? Ano. A je to dobře. Ale pořád je to nic. Po 30 letech od revoluce nemáme nic. Máme nekvalitní zeleninu v krámech. Podívejte se, v Kyjevě je skoro pět miliónů obyvatel a je tam přes padesát tržišť, možná ještě víc, které fungují každý den. Koupíte tam ryby, maso, koření, ovoce a zeleninu, mléčné výrobky, uzeniny, vejce, med... A Praha má jeden a půl miliónů obyvatel a jedno tržiště – jedna hala a v ní pár farmářů, zbytek jsou překupníci. Funguje od pondělí do soboty. Náplavky, kulaťáky a farmářské trhy jednou, dvakrát za týden to nespasí. Je to škoda, protože na Ukrajině jsou lidé zvyklí nakupovat a vybírat to nejlepší, aby pak doma uvařili to nejlepší jídlo. I přes nabitý program si stále najdete čas na řadu kuchařských kurzů. Máte v nabídce i něco pro opravdové Pražany odkojené Vltavou? To nemám. Školím u Romana Vaňka v Prakulu, v Gourmet Academy, v nádherném obchodě Potten & Pannen a v Zemědělském muzeu, kde je krásná kuchyně. Všude učím něco jiného. Takže u Romana třeba zeleninová jídla, králíka nebo piemontskou kuchyni, v Gourmet academy menu pro požitkáře, v Zemědělském muzeu „Nedělní oběd“, „Babiččiny recepty“. A jakmile začne sezóna, tak chřest. [gallery size="full" columns="1" ids="12119"] Kdybyste měl jmenovat někoho z vašich kuchařských kolegů v Praze, ke komu byste zašel na snídani, oběd a večeři? Na snídani do Café Savoy za Lukášem Frenclem. Na oběd s rodinou jednoznačně do Babiččiny zahrady na kachničku, a kdyby ke kolegovi, tak do SIA za Jirkou Štiftem. Na večeři s přáteli do Zas a znovu za Petrem Hajným, případně do Noi, Sasazu. Na poslední jídlo před smrtí do Grand Cru za Honzíkem Punčochářem.

Každý čtvrtý řidič někdy řídil pod vlivem alkoholu nebo drog. Počet nehod kvůli tomu roste • Počet dopravních nehod, při kterých byl řidič pod vlivem alkoholu nebo drog, každoročně stoupá. V loňském roce byly návykové látky příčinou dopravní nehody v 4 900 případech. Z průzkumu agentury STEM/MARK, který si nechala vypracovat Asociace Záchranný kruh, zároveň vyplývá, že v alkoholovém opojení sedlo za volant 25,5 procenta řidičů. 

Alkohol za volant nepatří, ale ne každý se toho drží.

Potraviny štěstí navodí skvělou náladu a ochrání před rakovinou • Jídlo je důležitým faktorem, který ovlivňuje naše duševní rozpoložení. Ať už vás trápí vztahové problémy, nedostatek peněz, zlobivé děti, příliš mnoho úkolů v práci nebo jen zimní chmury, měli byste místo antidepresiv zařadit do jídelníčku potraviny štěstí, které do žil zaručeně napumpují novou energii.

Díky jídlu můžeme být šťastnější.

Dokonale upečené brambory? Tajemství tkví ve výběru oleje • Máte chuť na vydatnou večeři, ale lednice je prázdná a vy nechcete strávit dlouhé desítky minut nakupováním a následnou přípravou? Řešením mohou být obyčejné pečené brambory, které nejspíš máte ve spíži. Jak ale udělat, aby chutnaly naprosto luxusně?

Odumírání kostí postihuje každého desátého. Většina lidí o své nemoci vůbec neví • Osteoporóza je jedním z nejčastějších onemocnění kostí. Projevuje se řídnutím kostní tkáně, čímž se kosti stávají křehčími a náchylnějšími ke zlomeninám. Nemoci se často přezdívá „tichý zloděj kostí“, protože pacient zpočátku nepociťuje žádné obtíže.

Onemocnění štítné žlázy často ani nepoznáte. Nebezpečí hrozí hlavně ženám • Dlouhodobá únava či přibírání na váze trápí řadu lidí. Tyto potíže si většinou vykládáme jako následek nezdravého životního stylu. Málokoho ale napadne, že ve skutečnosti za vším může být závažné onemocnění štítné žlázy. Lékaři upozorňují, že s léčbou je potřeba začít co nejdříve.

Šest jídel, díky kterým zhubnete i bez drastické diety • Obezita trápí miliony lidí po celém světě. Možná i vy byste rádi nějaké to přebytečné kilo shodili. Co ale dělat, když všechny diety selhaly? Odborníci pro vás našli řešení!

