Jeden druh snů značí dobré duševní zdraví a vyrovnanost

4. ledna 2021 ∙ 16:21
Ivana Kratochvílová
Kvalitní spánek je důležitá součást psychohygieny ∙ Foto: CC0 Unsplash.com

Lidské sny patří stále mezi vědou ne zcela probádané oblasti. Nevíme přesně, proč vlastně v noci sníme. Podle některých se jedná o výsledek náhodné činnosti neuronů, jiní sny považují za okno do našeho podvědomí a přisuzují jim velký význam.

Ať už je to jakkoliv, měli bychom snům věnovat pozornost. Podle výzkumu zveřejněném v časopise Frontiers in Psychology může jeden typ snů signalizovat psychologický blahobyt – stav, kdy žijeme v rovnováze a naše duše netrpí žádnými většími problémy.

Lucidní snění

Zdál se vám někdy sen, jehož děj jste mohli ovlivňovat, a zároveň jste věděli, že se jedná pouze o sen? Říká se tomu lucidní dnění a podle výzkumů ho alespoň jednou za život prožije více než polovina lidí. Asi pětina z nás ho pak zažívá pravidelně alespoň jednou za měsíc.

Izraelští vědci z Ben-Gurion University zkoumali před časem 187 vysokoškoláků, kteří si po dobu 14 dní vedli spánkový deník. Před začátkem experimentu byla u každého účastníka zjišťována přítomnost úzkostí, obsedantně-kompulzivní poruchy, míra stresu, příznaky deprese nebo disociace.

Ukázalo se, že ti, kteří často zažívali lucidní sny, vykazovali známky duševní vyrovnanosti. Tito lidé pociťovali mnohem méně depresí, úzkostí a stresu než ti, kterým se lucidní sny nezdály. Zároveň se ale zjistilo, že neexistuje rozdíl v míře duševního blahobytu mezi lidmi bez lucidních snů a těmi, kteří je zažívají ve velmi intenzivní míře.

Pokud je nemáte, nevyvolávejte je

Existují techniky, díky kterým je možné lucidní sny navodit. Vědci ve zmíněném výzkum ale upozorňují, že pokud je vyzkoušíte, nebude to automaticky znamenat, že si tím zvýšíte míru duševního zdraví. Právě naopak – tyto techniky totiž často vedou k nejrůznějším spánkovým poruchám. A nekvalitní spánek může pak nepříznivě ovlivnit i celkové duševní rozpoložení během dne.

Odběrové místo na Mariánském náměstí provádí PCR testy ze slin

Na Mariánském náměstí v Praze 1 bylo otevřeno nové odběrové místo. Testovat se zde mohou lidé jak pomocí antigenní metody, tak i formou PCR testu neinvazivní metodou odběrem vzorku ze slin. Provoz centra zajišťuje Městská poliklinika Praha ve spolupráci s Českým červeným křížem. „Otevřením dalšího odběrového centra hlavní město Praha reaguje na vývoj epidemické situace, která v České republice stále není příznivá. Virová nálož v populaci je stále vysoká a […]

Letošní zima je nekonečná. Loňský duben vypadal úplně jinak

Zdá se, že zimě se letos nechce odejít. Kalendář už je sice za polovinou dubna, ale venkovní teploty v těchto dnech stěží dosahují 7 stupňů Celsia. A v noci občas i mrzne. Chladné počasí vůbec nenahrává příznivějšímu vývoji epidemie. Odborníci pravidelně upozorňují, že koronavirus se v současných podmínkách šíří daleko snadněji, než kdyby bylo skutečné jaro. Přesně před rokem 16. dubna to přitom vypadalo úplně jinak. V Praze jsme naměřili […]

Jak správně dýchat. Jednoduchý návod vám může změnit život

Dýchání nás provází od narození až do smrti. Je to proces, bez kterého bychom jen sotva přežili. Pouze díky němu může krev zásobovat organismus životně důležitým kyslíkem. Podle odborníků přitom velká část lidí dýchá špatně. To pak může souviset s různými zdravotními komplikacemi. Co tedy při dýchání dělat lépe? Jednou z nejčastějších chyb je povrchní, mělké dýchání. K němu dochází nejčastěji ve stresových situacích, ale často se ho dopouštíme s […]

Stane se Alžběta II. nejdéle vládnoucí panovnicí historie?

Svět se za posledních sedm dekád neuvěřitelně proměnil. Jedna jistota ale stále zůstává. Na britském trůně neochvějně sedí královna Alžběta II. Od počátku její vlády uplynulo letos v únoru 69 let. Je to neuvěřitelný výkon. Už dávno neplatí, že nejdéle vládnoucí panovnicí Británie byla královna Viktorie. Ta stála v čele britského impéria „pouze“ 63 let a 216 dní. Alžbětě II. nyní zbývá jen několik měsíců, aby trumfla Lichtenštejnského panovníka Jana […]

Srdeční selhání se týká stovek tisíc Čechů. A po pandemii jich bude ještě víc, očekávají lékaři

Obezita, vysoký krevní tlak, cukrovka nebo vysoká hladina cholesterolu jsou rizikové faktory srdečního selhání. Toto onemocnění se týká stále většího počtu lidí v Česku. Podle odborníků se již blížíme 300 tisícům nemocných se stanovenou diagnózou. „I přesto, že u nás délka života před vypuknutím pandemie měla tendenci k prodlužování, nedařilo se nám prodloužit délku života lidí ve zdraví. Léta strávená s nemocí jsou nejčastěji na vrub srdečním onemocněním a mezi […]

X Zavřít