Proč inteligentní lidé nejsou šťastní a co se s tím dá dělat

4. března 2019, 13:41 Tereza Běhalová
Inteligence může být překážkou na cestě za štěstím.
Inteligence může být překážkou na cestě za štěstím. Foto: Archiv

Štěstí můžeme definovat jako pocit dlouhodobé pohody a životní spokojenosti. Touží po něm snad každý, ale jeho vnímání je značně subjektivní. Pro někoho znamená štěstí spokojený rodinný život, jiní touží po úspěšné pracovní kariéře a finančním zajištění. Existuje ale řada lidí, kteří šťastní nejsou, i když jim nic z toho nechybí. Vědci zjistili, že pocity osamělosti, smutku a melancholie zažívají i přes příznivé životní podmínky a naplnění všech materiálních potřeb především nadprůměrně inteligentní lidé. Proč to tak je?

Důvodů je hned několik. Inteligentní lidé až příliš často přemýšlí a všechno kolem sebe důkladně analyzují. Tuto vlastnost lze sice skvěle zužitkovat při práci, ale v osobním životě je spíš na obtíž. Neustálé rozebírání všeho, co se v životě děje, vede k frustraci. Ta je způsobena především ztrátou iluzí o lidech a neřešitelnými filozofickými úvahami nad smyslem bytí.

Dalším důvodem, proč inteligentní lidé nejsou šťastní, jsou přehnaně vysoké nároky, které kladou na sebe i ostatní. Příliš vysoko nastavená laťka v případě neúspěchu opět způsobí jen frustraci, zklamání a obviňování z neschopnosti. Řada těchto jedinců má tendenci vnímat nedokonalý stav věcí jako příležitost ke zlepšení, avšak často neumí správně odhadnout reálné možnosti.

Mysl inteligentních lidí je těžké nasytit. Neustále hledají nové vzrušující podněty a nedokáží se příliš radovat z opakujících se obyčejných všedních věcí, které přináší každodenní život. Šťastní lidé přitom právě toto označují za důležitý stavební kámen dlouhodobého pocitu spokojenosti a naplnění.

Dalším problém je pochopení ze strany okolí. Inteligentní lidé hůře hledají stejně smýšlející spřízněné duše. Je sice vědecky dokázáno, že díky inteligenci lze lépe snášet samotu (mnoho vysoce inteligentních lidí ji dokonce i vyhledává), avšak potřeba socializace a touha být s někým „na stejné vlně“ přesto zcela nezmizí. Pokud vás tedy obtěžují banální rozhovory o počasí, jídle, domácích mazlíčcích, celebritách nebo klepy o jiných lidech, nejspíš patříte mezi inteligentnější část populace.

Pokud se považujete za inteligentního člověka a přesto necítíte životní štěstí, nejspíš se vás alespoň některý ze zmíněných problémů týká. Řešení je přitom jednoduché. Občas snižte nároky, nehledejte ideál a radujte se z drobných maličkostí a banalit. Možná v nich pak začnete vidět pozitivní inspiraci, kterou jste dosud přehlíželi.

Recept na štěstí je jednoduchý. Vědci ho shrnuli do čtyř bodů

Snad každý člověk si přeje být v životě šťastný, i když ne každému se to daří. Podle odborníků Kalifornské univerzity přitom recept na štěstí není zase tak složitý. Na celou problematiku se podívali z vědeckého hlediska a závěry své práce shrnuli do čtveřice jednoduchých bodů. 1. Buďte vděční Někdy se zdá, jako by se náš mozek odmítal cítit dobře. Přemáhají nás pocity viny a studu a začneme si dělat starosti. […]

Využijte karanténu ve svůj vlastní prospěch

Pryč jsou doby, kdy nikdo neměl na nic čas. Koronavirus vnesl do našich životů strach a nejistotu, zároveň ale každému nabízí možnost provést generální úklid a důkladný průzkum vlastního nitra. Je to příležitost, jaká se dlouho nemusí opakovat. Hloupý je proto každý, kdo si tuto šanci nechá ujít. Po čem mnozí dlouho toužili se najednou stalo každodenní realitou. Život ve společnosti se utlumil a řada lidí má teď tolik volného […]

Bolest ze smrti blízkého člověka trvá dlouho. Zmírnit ji může včasná prevence

Každý z nás dluží přírodě svoji smrt, napsal kdysi Sigmund Freud. Jakkoliv se to může zdát nespravedlivé, kruté a nepochopitelné, jednou tento svět nakonec opustíme všichni. Bez výjimky. Lidé paradoxně většinou přijímají svou vlastní smrtelnost mnohem lépe, než odchod blízkých lidí. Jak se tedy se ztrátou blízkého člověka vyrovnat? Podle jednoho britského výzkumu si 8 z 10 lidí nepřeje, aby blízcí na jejich vlastním pohřbu plakali a trpěli smutkem. Přesto […]