Přibývá dětí s cukrovkou. Za posledních 20 let se jejich počet ztrojnásobil • Stále více dětí onemocní diabetem 1. typu, jehož léčba je možná za pomocí inzulínu. Jen ve FN Motol byla od začátku roku cukrovka zjištěna u 30 pacientů. Příčiny tohoto trendu, se kterým se potýká i mnoho dalších zemí v Evropě, se dosud nepodařilo uspokojivě objasnit. Podle jedné z možných hypotéz (tzv. hygienická hypotéza) se tak děje z toho důvodu, že v kojeneckém a batolecím věku se dítě nedostává do styku s běžnými patogeny, které se přirozeně vyskytují v jeho okolí. V současné době existují nepřímé důkazy, že pokud se imunitní systém v raném věku nesetkává s běžnými infekty, může selhat ve své hlavní roli rozpoznávání mezi vlastním a cizím a způsobit následně některé z autoimunitních onemocnění, jako je například diabetes 1. typu. „Čistota za každou cenu a neúměrný strach, aby se dítě něčím nenakazilo, pak pro něj mohou mít zcela opačný efekt,“ říká prof. MUDr. Zdeněk Šumník, Ph.D., vedoucí lékař Diabetologického centra Pediatrické kliniky 2. LF UK a FN Motol. Diabetes neboli cukrovka v současné době postihuje přibližně každé pětisté české dítě. Nejčastějším typem je diabetes 1. typu, což je autoimunitní, na obezitě nezávislé onemocnění, které vyžaduje celoživotní léčbu inzulínem. To, že se cukrovka objevuje již v raném věku, představuje pro malého pacienta do budoucna opravdu závažný problém. Přibývá totiž těch, kteří prožijí prakticky celý život s diabetem, neobejdou se bez pravidelné aplikace inzulínu a je u nich větší pravděpodobnost pozdních komplikací, z nichž nejobávanější je postižení ledvin, očí a nervů. [related-post id="11244"] Zamezit rozvoji těchto závažných komplikací lze prostřednictvím dlouhodobého udržování hladiny krevního cukru v takové výši, aby co nejpřesněji kopírovala hodnoty zdravého člověka. To je však v praxi extrémně složité, protože diabetes 1. typu je u dětí velmi labilní. „Dochází k tomu, že krevní cukr často kolísá bez zjevných příčin a rodiče dětí musí reagovat na okamžitou situaci přidáním dávky inzulínu v případě vzestupu, nebo naopak dodáním rychlých cukrů při rychlém poklesu glykémie. Proto byli někteří rodiče nuceni měřit svým dětem krevní cukr glukometrem i 15x denně, což pro celou rodinu představovalo významnou zátěž organizační i psychickou,“ říká profesor Šumník. Tuto situaci se lékařům daří postupně účinně zlepšovat. Díky technologickému pokroku i částečné úhradě zdravotních pojišťoven se stále více v léčbě diabetu 1. typu uplatňují tzv. kontinuální monitory glykémie. Jde o malé přístroje, které měří koncentraci glukózy v těle pomocí senzoru zavedeného podkožně, a které pravidelně informují své nositele o aktuálních hodnotách. Údaje je možné přenést přes mobilní telefon k rodičům, kteří jsou informováni o aktuálním vývoji a mohou v případě potřeby včas zasáhnout. Systém má v sobě také zabudované alarmy, které dítě s diabetem upozorní, že se jeho krevní cukr dostává mimo doporučené rozmezí. Pokud je senzor navíc spojen s inzulínovou pumpou, může do určité míry automaticky ovládat dávkování inzulínu. [related-post id="11202"] Přesná klíčová data o léčbě českých diabetických dětí poskytuje národní registr dětského diabetu ČENDA, který byl spuštěn v roce 2013. Z jeho dat vyplývá, že za posledních 5 let se zlepšila kontrola diabetu u dětí natolik, že riziko vzniku pozdních komplikací pokleslo o více než 30 %. Klíčové parametry získané z registru ČENDA ukazují vynikající kvalitu péče a kontrolu diabetu zcela srovnatelnou s nejlepšími světovými centry. Nikoli náhodou bylo absolutně nejlepšího výsledku dosaženo v roce 2017, kdy se do praxe začaly zavádět kontinuální monitory glykémie. Na základě analýz je tak nezpochybnitelné, že tato nová technologie má na zlepšujícím se trendu významný podíl. Přestože zkušenost s touto technologií mělo dosud pouze 40 % českých dětí s diabetem 1. typu, z nichž přibližně 15 % ji využívá trvale, zlepšení u nich bylo zcela zásadní, skokové. To ukazuje na velký potenciál této metody při dalším zlepšování prognózy dětí s diabetem 1. typu.