Jídla od babičky připomínají bezstarostné dětství. Proto je tolik milujeme, i když by šly připravit mnohem lépe

17. prosince 2019 ∙ 13:38
Tomáš Marný
Svíčková omáčka patří mezi pokrmy, které umí připravit snad každá babička.Foto: Pixabay.com

Svíčková na smetaně s houskovými knedlíky, rajská omáčka, klasické české rizoto nebo pečené kuře s bramborovou kaší. Také to nejlepší jídlo vašeho života vařila vaše babička? Možná vás jen klamou dávné vzpomínky a všechno je úplně jinak. Ne vždy je zkrátka jídlo z babiččiny kuchyně objektivně tím nejlepším, které jste kdy jedli.

Za všechno může náš mozek. Ten má totiž tendenci spojovat si určitá jídla a potraviny s členy naší rodiny, místy z minulosti a událostmi, které jsme prožili, nebo s lidmi, kteří o nás pečovali. Tedy například s babičkou nebo s maminkou. A v naší mysli přetrvávají pozitivní vzpomínky vždy déle. Jídla, která jsme jedli jako malí, nám proto evokují bezpečí a bezstarostné pocity.

Oblíbená jídla z dětství pak vyhledáváme zejména tehdy, pokud se cítíme osamělí, nebo v psychické nepohodě či depresi. Intuitivně k těmto pokrmům nebo potravinám tzv. „utíkáme do bezpečí“.

Třeba pečené kuře může řadě z nás evokovat nedělní oběd v rodinném kruhu. A po takovém jídle občas opravdu sáhneme, pokud se cítíme osamělí. Rajská omáčka s knedlíkem nám zase připomíná bezstarostnou dobu našeho dětství na letních prázdninách u babičky. Stejně tak na náš mozek ale funguje třeba i vůně pražené kukuřice. Zejména generace dnešních třicátníků si ji spojí s návštěvou lunaparku nebo multikina s rodiči v dětství.

Nejlepší svíčková je od babičky. Opravdu?

Ne každému dnes ale u babičky chutná. Jak se vyvíjí naše společnost, mění se i stravovací návyky. Starší generace si na nové trendy v gastronomii většinou jen těžce zvykají zvyknout.

„Je to vždy těžké babičce vysvětlit, že existuje i jiná rýže, než ta její klasická, dlouhozrnná“ říká třiatřicetiletá Věra, která má moderní vaření jako koníčka, a dodává: „Jsem zvyklá nezahušťovat omáčky moukou, ale většinou jen propasírovanou zeleninou ze základu. Moje babička naopak používá mouku, smíchanou s vodou, která mi bez patřičného provaření nedělá vůbec dobře.“

Doba se změnila, máme řadu nových surovin a dostatek všeho, což starší generace neměly. V jejich pojetí tučné a moučné jídlo s masem opravdu znamenalo blahobyt a svátek. Neprovařenou mouku nebo koření, které vás mohou nadýmat, zkuste s babičkou elegantně vyřešit tím, že si o víkendu přivstanete a babičce prostě s vařením pomůžete. Taková mezigenerační spolupráce prospěje vám i babičce. A pokud babička opravdu umí vařit, pak občas to její sváteční jídlo našemu tělu rozhodně neuškodí.

X Zavřít