Podivná hra mozku. Zlé sny mají nejspíš svůj speciální účel

Snad každý člověk v noci čas od času zažívá děsivé sny a noční můry. Vědcům se dlouho nedařilo spolehlivě odpovědět na otázku, proč nás mozek v čase spánku, kdy bychom v klidu měli odpočívat a nabírat síly na další den, takto nepříjemně trápí. Teď se ale zdá, že už možná konečně máme klíč k rozluštění celé záhady. I když se nám občas zdají děsivé nebo nepříjemné sny, nejnovější výzkum vědců […]

Spánek je mnohem důležitější, než si myslíme, potvrdil výzkum vědců

Cítíte se neustále otrávení a frustrovaní? Rozčílíte se snadno i kvůli nepodstatné malichernosti? Pokud na vás tento popis sedí, přestože vaše povaha byla od malička spíše mírná, měli byste se zaměřit na kvalitu spánku. Vlastně nic nového pod sluncem, jenomže nyní je to vědecky potvrzeno. Nedostatek spánku nejenže způsobuje úzkost a smutek, ale podle výzkumníků z univerzity v americké Iowě se také výrazně projevuje na lidském chování vůči okolí. Stačí […]

Jídla od babičky připomínají bezstarostné dětství. Proto je tolik milujeme, i když by šly připravit mnohem lépe

Svíčková na smetaně s houskovými knedlíky, rajská omáčka, klasické české rizoto nebo pečené kuře s bramborovou kaší. Také to nejlepší jídlo vašeho života vařila vaše babička? Možná vás jen klamou dávné vzpomínky a všechno je úplně jinak. Ne vždy je zkrátka jídlo z babiččiny kuchyně objektivně tím nejlepším, které jste kdy jedli. Za všechno může náš mozek. Ten má totiž tendenci spojovat si určitá jídla a potraviny s členy naší […]

Bára (32): Kolaps mě naučil změnit přístup k životu. Člověk musí myslet nejdřív sám na sebe

Dlouhodobý stres a nepřiměřené nároky mohou po čase vést až k celkovému vyčerpání a kolapsu. Své o tom ví asistentka Bára (32), která se nejdřív musela dostat na úplné dno, aby pak mohla úspěšně otočit kormidlem života a vydat se lepší cestou. „Říká se, že dnešní doba klade na člověka nepřiměřené nároky. Já už ale vím, že všechno je trochu jinak. Nebýt mého kolapsu, nikdy bych si to neuvědomila,“ začíná […]

Lítačka funguje v Praze od roku 2016.

Poloviční vstupné do pražských muzeí a galerií pro držitele Lítačky

Praha chce podpořit kulturní instituce a přilákat do nich nové návštěvníky. Držitelé karty Lítačka tak mohou v červenci a srpnu navštívit vybraná pražská muzea a galerie s 50% slevou na vstupném. Instituce z oblasti výstavnictví a muzejnictví čelí z důvodu vládních opatření proti koronaviru velkým propadům v tržbách. Hlavní město ve spolupráci s Prague City Tourism proto spustilo projekt na podporu kulturních institucí. Návštěvníci při předložení karty Lítačka dostanou během […]

Nebezpečná hračka může dětem způsobit průjem, nevolnost a vyrážku

Na českém trhu se objevila dětská hračka s nadlimitním obsahem boru. Při nadměrném příjmu této látky dochází k jejímu ukládání v těle. Ve velkých koncentracích může bor způsobit závažné zdravotní problémy. Česká obchodní inspekce (ČOI) již nařídila stáhnout výrobek z prodeje. Oranžový sliz „JUN TAO“ o hmotnosti 500 gramů se prodával v průhledném plastovém kelímku. Na víčku měl nalepenou barevnou etiketu s názvem a informací, že hračka je vhodná pro děti od tří […]

Obratlovci měli zuby dříve, než se myslelo. Dokazují to pražské zkameněliny

Moderní technologie a nový výzkum zkamenělin z jihozápadního okolí Prahy, které jsou součástí sbírek Národního muzea, zásadně mění pohled na evoluci zubů. Vědci totiž objevili zuby u zkamenělin dávných čelistnatých obratlovců (akantotoracidů) starých 409 milionů let. Až doposud se zuby u těchto živočichů nikdy dříve nenašly a předpokládalo se tedy proto, že je vůbec neměli. V současnosti se už jen málokdy stává, že se zásadně změní pohled na některou z […]

Svět jehličnanů přibližuje letní výstava v Botanické zahradě

Jehličnany obývají naši planetu už od prvohor a od té doby se dokázaly vyrovnat s řadou změn a překážek. Dodnes jsou neodmyslitelnou součástí světové flóry. Jaká tajemství skrývá tato fascinující skupina dřevin? To prozradí letošní letní výstava v Botanické zahradě hl. m. Prahy. Výstava nabízí řadu zajímavostí i překvapivých skutečností a představuje řadu známých i neobvyklých druhů. Doprovází ji oblíbená čtveřice Čtyřlístek, která tyto stromy přibližuje také těm nejmladším návštěvníkům. […]

Náměstí Jiřího z Lobkovic se promění. Praha 3 vypsala soutěž

Vedení Prahy 3 vyhlásilo soutěž na návrh revitalizace náměstí Jiřího z Lobkovic. Cílem je najít tým s nejvhodnějším přístupem k jeho obnově ve všech architektonických, krajinářských, dopravních a technických souvislostech a zároveň navrhnout takové řešení, které umožní jeho každodenní praktické užívání obyvateli ze širšího okolí. „Podněty lidí z okolí na nevyhovující podobu náměstí a parku dostává Praha 3 už dlouho. Zejména chceme, aby místo více odpovídalo nárokům místních obyvateli dětí, […]

Zásadní objev českých vědců může pomoci s léčbou spánkových a duševních poruch

Čeští vědci mají na svém kontě další úspěch. Výzkumníci z Fyziologického ústavu 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (1. LF UK) v Praze pod vedením profesora Jaromíra Myslivečka popsali, které oblasti mozku jsou u myší zodpovědné za řízení biorytmů pohybové aktivity. Přispěli tak k poznání, na které struktury v mozku pro ovlivnění těchto biorytmů působit. Biorytmy, nejčastěji cirkadiánní (24hodinové) rytmy jsou savcům včetně lidí vrozené a probíhají i ve zcela neperiodickém […]

Prostor před Šlechtovou restaurací dostal původní historickou podobu

V rámci rekonstrukce bývalého rybníka ve Stromovce se uskutečnila také oprava parteru s květinovými záhony před Šlechtovou restaurací. Projekt za zhruba 25 milionů korun a zahrnuje obnovu záhonů a intenzivně udržovaného trávníku, stavbu nového automatického závlahového systému, rekonstrukci zpevněných mlatových a asfaltových ploch a nové odvodnění. Přibyl i nový mobiliář a veřejné osvětlení. „Oválný květinový záhon před průčelím Šlechtovy restaurace je navržen dle historické podoby záhonu z období první republiky. […]

Zdravotně postižení lidé ze Svojšic se mohou vrátit do Prahy

Pražští radní schválili vyčlenění jedenácti městských bytů pro organizaci Domov Svojšice, která pomáhá Pražanům se zdravotním postižením. „Naší dlouhodobou snahou je umožnit návrat Pražanů se zdravotním postižením, kteří byli v minulých letech umísťování do zařízení sociální péče daleko od Prahy, a tedy od svých rodin a přátel,“ říká radní pro oblast sociální politiky a zdravotnictví Milena Johnová. V jedenácti městských bytech, které se nacházejí v různých městských částech, zřídí městská […]

„Ajťáci“ si za loňský rok polepšili. Nejvíc vydělávají v Praze

Průměrná hrubá měsíční mzda odborníků informačních a komunikačních technologií v Česku v loňském roce vzrostla meziročně o 8,5 % a překonala hranici 58 tisíc korun. Průměrná mzda ostatních zaměstnanců přitom byla o 22 tisíc nižší. Nejvíce si odborníci v této profesi vydělají v Praze. Data zveřejnil Český statistický úřad. V současné době pracuje v Česku jako ICT odborník již více než 200 tisíc lidí a jejich podíl na zaměstnané populaci […]

Startuje nová linka přívozu přes Vltavu. Propojí dvě pražské náplavky

Rašínovo a Hořejší nábřeží propojí staronový pravidelný přívoz Vyšehrad. Pražané i turisté tak budou moci cestovat mezi dvěma oblíbenými náplavkami po vodě rychleji. „Hořejší nábřeží ožilo primárně otevřením kobek. Každá má svůj osobitý charakter a přívozem se cesta k prozkoumání této krásné náplavky ještě zjednoduší,“ říká kurátor pražských náplavek Petr Hozman. Loď s názvem Šemík, kterou bude provozovat známý pražský převozník Zdeněk Bergman prostřednictvím firmy Pražské Benátky, se poprvé odrazí […]

X Zavřít